Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
V naší poradně s názvem HLOH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danuše Drábková.
Dobrý den
Užívám Xareto 30mg, Rosuvastin 10mg a Rivocor 5mg, Prestance 5mg.
Mohu, podpůrně, užívat ještě hloh - 2 krát denně 500mg.?
Děkuji
Zdraví
Danu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Listy, bobule a květy hlohu se používají jako lék. Obsahují chemické látky zvané flavonoidy, které mají antioxidační účinky. Zdá se také, že hloh zlepšuje krevní oběh a ovlivňuje průtok krve ze srdce. Lidé nejčastěji užívají hloh při bolesti na hrudi, srdečním selhání, na problémy s krevním oběhem, vysoký krevní tlak, úzkost a mnoho dalších stavů.
Hloh je pravděpodobně bezpečný při užívání v dávkách až 1800 mg denně po dobu až 16 týdnů. Není dostatek spolehlivých informací, abychom věděli, zda je hloh bezpečný, pokud je používán déle než 16 týdnů. Hloh je obvykle dobře snášen. Ve vašem případě, ale musíte být opatrná a nemůžete jen tak sama od sebe začít užívat hloh ke svým stávajícím lékům. Proč?
Rivocor je lék na vysoký krevní tlak (beta-blokátor), Prestance je taktéž lék na vysoký krevní tlak (blokátor vápníkových kanálů), oba tyto léky interagují s hlohem. Hloh může snížit krevní tlak. Užívání hlohu spolu s léky, které snižují krevní tlak, může způsobit příliš nízký krevní tlak. Pečlivě sledujte svůj krevní tlak.
Xarelto je lék, který zpomaluje srážení krve (antikoagulancia/protidestičkové léky), a také interaguje s hlohem. Hloh může zpomalit srážení krve. Užívání hlohu spolu s léky, které také zpomalují srážení krve, může zvýšit riziko vzniku modřin a nebezpečného krvácení.
Nejlépe uděláte, když svůj záměr, přidat hloh do své léčby, oznámíte svému lékaři, který pohlídá dotčené hodnoty a dohlédne, aby společná léčba byla přínosem a ne rizikem.
Ve svém příspěvku KREVNÍ TLAK PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.
Dobrý den, jaký mám mít tlak ve věku 72 a také tep. 72 mi bude 30.12.2021. Měla jsem arytmii v nemocnici mi jí vyléčili ale zase se vrátila. Piju víno na srdce podle Marie Treben a arytmie se mi zase ztratila, proč toto píšu ? Neustále i v noci když se vzbudím mě buší srdce mám tlak 137/95 a tep 96 někdy i vyšší jak tlak tak tep. Tep třeba i 122. Mám úzkostné stavy deprese panické stavy úzkosti ale antidepresiva jsem přestala brát beru L-Tryptofan. Léky na tlak také neberu mám od Dr Popova kapky srdce a tlak ty beru. pravidelně beru vitamin C D a omegu. Když mám úzkost beru diazepam nebo kapky rivotril a každé ráno pilu na lačno šťávu z řapíkatého celeru. Mám chronickou bronchitidu na tu mám COMBAIR který si občas stříknu do pusy. Také mívám záněty tlustého střeva, ale ten už jsem neměla rok a půl. Hlavně mě trápí to bušení srdce a to piju víno na srdce dál a denně. Prosím o radu jaká bylinka by mi mohla pomoci a upravit mi to bušení? K lékaři chodím 29.12. jdu na psychiatrii a 9.12. na echo srdce a 10.12. mi budou dělat asi ultrazvuk srdce. Děkuji Vám s pozdravem a přáním hezkého dne Zdeňka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK PODLE VĚKU V TABULKÁCH PRO MUŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vratislav Štěpánek.
Dobrý den, teď v Lednu mi bylo 64 let a mám průměrný krevní tlak kolem 135/84, nejvíce během 10 dnů byl 143/85. Na tento údaj jsem dostal prášky Tezeo 40mg. Prý mám vysoký tlak. Beru ho jen ráno a točí se mi hlava. Mám to brát? Velice děkuji.Mgr.Štěpánek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní tlak nad 140 a nad 80 je vysoký a z dlouhodobého hlediska by znamenal riziko zdravotních komplikací. Pokud nelze tlak snížit dietou a změnou životního stylu (dieta bez soli, bez alkoholu a pravidelné cvičení a saunování), tak potom jsou namístě léky na tlak. Když je nebudete užívat, zkrátíte si tím dobu svého dožití. Při užívání léků na tlak by se měl krevní tlak pohybovat okolo 130 a ten spodní do 75. K dispozici je mnoho různých léků na snížení krevního tlaku, proto hned kontaktujte svého lékaře a sdělte mu, že vám Tezeo nevyhovuje, abyste mohli nalézt lepší variantu.
