Vyhřezlá ploténka je dnes již poměrně častým onemocněním a trápí čím dál tím více lidí od 35 let. Může ale postihovat i lidi mladší. Páteř je klíčová pro náš pohyb i zdraví. Říká se, že od stavu páteře se odvíjí náš věk. Páteř je složena z obratlů, mezi nimiž jsou uloženy takzvané meziobratlové ploténky. Ty jsou důležité pro pohyb celé páteře. S věkem se ovšem opotřebovávají a může dojít k prasknutí vazivového prstence ploténky a k vysunutí jádra ploténky ven. Takovýto výhřez ploténky, o kterém hovoříme, tedy kdy se jádro posune o cca 6 mm, je bolestivý, nepříjemný a komplikuje běžný pohyb.
Operace vyhřezlé ploténky
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
Ve svém příspěvku VYHREZ PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Konickova.
Dobrý večer.
Od minulého roku července mám problém.V září minul.roku CT.byl tam nález tak mi byl proveden PRT pod CT oboustranně. Bolesti však pořad letos v březnu MR nález v etáží L5/S1 patrná centrál. medial. a paramdial.bilant.herniace discu délky 5,5 s tlakem na m edial.část misniho kořene S1 l.síň.Pokročilé syndylartrot.změny. Od března byl proveden třikrát PRT.Bez efektu.20 rehabilitaci. Před 14 dny nové MR.V poslední době noha znecitliv.Brni vubec ji necitim.Záda bolí pořad. Kapacky i leky zaberou jen chvilku.Snažím se chodit nor.do práce.Ale je to čím dál horší.Může někdo poradit přejde to????Bez leku,uz nefunguji.Chtěla bych nor.fungovat.Jezdit na kole.Ale,už i v autě mi dělá problém zmáčknout spojku.Je mi 36 let.Děkuji předem za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Moc Vám děkuji za rychlou odpověď, určitě mi pomohla v rozhodování.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
V naší poradně s názvem DOBA LECENI VYHREZU PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra .
Dobrý den měla bych na vás dotaz od května jsem doma v bolestech sotva slezu z postele bolest vystreluje do pravé nohy před třemi lety jsem byla operovana v Plzni syndrom kaudy vyhrez plotýnky osm mm nyní je šest ale na opačnou stranu L 5 S 1 podstoupila jsem už druhý obstrik pod ct a nic kapacky také nepomohli doma ležím od května a zajímá mě jak dlouho trvá než mne můj neurolog někam objedná jak dlouho mne může takhle nechat doma v bolestech? Spokojená sním nejsem ale on tvrdí že odejít nemůžu od něj dokud on nedokončí léčbu je to pravda musím trpět tak dlouho v bolestech???? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sepište si průběh dosavadní léčby a názvy použitých léků a normálně se obraťte na jiného neurologa. Jako pacient máte právo vybrat si lékaře podle svého uvážení.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Ve svém příspěvku CVIKY NA VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Kostruh.
Vážení přátelé,
opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.
Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".
S pozdravem
Ing. Jiří Kostruh
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Manžel trpí bolestmi bederní páteře,špatně se ohýbá,pomohla by Milgama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Tuček.
