Experiment začíná – chceme si sami vyrobit své vlastní tekuté mýdlo. Dá se říct, že nejde o moc složitou a těžkou věc, jako spíše o dosti zdlouhavý proces. Při výrobě domácího tekutého mýdla se raději držte dál od přidávaných ingrediencí, které jsou i zdraví nebezpečné, není zapotřebí přidávat rozpouštědla, kyseliny nebo emulze. Ideální je naopak přidávání olejů, vody a louhu, díky čemuž vznikne lepší mýdlo. Také je možné přidat aroma, které zlepší vůni mýdla. Vybírejte vždy ingredience, s nimiž se pracuje bezpečně a jednoduše. Pokud si chcete vyrobit domácí mýdlo, potřebujete snadnější postup. Nakonec bude domácí výroba mýdla celkem jednoduchá, protože postačí pouze tekuté mýdlo míchat, vařit a poté už jen používat.
Potřebné ingredience
kokosový olej
olivový olej
destilovaná voda
hydroxid draselný
Přísady:
vůně nebo aroma
ředění (voda)
Postup
První várka výroby trvá asi hodinu. Většina tekutých mýdel nemá průhlednou barvu, takže není problém, když i domácí mýdlo bude zakalené, ale nesmí být mléčné.
Pro výrobu je zapotřebí dvou olejů, a to 20 % kokosového oleje a 80 % olivového oleje. Při výrobě mýdla z těchto olejů je možné dosáhnout výsledku za pouhých 20 minut. Tato mýdla nemusejí být neutralizovaná kyselinou, protože nemají žádný vysoký přebytek louhu. Při finální výrobě tohoto mýdla je důležité, aby došlo k odpařování přebytečných ingrediencí, což nám umožní dosáhnout vyšší koncentrace tekutého mýdla.
Při výrobě mýdla nezapomeňte nejprve zvážit hliněný hrnec. Tato hmotnost bude zapotřebí po vaření pro výpočet vody na ředění.
Velmi důležité je také měření teploty oleje. Optimální hodnota je 71 °C. Pokud se olej jen zahřívá, mělo by dojít k měření louhu v destilované vodě. Ideální hodnota by pak měla být 60 až 70 °C. Nejideálnější hodnotou je 60 °C. Jakmile jsou oleje ohřáté na 71 °C a louh na 60 °C, vše se opatrně přelije a za stálého míchání kontroluje. K efektivnějšímu promíchání obsahu použijte nejlépe tyčový mixér. Výroba mýdla pomocí tohoto receptu trvá pouhých 20 minut.
Jakmile je vše hotovo, nechejte mýdlo odstát po dobu 5 nebo 10 minut. Hrnec s mýdlem přiklopte. Po uplynutí této doby dejte vše vařit při teplotě téměř 90 °C. Každých 15 minut obsah dobře promíchejte, abyste odstranili z mýdla veškerý vzduch, který celý proces prodlužuje a zpomaluje zmýdelnění.
V naší poradně s názvem BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Mám cukrovku 2typu 8roku.Posledni rok ji mám hodně nestabilní.Picham si inzulín Humulin R a noční Lantus.Utoho nočního mám pocit že mě moc nepomáhá.Mam někdy ráno 17mol.Snazim se to paní doktorce vysvětlit,ale spíš mě to zvisila.Je to stejný.Snazim se večer málo večeřet.Nepomahato.Zeli kyseli,taky nic moc.Treba ho jim malé množství.Timto vás prosím o radu,pomoc.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšenou ranní glykemii můžete zkusit snížit jedním malým jídlem před spaním. Právě dlouhodobé několikahodinové hladovění během noci často zvyšuje hodnotu krevního cukru po probuzení. No a co je nejlepší jídlo před spaním? Správné jídlo před spaním by mělo obsahovat složené sacharidy, bílkoviny a jen málo tuku.
Komplexní sacharidy, jako jsou celá zrna, ovoce a zelenina, vám poskytnou stálý zdroj energie při usnutí.
Bílkoviny s malým množstvím tuku vám pomůžou udržet vydatný spánek po celou noc a udrží stabilní krevní cukr.
Tyto kombinace však mohou mít i další výhody.
Některé důkazy naznačují, že jídlo bohaté na uhlohydráty s vysokým glykemickým indexem před spaním můžou pomoci usnout. Je to proto, že sacharidy mohou zlepšit transport aminokyseliny tryptofanu, který může být přeměněn na neurotransmitery, které pak pomáhají navodit spánek. Stejný účinek může platit i pro potraviny bohaté na tryptofan, jako je mléko, ryba, drůbež nebo červené maso.
Některé důkazy také naznačují, že jídlo bohaté na tuk může zlepšit kvalitu spánku.
Tipy na noční občerstvení:
- jablko s arašídovým máslem,
- celozrnné sušenky a plátek krůtího masa,
- kombinace sýrů a hroznů.
Jablečný ocet obsahuje draslík, který příznivě ovlivňuje pokožku, srdce a cévy, dále vlákninu s pektinem, který pomáhá snižovat cholesterol. Také obsahuje vápník, který je důležitý pro tvorbu kostí a zubů. Dalšími látkami obsaženými v jablečném octu jsou i beta-karoten a hořčík. Beta-karoten je důležitý pro boj s volnými radikály a hořčík podporuje látkovou výměnu.