Pokud máte prehypertenzi a jinak jste zdraví, s největší pravděpodobností nebudete muset brát léky na vysoký krevní tlak. Ale jestli máte prehypertenzi a diabetes, nebo onemocnění ledvin či srdce, lékař vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku.
Léčba 1. etapy vysokého krevního tlaku (140/90 až 159/99)
1. fázi nebo etapu vysokého krevního talku máte tehdy, když máte systolický tlak v rozmezí 140-159, nebo diastolický tlak v rozmezí 90-99. Zda se obě čísla nacházejí v tomto rozsahu, tak je jisté, že máte 1. fázi vysokého krevního talku. Jako první změnu, kterou můžete udělat, je ta, že přijmete zdravý životní styl, který sníží riziko dalšího zhoršování. S největší pravděpodobností vám budou předepisovány tyto léky na vysoký krevní tlak:
Diuretika (močopudné léky)
Jako první a nejčastější možnost vám může lékař předepsat diuretika, což jsou tak zvané vodní pilulky. Diuretika odvádějí přebytečnou vodu a sodík z těla ven, což snižuje krevní tlak. Také vám lékař může stanovit dietu, popřípadě kompletní změnu životního stylu, čímž také může snížit zvýšený krevní tlak. K dispozici jsou 3 druhy diuretik, mezi první volbu patří thiazidová diuretika, která mají méně nežádoucích účinků, nežli zbylé typy diuretik. Thiazidová diuretika, nebo také nazývána jako saluretika mají silnou ochranu před vznikem mrtvice a srdečního selhání, které může způsobit vysoký krevní tlak.
Další léky na vysoký krevní tlak
Diuretika nejsou jediné léky, které mohou být použity na vysoký krevní tlak. Lékař vám může předepsat i další jinou léčbu nebo jiné léky, ale jen za určitých okolností.
Angiotensin-konvertující enzym (ACE) inhibitory, které umožňují rozšíření cév, což pak vede k zabránění vniku angiotensinového hormonu do krve. Mezi často předepisované ACE inhibitory patří kaptopril (Capoten), lisinoprel (Prinivil, Zestril) a ramipril (Altace).
Angiotensin II receptor blokátorů (ARB), umožňuje krevním cestám odpočinek, když pozastavuje účinky angiotensinu. Často jsou předepisovány tyto léky, losartanem (Cozaar), olmesartan (Benicar).
Beta blokátory, pracují tak, že blokují určité nervy a hormonální signály do srdce a cév, a tím snižují krevní tlak. Předepsané beta blokátory jsou metoprolol (Lopressor, Toprol XL), nadrol (Corgard) a penbutolol (Levatol).
Blokátory kalciových kanálků zabraňují přístupu vápníku do srdce a svalových krvinek, což způsobuje odpočinek buněk a má za následek také snížení krevního tlaku. Mezi často předepsané blokátory kalciového kanálku patří amlodipin (Norvasc), diltiazem (Xardizem, Dilacor XR) a nifedipin (Adalat, Procardia).
Reninové inhibitory, kde renin je enzym produkovaný ledvinami, který má řetězovou reakci spojenou se zvyšováním krev
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
Diastolický tlak je dolní hodnota tlaku, kdy zrovna srdce netlačí krev do tepen, ale plní se samo další krví, než ji znovu vytlačí do oběhu, a v této době zároveň regeneruje své síly. Tato hodnota je udržována pružností tepenného systému, jakoby rezervní tlakové nádoby. Normální hodnota je 80 torrů a rozptyl 40–140. Přitom pod 70 se jedná o nízký tlak a přes 90 o vysoký, kdy organismus má, nebo se chová, jako kdyby měl, nadbytek vody.
Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem je tlaková (tepová) amplituda. Druhé nižší číslo znamená diastolický tlak. Diastolický krevní tlak nemůže být nikdy vyšší než systolický krevní tlak. Nebezpečné je, že zpravidla u starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než u těch s vyšší úrovní diastolického krevního tlaku. Diastolický krevní tlak byl a nadále zůstává závažný pro mladé lidi. Čím vyšší diastolický krevní tlak, tím vyšší riziko při srdečním infarktu, mrtvici a selhání ledvin. Jak lidé stárnou, diastolický tlak začne klesat a systolický krevní tlak začíná stoupat a stává se důležitějším. Rovněž zvýšení systolického krevního tlaku zvyšuje šance na infarkt, mrtvici či selhání ledvin. V minulosti se věřilo, že zvýšený diastolický krevní tlak je nejvýznamnější prediktor nepříznivých výsledků, ale nyní je známo, že významnější negativní dopad na člověka má zvýšený systolický krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Běžný nižší tlak bývá vyvolán mechanickým působením, hormonálními příčinami, únavou, přiotrávením, uskřinutím nervů u páteře a podobně. Běžná je apatie, nechuť k vlastní aktivní činnosti, ale při donucení je obvyklé akceptování aktivity bez výrazné nevole. Charakteristické jsou chladnější končetiny, kyčle, bederní páteř, nos a povaha. Jde o menší opotřebení srdce, ale také obvykle o jeho menší výkon.
Hodnoty krevního tlaku do 90/ 60 mm Hg
Tyto hodnoty představují dolní hranici tlakových hodnot, při nichž člověk většinou ještě neupadá do bezvědomí. Jedná se o vliv různých příčin, například nedostatečná činnost štítné žlázy, hladovění, překyselení organismu, přidušení, podchlazení, přiotrávení, těžká únava, uskřinutí nervů krční páteře blokádou, šok a podobně. Psychickým projevem jsou deprese a trudnomyslnost. Vnějším psychickým impulzem se stav nevyřeší, jenom se přidá stres. Toto je obvykle stav, který již není bez léčení životaschopný. Jde však o normální hodnoty u dětí, záleží na stavu podle vývoje a velikosti.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Člověk s takto nízkým tlakem, který způsobuje nedokrvení důležitých orgánů, pravděpodobně umírá. Dotyčný již není při vědomí. V tomto stavu ihned volejte záchranku. Připravte se na masáž srdce a dýchání z úst do úst, což jsou 2 vdechy a 15x masáž srdce stlačením hrudníku.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Srdce žene krev do tepen a působí v nich tlak, tento krevní tlak se měří na paži, a to nejčastěji vsedě po pětiminutovém klidu. První naměřenou hodnotou je takzvaný systolický krevní tlak, což je krevní tlak zjištěný během smrštění srdce neboli během srdeční systoly, druhá hodnota je nižší a nazývá se diastolický krevní tlak, protože vzniká během odpočinku srdce neboli takzvané srdeční diastoly. S přibývajícími léty se krevní tlak zvyšuje.
Světová zdravotnická organizace stanovila pro dospělé osoby optimální tlak 130/80 mm Hg. Systolický tlak 140 a větší anebo diastolický tlak 90 a větší anebo zvýšení obou tlaků nad tuto hranici znamená zvýšený krevní tlak neboli hypertenzi. Pokud se krevní tlak pohybuje od 140/90, ale je menší než 160/95, označuje se jako hraniční hypertenze. Zjistí-li se opakovaně systolický tlak nad 160 anebo diastolický tlak nad 95 mm Hg, hovoří se o hypertenzi. Jedná se o chronickou nemoc, kterou je třeba sledovat a léčit celý život. Dalším problémem je střídavý krevní tlak. Při hodnotách nižších se jedná o nízký krevní tlak.
Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku okolo třetí hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty krevního tlaku jsou naopak v období mezi 8. až 11. hodinou ranní a pak večer mezi 16. a 20. hodinou.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Je charakterizován dvěma hodnotami, protože srdce, které jako pumpa vhání krev do cévního řečiště, pracuje cyklicky a opakovaně prochází klidovou a pracovní fází. Jedná se o tlak systolický a diastolický.
Systolický tlak neboli „horní“ tlak je nejdůležitějším ukazatelem cévního rizika (alespoň podle dnešních poznatků). To platí u mladších i starších osob!