Okamžitě ho objednejte k neurochirurgovi/orthopedovia ať nechá si udělat mag. rezonanci, nebo aspoň CT. Pravděpodobný je výhřez ploténky ktetý když se podchytí včas, dá se navrátit SM Systémem cvičení. Nepodchytí-li se pak skvěle pomůže jednoduchá operace, fiknutí přebytečného výhřezu, druhý den vstává z postele a cítí úlevu okamžitě! Milgamma potom určitě neuškodí.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími příznaky vyhřezlé ploténky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Chirurgická operace meziobratlových plotének je klasický zákrok, který vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Soudobý lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajním případě, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Přestože se jedná z 90 % procent o úspěšnou operaci, rekonvalescence může trvat až 12 týdnů. Při operaci hrozí rizika komplikací, včetně infekce. Může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci. Navíc se po operaci může problém opakovat. Ze statistik vyplývá, že k další operaci dochází až u deseti procent případů. Proto se nyní od těchto zákroků ve většině případů ustupuje.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Určitě nezkoušejte cvičit svépomocí podle videa na internetu, protože byste si mohli ještě více ublížit. Účinné bude jen takové cvičení, které vám fyzioterapeut sestaví přímo na míru. Cvičení berte opravdu vážně, jedině tak se vyhnete operaci. Cviky, které vás naučí fyzioterapeut, byste měli provádět doma 20 až 30 minut nejméně pětkrát týdně. Při léčbě vyhřezlé ploténky se váš fyzioterapeut jistě zaměří i na nácvik správného držení těla, správné provádění pohybů při všedních denních činnostech a v neposlední řadě s vámi probere rizikové faktory a prevenci. Na vyhřezlou ploténku je vhodné cvičení Pilates, které můžete cvičit přímo ve specializovaných centrech pod dohledem trenéra. V současnosti je velmi uznávaná McKenzie metoda. Důležitý je také nácvik zapojení hlubokých svalů, které napřimují páteř, čímž se odlehčí tlak na vyhřezlou ploténku. Existují i vhodné cviky na výhřez ploténky v bederní oblasti.
Na vyhřezlou ploténku se doporučují léky pro uvolnění svalů, protizánětlivý léky či léky proti bolesti. Do této skupiny se řadí také léky, které se vpichují injekcí do bolestivého místa, takzvané obstřiky. Doporučují se hloubkové obstřiky, které jsou často velmi efektivní. Tyto obstřiky provádějí pouze lékaři – odborníci.
Masáž zad je vhodná při menší bolesti zad a je vhodné ji spojit s cvičením.
Cvičení, fyzioterapie – fyzioterapeutická cvičení provádí s pacientem kvalifikovaný fyzioterapeut, který zvolí vhodné cviky (u každého člověka jsou zcela odlišné). Pacient potom tyto cviky provádí doma sám. Je důležité cvičit minimálně 5x týdně.
Cvičení je pro bolest zad, respektive výhřez ploténky, opravdu hodně důležité. Ale nečekejte, že se váš zdravotní stav radikálně zlepší po pár dnech cvičení, je potřeba vytrvat a cvičit dlouhodobě.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Pokud na vás výše uvedené příznaky pasují, vyhledejte neurologa, který vám záda vyšetří (pomocí CT nebo magnetické rezonance). Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Bolest paty u dětí může být způsobena zánětem růstové ploténky paty. Růstové ploténky se nacházejí v oblastech metafýzy, tedy mezi koncovými epifýzami a střední částí (takzvanou diafýzou). Chrupavkové buňky (chondrocyty) v ploténce se neustále dělí a ploténka tak na epifyzární straně přirůstá. Jedná se o takzvaný intersticiální růst kosti. Na diafyzární straně je chrupavčitá tkáň ploténky stejným tempem odbourávána, respektive přeměňována na kostní tkáň. Proces růstu chrupavky a proces její přeměny na kost jsou v rovnováze, a tak ploténka zůstává stále stejně tlustá. V určité fázi se však celá růstová ploténka změní na kostní tkáň a celá kost tak přestane růst, patní kost pak roste rychleji než okolní svaly a vazy. Tato choroba je nejčastější ze všech příčin bolesti paty u dětí. Onemocnění se projevuje bolestí na zadní nebo spodní straně paty. Je znatelný zánět a citlivost, bolest při chůzi, ztuhlost kotníku. Symptomy jsou horší s aktivitou. Často postihují obě nohy ve stejnou dobu. Léčba je zaměřena na posílení a protahovací cvičení, odpočinek, protetika, léky. Příznaky obvykle ustanou do dvou měsíců.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fadrná alena.
