Štítná žláza je důležitou součástí lidského těla. Její funkcí je řídit metabolismus, a to hned v několika ohledech, dále reguluje spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny a v neposlední řadě i růst a vývoj. Onemocnění štítné žlázy je možné označit z větší části za chorobu s velkým sklonem k dědičnosti. Onemocnění štítné žlázy je po cukrovce nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí.
Uzlíky na štítné žláze
Výskyt uzlíků štítné žlázy v populaci je enormní, po 50. roce věku se vyskytují nejméně u jedné třetiny žen. S vysokou pravděpodobností (okolo 95 %) se jedná o biologicky bezvýznamnou strukturální odchylku, jejíž příčina je neznámá. V případě záchytu uzlíků ve štítné žláze je nutné vyšetření hormonů štítné žlázy a v případě zvýšeného TSH je zapotřebí nasadit substituční léčbu. Jen vzácně se vyskytuje takzvaný toxický uzel štítné žlázy, který se vymyká regulaci a který sám produkuje nadměrné množství hormonů (na tuto možnost je třeba pomýšlet v případě hypertyreózy). Definitivní odhalení biologické povahy uzlu přináší až histologické vyšetření po chirurgickém odstranění štítné žlázy nebo její postižené části. Při obrovské frekvenci výskytu uzlů v populaci a při celkem nízké pravděpodobnosti záchytu zhoubného nádoru není možné ihned odesílat všechny pacienty na operaci, jen někdy je k tomu vážný důvod. Odhadnout dopředu, zda je ten který uzel ve štítné žláze zhoubným nádorem, je velmi složité. Vyloučit to dopředu na sto procent v podstatě nikdy nelze. V případě dostatečně velkého uzlu (okolo 1 cm), zejména pokud jeví podezřelé sonografické známky (které jsou jen orientační), je možné provést punkční biopsii tenkou jehlou (stejnou jehlou, která se používá při odběru krve). Tak je možné odebrat malý vzoreček buněk z uzlu k mikroskopickému vyšetření. Toto takzvané cytologické vyšetření pak pomůže určit, zda se jedná o uzel maligní, částečně podezřelý, či nepodezřelý. Ani toto vyšetření však nemusí přinést jednoznačný výsledek, velmi záleží na místě odběru vzorku a na zkušenostech hodnotícího cytologa. Doporučení, kdy je vhodná punkce uzlu a případně operace štítné žlázy, je ryze individuální a je pouze v kompetenci vyšetřujícího endokrinologa. V posledních letech se rozvíjí nová metoda ultrazvuku – elastografie, která měří tuhost uzlu a může tak pomoci při rozhodování o následné punkci (pořízení speciálního programu do sonografického přístroje je však velmi nákladné, v České republice je jen málo pracovišť, která mohou elastografii použít).
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Pojem hypoechogenní uzel popisuje nález při ultrazvukovém vyšetření, kdy má uzel nižší odrazivost než okolní tkáň. Sám o sobě neznamená rakovinu, ale vyžaduje pečlivější sledování.
Pokud jsou hodnoty hormonů, zejména TSH, v normě a uzel nemění velikost ani strukturu, obvykle není nutná žádná léčba. Lékař doporučí pravidelné kontroly ultrazvukem, aby bylo možné zachytit případné změny včas.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítné žlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítné žlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem LAZNĚ PO OPERACI ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Málková.
Dobrý den léčí se u vás lidi po operaci štítné žlázy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší pooperační péči při štítné žláze najdete v lázních Dolní Lipová a nebo v lázních Kynžvart. Poraďte se se svým praktickým lékařem na možnostech lázeňské péče ve vašem konkrétním případě a zkuste si podat žádost na pojišťovnu.
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.
Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítné žlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlíku ultrazvukem. V některých případech je vhodná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel na štítné žláze stále roste, přikračuje se k operaci. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, pak jde o totální tyreoidektomii (v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok, což se označuje jako lobektomie (v takových případech, kdy je nález příznivý a druhý lalok je zcela zdravý). Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jodem, tedy k aplikaci terapeutické dávky radiojodu.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
V naší poradně s názvem CHIA SEMÍNKA A JEJICH VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Vejrostová.
zajímalo by mě jestli chia semínko škodí štítné žláze u žen,beru eutyrox
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chia semínka jsou prospěšná při snížené funkci štítné žlázy. Určitě by měla být konzumována několikrát do týdne. Další podobné potraviny prospěšné při snížené funkci štítné žlázy jsou rýže, pohanka, quinoa a lněná semena.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ET.
