Pohlavní ústrojí (organa genitalia) je soubor orgánů rozmnožovací soustavy. Lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Rozdíly mezi pohlavími vytvářejí primární a sekundární pohlavní znaky. Pohlavní znaky jsou atributy, které určují pohlaví. Rozdělují se na primární pohlavní znaky a sekundární pohlavní znaky. Primární pohlavní znaky se vytvářejí před narozením (před porodem) a patří k nim vnější a vnitřní pohlavní ústrojí. Sekundární pohlavní znaky jsou takové znaky, které se vyvíjejí před pubertou (u člověka), ale které nejsou součástí rozmnožovací soustavy.
Děloha
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špat
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTINKA KRČNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
jak cvičit na vyhřezlá plotenka akrční pateř dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílám vám odkaz na video s cviky při vyhřezlé ploténce na krční páteři: https://youtu.be/0SLairHEutE
Video je v angličtině, ale cviky jsou velmi dobře vidět a pochopíte je i když anglicky nerozumíte.
Mirena je plastová trubička ve tvaru písmene T, která se zavádí do dělohy. Jedná se tedy o takzvané nitroděložní tělísko. Tento nitroděložní hormonální systém obsahuje účinnou látku levonorgestrel. Mirena má vysokou antikoncepční spolehlivost a je vhodná také pro kojící ženy. Maximální doba použití je pět let, může se ale odstranit i dříve. Mirenu vkládá do dělohy lékař. Před vložením je nutné absolvovat interní vyšetření ke zjištění polohy a velikosti dělohy. Je potřeba vyloučit těhotenství, pohlavní choroby či infekci. Pokud žena trpí akutní nemocí jater, nádorem jater nebo je přecitlivělá na levonorgestrel nebo jinou složku Mireny, má rakovinu děložního krčku nebo dělohy, není možné Mirenu zavést. Mirena může být zavedena v průběhu 7 dní od začátku menstruace. Po porodu se může zavést, až když se děloha zmenší do své původní velikosti.
Akné, jeho zhoršení či zlepšení, je jednou z otázek, která zajímá pacientky před zavedením Mireny. Na rozdíl od příznivého vlivu na pleť vlivem antikoncepčních pilulek může dojít po zavedení Mireny spíše ke zhoršení stavu pleti. Je to ale velmi individuální a předem vám to s jistotou neřekne nikdo. Některá žena zhoršení nezaznamená, jiná ano.
Většinou se ženy obávají bolesti při zavádění či odstranění Mireny. Jde však o relativně krátký výkon, v řádu několika minut. Vnímání bolesti je velmi individuální záležitost. Samotné zavedení může žena pociťovat spíš jako krátké štípnutí, jako velmi nepříjemná bývá spíš popisována předcházející dezinfekce. O něco bolestivější může být zavádění u žen starších, které jsou navíc už mnoho let po porodu posledního dítěte. Ve výjimečných případech je nutno zavádění či vyjmutí provádět v celkové anestézii. Mírná bolest v podbřišku se může objevit v prvních dnech po zavedení a také ve dnech, kdy by žena za normálních okolností menstruovala. Při nečekaně krutých bolestech však okamžitě vyhledejte lékaře!
Cena Mireny se liší podle toho, zda si ji necháte předepsat a vyzvednete v lékárně, anebo chcete zůstat bez starosti a využijete nabídku gynekologa.
Bolestivá menstruace, kterou žena trpěla před porodem, se může touto formou antikoncepce zcela odstranit. Díky hormonu obsaženému v Mireně dojde u většiny žen ke zmírnění či úplnému vymizení menstruačního krvácení. Přesto v prvním a posledním roce v době obvyklé pro menstruaci může žena pociťovat mírné pobolívání v podbřišku, zdaleka se to ale nedá srovnávat s jejími původními menstruačními bolestmi.
