VŘÍDEK NA ROHOVCE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Abscesy jsou onemocněním, které řada lidí podceňuje a neuvědomuje si, co tato hlíza může v některých případech napáchat na jejich zdraví.
Absces kůže = furunkl (karbunkl)
Furunkl a karbunkl se řadí k hnisavým onemocněním kůže a menších žlázek (vlasové, chlupové, potní, mazové atd.).
Příčiny
Toto onemocnění obvykle způsobují mikroby (stafylokoky, streptokoky). Mikroby se do kůže dostávají v případě, že je nějak poškozená, nebo je lidský organismus oslabený, a tak kožní bariéra není tak silná. Důležité také je, aby správně fungoval imunitní systém, pokud by nebyl v pořádku, mohlo by se stát, že by absces hrozil po každém poranění kůže, ať už by to byl sebemenší škrábanec. Obvykle se projevují tak, že na kůži vznikne hnisavý vřídek, který bývá na dotek bolestivý. Je důležité ho ale nepodceňovat, protože i tento miniaturní útvar může vyvolat celkové onemocnění organismu. Furunkl nejčastěji postihuje osoby, jejichž kvalita kůže je výrazně snížená, ať už kvůli nějakému onemocnění, nebo špatné hygieně. Mohou se také vyskytnout u osob trpících sníženou obranyschopností lidského těla v důsledku cukrovky, nádorových onemocnění, užívání léků atd.
Bakterie obvykle vnikne do vlasového (chlupového) míšku, nebo do mazové žlázky a způsobí tam zánět, který se projeví vznikem červeného uzlíku v okolí daného chloupku / vlasu. Tento uzlík je navíc bolestivý a teplejší na dotek. Zánět se obvykle začíná dále šířit a v jeho středu se tvoří hnis, který se projevuje tak, že na kůži dochází ke zbělení obsahu uzlíku. Uzlík se právě tvorbou tohoto hnisu neustále zvětšuje a zároveň se hnis stále přibližuje k povrchu kůže. V řadě případů nakonec praskne a hnis tak volně odtéká pryč z těla. K protržení kůže ale nemusí dojít vždy, někdy si tělo se zánětem poradí samo bez toho, aby byl furunkl protržený.
Člověk nemusí mít na těle jen jeden tento vřídek, u lidí trpících chronickými onemocněními se jich nachází více, pokud by došlo k tomu, že by jich bylo více na jednom místě (například na šíji) a postupně se furunkly slily v jeden bolestivý uzel, jedná se již o karbunkl.
Vzniku tohoto typu abscesu se dá zabránit dodržováním preventivních opatření:
nosit čisté a volné oblečení,
pravidelně se mýt,
nedráždit a nezraňovat pokožku,
při poranění kůže ránu vydezinfikovat,
přijímat dostatek minerálů a vitamínů,
při onemocnění respektovat pokyny lékaře.
Léčba
Není třeba běžet k lékaři okamžitě, jen co se na těle objeví jeden malý vřídek. Obvykle se lékařská pomoc má vyhledat v případě, že se vřídek zvětšuje, je velmi bolestivý, člověka obtěžuje při každodenních činnostech a nezabírají na něj žádné „babské rady“. Mezi ně p
Hlavní příčinou výskytu červených žilek v bělmu je dráždění, delitace a otok krevních cév uvnitř oka. Toto podráždění a rozšíření může být způsobeno několika faktory, mezi něž patří následující:
Suchý vzduch způsobuje podráždění očí, které často vede k viditelnosti červených žilek v očích.
Vystavování se slunečnímu záření a prachu.
Cizí těleso, které může poškodit nebo snížit funkci očí.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma, které může být způsobeno přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava a stres.
Subkonjunktivální krvácení.
Zánět očního víčka.
Zánět spojivek.
Vřed na rohovce.
Uveitida (zánětlivé onemocnění duhovky).
Akutní glaukom.
Škrábance na rohovce způsobené dlouhodobým používáním kontaktních čoček.
Krvácení způsobené nadměrným používáním léků na ředění krve.
Centrální okluze retinální žíly.
Gravesova choroba nebo hypertyreóza může mít rovněž za následek vznik červených žilek v očích.
V naší poradně s názvem VŘÍDEK NA VARLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den. Toto se mi udělalo na varleti. Můžete mi prosím zdělit o co jde děkuji.Trochu to bolí. Posílám foto. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte opruzeninu. Umyjte mýdlem, jemně osušte a poté aplikujte dětský zásyp.
