Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Ve svém příspěvku UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.
Mám to samé, u mě je to alergie na nějakou potravinu, která se projevuje svěděním v uších, teprve půjdu na podrobnější testy.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Horáková.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
Virová hepatitida je různými viry způsobené zánětlivé onemocnění jater. Rozlišujeme virovou hepatitidu typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnější onemocnění, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž terénu často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Projevy žloutenky
Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi všech tří výše zmiňovaných typů velice podobné příznaky. Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně diagnostikována. Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici, a naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma (žloutenka neboli ikterus). V některých případech může být prvním příznakem choroby právě až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKUM I NA CESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Henryho.
Aktivní probiotikum
Přínos pro zdraví
Střevní mikroflóra tvoří významnou část imunitního systému a tak není divu, že mnohé poruchy spojené s imunitní reakcí, byly označeny jako potenciální terče pro probiotické terapie.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
V naší poradně s názvem SILNÝ DRÁŽDIVÝ SUCHÝ KAŠEL SE ŠIŠKOU V KRKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Už měsíc jsem marodila se suchým dráždivým kašlem,prý virové onemocnění..Pak jsem nastoupila na týden do práce a kašel začal opět a s bolestivým polykáním a pocitem šišky v krku jsem jela na pohotovost.Plíce mám v pořádku,co by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto se může projevovat laryngitida, která začíná bolestí v krku, postupně přechází ve zduření mandlí, což má za následek změnu hlasu, a pak zasáhne i hrtan a hlasivky, kde se zduří sliznice včetně hlasových vazů a hrtanové příklopky a to vyvolává pocit oné šišky v krku. Samotnou léčbu nejlépe určí lékař na ORL (ušní, nosní, krční). Podle výsledků vyšetření se určí příčina laryngitidy, zda-li je virová nebo baktreriální a k tomu se nasadí účinná léčba. Zároveň se s úspěchem uplatní léky jako je Erdomed na odkašlávání.
Bronchitida je zánět průdušek – dolních dýchacích cest vedoucích do obou plic. Jejich sliznice zduřují, řasinkový epitel přestává vykonávat svou funkci (kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem) a vytváří se značné množství hlenu, který dráždí ke kašli. Bronchitida může být akutní nebo chronická. Akutní forma se vyznačuje horečkou, která trvá několik dní, a kašlem, který často mizí až za několik týdnů. Při chronické bronchitidě přetrvává kašel s vykašláváním zbarveného hlenu několik měsíců, pak může ustat a po čase se znovu vrátit.
V naší poradně s názvem CRP A LYMFATICKÝ OBĚH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý večer,
mam už 5let problémy s lymfamy.Mam doma masážní kalhoty,které denně používám.
Nyní mam ale problém.Mam zvýšenou hladinu CRP 17.Zajímalo by mě,jestli s touto hodnotou můžu provádět masáž v lymf.kalhotech a jestli hodnota může být zvýšená díky právě mému problému .
děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
CRP je předevšim ukazatel zánětu v těle. Bakteriální infekce zvýší CRP na vysoké hodnoty nad 100. Virová infekce naopak pod 100. Mírně zvýšené CRP 10 až 20 může ukazovat na problém se srdcem nebo cévami. Pro správnou odpověď, zdali provádět lymfatickou masáž nebo ne, bude zapotřebí nejdříve zjistit příčinu zvýšeného CRP. Proto bude nejlepší, když se na dalším postupu dohodnete se svým lékařem, buď s praktickým lékařem a nebo s kardiologem.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Dobrý den , všimla jsem si na všech nehtech červené čárky. Dost mě to vyděsilo . Nemůže jít o předzvěst nějakého onemocnění ? Jsou jasně viditelné, foto možná klame . Děkuji Sylva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvané Terryho nehty. Terryho nehty dostaly své jméno od lékaře, který si jako první všiml, že se tento příznak vyskytl spolu se specifickými nemocemi. V 50. letech 20. století Richard Terry zjistil, že více než 8 z 10 lidí s těžkým zjizvením jater (cirhózou) mělo také bílé nehty.
Terryho nehty obvykle postihují všechny nehty. Ale můžete mít Terryho nehty na nehtech na nohou nebo jen jeden nehet na ruce či noze.
Některým lidem se Terryho nehty vyvinou jako součást normálního stárnutí. Je to proto, že lidé s Terryho nehty mají v blízkosti nehtového lůžka méně cév. U některých lidí ale Terryho nehty mohou být příznakem základního zdravotního stavu, jako je cirhóza, městnavé srdeční selhání, diabetes, selhání ledvin, virová hepatitida.
Terryho nehty často zmizí, když léčíte stav, který způsobuje tento příznak, pokud tedy nesouvisí pouze se stárnutím.
Pokud máte Terryho nehty, je důležité jít k lékaři na kontrolu. Někdy se Terryho nehty objevují jako součást stárnutí. Můžou ale také poukazovat na vážné zdravotní problémy. Váš praktický lékař pozná rozdíl.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Ve svém příspěvku ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pěkný den dnes jsem byl v nemocnici mám zvýšené jaterní testy,na žlučníku tečky písku,bolí mě břicho měl jsem už víc jak 8 dní průjem.V nemocnici měli podezření na virová hepatitida..Nevěděli chtěli si mě tam nechat marodím doma a mám dietu...překvapil mne počet doktorů a doktorek z UK .český byl jediný.Uk doktorce jsem moc nerozuměl...Zítra se jdu domluvit se svou skvělou doktorkou co dál.Do těžké práce pro bolesti břicha nemohu..Mějte se krásně chci být zase zdravý a ještě dva roky do důchodu po odpracovaných 44 letech práce...Milan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
S akutní bronchitidou se setkáváme zejména u pacientů dětského věku. I přes obtěžující příznaky není tato nemoc zpravidla provázena vážnými komplikacemi a je poměrně snadno léčitelná. Onemocnění vzniká typicky jako následek virové infekce, tedy při „obyčejné rýmě“ nebo zánětu horních cest dýchacích. Bakteriální původ je méně častý. Infekce postihující oblast nosohltanu plynule přechází do dolních dýchacích cest a dochází k zánětu průdušek. U dětí kojeneckého a batolecího věku způsobuje vznikající otok průduškových stěn v závislosti na nadměrné tvorbě hlenu překážku proudění vzduchu, objevuje se dušnost a typické, zřetelně slyšitelné projevy ve výdechové fázi, proces dýchání vyžaduje zvýšené úsilí. Akutní bronchitida se v první fázi projevuje kašlem dráždivého charakteru, ke kterému se přidružují bolestivé pocity v oblasti za hrudní kostí. V následku infekce je častá zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů. V průběhu několika dní se charakter kašle mění na produktivní a dochází k vykašlávání hlenu, v některých případech i s příměsí krve. Nejmladší pacienti tento hlen často polykají, což pak vede k žaludečním nevolnostem a zvracení.
Bronchitida v těhotenství je úplně normální zánět hlavních cest dýchacích, tedy zánět průdušek. Pokud trpí žena bronchitidou v těhotenství, měla by se vyvarovat užívání některých léků. Zároveň je však důležité, aby došlo k časnému vyléčení.
Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.
Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN
Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.