Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápal plic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápal plic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virovýzápal plic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápal plic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápal plic nastoupí náhle. Zápal plic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápal plic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápal plic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkovýchblan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkovýchblan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkovýchblan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Virové záněty mozkovýchblan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.
Zápal plic je definován jako akutní zánětlivé onemocnění, které postihuje zejména plicní alveoly, plicní intersticium a respirační bronchioly. Onemocnění však může probíhat i plíživě, s dráždivým či produktivním kašlem, bez teploty. Nebezpečí představuje zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi. Řada pacientů prodělá infekci bez vyhledání lékařské pomoci, jelikož nemají teploty a jsou téměř bez příznaků. Virovýzápal plic se může projevovat obdobnými příznaky jako bakteriální zápal plic, zpravidla však není přítomna teplota.
V naší poradně s názvem JE BAKTERIÁLNÍ ZÁPAL PLIC NAKAŽLIVÝ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Pavlů.
Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.
Zápal plic je infekční zánětlivé onemocnění plic způsobené bakteriemi, viry nebo plísněmi. Zánět, který může postihnout jednu nebo obě plíce, vede k nahromadění tekutiny v infikované oblasti plic. Dochází ke snížení průtoku krve tímto úsekem a tím pádem i k poklesu hladiny kyslíku v krvi. Větší riziko představuje snížení hladiny kyslíku pro starší, nemocné anebo oslabené pacienty. Starší lidé jsou ohroženi pneumonií a jejími komplikacemi v momentě, kdy je jejich imunitní systém oslaben. Nákaza se může přenášet kapénkovou infekcí (vzduchem) nebo kontaktem rukou. U starších jedinců tak může vést zápal plic k život ohrožujícím komplikacím:
hypotenze (nízký krevní tlak), která může být i příčinou kolapsu a ztráty vědomí, nebo ledvinné selhání, ke kterému dochází při nízkém průtoku krve ledvinami a které může vést i k nevratnému poškození funkce ledvin;
nebo může dojít k bakteriémii, to znamená, že bakterie, které proniknou do krve, mohou následně infikovat i další orgány;
dále k pleuritidě (zánětu pohrudnice) a empyému, tyto problémy vznikají, když se zánětlivý výpotek také infikuje;
k respiračnímu selhání (ARDS) – k němu dochází u plíce těžce poškozené zánětem (léčba vyžaduje připojení k dýchacímu přístroji a podávání kyslíku);
k meningitidě – zánětu mozkovýchblan, ke kterému dojde, jestliže infekce napadne mozkové obaly.
Klíšťový zánět mozku a mozkovýchblan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Trnková.
Dnes mi ošetřující lékař na základě rentgenu plic diagnostikoval zápal plic.
Špatně se cítím od pátku v noci (zimnice, bolesti všech vnitřností). domnívala jsem se, že to bude viróza nebo chřipka. Bohužel tak tomu není. Pan doktor mi předepsal antibiotika Klacid 500. Dnes po 2 tabletách. Prní jsem vrazla v 10,45 po návratu z nemocnice. Protože mi teplota neklesala vzla jsem si v 13,30 Paralen 500. Teplota se stále drží kolem 39, a to i přesto, že jsem si udělala zábal nohou v octové vodě. Nyní mám teplotu 39,4. Co mám dělat? Můžou se vzít 2 Paraleny 500? děkuji za odpověď- Dana Trnková.
Prosím rychle, je mi opravdu zle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika budou plně účinná až po třetí dávce. To teprve bude docházet k ústupu zánětu a odeznívání bolestí. Paralen můžete vzít i dvě tablety 500 mg najednou, přičemž za 24 hodin nesmíte vzít více než 8 tablet. Z horečky nemějte strach, je to váš pomocník v boji proti zápalu. Vyšší tělesná teplota zabíjí cizorodé bakterie, které způsobují zápal plic. Do 40 °C se nemusíte o horečku starat. Nad 40°C volejte rychlou záchrannou pomoc na čísle 155. Existence této rychlé záchrany by vás měla uklidnit, protože nyní byste měla být v klidu, bez stresu ze zhoršení zdravotního stavu. Nejlépe byste měla usnout a hned jak se probudíte, tak vždy vypijte hrnek ovocného čaje oslazeného medem. Tešte se, že za pár dní bude líp.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Při zápalu plic vzniklá tekutina nebo hnis ucpávají část plic, což je překážkou vstupu kyslíku do organismu. Při zápalu plic je vždy přítomna infekce, to znamená, že není možné zápal plic dostat jen z nachlazení. Infekce je nejprve v horních cestách dýchacích, jak postupuje níž, projeví se jako zánět průdušek. Za určitých okolností infekce postoupí ještě níž, usadí se v plicích a způsobí zápal plic. Pokud infekce napadne i plicní obaly, projeví se bolestí hrudní stěny. Zápal plic se vždy projevuje suchým kašlem.
Kašel je u dítěte tak běžný projev nemoci, že mu někdy ani nevěnujeme patřičnou pozornost. Zápal plic u dítěte vzniká šířením infekce z horních cest dýchacích. Jeho výskyt i u jinak zdravých dětí je celkem častý (každý rok jím onemocní cca 2,5 % dětí ročně). Úmrtnost na zápal plic je velmi malá, ale stoupá u rizikových pacientů, jako jsou děti s poruchami imunitního systému, s chronickým plicním onemocněním, vrozenými srdečními vadami či děti původně nedonošené. Zápal plic se začíná projevovat poměrně rychle. Hlavním symptomem je kašel, který může být tak záchvatovitý, že se z něj dítě může i pozvracet. Dalšími příznaky jsou horečka, zrychlené či namáhavé dýchání a u malých kojenců i porucha sání. Starší děti si mohou stěžovat na bolest na hrudníku či v rameni, na bolest břicha a bolest hlavy. U menšího procenta pacientů ale nemusí příznaky probíhat vůbec extrémně a nemoc může připomínat spíše chřipku.