Výroba jablečného octa – první recept
Umyjeme kilo jablek, nastrouháme i se slupkou a jádřincem, vložíme do skleněné nádoby a zalijeme vodou tak, aby sahala pět centimetrů nad jablka. Orientačně bude potřeba asi 3 litry vody na jeden kilogram jablek. Poté přiklopíme víčkem a nechám týden na teplém místě. Dvakrát za den je nutno dobře promíchat (dřevěnou vařečkou). Po týdnu se vše scedí a opět uzavře do nádoby na dalších 21 dní na tmavé místo. Poté se ocet přecedí a nalije do lahví, které se uzavřou a uchovávají v lednici.
Výroba jablečného octa – druhý recept
Umytá jablka beze stopky a okvětí se nastrouhají i s jádřincem. Poté se dají do pětilitrové sklenice (do poloviny) a zalijí vodou. Následně se přidá 100 gramů cukru na 1 litr vody a kůrka chleba. Sklenici přiklopíme a nechám v teple kvasit. Jednou denně by se vše mělo promíchat dřevěnou vařečkou a nechat odstát po dobu dvou týdnů. Poté přecedit a vymačkat. Vše se nechá odstát po dobu 6 týdnů, ale již se nic nemíchá. Poté se vše několikrát scedí a kvašení je u konce. Na octu se nesmí vytvořit zátka.
Ve svém příspěvku PŘÍČINY CHOROBY ZVANÉ DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
Campírek dík, taky mě to mohlo napadnout.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Je mi 77 let. Před 5 lety se tato nemoc u mne taky objevila. Myslím , že to byl důsledek pravidelného pití vína. Ne tvrdého alkoholu. Od té doby užívám lék MINURIT 300 a nemám s tím žádné jiné problémy. Jím všechno na co mám chuť. Nijak se neomezuji. Víno už nepiji, ale někdy příležitostně v malém množství se tomu nebráním. Jídlo nesolím, na žízeň piji čistou vodu z vodovodu. Z jídel mám nejradši brambory s kouskem masa. Ráno často snídám brambory s kyškou nebo debrecínky s chlebem. Večer už nevečeřím, nebo když mám hlad tak si dám nějaké lehké jídlo. Ne masité. Třeba sušenky s čajem, nebo nějaké zbytky od oběda. Jednou týdně si dělám takovou studenou mísu. Jsou to vařené těstovinové kolínka, nebo rýže, nakrájené maso z plechovky, zavařená soja z plechovky, směs vařené mrkve s hráškem ze sklenice. A jednou týdně si dělám houbu hlívu ústřičnou buď jako řízek, nebo na smetaně. Taky ji sám pěstuji Z těchto jídel si nejvíce cením soju ( posiluje mozek) a hlívu ústřičnou, která posiluje imunitu.
Kdybych neužíval lék, tak o nemoci nevím. Fyzicky nejsem nijak omezen, denně normálně pracuji a dělám procházky v ostrém tempu (asi 1-2 km). Do schodů chodím přes dva schody. Kromě ženy, kterou jsem ztratil, mě nic neschází.
Pokud budete mít nějaký dotaz, napište, rád odpovím.
Ingredience: jeden z těchto tuků – lékařská vazelína, sádlo, nebo bambucké máslo, dále propolisová tinktura (1 pětina množství v poměru k množství tuku)
Postup: Do vodní lázně vložíme nádobu, v níž pozvolna rozpustíme tuk, nakapeme tinkturu a zhruba při 50, 60 °C jemně mícháme, dokud cítíme, že se ještě líh z tinktury neodpařil. Po odpaření odstavíme, nalijeme do nádobky, kterou po vychladnutí uložíme do lednice.
Výroba tinktury
Ingredience: alespoň 60% líh k vnitřnímu užití, najemno nakrájený propolis
Postup: Ingredience promícháme, vložíme do tmavé skleněné lahvičky, necháme louhovat při pokojové teplotě cca 20 dnů. Občas protřepeme. Po uplynutí této doby přecedíme přes plátno.
Výroba propolisového másla (vhodné i pro děti)
Ingredience: 250 g másla, 60 g propolisu
Postup: Máslo zvolna rozpustíme, do něj vložíme nakrájený propolis a mícháme, dokud se nerozpustí. Můžeme přecedit. Po mírném vychladnutí nalijeme do sklenice, kterou uchováváme v lednici. Toto máslo pomáhá při léčení zápalu plic, podporuje vykašlávání, tlumí suchý kašel. Užívá se 1 lžička třikrát denně a je velmi vhodné i pro děti. U dětí se dá toto máslo při mírném kašli použít například do teplého mléka, nebo jen tak lžičku na jazyk, nechat rozpustit – „pohladí“ jim sliznici krku a stimuluje jejich imunitu. Při těžších formách potíží s průduškami se užívá i 2 měsíce. Ale skutečně záleží na konkrétním problému. Někdo může mít na propolis alergii, je nutno brát v potaz i tuto možnost.
Surový, nijak nezpracovaný propolis se používá spíše při bolestech zubů, na bradavice a podobně.
Pro vnitřní užití je lepší propolisová tinktura. Neředěná tinktura se užívá pod jazyk, kde se lépe vstřebává. Ale pozor, obsahuje alkohol, který na sliznici pálí, je tedy vhodnější ředit vodou.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
dobrý den,mohu používat tribulus ultra na vysoký tlak? je mi 46 let a mam problémy i s erekcí..děkuji nashlledanou s pozdravem Ladislav.T. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašeho dotazu není jasné jestli chcete použít tribulus na snížení krevního tlaku a nebo na podporu erekce. Tribulus může snižovat krevní tlak. Tento účinek však není prokázán na větším počtu pacientů. Proto je potřeba pokusným dávkováním určit jaká dávka právě u vás bude fungovat.
