Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou, chodidla i kolena dejte od sebe na šířku pánve, ruce položte podél těla. Pánev podsaďte, a to tak, že stáhněte břišní i hýžďové svaly a bederní páteř tlačte do země, pak povolte. Opakujte 8x. Pozor, krční páteř nezaklánějte!
Cvik se provádí na zádech. Rukama si přitáhněte obě kolena k břichu a zlehka je tlačte proti rukám. Nadechněte se a vydržte, než napočítáte do 4, následuje hluboký výdech, uvolnění, kolena si přitáhněte k hrudníku tak, abyste odlehčili pánev od podložky.
Cvik se provádí opět na zádech. Pokrčte nohy, kolena i chodidla dejte od sebe na šířku pánve, ruce, ramena i lopatky nad podložku, podívejte se na břicho a dejte hlavu opět zpět. Cviky neprovádějte švihem, ale pěkně plynule s oporou šíje. Proveďte dvě série po 10.
Ležte na zádech se skrčenými nohama, kolena i chodidla mějte od sebe na šířku pánve, pravou ruku nechte pod hlavou, levou držte podél těla. V klidu se nadechněte a s výdechem zvedněte hlavu, ramena, pravou ruku a lopatku nad podložku, pravý loket k levému kolenu a opakujte 10x na obě strany. I zde platí, že cvik nesmí být prováděn švihem a nesmí dojít ke zvedání beder.
Lehněte si na břicho, natáhněte si nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelem. Stáhněte hýžďové a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, proveďte úklon vpravo, zpět, vlevo, zpět a položte. Celé opakujte 4x na obě strany. Pozor, neprovádějte cvik švihem, ale tahem.
Cvik se provádí vleže na břiše s nataženýma nohama, ruce ve svícnu, hlavu opřete čelem o zem. Stáhněte přitom břišní a hýžďové svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, stáhněte lopatky k sobě, předloktí tlačte ke stropu, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte 8x. Nezaklánějte u toho hlavu a neprohýbejte bedra.
Cvik se provádí opět na zádech, kdy si pokrčíte nohy, chodidla i kolena dáte od sebe na šířku pánve a ruce položíte podél těla. Stáhněte břišní a hýžďové svaly, pravou nohu natáhněte těsně nad zem a zvedněte ji nahoru tak, že špička je přitažená a koleno zůstalo napnuté. Vydržte to 6 sekund. Chodidlo pak vraťte zpět na podložku a nohy vystřídejte. Opakujte celkem 2x. Nezadržujte dech a nezvedejte bederní páteř nad podložku.
Lehněte si na břicho, natáhněte nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelo, stáhněte hýždě a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část trupu mírně nad podložku, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte celkem 8x. Nezaklánějte hlavu a neprohýbejte
Ve svém příspěvku ANGIOLIPOMATÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
okolo 5Oti let se mně začaly hlavně na pažích ve velké míře tvořit tukové bouličky. Po důkladném vyšetření vč. histologie byla určena diagnóza angiolipomatóza. Za dalších 20 let jich dost přibylo, nahmatám je i v prsou, břichu, stehnech atd. Naštěstí obličej a krk není zasažen - zatím. O rodinné dispozici nevím, jen otec měl jednou odstraněnou tukovou bouli ve vlasech. Další 2 sourozenci nemají problémy.
Vím, že se s tím nedá v podstatě nice dělat, zajímala by mě ale jedna věc. Jde-li o výrůstky z tukové tkáně vč. prorůstání krevních cévek, jak to pak vypadá z vnitřními orgány ? Žaludek, játra, ledviny, srdce, střeva atd. mají také okolo sebe tuk a cévy. Jsou i na nich tyto výrůstky a mohou je případně poškodit v jejich funkci? Nikdo z lékařů mě na to neodpověděl, možná budu jednou při pitvě zajímavý anatomický preparát :-)
Děkuji za odpověď na výše uvedený mail.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.
Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé! Mělo by být klidné a postu
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ WWW STRÁNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smejkalová Zdeňka.