dobrý den ráda by jsem se zeptala ,jsem po operaci ploténky a mám jít k panu doktorovi na vypsání lázní 18.5.2017 ,tak by mě zajímalo jestli by jste měli místo v lázních ,musím je vybrat do půl roku od operace to je do 9.9.2017 moc vás prosím o odpověd na operaci jsem byla 9.3.2017 děkuji vám Fadrná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O přidělení lázní rozhoduje vaše zdravotní pojišťovna na základě návrhu, který zpracuje praktický lékař. Pojišťovna rozhodne o místě, délce pobytu a formě spoluúčasti pacienta. Požádejte svého praktického lékaře o vypsání návrhu na lázně a vše ostatní se dozvíte od své zdravotní pojišťovny.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Neurolog záda vyšetří pomocí CT nebo magnetické rezonance. Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Operace obyčejně trvá od dvaceti minut po jednu hodinu. Z lůžka se vstává první nebo druhý pooperační den. V nemocnici jsou pacienti tři až sedm dní, doma asi šest týdnů do první kontroly, pak následuje rehabilitace, u někoho i lázně. Obyčejně je tedy pacient dva až tři měsíce v pracovní neschopnosti. Sedět po operaci se může, doporučováno je nesedět déle než asi půl hodiny. Ideální je poloha vleže na zádech nebo na břiše.
V naší poradně s názvem LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Zaslechla jsem v TV o nové neinvazivni metodě léčby vyhřezlých plotének v Praze. Údajně nový přístroj-manuální. Nevím ale kde ho mají. Nevíte prosím něco o tom? A dornovou metodou v Ostravě se léčí prosím kde konkrétně? Mám navíc neuropatii končetin (dědicnou). Bolí mě chodidla, palce na nohou, křeče.
Děkuji za odpovědi na můj mail. Seniorka Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná jste zaslechla o Discogelu. To je léčba vyhřezlé ploténky bez operace. Provádí se na klinice v Praze. Více informací je zde: https://www.surgalclinic.cz…
Dornova metoda se v Ostravě nachází u soukromých terapeutů, kterých je celá řada. Můžete si vybrat, který bude mít volno a bude blízko vás. Seznam poskytovatelů dornovy metody v Ostravě je zde: https://www.google.com/sear…
Růstové ploténky se nacházejí v oblastech metafýzy, tedy mezi koncovými epifýzami a střední částí (takzvanou diafýzou). Chrupavkové buňky (chondrocyty) v ploténce se neustále dělí a ploténka tak na epifyzární straně přirůstá. Jedná se o takzvaný intersticiální růst kosti. Na diafyzární straně je chrupavčitá tkáň ploténky stejným tempem odbourávána, respektive přeměňována na kostní tkáň. Proces růstu chrupavky a proces její přeměny na kost jsou v rovnováze, a tak ploténka zůstává stále stejně tlustá. V určité fázi se však celá růstová ploténka změní na kostní tkáň a celá kost tak přestane růst. Tato choroba je nejčastější ze všech příčin bolesti paty u dětí.
Příčiny: Patní kost roste rychleji než okolní svaly a vazy.
Příznaky: Bolest v patě obvykle na zadní nebo spodní straně paty. Zánět a citlivost, bolest při chůzi, ztuhlost kotníku. Symptomy jsou horší s aktivitou. Často postihují obě nohy ve stejnou dobu.
Léčba: Posílení a protahovací cvičení, odpočinek, protetika, léky. Příznaky obvykle ustanou do dvou měsíců.
Vyhřeznutí meziobratlové ploténky je stav, kdy dojde k prasknutí tuhého vazivového obalu ploténky a měkká dřeň ze středu se skrz tuto prasklinu dostane vně. Vzhledem k tomu, že se směrem dozadu za meziobratlovými ploténkami nachází páteřní kanál, ve kterém probíhá mícha a z kterého vystupují či do něj vstupují nervové kořeny (svazky nervů), může se uvolněná část dostat do kanálu a utlačit tam uložené nervové svazky. Nejčastěji se objevuje vyhřezlá ploténka v oblasti bederní páteře, dále také v krční oblasti. Může se objevit i v hrudní části, nicméně tento jev není tak častý. To, co nemocného přivede k lékaři, je bolest.