Co se týče podpory erekce, tak zde není dobré terestris užívat, protože bude působit jen na libido a bude zvyšpvat chuť k sexu, ale funkčně erektilní disfunkci nespraví. Ve výsledku pak budete mít neustále myšlenky na sex, který ale nebudete moci uskutečnit z důvodu nemožnosti dosáhnout tvrdého údu. To povede k psychickému podráždění a celkově se zhorší vaše sebevědomí. Skutečný pomocník na tvrdý úd je Cialis a nebo Viagra. Předpis na tyto léky můžete získat od lékaře urologa. Ten zároveň zhodnotí váš zdravotní stav a určí vhodné dávkování.
Uprostřed řapíkatého celeru je takzvané srdíčko, které je nejkřehčí a má nejjemnější chuť. To se nejlépe hodí na vitamínový salát s řapíkatým celerem. Čím jsou stonky řapíkatého celeru světlejší (ideálně až bílé), tím bude jeho chuť jemnější.
Postup: Jablka oloupeme, stonky celeru oloupeme a pokrájíme. Smícháme majonézu a zakysanou smetanu, kápneme citron a opepříme, osolíme dle chuti. Smícháme s jablky a celerem. Necháme v chladu odstát.
Postup: Nahrubo nastrouhanou mrkev smícháme s nastrouhanou kedlubnou a na tenké plátky nakrájenými stonky celeru. Promícháme a posypeme semínky. Salát přelijeme zálivkou z mléka a pomerančové šťávy a ozdobíme lístkem celeru.
Salát z řapíkatého celeru s tuňákem
Ingredience: 1 menší řapíkatý celer, 1 vařené vejce, 3 rajčata, 3 stroužky česneku, citron, sůl, tuňák ve vlastní šťávě
Postup: Celer omyjeme a nakrájíme na velmi tenké plátky, přidáme rajčata nakrájená na kostky, vejce také na kostičky a česnek na slabounké plátky. Pokud chceme mít salát „silnější“, dáme o stroužek nebo dva více. Nakonec vmícháme tuňáka, zakapeme citronem a osolíme. Tento recept je vhodný jako lehký oběd či večeře s tmavým pečivem.
Ingredience na zálivku: 1 kelímek kysané smetany, 125 g majonézy
Postup: Celer nakrájíme na nudličky. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky spolu s měkkým salámem. Ananasový kompot a sterilovanou kukuřici scedíme. Ananas můžeme pokrájet na drobnější kousky. Uvařená vejce a salám nakrájíme na kostičky. Kysanou smetanu smícháme v misce s majonézou. Všechny ingredience promícháme se zálivkou. Salát z řapíkatého celeru je chutnější, když jej vychladíme v lednici. Servírujeme do misek a jako přílohu podáváme pečivo.
Zeleninový salát s řapíkatým celerem
Ingredience: 1 červená paprika, 1 salátová okurka, 250 g řapíka
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Ingredience: 2–5 polévkových lžic lněného oleje, tučný tvaroh (alespoň 10%), olej s tvarohem v poměru 1 : 1 nebo 1 : 2 až 1 : 3
Postup: Nejprve důkladně promixujte obě složky, až vytvoří hladkou, krémovou konsistenci, olej se nesmí oddělovat. Do umixované směsi lněného oleje a tvarohu přidejte cibulku, trochu drceného česneku, koření (zázvor, kurkuma, italské bylinky a podobně), sůl, trochu zeleniny (mrkev, zelená cibulka). Vše dobře promixujeme. Vzniklá pomazánka se hodí téměř k čemukoli, velmi dobrá je například kombinace s vařenými bramborami a kyselým zelím. Do hotové pomazánky přidáme cca 1 lžíci mletých lněných semínek.
Sladký tvaroh s lněným olejem
Ingredience: 2–5 polévkových lžic lněného oleje, tučný tvaroh (alespoň 10%), olej s tvarohem v poměru 1 : 1 nebo 1 : 2 až 1 : 3, ovoce (maliny, borůvky, banán a podobně), čerstvě vylisovaná ovocná šťáva nebo 1 polévková lžíce medu; možno přidat trochu šampaňského, cca 1 dl (je to dobrý nosič pro mastné kyseliny
Postup: Nejprve důkladně promixujte obě složky, až vytvoří hladkou, krémovou konsistenci, olej se nesmí oddělovat. Do umixované směsi lněného oleje a tvarohu přidejte čerstvé ovoce a dle chuti přidejte buď čerstvou šťávu, nebo med. Na závěr do pokrmu přisypte cca 1 lžíci mletých lněných semínek.
Postup: Brambory ve slupce uvaříme doměkka. Scedíme, oloupeme a ještě horké prolisujeme. Cibuli oloupeme a najemno posekáme. Sýr nakrájíme na kostičky. Prolisované brambory uhněteme s cibulí, vejci, 6 lžícemi lněného oleje, moukou, petrželkou, solí a pepřem. Do bramborového těsta vmícháme kostky sýru. Troubu předehřejeme na 220 °C. Z bramborového těsta vytvoříme placky o průměru 6 až 8 cm. Vložíme na vymaštěný pečicí plech a cca 20 minut pečeme dozlatova. Pokapeme směsí ze zbylého lněného oleje, soli a pepře a podáváme se sladkými nebo pikantními přílohami.