Vážený otče Pleskači,
Prosila jsem o radu na úporné točení hlavy mé dcery po lumbální punkci.Zatím mně nikdo neodpověděl,dcera má problém stále-prosím mohu doufat v odpověď?
Moc děkuji Zdenka Smejkalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Švejnohová.
Dobrý den, prosím o radu. Na pokožce se mně i manželovi dělají ve velkém množství útvary, které se podobají mateřským znaménkům. Jsou na povrchu zrohovatělé, většinou hnědé až černé barvy. Vytvoří se třeba 2 malé, které se potom srostou v jeden větší útvar. Nejvíc se tvoří na zádech a na břichu. Nikdo nám nedokáže říci, proč se tvoří a jak proti nim bojovat. lékaři doporučují buď seškrábání nebo laserovou operaci. Tu bychom museli absolvovat hodně často, protože tyto útvary rostou hodně rychle. Prosím tedy o radu zda neexistuje nějaký přírodní prostředek, jak se jich zbavit. Děkuji.
Uvádíme tři cviky, které pomohou ulevit bederní a křížové oblasti zad. První dva cviky jsou uvolňovací, třetí posilovací. Doporučujeme cvičit všechny tři cviky za sebou nejméně dvakrát denně. Cvičíme vleže na posteli, anebo na zemi na dece či karimatce. Důležité je cvičit pouze do pocitu lehkého tahu, nikdy ne přes bolest!
První cvik
Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Opatrně kolena spustíme na jednu stranu. Hlavu a ramena můžeme otočit na druhou stranu. Kolena směřují na jednu stranu, hlava a ramena na stranu druhou. V oblasti zad a hýždí cítíme lehký tah. V této poloze následuje výdech, kdy se snažíme o procítění a uvolnění svalového napětí. Cvičíme pomalu, na každou stranu 5x střídavě za sebou.
Druhý cvik
Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Jednu nohu si chytneme rukama u kolene a přitáhneme si ji k tělu. Nadechneme se a s výdechem přibližujeme čelo směrem ke kolenu. Zvedáme hlavu a koleno přitahujeme k břichu, opět jen do pocitu tahu. Maximálně vydechneme a vracíme hlavu na podložku. Cvik opakujeme 5x na každou stranu.
Třetí cvik
Cvik slouží k posílení břišních svalů. Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Hluboce se nadechneme. Po nádechu následuje hluboký výdech, kdy se snažíme přitisknout bedra co nejvíce k podložce. Břišní svaly se při tom automaticky zatnou. Zpevnění podržíme 3 sekundy a vydechneme. Cvik opakujeme 5x, ale postupně můžeme přidávat a dojít až k 10 opakováním.
Další možností je cvičení podle Mojžíšové. Jedná se o pohybovou terapii, která pomáhá nejen při otěhotnění.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolní končetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolní končetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
Ve svém příspěvku JAK SE RYCHLE ZBAVIT SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladka.
Jak se rychle zbavit svrabu jemi 53.roku po sobje virášky a svědiměto a škrabuse ani u snout ne muhžu jsu poškrabaná až skoro do krve a svědimito po zádech po rukách aji uhž mito de po obličejí ani usnoutr ne muhžu nejsu ani vi spaná jsem v in validným duchodě aji na břichu to mám ja vás moc pro sím po moctemi za volejemi na muj mobil č 702 934 719 ja kdisy lehnu na pohovku tak cítim hžeto pomě něco lehze a hned se začnú škrabat každí den se s prchují a davamsi na sebé čistí věci vi praní o zvitesemi.L.E.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bobeš.
Ta paní nebo pán asi neumí psát asi není Čech nebo Češka
Spalničky nejčastěji postihují děti ve věku 3 – 5 let. Spalničky ale mohou postihnout i mladší děti, obzvláště pokud nejsou očkovány, trpí nedostatek vitamínu A a podvýživou.
