Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
rakovina žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení);
selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí; u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka);
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO SPINÁLNÍ ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den. Mám prosím dotaz. Dne 10.12. 2015 jsem podstoupil operaci kolena při spinální anestezii ( do páteře). Po operačním výkonu se u mně objevila retence moči, nemožnost se vymočit. Byl mi zaveden katetr, asi po dvou dnech vytažen, situace se nezlepšila, pak znovu nasazen a po 3 týdnech vytažen, močení se neobnovilo. Můj urolog mi říká, že budu muset podstoupit operaci prostaty. Mám 66 roků, před operací jsem bral lék TAMUREX a byl jsem téměř bez obtíží s prostatou, slabší proud moči a nutnost jít 1x za noc na malou stranu, jinak žádné obtíže. Teď nedávno mi začal zavedený katetr (cévka) obtékat močí i z vnější strany. Co mi prosím radíte? Děkuji. Jan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vyrážka či ekzém jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem spíše dává najevo problém v celém organismu, takovým problémem může být například infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problém imunity nebo onemocnění nějakého orgánu.
Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému
atopický ekzém, alergie;
snížená imunita a přítomnost infekce (například plané neštovice, spála, pásový opar);
překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, nervové poruchy);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a dutiny ústní, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku);
nedostatek vitamínu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
zánět povrchových a hlubokých žil (zarudnutí a bolest žíly, bolestivé otoky, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny);
nedostatečným vstřebáváním bílkovin se mění jejich množství v krvi a tím dochází k vylévání tekutiny do tkání: porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů), celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
snížená funkce štítné žlázy nezpůsobuje obezitu, ale pouze nárůst hmotnosti, a to především zadržováním vody (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkové anestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
Léčba epididymální cysty
Epididymální cysty obvykle nevyžadují léčbu. V případě, že jsou příznaky nepříjemné, může být pacient odkázán na urologa. Urolog vám doporučí další léčbu nebo může navrhnout chirurgické odstranění celé cysty pod celkovou anestezií.
Ve svém příspěvku NASLEDKY PO ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den, chci se zeptat pacient byl na operaci nosních polipu po anestezii začali problémy stále leží na jipu zavodnuje se ma krece bolesti problemy se slinivkou a strevy potrebuji vědět a věřím i tomu že se z toho dostane že jo? Doktoři mu dávají od bolesti morfium nebo co má 2 malé děti ženu a je mu jen 36 let celou dobu byl v dobre fyzické kondici prosím o pomoc a radu ta nevědomost je hrozná...moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Allohová.
Zdravím a přidávám názor, paní která reagovala na váš dotaz má naprostou pravdu, vy máte dokonce černého Petra, jelikož jsou tam i borelie, při prodělané INFEKCI ch. pneumonie ji už ani dostat opravdu nemůžete, to mají lékaři pravdu ale už neřeknou, že jí máte doživotně, někdo má dobrý imunitní s. a nijak mu nevadí a jiný skončí v invalidním důchodu, při oslabené imunitě může docházet k reinfekci což je návrat příznaků nemoci, jelikož imunita nezabojovala například skrz jinou nemoc a vše nestíhá, a pneumonie se zase namnožila, k boreliím mohu napsat, že jsou to parazité a mohou vám prolézt kolena i ramena, prostě se dostanou do kostí, proto píšu, že máte černého Petra, taky už je nemůžete dostat, jelikož je máte a tak máte v krevních odběrech vždy obrané látky, jelikož tělo s touto nemocí bojovalo a otázkou zůstává zda dále nebojuje, pomocí je přeléčení antibiotiky a snažit se pomoci imunitnímu s. pomoci s nemocí bojovat, lze to stravou, i léčivky, hodně štěstí. Renata Allohová r.allohova@seznam.cz
Ve svém příspěvku VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek.