Ten, kdo se nechce zabývat čištěním kontaktních čoček má možnost vybrat si ze dvou možností. První z nich je koupit si kontaktní čočky s prodlouženým nošením na několik dní. Taková čočka se nasadí na oko a nechá se tam celý den i přes noc. Po uplynutí uvedené doby nošení, obvykle týden, se kontaktní čočky bez čištění rovnou vyhodí, když se vytahují z oka. Toto řešení má bohužel svou nevýhodu, protože noční nošení čoček není moc dobrý nápad. Ponechání čoček trvale na oku i během spánku znemožní oční rohovce dýchat a ta se začne bránit prorůstáním cévek, které ji pak nahradí potřebný kyslík. Při nočním nošení čoček rohovka začne být hůře průhledná a stává se také neoperabilní. Tyto změny na rohovce jsou nevratné. Nočním nošením čoček se rovněž může zvýšit riziko vzniku i jiných problémů s očima. Druhou možností a také nejzdravější jsou denní čočky, nazývané také jednodenní čočky, které se každou noc před spaním vyndají a ráno se nahradí novými.
Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterol způsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.
Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.
Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.
Léčba
Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).
Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odst
V naší poradně s názvem ZHOUBNÝ MELANOM KŮŽE JE DAŇ ZA OPÁLENOU KŮŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Červinková.
Dobrý den. Prosim o radu, u mého muže jsem na zádech objevila bulku,myslela jsem, že je to zahnisajici vřídek (cca 0,5cm), ale má to už delší dobu a nemizí to. Přikládám fotografii. Děkuji za radu, co s tím, ale asi ho i tak ihned objednam ke kožní. Jen to třeba pomůže ostatním. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prohlídka u kožního lékaře je v tomto případě na místě. Pošlete sem prosím výskedky vyšetření, ať mohou ostatní vidět o co přesně šlo.
Nejstarší myšlenka modifikace refrakčních vlastností oka a jejich ovlivňování přímo na rohovce může být připsána Leonardu da Vinci, který to prokázal v pokusu z roku 1508, ponořením oka do vodou naplněné sklenice. René Descartes měl roku 1636 představu jakési skleněné zkumavky naplněné kapalinou, která je nastavena pro korekci oční vady přímo na oku. John Herschel v roce 1823 popisuje použití zvířecího želé naplněného ve sférické kapsli, které je aplikováno na povrch oka, a tak právě on byl ve své době nejblíže dnešním kontaktním čočkám.
Kolem roku 1880, minimálně dva vynálezci pracovali na prvním konceptu kontaktní čočky. Byli to Adolf Eugen Fick a August Müller, kteří vyvinuli skleněné mističky, které překrývaly většinu očního povrchu. August Müller byl sám velmi krátkozraký a tyto čočky tak sám nosil. Mohl je ale nosit pouze po dobu maximálně půl hodiny. Optik William Feinbloom poprvé v roce 1936 uvedl plastovou PMMA kontaktní čočku namísto skla. Již v roce 1930 experimentoval Heinrich Wöhlk v Kielu se sklerálními čočkami z plexiskla. Podařilo se mu jako prvnímu dosáhnout dnešní moderní formu dlouhodobé přenosné kontaktní čočky. Použil metodu přesně lité čočky podle rohovky oka, což umožňuje pouze produkci individuálních kontaktních čoček na míru. Wöhlk tak může být považován za vynálezce moderní tvrdé kontaktní čočky. Bohužel ale Wöhlk postrádal kapitál, takže nemohl přihlásit patent na svůj vynález.
V roce 1948 Kevin Tuohy představil první čočky vyrobené výhradně z PMMA a požádal o patent. Jeho čočka již nepokrývala celé bělmo, ale jen rohovku na kterou přilnula. Důležitý průlom přišel v roce 1959, kdy český vědec Otto Wichterle, vynalezl hydrogel HEMA a použil jej pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Takzvané Wichterleho čočky byly ještě křehké a citlivé na použití. V následujících letech Jacqueline Urbach vytvořil mnohem tenčí, mnohem stabilnější materiál pro měkké čočky, který byl patentován v roce 1974 (hydrofilní kontaktní materiál čočky; patent číslo 3'985'697). V roce 1975 byly v Amsterdamu poprvé představeny první masově vyráběné měkké čočky v Evropě pod názvem „Urosoft“. FDA v USA je přijala v roce 1977 jako jedny z prvních měkkých čoček vůbec.
Přílišné vystavování se slunečnímu záření a prachovým částicím.
Výskyt cizího tělesa v oku.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma způsobené přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava nebo stres.
Subkonjuktivální krvácení (zarudnutí očí).
Zánět očního víčka. Příčinou této infekce je kožní bakterie. Kromě zarudnutí očí, způsobuje také citlivost na světlo, suché oči a rozmazané vidění.
Zánět spojivek. Jedná se o zánět membrány sliznice víčka. Dalo by se říci, že jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které je způsobeno viry, bakteriemi nebo alergiemi.
Vředy na rohovce způsobené virovou nebo bakteriální infekcí. Tyto vředy se objevují na vnější vrstvě oka.
Zanícení oka spojované s autoimunitním onemocněním. Zároveň k tomuto onemocnění může přispět infekce nebo výskyt toxinů.