Diastolický neboli „spodní“ tlak se již nesleduje tak bedlivě jako v minulosti. Poměrně vzácné je zvýšení diastolického tlaku bez toho, že by byl současně zvýšen i systolický tlak.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu, nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tlak je nejvyšší v okamžiku, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen. Tento tlak se nazývá systolický, laicky „horní“. Srdce mezi dvěma stahy krátce odpočívá a krevní tlak klesá, tehdy hovoříme o diastolickém tlaku, který je v laickém povědomí zakotven jako „dolní“ nebo „spodní“. Proto je krevní tlak udáván dvěma čísly, tedy jako tlak systolický a diastolický. Obě hodnoty jsou důležité. Mezi ně se nejčastěji vkládá lomítko, například 120/80.
Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižší bývá ve spánku, a to kolem tří hodin ráno. Naopak mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne a pak mezi čtvrtou a osmou odpoledne dosahuje krevní tlak nejvyšších hodnot. Krevní tlak se však může náhle změnit v souvislosti s jinými faktory. Jedná se o fyzickou námahu, stres, dostatek či nedostatek spánku, příjem tekutin nebo třeba roční období a teplotu vzduchu. Naměřenou hodnotu dokáže ovlivnit dokonce i pouhá změna polohy těla.
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Pokud jste si pořídili kvalitní přístroj pro domácí měření, může se vám stát, že to, co si doma naměříte, nebude ani za mák odpovídat hodnotám, které vám lékař nebo sestra naměří v ordinaci. Možná totiž mezi vaše stresory, které jste si zapsali po přečtení první kapitoly, patří i návštěva lékaře! Ani o tom nemusíte vědět, tělo na stres reaguje, jak jsme již řekli, podvědomě. A zvýší se přitom krevní tlak. Ale doma, za klidových podmínek, když tu bíle oděnou osobu nevidíte, máte tlak normální. To je ostatně docela dobrý důvod k vyšetření monitorovacím přístrojem. Říká se tomu syndrom bílého pláště (a je to opravdu oficiální vědecký termín).
Pokud vám někdo řekl, že máte vysoký tlak, nebo se kvůli tomu léčíte, pak můžete mít:
Syndrom bílého pláště
To ale odhalíte jen tehdy, pokud si krevní tlak budete měřit i doma (nejen v ordinaci), nebo vám lékař nasadí monitorovací přístroj. Pak se může ukázat, že v ordinaci máte tlak vysoký, ale doma normální. Zastánci tohoto názoru říkají, že tento typ hypertenze není třeba léčit, jen sledovat. Odpůrci si myslí, že riziková je, poněvadž takový člověk může reagovat vzestupem tlaku nejen na přítomnost lékaře, ale i na jiné, v normálním životě běžné situace, a to již zanedbat nejde, a proto se má léčit jako „normální“ hypertenze. Pravda bude asi někde uprostřed. Osoby se syndromem bílého pláště zatím sice nebyly podrobeny nijak rozsáhlému zkoumání, avšak dostupné výsledky nasvědčují tomu, že jejich riziko je někde mezi hypertoniky a lidmi s normálním tlakem.
Systolicko-diastolickou hypertenzi
V tomto případě máte trvale zvýšený jak horní, tak i spodní tlak (doma i v ordinaci). Jste-li ve středním věku, máte pravděpodobně tento úplně běžný typ hypertenze. Pokud se vám a vašemu lékaři podaří dostat krevní tlak do normálního rozmezí, můžete být v klidu; vaše cévní riziko se také sníží.
Izolovanou systolickou hypertenzi
Máte zvýšený horní tlak, zatímco ten spodní je normální. Tímto typem hypertenze trpí především lidé vyššího věku, protože se zde nejvíce uplatňuje efekt snížení poddajnosti cév při jejich stárnutí. U izolované systolické hypertenze je kromě systolického zvýšen i pulzní tlak. Donedávna se myslelo, že je „jen“ průvodním jevem stárnutí, ale dnes tento typ hypertenze představuje velké riziko. Proto je třeba zavést příslušnou léčbu!
Izolovanou diastolickou hypertenzi
Jde o velmi ojedinělý stav, kdy je možné mít i normální systolický a zvýšený diastolický tlak. I zde hrozí vyšší riziko, takže léčba bude potřebná.