Ve svém příspěvku VÝROBA DOMÁCÍHO ŠAMPONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Zkusila jsem šampón z jedlé sody. Jelikož jsem si chtěla udělat jen malé množství, přísady jsem dávkovala od oka. Míchala jsem sodu s bylinkovým odvarem. Doplnila jsem to pro vůni éterickým olejem. Dopadlo to výborně. Mylo to fantasticky. Krásně to vonělo. Vlasy jsou maličko tvrdší, zejména na barvených vlasech (nechávám je odrůst). Přelila jsem je vodou s citrónem, což stav určitě zlepšilo. Mám velmi dobrý pocit na vlasové pokožce, která trpěla občas lupy, ale ne příliš. Z éterických olejů jsem přidávala levanduli, tee tree, cypřiš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
DOBRÝ DEN,
CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT V JAKÉM POMĚRU JSTE DÁVALA SUROVINY NA VÝROBU ŠAMPONU.
DĚKUJI
Postup: Prsíčka nakrájíme na kostičky, okořeníme a dusíme je v trošce vody. Přidáme k nim na kostičky nakrájená rajčata. Až bude maso měkké, přidáme rajský protlak (2 plechovky) a petrželovou nať. Omáčka by neměla být příliš vodnatá. Omáčkou polijeme špagety a ty pak posypeme sýrem. Tento jednoduchý a chutný recept je určen pro 1 osobu, která musí dodržovat dietu číslo 4.
Zapečené těstoviny se špenátem
Ingredience: 300 g těstovin, 1 balení mraženého špenátu, 2 bílky, 100 g strouhaného eidamu (20 % tuku v sušině), sůl, máslo.
Postup: Těstoviny vaříme v osolené vodě (vaříme je kratší dobu než obvykle, aby nebyly úplně uvařené). Mezitím v hrnci rozpustíme špenát a necháme ho chvíli vařit. Lehce osolíme a můžeme přidat i trošku másla. Zapékací mísu vymažeme máslem a vložíme do ní vrstvu těstovin, vrstvu špenátu a vrstvu strouhaného sýru. Vrstvení ještě jednou zopakujeme. Poté vše zalijeme dvěma rozmíchanými bílky se solí (ne sníh) a nakonec posypeme sýrem. Pečeme v troubě asi 20 minut. Recept je určen pro 4 osoby.
Treska se sýrem
Ingredience: 150 g tresky, 50 g nastrouhaného tvrdéhosýru (do 30 % tuku v sušině), 1 citron, sůl, kmín, brambory, máslo.
Postup: Pokud máme tresku chlazenou, omyjeme ji, pokud mraženou, tak ji necháme chvíli „odpočinout“ při pokojové teplotě a pak ji omyjeme. V obou případech tresku následně osušíme. Rybu umístíme na plech s pečicím papírem, pokapeme ji šťávou z citronu, trošku osolíme a okmínujeme. Následně tresku hustě posypeme sýrem. Vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme 15–20 minut. Hotovou rybu podáváme s brambory a máslem. Recept je určen pro 1 osobu.
Potřebujete: 200 g balkánského sýru (strouhaný), 1 vejce, 30 g mletých slunečnicových semen, 30 g lněného semínka, 10 g pšeničných otrub
Příprava: Všechny ingredience prohněteme a vyformujeme váleček. Nakrájíme na plátky. Každý plátek položte na bobkový list, pečte 25 minut při 200 °C. Nenakynou, zůstanou ploché. Jsou vynikající jako základ s máslem pro různé oblohy jako např. šunka, uzená krůtí prsa apod. Před jídlem bobkový list odstraňte. Je možné zmrazit je do zásoby. Místo bobkového listu vyzkoušejte tymián a rozmarýn.
Příprava: Odstraňte z dýně vršek – víko, lžící vydlabejte semínka a vlákna i s částí dužiny, až zbyde centimetrový okraj. Dužinu uchovejte pro další použití. Nasaďte kryt a pečte po dobu 20 minut v troubě při 180 °C. Mleté hovězí maso osmažte na oleji, přidejte česnek a trochu zeleninového vývaru, dužinu z dýně a očištěný a na proužky nakrájený pórek, rajče a rajčatový protlak a chvíli poduste. Pak vše dochuťte zakysanou smetanou a kořením. Fetu nakrájejte na kostičky a vmíchejte do náplně, tu poté vložte do dýně a pečte dalších 20 minut. Hotovou dýni krájejte jako meloun.
Jednoduchá polévka z mletého masa
Potřebujete: 350 g mletého masa, 1–2 lžíce oleje, 1 kostku vývaru, sůl, pepř, půl litru vody
Příprava: Mleté maso v hrnci zprudka osmažit, pak dle chuti ochutit, zalít vodou a přivést k varu. Přidejte kostku vývaru a povařte.