Uzlíky, které se ve štítné žláze vytvářejí, se mohou lišit velikostí, strukturou i biologickým chováním. Některé jsou tak malé, že jsou zachytitelné pouze pomocí ultrazvuku, jiné mohou dorůst do rozměrů, které způsobují mechanické obtíže.
Větší uzly mohou utlačovat jícen nebo dýchací cesty, což se projevuje potížemi s polykáním, pocitem tlaku na krku nebo dušností. Jiným problémem může být jejich hormonální aktivita, kdy uzel produkuje nadbytek hormonů štítné žlázy.
zvýšené pocení
nevysvětlitelné hubnutí
nervozita a třes
nepravidelný srdeční rytmus
Malé procento uzlíků má zhoubný původ, většina však představuje nezhoubné změny – například koloidní uzly, cysty vyplněné tekutinou nebo projevy chronického zánětu. Dříve častou příčinou byl nedostatek jódu, dnes se více uplatňují genetické a environmentální faktory.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Stuchliková.
jsem po operaci štítné žlaze v zaří 2022 pravy lalok v dubnu 2023 levy kde byli tři nádory zhoubné prodělala jsem léčbu jodem v Ostravske fakultní nemocnici a jdu ještě v lednu lázně mám od endokrinologa jen se mám rozhodnout já bych moc ráda Luhačovice je to možné děkuji za odpověd s pozdravem Stuchliková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Do návrhu na lázeňskou léčbu můžete uvést místo, kde chcete léčbu absolvovat. Můžete uvést až tři různá místa. O tom, do kterého místa nakonec pojedete, rozhodne vaše zdravotní pojišťovna.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
V naší poradně s názvem KUTVIRTOVO KLOKTADLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Voros.
Za jak dlouho se může jist apit čaj po klokaní. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kloktadla se obecně doporučují použít po jídle a pití, aby klidová doba bez polykání byla co nejdelší. Čím déle jsou účinné látky z kloktadla na sliznici, tím účinnější efekt lze dosáhnout. Minimální doba bez polykání by měla být alespoň 30 minut po kloktání.
Zjišťování informací o nemoci je důležitou součástí léčby. Co nejdříve po něm by ale měla následovat návštěva lékaře. Nestyďte se mu svěřit se svými zdravotními komplikacemi. Pokud znáte popisované příznaky z vlastní zkušenosti, návštěvu odborníka neodkládejte. Poradit se můžete s praktickým lékařem, který vás případně odešle na specializované pracoviště (proktologie, gastroenterologie, chirurgie). Lékař provede potřebná vyšetření, poradí s úpravou životosprávy, doporučí lokální léčbu (masti, čípky) a rozhodne o léčbě venofarmaky (léky na posílení žilní stěny).
Mnoho pacientů si najde základní informace na internetu a poté si koupí „naslepo“ mast či čípky v lékárně. Hemoroidální onemocnění je však dlouhodobý problém, který je mimo jiné příznakem takzvaného chronického žilního onemocnění (stejně jako například metličky a křečové žíly). Proto je nutná návštěva odborníka.
Krémy a čípky mohou přinést krátkodobou úlevu, ale důležitá je dlouhodobá léčba vycházející z aktuálního stavu pacienta (stadium onemocnění). Jedině léčba z rukou lékaře pomůže zlepšit stav žilní stěny, zmírnit krvácení a bolest a zabránit opakování akutních hemoroidálních atak. Lékař vám poradí, zda stačí venofarmakum (lék), nebo je již nutná chirurgická léčba. Proto i zde platí, že čím dříve začnete s odpovídající léčbou, tím lépe.
V prvních stadiích je možné využít ambulantní metody, později je nutný několikadenní pobyt v nemocnici. Nejvhodnější metoda zákroku závisí na konkrétním stavu. Důležité je ale uvědomit si, že odstranění neznamená, že již bude vše v pořádku. Při nedodržování režimových opatření (dostatečný pitný režim a množství vlákniny v jídelníčku, omezení dráždivých potravin, užívání léků na posílení žilní stěny, nošení volného oblečení, zvýšení osobní hygieny, pravidelný pohyb a speciální cviky) se mohou komplikace opět rychle vrátit.
Léčba hemoroidů
konzervativní
ambulantní zákrok
operace
Konzervativní léčba: Pod konzervativní léčbou se skrývají zásady prevence nemoci (vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti a čípky.