Finanční stránka je při volbě antikoncepce pro mnohé ženy otázkou číslo jedna. Záleží na každé ženě, jaké formě antikoncepce dává přednost a jaká cena je pro ni akcepto
V naší poradně s názvem PRIZNAKY UNIKU MOCI DO POCHVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Dobry den,chtela byvh se informovat jake priznaky jsou uniku moci do pochvy tak zvana pistel,..jsem.po operaci gynekologicke vajecniku a vygynalni pistele slepe,pred 10letma my byla odoperovana deloha,operace dalsi byla letos v lednu,...mam stale mokro v pochve a pozoruji malinko unik moci s mocove trubyce,jinak zadne problemy nemam ani bolesti ,jen mokrko v pochve hned po operaci,byl mi delan rentgen ve vagine pred op jodem,je mi 50let,dekuji za informaci s pozdeavem Pfaflova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bude potřeba provést vyšetření u gynekologa, aby zjistil případné propojení vaginy s močovou trubicí. Bez tohoto vyšetření není možné určit další postup. Nebojte se a běžte co nejdříve na tuto prohlídku.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
Radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
Celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
Subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset ještě zajít k veterináři a informovat ho o tom, že antibiotika nezabrala a hledat příčinu někde jinde. Na místě může být alergie na nějaké látky, které se mohly na fenku přenést z trávy. Rovněž bude potřeba vyloučit parazita, například demodex popřípadě lépe identifikovat bakterii a použít jiná účinná antibiotika. Jako domácí léčbu můžete zkusit smíchat organický jablečný ocet - v poměru 50/50 s vodou a zastříknout postižené místo několikrát za den. K tomu použijte obklady namočené v odvaru z měsíčku lékařského a z vodilky kanadské. Vodilka kanadská má antibakteriální účinek a omezuje svědění. Měsíček lékařský zase sklidňuje podrážděnou pokožku.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Na infekci močových cest jsou náchylnější těhotné ženy. V průběhu těhotenství mají problémy s infekcí močových cest téměř 4 % žen. Zvětšující se děloha během těhotenství tlačí na močovody a tím v nich zpomaluje průtok moči. Děloha tlačí také na močový měchýř, což způsobuje jeho nedostatečné vyprázdnění. Bakterie, které by jinak byly odplaveny, se tak množí a způsobují infekci. Ta se může rozšířit v močové trubici, močovém měchýři, močovodech i ledvinách. Bakterie se do močových cest mohou dostat i z oblasti konečníku.
Infekce může zpočátku probíhat bez příznaků, v nejhorším případě může dojít k hnisání, které ohrožuje ledviny. Projevy infekce močového měchýře jsou časté nucení na močení doprovázené pálením a řezáním a bolesti břicha v jeho spodní části. Může se objevit i krev v moči. Infekce ledvin se projevuje horečkou (teplota nad 38 °C), třesavkou, bolestmi břicha a zad v oblasti žeber, pocitem na zvracení a zvracením. V těhotenství se infekce močových cest může podílet na předčasném porodu a nízké porodní hmotnosti plodu. Akutní zánět ledvin může ve spojitosti s vysokým krevním tlakem (hlavně před 28. týdnem těhotenství) způsobit až odumření plodu. Pokud v těhotenství infekce vystoupá až k ledvinám, jedná se o zánět ledvin, při kterém těhotné ženě hrozí zvýšené riziko poškození a oslabení postižené ledviny.
Vzhledem k léčbě pomocí léků je infekce nejnebezpečnější v 2. a 3. trimestru, nejvíce pak asi 3 až 4 týdny před porodem. Placenta v tuto dobu totiž může antibiotika propustit až k plodu. Infekce močových cest se u těhotných musí léčit vždy, aby se předešlo možným komplikacím, které jsou spojené s plodem. Infekci ledvin je nutné léčit v nemocnici.
Infekci v těhotenství lze zabránit zvýšeným příjmem tekutin. Zajistí se tak dostatečné odplavování bakterií. Důležité je močení každé 3 až 4 hodiny. Doporučuje se nosit spodní prádlo z přírodních materiálů. Důležitá je osobní hygiena a hygiena před a po pohlavním styku. Infekce může být přenosná při nechráněném pohlavním styku nebo análním sexu s více partnery.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.
Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.