Lososové filety na zelených špekových fazolkách
Potřebujete: 200 g filetů z lososa, 100 g mražených zelených fazolových lusků, 50 g anglické slaniny nebo uzeného špeku, 1 malá cibule, 100 g čerstvého másla, 20g másla s mořskou solí, slunečnicový olej, bílý pepř, sůl
Příprava: Mražené fazolky krátce povaříme v osolené vodě, tak aby ještě byly „al dente“. Scedíme, přelijeme studenou vodou a necháme okapat. Na pánvi lehce osmažíme na rozpáleném oleji kostičky slaniny a cibulky, tak aby nebyla příliš hnědá, přidáme okapané fazolky. Směs promícháme, osolíme a opepříme. Na druhé pánvi na oleji opečeme filety z lososa, pro lepší vůni ke
Ve svém příspěvku VÝROBA DOMÁCÍHO ŠAMPONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
DOBRÝ DEN,
CHTĚLA JSEM SE ZEPTAT V JAKÉM POMĚRU JSTE DÁVALA SUROVINY NA VÝROBU ŠAMPONU.
DĚKUJI
VÁVROVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona.
Dobrý den, dávala jsem 1 lžíci sody na 1/2 litru bylinkového odvaru z cca 1 lžíce bylin na 1/2 litru vody. Mezi bylinami byly zbytky z předešlého roku, které jsem chtěla upotřebit už jen na vnější použití. Přelila jsem trochou, asi 1/2 šálku, octa. Držela jsem se receptu, který jsem zde našla.
Tvaroh pomůže odbourat tuk, aniž by trpěly vaše svaly, to je velká výhoda jeho konzumace. Navíc váš organismus dostane podporu v podobě vitamínů A, B6 a B12, C, D a E. Kromě vápníku obsahuje tvaroh i draslík a hořčík a nenasycené mastné kyseliny. Budete-li tvaroh pravidelně konzumovat, dodáte svému tělu hodně aminokyselin, které nezbytně potřebuje. Kromě toho v tvarohu najdete i hodně vápníku, který je stavebním kamenem pro vaše kosti a zuby. Pravidelnou konzumací tak budete účinně bojovat i s osteoporózou, tedy řídnutím kostí.
Metoda Dr. Budwigové je založena na léčebné dietě. Jde o dietu bohatou na nutriční složky, bez aditiv, bez živočišných produktů – pouze s výjimkou tvarohu (tvarohového sýru Cottage), který je smíchán s olejem ze lněných semen. Tato směs rostlinného oleje a proteinů poskytuje nemocnému tělu potřebnou výživu, aby se vyléčilo samo na molekulární úrovni. Rakovinné buňky se přitom odbourávají nebo absorbují a tělo se uzdravuje už během tří měsíců této diety. Dr. Budwigová tak objevila přírodní cestu, jak je možno lidem co nejvhodněji dodat esenciální složky, které nevyhnutně potřebují ve své každodenní stravě. Docílí toho jednoduše konzumací kombinací dvou přírodních, lahodných potravin – tvarohu a lněného oleje (semínka), které nejenže mohou rakovině předejít, ale v mnoha případech je možné ji i zcela vyléčit.
Chcete-li zahájit dietu, budete muset mít dva spotřebiče: mlýnek na kávu na mletí lněných semínek a ponorný ruční mixér.
Mějte na paměti, že strava by měla být přizpůsobena vašim podmínkám, symptomům a toleranci. Nejedná se o dietní plán. Toto dietní doporučení úspěšně pomáhá lidem s rakovinou, s artritidou, astmatem, fibromyalgií, cukrovkou, krevním tlakem, roztroušenou sklerózou, onemocněním srdce, lupénkou, ekzémem, akné a jinými chronickými onemocněními.
Povolené potraviny: stevia, syrový nepasterizovaný med, xylitol (z břízy), datle, fíky, jahodové a ovocné šťávy sloužící jako sladidla. Dále byliny v jejich přirozené formě, semena a ořechy, kromě arašídů. Syrové nezpracované kakao, drcený kokos bez cukru, šálek černého čaje. Jakákoliv mouka je povolena, pokud je 100% celozrnná. Nakládaná zelenina jedině bez konzervantů! Zmrazený tvaroh, stejně jako ovoce a zelenina, je v pořádku. Vedle tvarohu a sýru Cottage pak jogurt, kefír, výše zmiňované lněné semínko i lněný olej (lněný olej musí být vždy uchovávaný v chladničce). Cibulka, drcený česnek, koření (zázvor, kurkuma, italské bylinky a podobně), sůl, zele
Ve svém příspěvku RECEPT NA NÁPOJ Z ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babička.
Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce krasojizda.
Dobrý den, domácí výroba nápoju z aloe se obecně nedoporučuje, protože aloe obsahuje také látky, které ve vyšším množství způsobují průjmy, připadně dávení. Těchto látek je aloe prodávaná v obchodech již zbavena. Druhým a důležitějším důvodem je skutečnost, že aloe ztrácí účinné látky již několik hodin po sklizni. Nejdůležitější z nich jsou polysacharidy, které určují biologickou aktivitu aloe vera - jinými slovy její kvalitu. Zachování těchto látek při domácí výrobě je zcela nemožné. Zpracováním doma v hrnci by jste sice měla šťávu z aloe, ale zbavenou všech účinných látek, které jsou organismu prospěšné. Jedním z dalších důvodů je náročnost pěstování aloe, která potřebuje hodně slunce a tepla, jedině tak je schopna nabídnout požadovanou kvalitu. To bohužel v našich podmínkách není možné. Pokud tedy chcete pro sebe udělat něco dobrého, doporučuji zajít do lékárny a pořídit si některý z již hotových výrobků, např. Activ aloe od značky Barnys je nepochybně tím nejlepším, co trh nabízí. Jako jediný výrobek garantuje více než 10% účinných látek ve svém obsahu. Ve srovnání s jinými výrobci, kteří uvádějí max. 5% nebo dokonce neuvádějí nic. Active Aloe je garantovaná kvalita s nejvyšší biologickou aktivitou, více informací o této aloe najdete na http://www.activaloe.cz. To samé se týká i pro aloe mast výroba doma. Účinnou mast z aloe vera si sami svépomocí prostě doma nevyrobíte.