Protože toto onemocnění dříve způsobovalo vysokou úmrtnost právě kojenců, tak již v tomto věku jsou děti proti spalničkám očkovány. Očkování probíhá na 15. měsíci věku dítěte. Je to proto, že do té doby by dítě mělo být proti spalničkám chráněno matčinými protilátkami (prostřednictvím kojení mateřským mlékem). V tomto věku matčiny protilátky již přestávají být účinné, a tak musí být dítě očkováno. Další očkování následuje obvykle 6. měsíc a 10. měsíc po první vakcíně. Kojenci matek, které tedy byly očkovány, nebo spalničky prodělaly, jsou tedy před spalničkami chráněny (minimálně do 6. měsíce věku dítěte).
Právě v tomto věku někteří rodiče řeší, jestli své dítě dají očkovat touto vakcínou MMR, obávají se možných vedlejších účinků. V takovém případě si je ale třeba uvědomit, co způsobí, když dítě očkovat nedají. Vakcína samozřejmě nedokáže dítě ochránit stoprocentně proti tomuto onemocnění, ale může jeho průběh velmi ulehčit. Neočkovanému dítěti hrozí obrovské komplikace a v řadě případů pak dítě na toto onemocnění i umírá.
Pokud by se mladší dítě dostalo do kontaktu s nakaženým spalničkami, je dobré vyhledat co nejdříve lékaře, který se může pokusit naočkovat dítě o něco dříve, aby tak u něj zabránil propuknutí nemoci.
Příznaky spalniček u dítěte
Spalničky se dostanou do organismu dítěte nejprve dýchacími cestami, kde se také množí. Postupně se u dítěte začne objevovat vysoká horečka, kašel, rýma a specifická vyrážka (červenohnědé skvrny po celém těle) na kůži, ale i v dutině ústní (skvrny na vnitřní straně tváří s bílými středy). Vyrážka v dutině ústní často předchází kožní vyrážce. Kožní vyrážka se u dítěte obvykle objeví nejprve za ušima, postupuje k obličeji, krku, břichu, k rukám a nohám. Vyrážka v prvních dnech postupně tmavne a skvrny se mohou i zvětšovat, nakonec se ale začne společně s poklesem teploty vyrážka zmenšovat a zesvětlovat.
Obrázky
Zde jsou fotografie, na který jsou vidět příznaky spalniček u dětí: spalničky foto.
Léčba spalniček u dítěte
Při podezření na toto onemocnění je vždy nutné navštívit lékaře, který spalničky diagnostikuje podle příznaků (vyrážka, horečka). Pokud si lékař není jistý (může se domnívat, že by to byly například neštovice), pošle dítě na vyšetření krve, kde se zkoumá množství a přítomnost protilátek IgM a IgG.
Pokud spalničky nedoprovází žádné komplikace, obvykle lékaři dětem doporučí sirupy pro snížení horečky, nějaké kožní přípravky pro zklidně
Pijete rádi kávu? Kávová sedlina je skvělá pro vaši pokožku na stehnech, břichu a pažích. Během sprchování si můžete třít kávu na kůži a vmasírovat ji krouživými pohyby. Můžete použít samotnou mletou kávu, ale také ji můžete doplnit s mořskou solí nebo cukrem a trochou sprchového gelu. Hrubé částice soli nebo cukru pak třete na kůži, protože podporují krevní oběh v kůži. Zvláště mořská sůl má dobrý detoxikační efekt. Smíchejte všechny tyto složky a vytvořte z nich pastu. Pomocí této pasty si udělejte ve sprše masáž a následně pastu opláchněte. Další zpříjemnění kůže může být provedeno ledem, protože led prokrvuje kůži. Tato metoda je velmi dobrá a efektivní. Anticelulitidní péči můžete udělat pomocí, hnědé proso mouky. Tuto mouku si koupíte v obchodě se zdravou výživou nebo na internetu. Smícháte 2 šálky hnědé proso mouky s vodou, dokud nevznikne hladká pastovitá směs. Tuto pastu nanesete na strie, které jsou na stehnech, a zabalíte je do fólie. Tento zábal necháte působit 30 až 60 minut.