Zvláštním případem jsou těhotné ženy nebo maminky krátce po porodu. Udává se, že 80% žen v šestinedělí, těhotenství a těsně po porodu nebo během porodu má hemoroidální krizi, která se začíná projevovat většinou v posledním trimestru gravidity, v poslední třetině těhotenství. Tyto těhotenské hemoroidy jsou způsobeny tím, že rostoucí děloha s plodem při chůzi tlačí směrem dolů na pánevní žilní pleteň. Když je pak po porodu a děloha se zmenší na normální velikost, tak naprostá většina těchto hemoroidálních obtíží s dokončením šestinedělí ustoupí. Ovšem s hemoroidy lze i v tomto rizikovém období pomoci, protože existují a jsou dostupné léky, které se mohou tabletově podat v období těhotenství, kojení a šestinedělí, které jsou bezrizikové pro kojící ženu i plod.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z lékařské zprávy je vidět, že se léčba soustředí hlavně na snížení dlouhodobě neuspokojivého krevního tlaku mixem několika léků, které byly potvrzeny v toxikologickém rozboru, což svědčí o tom, že pacient spolupracuje a léky užívá. Vyšetření tomografem (CT) odhalilo problém u pravé ledviny, kde byla zjištěna tak zvaná akcesorní renální tepna, což je nadpočetná tepna, která odstupuje z břišní aorty nebo z hlavní renální tepny a vstupuje do ledviny mimo její hlavní hilem (vstupní branku). Často bývá menšího kalibru a může zásobovat tkáň ledviny, která by normálně byla zásobena hlavní ledvinovou tepnou. Pokud akcesorní renální tepna zasahuje do ledviny v místě, kde by se neměla nacházet, může způsobovat vysoký krevní tlak. To vysvětluje, proč se u pacienta nedaří snížit vysoký krevní tlak žádnými léky.
Vyšetření srdce echokardiografií neprokázalo významná rizika ve výkonu srdce a ukázalo opodstatnění zavedení kardiostimulátoru v roce 2020.
Dále je ze zprávy patrné, že se pacient léčí s chronickou bronchitidou a přesto dále kouří. Také užívá léky na snížení krevního cukru kvůli diabetes 2. typu, léčba funguje, krevní cukr je v normě.
Na játrech byla zjištěna steatóza jater, neboli ztučnění jater, což je stav, kdy se v jaterních buňkách hromadí nadměrné množství tuku. Tento stav je často spojen s obezitou, která je ve zprávě rovněž uvedena a diabetem. Podílet se na tom může i nadměrná konzumace alkoholu. Ztučnění jater zatím nevyvolává žádné příznaky, ale pokračování v tomto životním stylu může vést k vážnějším onemocněním, jako je jaterní cirhóza. Hlavní léčbou je úprava životního stylu, zejména redukce obezity, zlepšení stravy na úkor tučných jídel a úplné omezení alkoholu. Také by bylo přínosné přestat kouřit a výrazně méně solit.
Děloha (latinsky: uterus, řecky: metra, hystera, archaicky nebo krajově matka) je vnitřní pohlavní orgán všech savců samičího pohlaví s výjimkou vejcorodých. Je to dutý svalový orgán sloužící k uložení, výživě a zajištění vývoje mláděte. Chirurgické odstranění dělohy se nazývá hysterektomie.
Děložní čípek (latinsky: cervix) je část dělohy, která ústí do pochvy. Děložní čípek se nachází v hrdle děložním, kde jeho výběžek zasahuje do pochvy a umožňuje tak jak průnik spermií, tak i odchod menstruační krve. Jeho průměrná délka je 3–5 cm.
Když vyhřezlá ploténka tlačí na nerv nebo okolní části páteře, rozlišujeme různé symptomy podle toho, v jaké části páteře k vyhřeznutí ploténky došlo.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní páteři, pak se setkáváme s následujícími příznaky vyhřezlé ploténky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna (jedná se o ischias);
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
oslabení svalů.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v krční páteři, pak nemocný pociťuje následující symptomy:
bolest v oblasti lopatek;
bolest, která vystřeluje do ramen, paží a někdy do rukou a prstů;
bolest krční páteře, obzvláště na zadní straně krku a po stranách; bolest se může stupňovat při otáčení hlavou;
křeče krčních svalů.