Hezký den, Jana
K přípravě domácího bylinkového šamponu budeme potřebovat nastrouhané olivové nebo tekuté marseillské mýdlo, dále také 150 mililitrů vody, esenciální olej a hrst sušených bylinek vybraných podle typu vlasů (například kopřiva, heřmánek, listy břízy). Ve 150 ml převařené vody necháme rozpustit dvě lžičky olivového nebo marseillského mýdla, přidáme dvě kapky esenciálního oleje a necháme do druhého dne odstát. Druhý den přidáme do směsi vybrané bylinky a necháme alespoň 2 hodiny louhovat. Poté domácí šampón přecedíme do čisté lahvičky a můžeme začít používat.
Tip: Vhodnými bylinkami jsou například heřmánek, který zklidňuje pokožku hlavy a zvyšuje lesk vlasů, kopřiva podporující růst, lesk a zamezující vypadávání, nebo bříza, která omezuje tvorbu lupů, mastnoty a brání vypadávání vlasů.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA ŠAMPONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristepane.
Kdyby dotycny vedel, ze umele kortikoidy se vyrabej z solanum tuberosum nebo hlavne solanum aviculace.. a hormony pohlavni ze soji...tak by nepsal takovyhle blbosti. Ovsem vyroba po domacku je bohuzel z tech latek nemozna..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tak jako si vybíráme šampony podle typu našich vlasů, je třeba podle téhož volit i ingredience pro přípravu domácího šamponu. Zatímco suché vlasy vám poděkují za odvar z černého bezu, mastným vlasům vyhovuje spíše kopřiva nebo arnika. Lupy nejlépe redukuje březová kůra a kopřiva. Na normálně se mastící vlasy můžete použít prakticky jakoukoliv jinou bylinku. Doporučuje se přeslička. Na problém s vypadáváním vlasů volte odvar z tužebníku. Ingredience do domácího šamponu volte také podle barvy vlasů. Blondýnkám a světlovláskám jednoznačně prospívá heřmánek, tmavovláskám zase kopřiva. Obojí zvyšuje lesk barvy. Zrzky by měly sáhnout po měsíčku, který barví malinko do červena.
Budete potřebovat:
250ml nádoba / lahvička na šampon
1 ml oblíbeného esenciálního oleje
2 polévkové lžíce sušených bylinek (1 lžíce sušených bylinek je cca 2g)
200 ml vody (lepší je destilovaná)
5 ml 96%lihu
50 ml neutrálního tekutého glycerinového mýdla
4 ml rostlinného oleje jojobového nebo mandlového (množství regulujte podle míry maštění svých vlasů)
Postup:
Přiveďte vodu k varu a vhoďte do ní bylinky. Na mírném plameni vařte dvě minuty, odstavte a louhujte 15 minut pod pokličkou. Poté sceďte. K odvaru přidejte glycerínové mýdlo a míchejte, dokud se mýdlo nerozpustí, pak přidejte rostlinný olej (pro silně se mastící vlasy není rostlinný olej zapotřebí). Mezitím vmíchejte do lihu 1 ml esenciálního oleje (například z máty, levandule, šalvěje, tee trea nebo eukalyptu) a vše přidejte do mýdlového roztoku. Přelijte do uzavíratelné láhve. Před samotným použitím nechejte 4 dny stát v chladu. Šampon vydrží po dobu cca 5–6 týdnů v lednici. Před použitím protřepte. Alkohol se přidává pro zvýšení životnosti šamponu. Dalšími možnými přísadami do domácích šamponů mohou být třeba vejce, Aloe vera gel nebo vitamín E v olejové formě.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Chod přístroje platí Biotronik, s tím přístupem máte sice pravdu, ovšem kdyby se moji rodiče dostali do podobné situace, určitě bych také hledal jak jim nejlépe pomoci. A možnost domácího monitoringu považuji za úžasný pokrok. Vlastně každý krok k většímu bezpečí je dobrý.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K této výrobě bude zapotřebí pravých okvětních lístků z růže damascénské, která se nejblíže od nás nachází v Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Anebo pak jako alternativa je možné použít okvětní lístky z růže stolisté, která se nejblíže od nás nachází ve městě Grasse, které se nachází na Azurovém pobřeží jižní Francie. Okvětních lístků bude zapotřebí skutečně mnoho! Na 100 gramů růžového oleje je zapotřebí 400 kilogramů okvětních lístků. Růžový olej se z nich pak vyrobí pozvolnou macerací či destilací vodní parou, kterou je třeba provést dvakrát po sobě. Sběr okvětních lístků začíná brzy ráno, kdy se z nich ještě neodpařila ranní rosa, a pokračuje nejpozději do devíti až deseti hodin, aby byly květy svěží a ne naplno rozvinuté. Proces výroby růžového oleje musí začít ihned po sběru, kdy se růžové lístky ihned smísí s vodou. Při výrobě růžového oleje vznikají dvě důležité suroviny, jedna z nich je miniaturní množství růžového oleje a druhá je kvanta růžové vody. V domácím prostředí je zcela nemožné růžový olej získat, protože destilace vodních par, při které se musí oddělit vodní pára a olej, je technologicky velice náročná a vyžaduje laboratorní prostředí. Právě díky této složitosti výroby je růžový olej na světových trzích prodáván dráž než kupříkladu zlato. Naproti tomu růžová voda jde v domácích podmínkách vyrobit snadno. Recept na výrobu domácího růžového oleje je uveden tady: domácí růžový olej recept.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ MONITOROVÁNÍ SRDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klara.