Příznaky onemocnění u dětí:
kašel, zprvu může být mírný, menší než při zánětu průdušek;
planoucí tváře;
výdechová dušnost;
únava a noční pocení;
teploty;
někdy jen zvýšené, zrychlené dýchání.
Hlavní část léčby spočívá v nasazení antibiotik. Kromě nich je také volena léčba pro ulehčení od příznaků nemoci – jsou tedy předepisovány léky proti horečce, nitrožilní infúze pro zavodnění a výživu, či kyslík v případě velkých dýchacích problémů. Obvyklá doba antibiotické léčby je 7–10 dní, ale v těžších případech se může vyšplhat až na 14 dní. V každém případě okamžitě navštivte s dítětem pediatra. Po zápalu plic je důležitá rekonvalescence. Její délka by měla být určena dle závažnosti průběhu nemoci. Neměla by být kratší než 14 dní, u těžších případů je vhodné alespoň 6 týdnů.
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobry den,mám oboustrany zapal plic,od 22.12 kdy mi na něj přišli,a dnes jsem jak sjem vstanul kašlal jako vždy ale tentokrát se mi v hlenu objevila krev a to celkem dost..je to vážné ?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Hamiltonův hmat neboli mechanické uvolnění hlenové zátky a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu – pravděpodobnost jejich užití se tak snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní. Více o této metodě naleznete v samostatném článku Hamiltonův hmat.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílené protržení, prasknutí vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu. Více o umělém protržení vaku blan se dočtete v článku Amniotomie.
V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR V NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elena paterová.
Dobrý den dcera prodělala před měsícem zápal plic pak se jí objevil pásový opar v obličeji k lékařce šla až za 14 dní dala jí pouze tekutý pudr. ASI ZA TÝDEN SE PÁSOVÝ OPAR OBJEVIL V NOSE A NA DRUHÉ STRANĚ OBLIČEJE! pOMOHOU ATIVIROTIKA??pATEROVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud jde o pásový opar, tak pomůžou antivirotika. Můžete vyzkoušet mazat mastí Zovirax. Určitě doporučuji konzultaci s kožním lékařem.
Počáteční příznaky se podobají chřipce s nevolností, bolestmi v krku a suchým kašlem. S pokračováním onemocnění roste závažnost příznaků: mohou být záchvaty kašle s vykašláváním hlenovitého nebo i hnisavého sputa nebo sputa se žilkami krve. Na rozdíl od typického zápalu plic se příznaky zhoršují postupně. Fyzikální vyšetření poslechem plic je často v mezích normy, což kontrastuje s výraznými obtížemi pacienta i změnami na rentgenovém snímku plic. Akutní příznaky přetrvávají obvykle 1 až 2 týdny. Následuje postupné uzdravování, mnozí pacienti však mají nadále celkové příznaky s únavou a nevolností, přetrvávající několik týdnů. Mykoplazmová pneumonie mívá ve většině případů mírný průběh a spontánně ustupuje, méně často se rozvíjí těžký zápal plic vyvolávající někdy až dechovou nedostatečnost (s poklesem tlaku kyslíku v tepenné krvi). U některých pacientů se v rámci mykoplazmové infekce objevují příznaky postižení jiných tělních systémů a orgánů: chudokrevnost, trombembolická nemoc, záněty kloubů, zánět mozku a mozkovýchblan, postižení periferních nervů, kožní vyrážka a zánět ušního bubínku.
V naší poradně s názvem VIŠNĚVSKÉHO BALZÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobrý deň,chcela by som sa opýtať,či balzam môže mať liečivé účinky aj na štítnu žlazu,nakolko mi diagnostikovali chronický zápal s 4cm uzlom na nej.Brala som euthyrox a sama som si potierala krk balzamom.Po 2 mesiacoch som bola na kontrole a lekárka s prekvapením konštatovala,že žiadny uzol tam nieje.Tak neviem či ide o jej chybu v predchádzajúcom vyšetrení alebo by ten balzam to vyriešil.Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Účinky višněvského balzámu na štítnou žlázu nejsou zatím popsány a patrně jste byla první, kdo to takto použil. Pro ověření léčivých účinků to zkuste příště znovu.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkovýchblan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkovýchblan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ve svém příspěvku ZÁZRAK? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den. Před týdnem moje 80ti letá babička měla mrtvici se silným krvácením do mozku. Lékaři říkali, že je na hranici komatu a že neslyší a nereaguje. Již první den při návštěvě hýbala koutkem, další den hýbala rukou a zrychleně dýchala, potom už se snažila vytahovat hadičky z úst a nosu. I když dostala zápal plic a zánět močového ústrojí antibiotika zabírají. Včera začala otevírat oči na povel pohybovat prsty na pravé noze mačkala mi ruku a když sem chtěla odejít nechtěla mě pustit. Reaguje na moje mluvení a snaží se mluvit i když lékaři říkaly že pravděpodobnost jakéhokoliv zlepšení se rovná nule a že šance na přežití je 10 procent. Vše se odvíjí až skoro zázračně i když je obrovské poškození mozku.Teď čekáme co bude ale nedokážu to pochopit jak to , že reaguje a má takové pokroky i když jen na pravé straně těla.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkovýchblan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkovýchblan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkovýchblan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkovýchblan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.