Symptomy vyhřezlé ploténky ve střední části zad bývají různé. Může docházet k bolesti v horní části zad, dolní části zad, břicha nebo nohou. Dále také slabost nebo znecitlivění jedné nebo obou nohou.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA/HYPERTENZE/CUKROVKA II. TYPU/BARETTŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den,
Pane Cempírku, přikládám prosím nález, k přeložení do srozumitelného jazyka. Chci se hlavně prosím zeptat, jestli bolesti , které má otec, jestli může být příčina z vyhřezlé ploténky nebo jestli je to něco jiného ? Bolí ho to zhruba v úrovni lopatek spíše k levé straně u páteře - naznačím to na obrázku, plus každé ráno co se vzbudí , necítí ruce konečky prstů na rukou a má je úplně mrtvé , značnou chvíli vždy trvá než paresa opět ustoupí. Dekuju za odpoved a přeji krásný den.
B.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zprávy jde poznat, že krom vysokého tlaku je vše v pořádku. Z krevních testů je patrné, že otec má rád slaná jídla, což by mohlo vést k trvale neuspokojivému vysokému tlaku. Také by bylo vhodné do ordinace přinést vlastní tlakoměr a porovnat výsledky s tím co naměří ve stejný okamžik i lékař. Otec totiž při měření v ordinaci vysoký tlak neměl. Co se týče bolesti a necitlivosti prstů, tak to bude souviset s nadváhou, kterou otec má. Co s tím vám poradí ortopéd ve své ordinaci. Zatím můžete experimentovat s různými polohami při spánku a sledovat, kdy se parestézie objevuje nejméně.
Vyhřezlá ploténka vzniká tehdy, když dojde k poškození meziobratlového disku a jeho části se posunou mimo své původní uložení. Tento posun následně vyvíjí tlak na nervové struktury, což způsobuje bolest, brnění, necitlivost nebo svalovou slabost.
Páteř je tvořena obratli, mezi nimiž se nacházejí ploténky fungující jako tlumiče nárazů. S přibývajícím věkem, při dlouhodobém přetěžování nebo po úrazu dochází ke ztrátě jejich pružnosti a odolnosti.
V České republice se s výhřezem ploténky každoročně potýkají desetitisíce pacientů. Nejčastěji je postižena bederní páteř, méně často krční oblast, vzácně hrudní páteř.
Bolest může vystřelovat do dolních nebo horních končetin a výrazně omezovat pohyb. Přesto většina případů nevyžaduje chirurgický zákrok a stav se postupně upraví.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat, mám vyhřezlou ploténku posun-L5S1 přes 1cm,celkem bez bolesti. Rodina mě tlačí do lyžování(naposledy jako dítě),není to pro mě nebezpečné?
Mám strach, že spadnu a něco se stane.
Děkuji Hrbková (42let)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše obavy jsou skutečně opodstatněné, zvláště když jste dlouhou dobu nevykonávala žádnou sportovní aktivitu. V takovém případě nejsou Vaše svaly dostatečně zpevněné a tudíž nemohou poskytnout optimální oporu páteři při lyžování. Můžete to dohnat a pod vedením zkušeného fyzioterapeuta si ve fitness své tělo během tří až čtyřech měsíců zpevnit. Jinak volte raději sporty, které nezatěžují páteř, jako například jízdu na kole a plavání.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Minaříková.
Dobrý den, již delší dobu mne trápí bolesti v zádech. Chtěla bych se zeptat na Váš názor na mou diagnozu...posílám v příloze kopii mé zdrav. dokumentace, děkuji mnohokrát, s pozdravem Lucie Minaříková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte značně zanedbanou páteř. Celý život bez cíleného posilování kosterního svalstva si teď vybírá svou daň ve formě bolestivosti a vyhřezávání plotének. Nyní se musíte zamyslet jak dál a rozhodnout se, zdali zůstanete ve stejném stylu života jako doposud s těmito nepříjemnostmi a nebo zkusíte trochu cvičit a předejít dalším komplikacím. Sama změnu nezvládnete, proto bude lepší obrátit se na zkušeného fyzioterapeuta, který Vás naučí jak se správně starat o důležité svaly kolem páteře. Váš stav se sám od sebe nezlepší.
Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.
Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.
Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.
Příznaky:
nepravidelné krvácení u žen před přechodem;
jakékoliv krvácení u žen po přechodu;
bolesti – až v pokročilém stadiu.