O něco výš je diskuse "život kardiaka". Podívejte se tam. Oni tam možnosti domácího monitoringu probírají vcelku podrobně. Anebo si najděte stránky biotroniku, to je asi nejvhodnější zdroj informací. Budete to tam mít všechno najednou a nebudete to muset honit po diskusích.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koupě bylinné tinktury je velmi drahá, zejména pokud je koupena v obchodě se zdravou výživou. V závislosti na příslušných bylinách a na značce, mohou stát 300 Kč za lahvičku. Výroba tinktury je docela jednoduchá, k výrobě nepotřebujete moc vybavení. Pokud máte vlastní bylinky, tak si z nich můžete udělat léčivé čaje, nebo si vyrobte vlastní tinkturu, která bude cenově výhodnější. K výrobě tinktury se používají sušené listy, stonky, květy, kořeny, ale také i semena a sušené plody.
Spíše než říkat „rozpouštědlo“, bude mnoho bylinkářů používat slovo „menstrum“. Obecně i alkohol je rozpouštědlo, které se používá k výrobě bylinných tinktur. Léčivé vlastnosti bylin se snadno rozpouští v alkoholu a díky tomu snadněji účinkují v těle. Ale nejen to, alkohol má také konzervační vlastnosti a to pomáhá tinktuře zůstat svěží po velmi dlouhou dobu. Čistý ethanol je tím nejlepším základním rozpouštědlem pro vaši tinkturu. Tento alkohol zřeďte na polovinu s vodou před tím, než budete vyrábět své léky anebo použijete již naředěný 60% etanol. Glycerin nebo olej je také dobrým rozpouštědlem a funguje dobře v tinktuře pro děti. Dříve se používal čistý jablečný ocet jako menstrum, zejména pokud se používala tinktura dlouhodobě a každý den. Výroba bylinné tinktury je jednoduchá a spočívá v usušení rostliny, jejím nasekáním na drobné kousky a úplném namočení do rozpouštědla. Macerace probíhá po dobu několika týdnů za každodenního promíchání. Po maceraci se oddělí pevné části od tekutiny pomocí sítka nebo lépe bavlněného hadříku, přes který se vylisuje z pevného obsahu všechna tekutina. Nejcennější léčivé látky jsou vždy ty, co se musí nejvíce ždímat a lisovat.
Dalo by se říci, že ideálním tipem je domácí výroba séra z vitamínu C, a to z jednoho prostého důvodu – je cenově dostupné. Celkové náklady na výrobu tohoto séra jsou nižší, než když si zakoupíte komerčně dostupné přípravky, které navíc ani nemusí obsahovat dostatečné množství vitamínu C, což má pak za následek dlouhodobé léčení. Takže pokud si toto sérum vyrobíte doma, máte jistotu, že bude obsahovat dostatečné množství vitamínu C a rychleji uvidíte hojivější účinek.
Výroba séra:
Kupte si vitamín C v prášku, který je k dostání téměř ve všech obchodech.
Smíchejte malé množství prášku s destilovanou vodou, nejlépe studenou.
Směs promíchejte v zavřené láhvi.
Sérum vitamínu C oxiduje velmi rychle, je tedy důležité, aby bylo uchováno uzavřené v chladu. Vždy je lepší vyrobit menší množství séra, protože jeho životnost je pouhých 5 dní. Poté si musíte vyrobit nové.
Zároveň je důležité vyzkoušet si na malém místě, jak sérum působí na vaši pleť, protože každá pokožka je jiná. Některé typy pokožky snesou větší množství vitamínu C a některé menší. Vždy je lepší začínat s menším množstvím a posléze zvyšovat dávkování vitamínu C. Předejdete tím podráždění pokožky.
Vždy když použijete sérum z vitamínu C, nevystavujte se ihned slunečnímu záření.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steve.
On určitě myslí z domácího monitoringu, ale já jsem tecnik a určitě bych to nepovažoval za pravděpodobný. Skutečně si nedovedu představit složitější způsob jak o někom získat jakoukoli informaci.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sladkou javorovou šťávu objevili původní obyvatelé Kanady již před staletími a zpracovávali ji na sirup nebo na pevný cukr. Postup výroby je na pohled velmi jednoduchý. Stačí navrtat otvor do kůry javorového stromu, nasbírat šťávu, svařit ji a plnit do nádob. Pokud ale chcete získat skutečně kvalitní výrobek, je třeba přísně dodržovat osvědčené postupy a recepty. Ty se dědí jako součást rodinné tradice z generace na generaci. Přírodní javorová šťáva je řídká a mírně nasládlá. Typickou barvu a chuť dostane až po svaření. Její objem se přitom sníží na čtyřicetinu původně zachyceného množství. Prvním problémem je stanovit správnou dobu pro začátek sběru. Obvykle ji avizují první houfy vracejících se havranů. Dalším znamením jsou mouchy nazývané „cukrové“.
