Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
Ve svém příspěvku ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Dobrý den mám takoví dotaz byla mi zjištěna hloubková trombóza s drobnou embolii již užívám léky eliguis už na trvalo a jsem kuřák obávám se že se mi trombóza nebo embolie může vrátit eliguis beru 5mg 2 tabletky sebe ráno jednu s večír děkuji moc za odpověď
Hluboká žilní trombóza je stav, při němž dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. Žilní trombóza nejčastěji postihuje takzvané hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku, nebo dokonce mozku. Hluboká žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice, je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus, což může následně vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.
Hluboká žilní trombóza se pravděpodobněji vyskytuje u lidí, kteří:
právě prodělali operaci;
byli po úraze, který omezil jejich pohyb;
jsou starší a nemají dostatek pohybu;
mají stav, který ovlivňuje jejich krevní srážlivost.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hauserová.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem TROMBOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Hirschfeldová.
Dobrý den mám trombozu v noze z počátku jsem měla iněkce na ředění krve ted jsem přešla na warfarin 5mg po iněkcí mě noha přestala bolet a co beru warfarin bolesti se vrátily chci si koupit kompreesní punčocháče pomohou Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Měla byste informovat sového lékaře, který vám změnil léčbu z injekcí na Warfarin. Není samo sebou, aby se vám bolesti takto vrátily. Warfarin je skvělý lék a dokázal za málo peněz prodloužit již mnoho životů. Kompresní punčochy budou užitečné, ale rovněž je zapotřebí dohodnout se s lékařem na vhodném režimu nošení a na jejich síle. Když nesprávně odhadnete tyto dvě veličiny, tak pak vám můžou kompresní punčochy i škodit například přílišným tlakem, který povede ke zhoršení prokrvování dolní končetiny a ke zhoršení bolestivých pocitů.
Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.
V naší poradně s názvem MIRENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobrý den, chtěla bych se dotázat, jestli Mirena ovlivňuje hmotnost člověka(přibírání na váze).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirena je hormonální antikoncepce. Je to nitroděložní tělísko, které obsahuje zásobu hormonu levonorgestrel, který se v mikrodávkách uvolňuje přímo v místě účinku, v děloze, a vydrží na dobu pěti let. Levonorgestrel je aktivní polovina norgestrelu. Zvýšené dávky norgestrelu ve spojení s konstantní dávkou estrogenu způsobují tyto časté nežádoucí účinky, patří sem:
- nepravidelné krvácení;
- venózní dilatace;
- křeče v nohách;
- trombóza;
- arteriolární hypertrofie;
- migrénové bolesti hlavy;
- deprese;
- ztráta libida;
- zvýšení tělesné hmotnosti.
Právě poslední 4 z vyjmenovaných nežádoucích účinků jsou hlavní důvody, proč jedna třetina žen končí s užíváním této hormonální antikoncepce v prvním roce.
Pokud pro vás nejsou vhodné kompresní punčochy, můžete vyzkoušet krémy, které jsou určené na křečové žíly. Jedná se o krém Invisi, jehož složky zahrnují vitamín E a rostlinné prostředky, konkrétně extrakt měsíčníku, který má protizánětlivé schopnosti. Další nabízenou metodou jsou prášky zaplavující trh. Tyto tabletky obsahují koňský kaštan. Koňský kaštan je bylinný extrakt, jehož vlastnosti výrazně snižují bolest a velikost křečových žil. Používání koňského kaštanu je stejně efektivní jako léčba pomocí kompresních punčoch.
Kompresní punčochy
Nejméně invazivní a prvotní postup při léčbě všech typů křečových žil je užívání kompresních punčoch. Kompresní punčochy zmírňují tlak křečových žil a pomáhají krevnímu oběhu. Kompresní punčochy zlepšují fyzický stav pacientů. Jakmile však kompresní punčochy sundáte, křečové žíly se automaticky vrátí.
Chirurgické podvázání
Chirurgické podvázání je možnost léčby, kterou doporučuje většina lékařů. Chcete-li podstoupit chirurgické podvázání, musí lékař udělat na kůži malé řezy, které vedou od rozkroku až ke kolenu. Pak žíly podváže, nebo dojde k jejich odebrání. Tento postup se provádí v celkové anestezii a zotavení trvá čtyři až šest týdnů. Chirurgické podvázání má 75procentní úspěšnost a je stále populárním zákrokem, protože se jedná postup, který vás zcela zbaví křečových žil. Zároveň je tato metoda nejrozšířenější možností léčby křečových žil.
Intravenózní laserová ablace
V posledních deseti letech došlo k inovaci léčby křečových žil pomocí intravenózní laserové ablace. Tato léčba má minimálně invazivní postup a provádí se v lékařské ordinaci pod lokální anestezií. Pacient leží na zádech, lékař vloží malou dutou jehlu do hlavní drenážní žíly na noze a pomocí laseru dojde k utěsnění žíly. Krev nuceně protéká sekundárním žilním systémem, který uvolňuje tlak abnormálně nafouklých křečových žil a umožňuje jim, aby se vrátily do původního stavu (normální neviditelné velikosti). Léčba trvá asi dva týdny s 90procentní úspěšností. Vzhledem k vysoké úspěšnosti a rychlému zotavení se intravenózní laserová ablace stává známější a používanější. Můžeme říct, že intravenózní laserová ablace je jedním z nejúčinnějších prostředků pro léčbu křečových žil.