je mi 76 let dlouhodobe se lecim na vysoky tlak jiz druhym rokem se citim velmi unaven bolest stehennich a lytkovych svalu otoky nohou dusnost voda na plicich obcasna tupa bolest na hrudi zrejme nedostatecna srdecni cinnost hlavbe neustale sucho v ustech celkova unava celeho tela vyzaduje nekolikrat denne ulehnout shrnuti otoky slabost spatne dychani unava pri chuzi neustale sucho v usech o cem to svedci dekuji preji prijemny den
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Třepení nehtů je viditelné pouhým okem, jedná se o takzvané rozdvojené nehty, které se na povrchu odlamují. Mezi hlavní příčinu třepení nehtů patří špatná životospráva. Pokud člověk konzumuje samé „prázdné“ věci, neustále jí čokolády a další pamlsky, tak si zahrává se svým zdravím, protože tato špatná strava se projeví právě na nehtech. Velice prospěšné je dodržovat vyvážený jídelníček, který bude obsahovat bílkoviny, sacharidy, vlákninu, cukry a tuky. Jakmile dojde k vynechání některých těchto pro tělo důležitých prvků, samozřejmě se to projeví, a nejčastěji právě na nehtech.
Dalšími příčinami mohou být:
chemikálie (především odlakovače, některé laky), silná mýdla na ruce (vysušují nehty);
umělé nehty (oslabí naše nehty), tupé nůžky, špatné pilníky (vhodný je skleněný pilník);
plísňové infekce;
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
nedostatek vitamínu A (únava, snížená imunita, častější nemocnost, zhoršené vidění, nemoci dýchacích cest, kožní potíže, špatné hojení ran, padání vlasů, záněty ucha, poruchy reprodukčních orgánů);
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vlasů);
nadbytek selenu (zápach z úst po česneku, kovová pachuť, blednutí a padání vlasů, lámání nehtů, nažloutlá kůže, nechutenství, zpomalený tep, bolesti kloubů, poškození jater).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Poruch menstruace je celá řada: menstruační cyklus může trvat déle než 28 dní (oligomenorea), menstruační krvácení může být slabé a trvat jen 2 dny (hypomenorea), nebo bývá naopak silné a trvající více než 8 dní (hypermenorea), žena může krvácet častěji než jednou za cyklus (například uprostřed cyklu – ovulační krvácení), menstruace se nedostaví (amenorea), menstruaci mohou předcházet nebo ji doprovázet silné bolesti.
Důvodů a příčin menstruační poruchy může být mnoho. Zjednodušeně můžeme říci, že problematická může být hormonální nerovnováha, počátek těhotenství (například i mimoděložní) nebo přítomnost něčeho, co v pohlavních orgánech nemá být (záněty, polypy, myomy, nádory).
Nejčastější příčiny menstruačních poruch:
začátek menstruačního cyklu při dospívání nebo menopauza, klimakterium
rakovina dělohy a děložního čípku (zakrvácený výtok, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, podbřišku, bolesti, poruchy menstruace, krvácení mimo menstruaci, bolest při a po sexuálním styku)
rakovina vaječníků (zpočátku bez příznaků, bolest břicha, poruchy menstruace, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, potíže s trávením, nadýmání, pocit plnosti, výtok z pochvy, zvracení)
Další možné příčiny:
zvýšená funkce štítné žlázy (snadná unavitelnost, průjmy, návaly horka, noční pocení, nadměrná aktivita až nervozita, bušení srdce, nespavost, zrychlená řeč, třes rukou, vystouplé lesklé oči, zvýšená chuť k jídlu, ale hubnutí)
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vl
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkových blan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Obřízka částečná a nízká: Zde se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána v takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Odstraněním vnitřní předkožky odpadají barevné přechody kůže. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, a to může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí a druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Tento způsob obřízky je v České republice dosti častý, jenže je s ní většina majitelů nespokojená. Ani vlastně neplní účel obřízky, takže je vhodná pro ty, co na obřízku musejí, ale nechtějí ji. Vzhledem k tomu, že bývá hojící se jizva často ve vlhku, je hojení pomalejší a nastává více pooperačních komplikací. Uzdička je v drtivé většině případů odstraněna.