Akutní glaukom, který je příčinou náhlého zvýšení tlaku oka. Akutní glaukom způsobuje bolest a může se vyvinout v problémy se zrakem.
Poškození rohovky způsobené užíváním kontaktních čoček.
Problém s krvácivostí zapříčiněnou nadměrným užíváním léků na ředění krve (Warfarin).
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječné zrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
Poranění očí na zahradě je celkem běžné. Jakékoliv brýle, včetně slunečních brýlí, jsou dobrým a snadným způsobem, jak chránit oči na zahradě. Brýle by se měly používat i v zimě. Možná rizika pro vaše oči:
větve;
zemina a voda z rybníku (voda a hlína mohou obsahovat prvoka zvaného Acanthamoeba, který způsobuje vředy na rohovce).
Rohovková topografie díky svému přesnému zobrazení umožňuje stanovení již počátečních stadií keratokonu. První znaky počínajícího onemocnění se projevují deformací placidových kruhů na rohovce, kdy dochází k elipsovité deformaci kruhů. Ve strmější oblasti jsou kruhy blíže, naopak v oblasti plošší je jejich vzdálenost větší. S rozvojem onemocnění dochází k migraci apexu keratokonu. Toto je I. a II. stupeň poškození. Pokročilá stadia keratokonu, tedy stupeň III. a IV. již bývají lokalizovány v oblasti centra rohovky nebo mírně pod jejím středem.
Upřesnění úlohy taurinu v rohovce a jeho význam ve víceúčelovém roztoku určeném pro kontaktní čočky vyžaduje pokračující výzkum. Vědci prokázali roli taurinu jako antioxidantu a osmoregulátoru. Taurin hraje velkou roli v buněčné úrovni homeostázy. Zachovává integritu a životaschopnost buněk vystavených různým zátěžovým faktorům životního prostředí.
I když odborníci vědí o přítomnosti taurinu v očních tkáních, nejsou schopni pochopit jeho funkci, co se týče významu pro zdraví a integritu tkání rohovky.
Taurin má v rohovce funkci osmoregulátoru a antioxidantu, také zvyšuje životaschopnost buněk při hypertonickém stresu. Taurin chrání epitel buněk během hypertonického stresu prostřednictvím antioxidačního nebo membránového stabilizačního účinku. Také může být zapojen do kontroly peroxidace lipidů v sítnici a do udržování membránové stability.
Léčebná metoda Collagen Corneal Cross Linking (zkratka CXL) představuje ambulantní výkon. Probíhá při místním znecitlivění. Při této metodě se rohovka napustí riboflavinem, což je vitamin B2, a ozáří se UV zářením. Díky tomu se v rohovce obnoví chemické vazby a rohovka se zpevní. V pooperačním období se aplikují oční kapky a pacient absolvuje pravidelné kontroly. Vidění se může v prvních měsících přechodně zhoršit. Pevnost rohovky při této léčbě stoupne až o 300 %.
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé,
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, ka
Pokud se vám na penisu objevila boule, výrůstek, zpozorněte. I když nebolí, může se jednat o symptom rakoviny penisu. Ložisko se v tomto případě nejčastěji nachází na špičce penisu a v prvních stadiích je nebolestivé. Bolest a krvácení se obvykle dostaví až v pozdějších fázích. I když je to relativně vzácný druh nádoru, jeho výskyt rok od roku stoupá a nejvíce jsou jím ohroženi muži starší čtyřiceti let. Jakýkoli uzlík, vřídek nebo nemizející skvrny na penisu by měl proto bezpodmínečně vidět urolog nebo dermatolog. Účinnou prevencí je důsledná hygiena penisu, protože výzkumy prokazují, že u obřezaných mužů se rakovina penisu objevuje v mnohem menší míře. Tvrdý, okrouhlý a nebolestivý vřídek na penisu je například charakteristický pro onemocnění syfilidou.
Rakovina rtu je jedním z nejčastějších nádorů úst. Onemocnění začíná jako nehojící se vřídek na rtu, který postupně zduřuje, okolí je oteklé, samotný vřídek se olupuje, je bělavý, může i drobně krvácet. Později dochází ke zduření krčních uzlin.
Pro úspěšné vyléčení je třeba, aby pacient přišel k lékaři včas, což se bohužel mnohdy nestává a pacienti si raději na ret dávají různé bylinné mastičky a obklady, které jim někdo poradil. Tím si však nechají na rtu vyrůst někdy i neléčitelný nádor. Při samotné léčbě je pak lékařem nádor odstraněn vyříznutím, ložisko může být i ozářeno. Po léčbě je pak mnoho pacientů podrobeno ještě výkonům na plastické chirurgii.
Prognóza při včasném odhalení je velice dobrá, až 90 % pacientů s touto diagnózou je vyléčeno.