Léčba:
OPERACE – snahou je operovat a odstranit nádor – odstraňuje se děloha, vaječníky, vejcovody, popřípadě i mízní uzliny;
OZAŘOVÁNÍ – provádí se u zcela inoperabilních nádorů a k zabránění vzniku ložisek v pochvě;
HORMONÁLNÍ LÉČBA – nasazuje se u onemocnění s vytvořenými metastázami nebo jako doplňková léčba.
Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.
Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.
Příčiny problémů pohlavních a močových cest
Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.
Diagnostika vad močových cest
Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřní orgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.
Nejednoznačné genitálie
Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.
Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony,
Kandidóza se může projevit snad kdekoliv na těle. Na povrchu těla však bývá registrována častěji. Projevy, u kterých bývá často hledána neúspěšně jejich příčina (na kandidózu se při hledání diagnózy často zapomíná), jsou bolesti hlavy a kloubů, alergie, chronické záněty, únava, deprese, bolesti nervů.
Na kůži se projevy kandidózy objevují především v kožních záhybech (za ušima, ústní koutky, podpaží, pod prsy, v oblasti třísel, na vnějších pohlavních orgánech). K projevům patří svědění, pálení, zarudnutí, ekzémy, tvorby puchýřků.
Nehty postižené kandidózou jsou typické pro cukrářky. Nehty získávají takovou barvu, jako má jejich přečnívající konec (bělavá, žlutavá), zespodu se stávají drolivé, jsou lámavější, může docházet k jejich uvolnění z lůžka.
Z trávicí soustavy bývají nejčastěji postiženy:
Dutina ústní – často dochází k tvorbě aft, jazyk má bílý povlak, z úst vychází zápach (který však pochází spíše ze žaludku), nepříjemná chuť v ústech, podle bílého povlaku v dutině ústní je tato nemoc nazývána také moučnivka.
Jícen, žaludek, střevo – říhání, potíže při polykání, nadýmání, střídání průjmu a zácpy, svědění či pálení konečníku, nevolnost.
Pohlavní orgány (pochva, děloha) – projevy kandidózy na pohlavních orgánech jsou velmi nepříjemné, ale bohužel velmi časté především u žen. Typické je svědění, tvarohovité výtoky, opakované záněty pochvy či dělohy jako následek kandidózy. U mužů se příznaky kandidózy (začervenalý penis, pálení předkožky, bolesti varlat) objevují později, často jsou jejich pohlavní orgány projevů kandidózy ušetřeny.
Močové cesty – obzvlášť u žen jsou časté opakované záněty močového měchýře při onemocnění kandidózou (napadeny mohou být také ledviny, močovody či močová trubice).
Vlasy – křehké suché vlasy (pokožka hlavy suchá, či naopak mastná), tvorba lupů, padání vlasů, nadměrné maštění vlasů.
Dýchací soustava – kandidózou mohou být postiženy všechny její části.
Lymfatická soustava – kandida může v horších případech vycestovat ze střev pomocí GALT (se střevem sdruženou lymfatickou tkání) do lymfatického systému; může tedy zasáhnout i lymfatické uzliny, což se projeví jejich zduřením.
Psychika – kandida může proniknout i k nervové soustavě; následkem bývají deprese, únava, poruchy koncentrace, zmatenost, nespavost.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Minaříková.
Dobrý den, již delší dobu mne trápí bolesti v zádech. Chtěla bych se zeptat na Váš názor na mou diagnozu...posílám v příloze kopii mé zdrav. dokumentace, děkuji mnohokrát, s pozdravem Lucie Minaříková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Barnetová.
Dobrý den mám tento dotaz: Lordoza je oploštěná vleže,bez posunu.Páteřní kanál primárně měři jen 13 mm AP v kaudálních etážích.Mícha končí v etáži Th 12/LI.Obratlová těla Th 1 1-L 5 bez snížení.Tělo S1 je kompletně lumbalizováno.Spondyloza i spondylartroza L páteře.
Ploténka Th 10-L2 bez snížení,foramina sou volná.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
U dětí jsou ledviny relativně větší vzhledem k tělu a jejich poloha se s růstem postupně mění. V těhotenství může zvětšující se děloha způsobit tlak na močové cesty, nikoli však skutečný posun ledvin.