Obřízka částečná a vysoká: U tohoto typu obřízky se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální případ od případu. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to pacient přeje. Ponecháním vnitřní předkožky vzniká na penisu pestrá škála odstínů kůže. Když předkožka zrovna necestuje po žaludu, tak se hrbí jako harmonika za korunkou, a to může vyvolávat nepříjemný pocit, že do ní tlačí. Tento způsob obřízky není vhodný pro řešení fimózy většího rozsahu. Jizva často ztvrdne a pak je nutné provést úplnou obřízku. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Uzdička se většinou prodlužuje, méně časté je nedotčení. Tato obřízka je vhodná pro ty, kdo se bojí, že budou mít při erekci málo pokožky nebo předkožky (což je nesmysl). Ovšem je možné cestování zbývající předkožky. Navíc je tento způsob provedení obřízky velmi nevzhledný (což potvrdila i anketa). Toto provedení se hojí lépe než nízká varianta, ale pořád hůř než obřízky úplné.
Obřízka úplná a nízká: V tomto případě se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější v různém rozsahu. Podle toho, kolik jí zůstane, je na neztopořeném penisu mírně zkrabacená (nic se nesmí hromadit za žaludem) nebo je zkrácená natolik, že je hladká neustále, bez záhybů a vrásek. Ženy zpravidla takto obřezaný penis označují jako sexy, protože vypadá stejně jako při milování – jen je menší. Při erekci se kůže na penisu celá napne a nelze s ní výrazně hýbat. Vzhledem k tomu, že před obřízkou byla uzdička svým druhým koncem přichycena k vnitřní předkožce, tak po obřízce ji již není kam uchytit, a proto je také běžně odstraněna (ponechání je velmi vzácné a trochu nevzhledné). S příchodem tét
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ ŽLUTÉ MASNÉ FLEKY NO OČNÍM VYČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
V Jablonci nad Nisou je soukromá klinika estetické chirurgie, kde tyto útvary odstraňují. Tady je to přesně popsáno: https://www.laserjablonec.c…
Odstranění xantelasmat nebolí, znecitliví se to lokální anestezií a celá operace se provede ambulantně nejdříve na jednom oku a za týden na druhém. Bez obav se na to objednej a v klidu se toho zbavíš. Držím palce!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva Nedvědová.
Já na tom byla a jsem akorát zjizvená nedoporučuji ani náhodou
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
V naší poradně s názvem VIDUT NA CEVE V MOZKU A TEHOTENSTVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Dobry den, v osmnacti jsem mela mozkovou prihodu, vidut na ceve, 3 tydny v koma, vedeny sunt. Jak je to s tehotenstvim, doporucujete i normalni prirozeny porod. Dekuji za odpovet. Krivankova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pavlo, tady je spousta faktorů, které hovoří spíše pro porod císařským řezem. Jde zejména o aktuální stav vašeho cévního systému, o to v jakém stavu je prasklá výduť. Dále také záleží na velikosti plodu, velký plod vyšší riziko nové příhody. Já bych tuto situaci nejdříve zkonzultoval s vaším neurologem a podle toho bych se pak dohodl s gynekologem na vhodné volbě porodu. Samozřejmě, přírodní porod je pro plod prospěšnější, než porod v anestezii, ale potřebujete ho přežít oba, že.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Po dezinfekci předkožky a po místním znecitlivění (penis blok) cca 10 ml 1% mezokainu se uvolní předkožkový vak a skalpelem se snese přebytečná kůže, která způsobila zúžení předkožky. Atraumatickým vstřebatelným stehem (nevyžaduje odstranění stehů – stehy se cca za 10–14 dní samy rozvolní a vypadnou) se&nbs
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.