Sklerotizace
Sklerotizace je technika, při níž je pacientovi aplikován roztok soli injekční formou do rozšířených nebo abnormálních žil. Roztok soli dráždí výstelku žíly a způsobí zjizvení tkáně, která je nakonec absorbována do těla. Sklerotizace je vhodná pro pacienty, kteří nemají problém s ventilem na hlavní žíle. Naopak je nevhodná pro pacienty, kteří mají za sebou chirurgické podvázání žil nebo intravenózní laserovou ablaci, existuje 50procentní pravděpodobnost, že se křečové žíly znovu objeví.
Ve svém příspěvku TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav skopal.
dobry den,prosim o radu jedeme na termalni koupaliste mohu mohu do vody,ktera ma 34st.a treba to stridat a jak dlouho mohu setrvat dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš.
Dobrý den,
trombóza je zjednodušeně hustá krev který nemůže protékat. Já tento problém řeším laserovými hodinkami které dávají krev do normálního stavu.
AR
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA A JEHO CENA PRO PACIENTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobry den
Jsem homozygot (Leidenska mutace)ted aktuálně po prodělané zilni tromboze léčena inj Arixtra Trombóza se úspěšně rozpouští ale moje praktická lékařka mi napsala Warfarin který prý vzhledem me vrozené homozygocii je nezbytný jako prevence ale ja jsem chtela napsat Pradaxu protoze je lepsi a pro muj zivot šetrnější ale nenapsala kvůli prý pojišťovně ze ho nechce proplacet ale ted jsem se docetla ze jako homozygot bych na nej mela mit nárok aspon na 12 měsíců můžete mi prosim rict kde je chyba?dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chyba není nikde, pojišťovna skutečně proplácí Pradaxu jen v případech, kdy není možné dosáhnout Warfarinem uspokojivý výsledek. Máte dvě možnosti, buď přijmete Warfarin a budete mu důvěřovat, protože je to levný lék s úžasnou schopností prodloužit vám život a nebo se můžete obrátit na svou Zdravotní pojišťovnu s oficiální žádostí o změnu úhrady medikace Pradaxy místo Warfarinu. V žádosti uveďte důvody, kvůli kterým si myslíte, že nemůžete užívat Warfarin. Pojišťovna má povinnost na vaši žádost reagovat do 30ti dnů.
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu, na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení, takzvanému průsvitu cévy, a krev pak obtížněji proudí. Céva se také stává křehčí a méně pružná.
Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Dále může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tedy takzvaná nedokrevnost).
K ucpání cévy krevní sraženinou obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – plicní embolii.
K příčinám vzniku sraženin patří:
stavy zpomalující průtok krve cévami,
poškozené žilní chlopně,
infekce či poranění žil,
genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.
Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Je bolestivá a lze při ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení.
Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.
Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Hauserová.
Vážený pane Cempírku, děkuji za Vaši rychlou odpověď. Zařídíme se podle toho. VH
Příčinou je takzvaný aterosklerotický proces. S tím, jak tento proces pokračuje, se začínají objevovat fibrózní pláty, které jsou větší, tužší a někdy mají chrupavčitou strukturu. Většinou zasahují do průsvitu cévy a tím ji zužují. Tyto procesy v cévě pak mohou ve finále vyvolat takzvané komplikované léze, které vznikají z fibrózních plátů. Fibrózní pláty pak mohou masivně kalcifikovat a poškozovat strukturu cévy. Poškozená místa v cévě se tak stávají rizikem pro vznik trombu (krevní sraženina). Trombóza je následně příčinou náhlého cévního uzávěru.
Z praktického hlediska můžeme dělit aterosklerotické pláty na stabilní a nestabilní. Stabilní plát se vyznačuje nízkým obsahem tuků. Strukturu má pevnější a většinou neohrožuje následnou trombózou. S nestabilním plátem je ovšem situace jiná. Vyznačuje se vysokým obsahem tuku a často může praskat. Často z něho vzniká trombóza, která se pak projeví akutní cévní příhodou.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Popiková.
Dobrý den ,manžela chytla velká bolest dolní končetiny .jedná se o oteklý kotník
plus nártu a část lýtka . V květnu u něho byla provedena operace zanoření tenkého střeva .Na nohu nemúže šlápnout. Bere Eligius .mohu mu dávat teplý nebo studený obklad a proti bolesti panadol ? Děkuji Popíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud chcete manželovi opravdu pomoci, tak ho dopravte k praktickému lékaři, aby mu otok na noze vyšetřil a určil jeho příčinu. Poté postupujte podle jeho doporučení. Jakékoliv léčitelské pokusy na manželovi mu mohou ublížit na zdraví a to může vyústit až v trestně právní následky.
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.
Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).
Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.
U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:
po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.
Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.