Maskovanou hypertenzi
Jde o opačnou situaci, než je syndrom bílého pláště. Máte normální tlak, když vám jej změří lékař, ale při domácím měření je zvýšený. O tom
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vysoký krevní tlak je nad 140/90 mm Hg. Krevní tlak je tlak, který vyvíjí proudící krev na stěnu tepen v oběhovém ústrojí. Problematika vysokého krevního tlaku spočívá především v častosti jeho výskytu. Udává se, že v České republice trpí vysokým krevním tlakem až 1 milion lidí. Hodnota krevního tlaku během dne přirozeně kolísá, avšak bylo stanoveno, že ideální hodnota krevního tlaku, měřeného v klidu, je 120/80 torr. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, pokud krevní tlak překročí hranici 140/90 torr.
Projevy vysokého krevního tlaku
Řada lidí neví, že trpí vysokým krevním tlakem, jelikož se tento nikterak neprojevuje. V takovém případě se na něj přijde náhodně při preventivní prohlídce. Pokud se příznaky objeví, může se jednat o bolest hlavy, neklid, únavu, závratě nebo pocit tlaku na spáncích. Rovněž si pacienti mohou stěžovat na bušení srdce, krvácení z nosu, podrážděnost či změny nálad. Většinou se však tyto příznaky vyskytují při náhlém vzestupu krevního tlaku. U většiny lidí dochází k pozvolnému zvyšování tlaku, a proto tyto příznaky často nemají.
Komplikace vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak je nutno léčit zejména z důvodu možného vzniku široké škály komplikací. Následky totiž mohou být velmi závažné, až život ohrožující. Obecně lze říci, že čím je krevní tlak vyšší, tím má těžší následky. V důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku může dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, zúžení ledvinných cév, vedoucí k poškození ledvin, či k ischemické chorobě dolních končetin. Vysoký krevní tlak rovněž může narušit menší cévy a může tak způsobit krvácení z nosu, prasknutí cév oka či ledvin a v neposlední řadě i prasknutí cév mozku, které opět vede k rozvoji cévní mozkové příhody. V neposlední řadě vede neléčený vysoký krevní tlak k selhání srdce.
Příčiny vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak rozdělujeme podle příčin na primární a sekundární. U primárního vysokého krevního tlaku nejsou známé faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Avšak předpokládá se účast nezdravého životního stylu s nadměrnou konzumací tučného jídla, kouření, konzumací alkoholu a nedostatku pohybu. Sekundární vysoký krevní tlak vzniká na podkladě jiných již probíhajících onemocnění, jako je onemocnění ledvin, nadledvin, hormonální poruchy, cukrovka, onemocnění srdce a další.
Diagnostika vysokého krevního tlaku
Diagnostika vysokého krevního tlaku není náročná, spočívá v jeho změření pomocí tlakoměru. Při naměření vysokého krevního tlaku je třeba toto měření opakovat, aby se vyloučil stres a nervozita pacienta z návštěvy lékaře (tomu se říká syndrom bílého pláště). Rovněž je možné požádat pacienta, aby
Ve svém příspěvku KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Lidmila.
Dobrý den.
Občas mám takové stavy ,že mi je blbě.
Mimo jiné beru léky na snížení krevního tlaku.
Dlouhodobě mám tlak tedy v pořádku.
Schválně jsem si měřil tlak krve ve chvílích,
kdy mi je zle.
Zajímavé je,že v tu chvíli mám tlak výrazně vyšší.
Tak po hodině se mi udělá dobře a i tlak se vrátí
na původní hodnotu.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
Ve svém příspěvku KREVNÍ TLAK TABULKA PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dočetl jsem se že starši lide maji vyšši tlak je mi 73 let a mam tlak 145/80 jak kdy někdy meně beru prašek prenesa 4 v članku jsem se dočetl že pruměrny tlak je u mě 150/85 a max 160/90 tak jak to tedy vlastně je? pokud si ješte vezmu pulku prašku mam tlak 109/65 Děkuji za odpověd Petr
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
Ve svém příspěvku KOLÍSÁNÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jiří Rybička.