Zhubnout tuk na břichu bývá velmi problematické. Člověk nesmí očekávat rychlé zázraky, chce to čas a dostatek trpělivosti. Co se týká stavby jídelníčku, při hubnutí břicha by měl obsahovat více bílkovin. Dostatek bílkovin v kombinaci s pravidelným cvičením má vliv na tvorbu svalové hmoty. Při hubnutí břicha se doporučuje jíst maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a vlákninu (tu obsahuje zelenina, ovoce, ořechy, pečivo z celozrnné mouky).
K hubnutí břicha se doporučuje vybírat si cviky, při nichž se spálí velké množství kalorií (cviky na velké svalové partie, cviky na celé tělo). Nejlepší pohyb pro zhubnutí břicha je bezpochyby rychlá chůze, plavání, běh a tanec. Tyto aktivity je vhodné provozovat alespoň třikrát týdně po dobu minimálně třiceti minut.
Co se týče přímo hubnutí kolem pasu a na břichu, tady je situace ještě o něco složitější. Nestačí jen cvičit, protože tukové tkáně se tím odbourají jen částečně. Ale je obzvláště nutné dbát na skladbu jídelníčku. Většina odborníků zastává názor, že hlavně „pneumatiky“ kolem břicha jsou následkem dlouhodobě špatné stravy, konzumace nevhodných potravin a povalečského stylu života. V našem jídelníčku obecně převládají sacharidy a tuky, naopak jíme málo zeleniny a bílkovin, které nejsou provázané tuky. Jestli chcete opravdu zhubnout, vyměňte standardní večere za bílkovinný plátek Smacker (připravíte si ho na mnoho chutných způsobů). Jeho pravidelná konzumace Vám zajistí dostatečný příjem bílkovin, které jsou důležité pro svalovou hmotu, avšak ještě důležitější je, že se nikdy nepromění v tuky. Společně s fyzickou aktivitou můžete první výsledky zaznamenat už během velmi krátké doby. Recepty a další informace najdete na www.smacker.cz.
Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.
Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.
Alternativní přírodní léčba vychází z jiných postupů než klasická medicína. Má své zastánce i odpůrce, a to i v řadách odborné veřejnosti. Mnozí pacienti na užívání alternativních metod léčby nedají dopustit – také proto, že po jejich aplikaci pocítili znatelnou úlevu. V zásadě platí, že by měl pacient alternativní možnosti léčby využít až v okamžiku, kdy zná svou diagnózu a léčí se pomocí klasické medicíny. Více než 32 % astmatu u dětí má souvislost s kouřením rodičů. Pasivní kouření patří mezi nejvlivnější faktory v ovzduší – výrazně zvyšují riziko astmatu. Minimálně 12–18 měsíců by kojenci neměli dostat žádné kravské mléko. Alergeny kravského mléka jsou zvlášť nebezpečné pro kojence, jejichž imunitní systém není ještě zcela vyvinut. Protože alergeny mléka a vajec přecházejí do mléka matky, měla by se jim také matka v době kojení vyhýbat. Je známo, že kuchyňská sůl může vyvolávat záchvaty a zvýšit spotřebu antiastmatických léků. Omezení soli má celkově příznivý účinek na zdravotní stav astmatiků. Běžně konzumujeme 10–20krát více soli, než skutečně potřebujeme. Astmatický záchvat může být vyvolán i chladem, změnami tlaku a nachlazením. Předcházejte podchlazení. Astmatikům se doporučuje spát na břichu. Napomáhá to přirozené drenáži dýchacích cest. Důležité je vyhýbat se prostředí, které je zasaženo silnými výpary, parfémy, vůní kvetoucích rostlin a podobně. Nedržte doma žádná zvířata. Nevhodné jsou i plyšové hračky. Nepěstujte ve svém bytě kvetoucí rostliny. Odstraňte záclony a závěsy v domácnosti. Jestliže záclony používáte, často je perte. Věnujte velkou péči odstranění prachu