Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
V příběhu NOVÉ VÝZKUMY UKAZUJÍ NĚCO JINÉHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Tento článek říká o rafinovaných uhlohydrátech téměř přesný opak!A měli by se údajně eliminovat, co to jde ...Tak kde je pravda. Srdeční choroby atd. za vše můžu uhlohydráty a ne tuk, který ve psrývné formě je i zhlediska energite tělu prospěšný ..
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
V naší poradně s názvem LECBA WALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
90 mikrogramů vitamínu K přijmete z normální denní vyvážené stravy, ze které vyloučíte nevhodné potraviny uvedené v článku. Nejlepší je, vytvořit si jídelníček na týden a ten pak rotovat 4 týdny. Na začátku (7. den) každého nového jídelníčku je potřeba nechat změřit srážlivost krve (quick test). Tím si ověřiíte, že se stravujete správně vzhledem k Warfarinu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Stuchlík.
Nějak jste pozapomněl na :
Proč lékaři předepisuji warfarin když jsou léky , které neomezují konzumaci zeleniny ??????
Vyčetl jsem z textu -- Eliquis, Xarelto nebo Pradaxa --
Jsem diabetik a vylučuji z potravin uhlohydráty , vyloučení zeleniny je pro mne problém .
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
Zdrojem uhlohydrátů jsou moučné výrobky, chléb, pečivo, knedlíky a tak dále. Brambory se co do energetického obsahu skládají z 85–90 % z uhlohydrátů. Uhlohydráty také představují naprostou většinu energetického obsahu ostatních druhů zeleniny a ovoce. Uhlohydráty v bramborách a jiné zelenině a v obilovinách jsou takzvané komplexní uhlohydráty, respektive komplexní polysacharidy. Stručně řečeno jsou to dlouhé, někdy i větvené řetězce molekul glukózy. Údaje z celého světa velmi jednoznačně ukazují, že tak jak roste podíl komplexních uhlohydrátů ve stravě, tak klesá výskyt civilizačních chorob. Komplexní uhlohydráty tedy působí ochranně. Jejich ochranný účinek můžeme zjednodušeně chápat tak, že jsou složkou stravy, která sama civilizační choroby nevyvolává. Čím více se tedy množství takovéto složky (komplexních uhlohydrátů) zvyšuje, tím více klesá podíl ostatních škodlivých složek a úměrně tomu klesá i výskyt civilizačních chorob. Naprosto stejné výsledky ukazují i pokusy se zvířaty. Když komplexními polysacharidy nahrazujeme jiné složky stravy (tuk, živočišné bílkoviny), tak výskyt civilizačních chorob klesá. V ovoci jsou velmi časté jednoduché cukry, je tam častá glukóza i fruktóza. Dalším významným zdrojem uhlohydrátů v naší stravě je cukr ke slazení – sacharóza složená z molekul glukózy a fruktózy. Čím větší podíl v naší stravě zaujímají uhlohydráty, tím lépe pro naše zdraví. Obiloviny, brambory a jiná zelenina a ovoce se skládají převážně z uhlohydrátů. Cukr je složen výhradně z uhlohydrátů, je ale současně jejich nejméně vhodným zdrojem.
Konzumace dostatečného množství uhlohydrátů vašim svalům dodá „palivo“, které potřebují, aby mohly zůstat aktivní, a příjem dostatku tekutin zajistí, aby bylo vaše tělo řádně hydratováno. Pravidelná konzumace potravin a nápojů obsahujících uhlohydráty udržuje aktivní svaly v dobré kondici a zlepšuje výkon. Z praktického hlediska rozdělení přijímané potravy do rovnoměrných porcí umožňuje, aby lidé zkonzumovali dostatek potravy bez obtíží a nadýmání, které s sebou nese konzumace velkých porcí jídel. Častější stravování napomáhá udržovat pocit sytosti, vede ke konzumaci potravin v první polovině dne a může zvyšovat příjem uhlohydrátů a současně snižovat spotřebu tuků.