Ambulantní zákrok: Většinu hemoroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší pacientovi nepříjemný problém.
Nejčastěji ambulantně prováděné zákroky jsou:
Koagulace infračervenými paprsky – vhodná jen pro malé hemoroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm.
Elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás. V podstatě se provádí podvázání hemoroidu gumovým kroužkem – hemoroid je zaškrcen a odpadá. Po tomto výko
Ve svém příspěvku OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Při operaci štítné žlázy došlo u mě k přetětí nervu a následnému zašití nervu. Po operaci nemůžu mluvit, můžu jen šeptat. Stalo se to někomu? Je možné, že se hlas vrátí? Říkali mi, že do roka se mi to spraví. Za jak dlouho se Vám hlas vrátil? Nemůžu se ani nahlas smát. A špatně se mně kašle.
Děkuji za odpověď. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den Leni,jsem 15 dní po operaci a mám stejné problémy jako vy.Už o tom máte nějaké informace?Mě nikdo nic neřekl.Děkuji Iveta
Konzervativní léčba: Pod tímto termínem se v podstatě skrývají zásady prevence nemoci – vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti, čípky.
Ambulantní zákroky: Většinu hemoroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší nepříjemný problém. Nejčastěji ambulantně prováděné zákroky jsou:
koagulace infračervenými paprsky – vhodná jen pro malé hemoroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm;
elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás; v podstatě se provádí podvázání hemoroidu gumovým kroužkem (hemoroid je zaškrcen a odpadá); po tomto výkonu pociťuje pacient zhruba 2 dny tlak či bolesti v konečníku, pak však potíže vymizí;
unipolární elektrokoagulace – uzel se zmenší průchodem proudu;
bipolární koagulace – uzel je zničen teplem;
kryoterapie – uzel se zničí mrazem.
Operace: Existuje mnoho metod, jak operativně odstranit hemoroidy. Při některých se využívá laser, při jiných skalpel. Někdy se odstraňuje pouze hemoroidální uzlík, někdy i okolní sliznice. Vhodný postup navrhuje lékař podle konkrétní situace.
V naší poradně s názvem LECITIN A JEHO ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den, chtěla bych požádat o radu. Mám problémy s cholesterolem a kdysi jsem měla i nealkoholické ztučnění jater. Tam mám již výsledky dobré. Beru si občas léčiti a po doporučení ve Finclubu i dva přípravky s cholinem Vitakrilcaps a Cholin, nevěděla jsem, že oba obsahují cholin). Ale už druhý týden trpím nevolnostmi (bez zvracení) a neustále říhám a vyplivuji hleny, ač jinak nemám příznaky nachlazení. Od počátku mám pocit, že to způsobuje cholin (už při polykání této tablety mám nepříjemné pocity v krku). Celkem jen součtem těch dvou přípravků jsem s cholinem někde na 270 mg. Všechny tyto potravinové doplňky jsem vysadila. Je mi 66 let, léčím se se sníženou funkcí štítné žlázy a nedostatkem kortizolu, vysokým tlakem, občas cholesterolem a kys. močovou, cukrovka v remisi na dietě. Zvažuji návštěvu gastroenterologie, ale nyní si myslím, že se může jednat o předávkovaní cholinem. Poradíte mi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš postup je správný. Vysadila jste podezřelé potravní doplňky a nyní očekáváte, zda-li se projeví zlepšení. Zároveň máte připraven plán B - návštěvu gastroenterologa.
Při předávkování cholinem se může objevit tělesný zápach po rybyně a nebo také zvracení, silné pocení a slinění, nízký krevní tlak a může dojít k poškození jater. Některé výzkumy také naznačují, že vysoké množství cholinu může zvýšit riziko srdečních onemocnění.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je nedostatečná anebo nadměrná činnost, dále zánět a nádory.
Při nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza) dochází u dospělého člověka ke snížení látkové přeměny, tělesné teploty a frekvence dechu i tepu. K hlavním příznakům hypofunkce štítné žlázy patří zhrubnutí hlasu, zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Snížená činnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus).
Naopak nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza), kdy je v těle nadbytek hormonů, zapříčiňuje zvýšenou látkovou výměnu, kterou doprovází hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nadbytek hormonů štítné žlázy ovlivňuje také centrální nervovou soustavu, způsobuje neklid, úzkost a psychickou labilitu. Někdy je možné pozorovat také nápadné vystoupení očí z očních důlků.
Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti vlastním tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.
Štítná žláza může být postižena rovněž nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako takzvané adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.