v domácnosti (z nábytku, sedaček, koutů, stěn, obrazů, tapet, hraček). Ložní prádlo perte při teplotách nad 55 °C a matrace hermeticky uzavřete. Jako výplň polštářů použijte dakron. Soustřeďte se na to, aby vaše dítě dýchalo nosem. Až 90 % astmatiků totiž dýchá ústy. Nos je ideální filtr, v němž se zachytí mnohé nečistoty ovzduší. Alergizující částice pronikají při dýchání ústy hlouběji, ve větší míře a rychleji do dýchacích cest a vyvolávají záchvat. Naučte své dítě břišnímu dýchání. Břišní dýchání, při kterém dochází k pohybům břišní stěny, je mnohem efektivnější, protože využívá až 60 % vitální kapacity i v klidu. Zkuste usilovné dýchání přes silnější slámku do velké láhve s vodou – pomáhá to uvolnit spazmy dýchacích cest. Nedávejte dítěti oblečení ani prádlo ze syntetických vláken. Elektrostatická energie přitahuje prach. Při oblékání se prach víří a musí se vdechovat. V případě akutního astmatického záchvatu dítěte ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
Muži obecně se dají rozdělit do dvou skupin, pokud jde o velikost a vzhled jejich penisu. Někteří muži mají malý, tlustý, spíše pružný penis v ochablé podobě, ovšem při erekci dojde k velmi výraznému zvětšení a rozšíření. Jiní muži mají dlouhý, působivě vypadající ochablý penis, který sotva změní velikost při erekci, pouze se stává pevnější. Muži v první skupině, kteří vidí muže z druhé skupiny nahé ve sprchách, mohou pak mít pocit nedostatečné délky svého penisu. Ale obě skupiny jsou normální, jsou prostě jen jiné.
Obezita a velmi silný růst ochlupení může penis opticky zmenšovat. Obézní muži vlivem podkožního tuku v ohanbí mají ochablý penis ukrytý právě v něm. U velmi obézních jedinců nemusí být penis vidět vůbec, vzhledem k jejich velkému a povislému břichu. Je tedy jasné, že snížení hmotnosti může zlepšit vzhled penisu. U silného ochlupení postačí sestříhání nadměrného ochlupení nebo oholení pokožky holicím strojkem.
Muži by si měli také uvědomit, že penis vypadá kratší, když se na něj dívají v zrcadle, zatímco se současně dívají na penis na jiného muže. Jedná se o jednoduchý optický klam.
Nesestouplé varle zůstává v dutině břišní a nesestupuje do šourku. Tomuto jevu se říká kryptorchismus. Kryptorchismus je častá vývojová vada mužského genitálu, která je charakterizovaná nepřítomností varlat nebo varlat v šourku. Retentio testis je stav, kdy je šourek na jedné nebo obou stranách prázdný. Kryptorchismus může být vrozený nebo získaný (z nějakého důvodu varle vyskočí směrem nahoru a nevrátí se zpět). Varlata se u plodu během nitroděložního období vývoje nacházejí uvnitř dutiny břišní pod játry. Kolem 25.–30. týdne těhotenství postupně sestupují dolů přes tříselný kanál až do šourku. Varlata na této cestě mohou uvíznout kdekoliv. Jejich sestup je jedním ze znaků donošeného dítěte. Přítomnost varlat v šourku je důležitá pro správnou tvorbu spermií, které vyžadují nižší teplotu, než je uvnitř lidského těla.
Retinovaná varlata – jsou nesestoupená varlata, která se nacházejí v průběhu dráhy jejich sestupu; varlata mohou být umístěna v břichu, v tříselném kanálu nebo nad šourkem.
Ektopická varlata – jsou umístěna mimo dráhu fyziologického sestupu varlat, například v malé pánvi nebo ve stehenní oblasti.
Anorchie – varlata zcela chybí.
Klouzavá varlata – od kryptorchismu je nutné odlišit retraktilní varlata, která se nadměrně pohybují směrem nahoru ven ze šourku. Tento stav se nazývá lidově klouzavá varlata.