Vysoký příjem cukrů ve formě jednoduchých uhlohydrátů a škrobové stravy vede k rostoucímu riziku onemocnění srdce. Dlouhodobá konzumace stravy bohaté na uhlohydráty může způsobit resistenci na inzulín, takzvaný „syndrom X“, kterým dnes trpí přes 60 miliónů Američanů. Pro tento stav je příznačná vysoká hladina krevního inzulínu. Nadměrná spotřeba rafinovaných uhlohydrátů může být stejná, ne-li mnohem destruktivnější, než nadměrné požívání nasycených tuků. Přejídání se zhoubnými uhlohydráty, například koláči, cukrovinkami, brambory, bílým chlebem a těstovinami, je hlavní příčinou nárůstu otylosti a kardiovaskulárních chorob. Optimální příjem uhlohydrátů by měl být v kombinaci stravy bohaté na dobré tuky (45 %), s nízkým obsahem proteinů (15 %) a umírněným množstvím komplexních uhlohydrátů (40 %).
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Lidi, kteří se dozvědí, že mají vysoký cholesterol a že je čeká jeho snižování, obvykle zajímá kolik cholesterolu, která potravina obsahuje, protože denní limit je (200 – 300 mg cholesterolu). U obézních lidí, u nichž je potřeba váhu snížit, bývá denní limit co nejnižší. Na internetu existuje celá řada tabulek a informací o obsahu cholesterolu v různých potravinách. Ne vždy se hodnoty zcela přesně shodují, ale vesměs uvedené informace odpovídají.
V této části jsou uvedené jen některé potraviny a jejich obsah cholesterolu. Další přehledy můžete najít třeba tady: cholesterol v potravinách - tabulka.
Krátký přehled potravin (hodnoty se mohou lišit i v závislosti na značce produktu):
Purinový metabolismus, což je rozpad purinových molekul, produkuje v játrech kyselinu močovou. Kyselina močová je antioxidant a má příznivé účinky při zachytávání volných radikálů, když se hromadí v krvi, ale může způsobit dnu, hyperurikémii a další zdravotní problémy. Dna je forma artritidy způsobená nahromaděním krystalů kyseliny močové v kloubech.
Puriny v potravinách, jako je maso a mořské plody, jsou spojeny s vysokým rizikem dny. Zatímco vyšší míra spotřeby mléčných výrobků, zejména sušených druhů, je spojena se sníženým rizikem dny. Mírný příjem zeleniny a bílkovin bohatých na puriny není spojován se zvýšeným rizikem dny. Udává se i pozitivní vztah mezi dnou a fruktózou, typ cukru nalezeným v ovoci.
Podle mezinárodní společnosti se doporučuje udržovat spotřebu purinů pod 400 mg za den. Ale například v Americe nemají doporučený denní příjem purinů nebo kyseliny močové.
Dle zahraničí lze potraviny rozdělit do pěti skupin na základě celkového purinového obsahu a úrovně rizika hyperurikémie a dny.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.
U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravého člověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.
Tento článek říká o rafinovaných uhlohydrátech téměř přesný opak!A měli by se údajně eliminovat, co to jde ...Tak kde je pravda. Srdeční choroby atd. za vše můžu uhlohydráty a ne tuk, který ve psrývné formě je i zhlediska energite tělu prospěšný ..
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Za socialismu, když se ještě o akné moc nevědělo, mně lékařka doporučila droždí, později Pangamin. Oboje mé akné zapouzdřilo, jakoby pod kůží ztvrdlo, zůstaly velké tvrdé méně bolestivé bouličky, a to byl konec. Vůbec se akné neléčilo. Takže je jistě pravdou, jak zde někde je uvedeno, že vit. B6 a B12 v droždí podporuje akné. Pozor, B6+B12 je mnoha potravinách. Musíme číst etikety na potravinách.