Nejvýznamnějším centrem sběru javorového sirupu je oblast La Beauce na quebeckém jihovýchodě. Tam jsou údajně nejvhodnější klimatické podmínky pro pěstování javoru cukrového (Acer saccharum). Právě tento druh s typickými ostře vykrajovanými listy, jak je známe z kanadské státní vlajky, je zdrojem žádané cukrové šťávy. Téměř v každém javorovém lesíku zde nalezneme cabane a sucre neboli cukrovou chýši zbudovanou k výrobě javorového sirupu. Většina výrobců dnes svádí šťávu od stromů přímo do „cukrové chýše“, takže se během transportu vůbec nedostane do kontaktu se vzduchem a zůstává čirá. Pouze někteří tradicionalisté zůstávají u staršího systému menších sběrných nádobek. Dvakrát denně pak vyjíždějí na saních s koňským potahem, aby sebrali výtěžek do větší bečky. Obsah se pak odpařuje na pánvích nad ohněm z dřevěných polen. Na odpařovací pánvi se sirup musí často míchat, jinak se přichytává. Vzniklá pěna se během odpařování odebírá, aby výsledný produkt byl co nejčistší. Výroba javorového sirupu přitahuje turisty, kteří se do La Beauce sjíždějí hlavně v březnu během pětidenních sirupových slavností. Stromům se odebírá pět až deset procent šťávy, to je v průměru čtyřicet litrů z každého stromu za jednu sezonu. Tak se stromy mohou dožít v plné svěžesti i dvou set padesáti let. Samotná výroba spojuje tradiční vědomosti s moderními přístroji.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zázvorková.
Myslím, že by jste neměla zlehčovat zdravotní potíže lidí, o kterých vůbec nic nevíte.
Dobrým zdrojem je stránka http://www.biotronik.com Tam pokračujte pacienti / příručky pro pacienty / česky. Je tam velice jednoduše popsaný chod kardiostimulátoru.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Posledník.
Paní Zázvorková. Děkuji vám za pomoc. Ty stránky jsou skutečně výborně zpracované. A co možnost domácího monitorování? Všiml jsem si, že stránky jsou pro hodně dalších zemí a tak by mne zajímalo, zda a za jakých podmínek je možné mít podobnou službu též v naší republice.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně př
Důležitou součástí jídelníčku při onemocnění dnou jsou sacharidy, které dodají tělu dostatek energie. Ty bychom měli zařazovat především k snídani. Ke snídani si tedy například připravte dva plátky celozrnného chleba, potřete ho lučinou a uvařte si k tomu bylinkový čaj. Další variantou slané snídaně je obložit chléb libovou a kvalitní šunkou s vysokým obsahem masa – tu si čas od času dovolit můžete. Pro sladkou snídani zvolte jogurt s pečivem nebo ovesné vločky se sušeným ovocem a mlékem. Nezapomeňte vypít také sklenici vody.
Oběd při dně
Oběd by se neměl obejít bez bílkovin. Ty najdeme v mase a mléčných výrobcích. Konzumaci červeného masa bychom ale měli při onemocnění dnou omezit, vhodné je nahradit ho masem bílým (ovšem pozor na mořské plody a ryby – vhodnější jsou sladkovodní). Z příloh se doporučují brambory, rýže, kuskus nebo pohanka či jáhly.
Večeře při dně
Dieta u onemocnění dnou není redukční (pokud cílem není zároveň i snížit váhu). Řídit byste se určitě neměli nesmyslnými radami, že večer není dobré jíst sacharidy (pečivo, přílohy). Protože je třeba vynechat maso, tvoří sacharidy důležitou část stravy. Zařaďte do své stravy cenné potraviny, jako jsou jáhly nebo pohanka, připravit si je můžete podle následujících receptů.
Salát s ovesnými vločkami
Ingredience: 30 g ovesných vloček, 60 ml řeckého jogurtu, 80 ml mléka, 15 g chia semínek, 30 g bobulovitého ovoce, vanilkový extrakt
Postup: Vše jednoduše smícháme a necháme odstát na noc v chladničce. Ráno máme zdravou a vyváženou snídani.
Sladký jahelník
Ingredience: 2 lžíce jáhel, 2 lžíce krup, trochu olivového oleje na vymazání, 100 g ovoce (meruňky, švestky nebo jablka)
Postup: Jáhly uvařte společně s kroupami (poměr si zvolte podle chuti, například 1 : 1). Do vymazaného pekáče dejte vrstvu jáhel s kroupami a na ni ovoce (například meruňky, švestky nebo jablka). Vrstvy vystřídejte a pečte v troubě asi 20 minut.
Sekaná z cukety
Ingredience: ½ kg cukety, 15 dkg libové šunky nebo tofu, 4 vejce, 15 dkg tvrdého sýra, 1 cibule, 2 dl krupice, 1 dl olivového oleje, ½ prášku do pečiva, špetka soli
Postup: Cuketu a tvrdý sýr nastrouháme, cibuli a šunku nakrájíme na malé kousky. Na kousku másla zpěníme cibuli. Vše promícháme v misce a přidáme krupici, olej, žloutky a prášek do pečiva. Může přidat různé bylinky. Jako poslední do směsi vmícháme ušlehané bílk