Kryptorchismus může vést v dospělosti ke snížení plodnosti a je zdrojem zvýšeného výskytu nádorů varlat. Nárůst vzniku nádorů je u těchto mužů 20krát až 40krát vyšší než u mužů, kteří neměli problém s nesestoupenými varlaty. Terapeutický potup je jiný u varlat, která jsou hmatatelná a která ne. Nehmatatelná varlata představují zhruba 20 % případů. Fyzikální vyšetření je pro určení diagnózy velmi důležité a provádí se takzvanou bimanuální palpací (prohmatáním podbřišku s použitím obou rukou), přičemž se zjišťuje, zda je varle v šourku, nebo není. Lékař se snaží varle vytlačit z podbřišku směrem dolů ve směru tříselného kanálu proti prstům druhé ruky. Je nutné zkontrolovat i místa možné ektopie. V diagnostice se využívá sonografické vyšetření. Endokrinologické vyšetření je předepsáno, když nejsou sestoupená obě varlata.
Terapie onemocnění je operační a začíná už po 6. měsíci života a varle by mělo být v šourku definitivně do 1,5 roku věku dítěte. Léčba závisí na tom, zda je varle hmatatelné, nebo ne. Při nahmatání varlete se vykonává orchiopexie, zákrok při kterém se nesestoupené varle umístí a fixuje v šourku. Při nehmatatelném varleti se provádí laparoskopická operace. Může se stát, že retinované varle se v dutině břišní zaškrtí a následně odumře. Jedná se o akutní stav, kdy se odstraní odumřelé varle. V minulosti se tato anomálie léčila podáváním mužských hormonů, zjistilo se však, že tato procedura nemá žádný efekt.
Medrol se používá v situacích, kdy je nutné tlumit imunitní systém a zánětlivou odpověď. Typickými indikacemi jsou zhoršení zánětlivých onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN), alergické reakce a autoimunitní nemoci. Vzhledem k nežádoucím účinkům při dlouhodobém užívání se tento lék podává spíše akutně a v krátkém časovém intervalu.
Mezi nežádoucí účinky Medrolu patří i přibývání na váze. Člověk má vlivem Medrolu zvýšenou chuť k jídlu. Tuk se následně hromadí v obličeji a na břichu – vzniká typický obézní měsícovitý obličej a velké břicho s relativně tenkými končetinami. Nahromadění tuku v oblasti zad za krkem může způsobit vznik tukového hrbu (gibbus). Spolu s nabýváním na hmotnosti vlivem ukládání tuku dochází k úbytku svalové hmoty.
Může se stát, že na začátku užívání morozniku lidé trpící zácpou nebo nepravidelnou stolicí cítí v podbřišku silný tlak a nadýmání, a to i poté, co již při zvyšování dávek měli průjmovou reakci. Mohou se také objevit křeče v břichu. Vše zmizí, jestliže se v tomto období zvýší příjem vody.
Vzhledem k uložení varlat v šourku jsou varlata snadno přístupná zraku a pohmatu. Je proto velmi důležité, aby všichni mladí muži znali příznaky, které by mohly znamenat nádor varlete:
jakákoliv změna velikosti a objemu varlete, většinou zvětšení varlete (někdy se může varle i zmenšit!);
hmatná bulka, hrbolek či nepravidelnosti povrchu varlete nebo ztvrdnutí varlete;
ze začátku je nádor varlete nebolestivý, postupně se může přidat tupá bolest, pocit tíhy v šourku (náhlá prudká bolest většinou znamená jinou příčinu obtíží (zánět, infarkt varlete, torzi = náhlé otočení varlete kolem své osy, „zaškrcení“ cév a nedokrvení varlete).
Pokud tyto příznaky nevymizí v průběhu 2 týdnů, je nutno vyhledat lékaře. Kromě těchto symptomů se někdy může objevit i zduření prsních žláz (gynekomastie) s pocitem napětí či zvýšené citlivosti bradavek. Někdy patří mezi první klinické příznaky bolesti břicha či bolesti zad, převážně v bederní oblasti. Většinou jsou již příznakem postižení lymfatických uzlin v břichu metastázami.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho