Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití - dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Vedlejší účinky narkózy podle věku
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA FUROLIN100MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KarlaFrancova'.
Prosím vás o informaci,zda Furolin snížuje tlak .Děkuji za odpověd.K.F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Furolin obsahuje účinnou látku nitrofurantoin, který nesnižuje krevní tlak. Může ale způsobovat závratě nebo točení hlavy jako vedlejší účinek, a to někteří lidé mohou zaměnit za příznaky nízkého krevního tlaku. Hypotenze (nízký krevní tlak) není v hlavních databázích léčiv uvedena jako běžný nebo specifický vedlejší účinek nitrofurantoinu. Je pravda, že některá antibiotika mají vedlejší účinky vedoucí ke snížení krevního tlaku, ale nitrofurantoin (Furolin) mezi ně nepatří; nejčastěji se tyto vedlejší účinky objevují u antibiotik erythromycin a u některých fluorochinolonů. Pokud se u vás během užívání Furolinu objeví závratě, točení hlavy nebo mdloby, může to být způsobeno buď známými vedlejšími účinky Furolinu, jako je nevolnost nebo únava, nebo alergickou reakcí na nitrofurantoin, která může být i vážná a může se projevovat otokem obličeje/krku a potížemi s dýcháním. Pokud máte obavy ze změn krevního tlaku nebo se u vás objeví silné závratě, měla byste okamžitě kontaktovat svého praktického lékaře.
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
Ve svém příspěvku VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Dobrý den,
moje maminka(69 let) je 5 den po operaci nádoru,který mněla ve střevě. Co se probudila z narkózy je zmatená,neví kde je, mluví nesmysly.Před operací ji museli dávat transuze, protože mněla těžkou anémii.Mám strach, že se se to nezlepší. Před operací byla při smyslech, normálně komunikovala.
Děkuji za odpověď
Ilona
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Dobry den pani Ilono,
chtel jsem se zeptat, jak se dari mamince.
Mam totiz uplne stejne starosti o tatu po operaci nadoru na plicich. Po operaci to neni on....stejne priznaky jako vase maminka.
Dekuji za odpoved.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Pacient dostává léky nitrožilně nebo vdechováním plynů. Během několika sekund až minut usíná. Součástí je často i zavedení dýchací pomůcky, například laryngeální masky nebo intubace.
2. Udržování narkózy
Během operace anesteziolog neustále dávkuje anestetika a kontroluje tělesné funkce. Pacient je v hlubokém řízeném spánku, nevnímá bolest ani průběh zákroku.
3. Probouzení z narkózy
Po operaci se podávání anestetik zastaví. Pacient se postupně probouzí, je monitorován a převezen na dospávací pokoj.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Po probuzení z narkózy se neděje nic závažného. V některých případech může být pacient bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatený, cítit nevolnost nebo zvracet. Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku. Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Ve svém příspěvku VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luk.
ty "vedlejší účinky" v podobě akné nejsou v podstatě žádné vedlejší účinky.... tělo se díky MSM zbavuje různých patogenů v těle a tedy ho čistí. Toto čištění je provedeno všemi různými způsoby, tedy i skrz kůži. Po pročištění tyto účinky zase vymizí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Sema.
Otázka-je možné používat Tebokan 120mg současně s lékem Warfarin, jedná se mi o to zda může snižovat účinek Warfarinu jak třeba vitamin K obsažený v zelenině ? Děkuji.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvykle myslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Je to taková řízená otrava. Využívají se anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát j
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.
V naší poradně s názvem TRAZODONI HYDROCHLORIDUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat jestli se po tomto léku nepřibývá a nemá vliv na pokožku.Též, bych chtěla vědět jak dlouho se musí brát.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trazodon je antidepresivum. Používá se k léčbě velké depresivní poruchy, úzkostných poruch a potíží se spánkem. Lék se užívá dlouhodobě ústy. Trazodon má své vedlejší účinky zejména v prvních týdnech léčby. Mezi ně však nepatří ani přibývání na váze ani vliv na položku. Běžné vedlejší účinky jsou sucho v ústech, pocit na omdlení, zvracení a bolest hlavy. Závažnější vedlejší účinky mohou zahrnovat sebevraždu, mánii, nepravidelnou srdeční frekvenci a patologicky prodlouženou erekci u mužů. Trazodon má také sedativní účinky.
Trazodon se používá od roku 1981 a patří mezi nejčastěji předepisovaná antidepresiva.
Škodlivost narkozy je díky vědeckému pokroku snížena na minimum. Tudíž jsou vedlejší účinky a problémy po narkóze i u starších lidí minimální. Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří u starších lidí nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů. Starší pacienti se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.
Ve svém příspěvku NÁSLEDKY PO CHEMOTERAPIJI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekce Yersinia, primárně způsobené bakteriemi Yersinia enterocolitica a Yersinia pseudotuberculosis, mohou vést k řadě následků, včetně gastrointestinálních onemocnění, reaktivní artritidy a ve vzácných případech i život ohrožujících stavů, jako je sepse. Yersinia pestis, původce moru, může také způsobit závažné respirační nebo sepsi.
Gastrointestinální onemocnění (Yersinióza)
Toto je nejčastější projev, charakterizovaný příznaky, jako je horečka, průjem (který může být krvavý) a bolesti břicha. V některých případech může napodobovat zánět slepého střeva, zejména u starších dětí a dospělých.
Reaktivní artritida
Toto je opožděná komplikace, která se může objevit týdny po počáteční infekci a způsobuje bolest kloubů, ztuhlost a otok, často v zápěstích, kolenou a kotnících.
Další komplikace
Ve vzácných případech mohou infekce Yersinia vést k:
Sepsi: Život ohrožujícímu stavu, kdy se infekce šíří do krevního oběhu a může způsobit poškození orgánů.
Střevní nekróze: Poškození tkáně ve střevech.
Erythema nodosum: Bolestivé, zarudlé kožní léze.
Oční problémy: Jako je uveitida a zánět spojivek.
Chronické následky
Někteří jedinci mohou pociťovat přetrvávající příznaky nebo se u nich mohou rozvinout chronické revmatické poruchy, zejména ti s typem tkáně HLA-B27.
Následky infekce Yersinia pestis (mor)
Dubonový mor: Infekce lymfatických uzlin způsobující bolestivé otoky zvané bubony.
Sepsinemický mor: Infekce krevního oběhu, která může vést k poškození orgánů.
Pneumonický mor: Infekce plic způsobující závažný zánět a respirační selhání.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkových blan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Následky akné mohou být fyzické, obzvláště ve formě jizev. Stejně významné jsou ale i následky psychické, které sice nejsou patrné na první pohled (na rozdíl od fyzických), ale jejich vliv na život jedince může být extrémní. Mnoho jedinců, kteří se od dětství trápí touto chorobou, trpí nízkým sebevědomí, které může vést i k depresím. S touto chorobou se v poslední spojuje i psychická porucha dermatilománie, která způsobuje, že postižený jedinec je nucený se škrábat a i jinak si poškozovat kůži.
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR, NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Váchová.
Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Černá mast je nadále používána mnoha lidmi po celém světě, přičemž léčbu často zahajují sami bez formálního lékařského posouzení nebo rady. Mohou nastat katastrofální následky. Praktičtí lékaři by měli mít vysoký stupeň podezření na používání černé masti a měli by být připraveni diskutovat s pacienty o jejím nebezpečí. Jak vypadají následky po použití černé masti se můžete podívat zde: fotografie s následky použití černé masti.
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a