Je mi 81 roků.Jsem 16 let diabetik 11 typu.Užívám glukophage 1000.Celý život jsem měl velmi nízký krevní tlak.V posledním roce mi začíná tlak kolísat i během dne od 120/65 až krátkodobě 170/85.Zvýšení tlaku bez zjevné příčiny někdy je několikrát za den doprovázené nahlým zpocením a potom lehkým mražením v zádech.Po nasazení léku Termisarton se dostavily silné deprese a na doporučení psychiatra léčba byla přerušena nahrazena Cipralexem a nakonec Neurolem0.25 jeden denně. Kolísání tlaku pokračuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den, užívám na tlak ramipril 10 mg. Ráno mívám někdy ihned po pohybu tlak 160/70, potom rychle klesne na 130/65 a během dne v klidu mám tlak kolem125/55. Když tlak změřím hned po pohaybu,třebapo vyjítí schodů, tak je tlak 1350/70< ale během dne někdy i 100/50. Jwe mi 70let. Jer to normální? Jaké je normální kolísání krevního tlaku? V klidu ho celkem mám stabilní, ale připohybu? Děkuji zaodpověď.
Ve svém příspěvku KREVNÍ TLAK A HODNOTY PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
3roky jsem pořád chodil po lékařích s vys.tlakem,pocity zvracení,bolesti hlavy atd.Několkrát jsem musel být hosp.v nemocnici tlak jsem měl i 240/130 ale vždy za 2 dny mi ho srazili léky a injekcemi na 150/90 a hybaj domů a jen se navyšovali léky.Při poslední hospitalizaci se opakovalo to samé,ale při propuštění mi lékařka přidala na zkoušku půl tablety Moduretic prý mě to trochu možná sníží tlak.Druhý den večer-doma-mě bylo opět špatně,tak jsem si změřil tlak a měl jsem 90/60 tak jsem volal obvodní lék.a ta mi řekla at vysadím Tezeo 80 a Agen 5 a dle potřeby ho zase nasadím.Zatím užívám již 4 měsíce pouze půl tabl.Moduretic a tlak mám dopoledne 130/75 a večer jako třeba ted 120/68.Koupil sem si v lékárně měřič tlaku Veroval a zkouším si ho několikrát denně-nepravidelně,jemi 62let a nemohu pochopit co se stalo že 3roky pořád špatně a po nemocnicích tolik léků skonzumovaných a nakonec půlka tablety mi změnila chut do života.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Čámská.
Dobrý den, bydlím v bytě, kde jsem si mohla zařídit kancelář na účetnictví, takže nedocházím do zaměstnání. Stává se mi, že když jdu vyřídit něco závažného nebo jdu k lékaři, tak se mi tlak zvýší. Není to tak dlouho, když jsem byla na pohotovosti kvůli žaludku. Paní doktorka uvažovala nad mým tlakem a pak mi poradila, že si tlak nemám měřit doma. Možná to myslela dobře, ale nepůsobilo to dobře, protože nemám kam chodit měřit si tlak. Mluvila jsem o tom se sestřenicí, která se začala hodně moc smát a doporučovala mi, abych si chodila měřit tlak do parku na lavičku. Musela jsem se také smát, ale tlak je vážná věc, takže uvažuji o systému, jak na to.
Helena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U krevního tlaku je důležité, jak se jeho hodnoty pohybují během dne za podmínek, které vás ovlivňují po největší část dne. Pokud jste největší část dne doma, tak byste si měla dál měřit tlak doma. Je totiž klidně možné, že trpíte syndromem bílého pláště a tlak se vám zvyšuje u lékaře samovolně díky stresu, o kterém ani nemusíte vědět.
Pokud máte pochybnosti o tom, jestli váš tlak je v normě, tak existuje speciální vyšetření s názvem Holter. Holter funguje na podobném principu jako EKG, jenom je menší a pacient ho nosí na těle dlouhodobě. Většinou jeden den, někdy i dva až tři dny. Přístroj se skládá z malé krabičky, kterou budete mít připevněnou na hrudi, a z několika (5 až 7) sond, které budou pevně přilepeny na vašem hrudníku. Výhodou tohoto monitorovacího zařízení je, že pravidelně snímá hodnoty vaší srdeční akce a měří tlak v průběhu delší doby a lékař tak může přesně posoudit, zda-li je vývoj hodnot vašeho krevního tlaku správný, či nikoliv a případně vám doporučit vhodnou léčbu a opatření k nápravě.
Holtra můžete získat od svého praktického lékaře a pokud ho nemá, tak vás může poslat s doporučením ke specialistovi na kardiologii. Vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Klasická metoda měření spočívá v tom, že sám vyšetřující odečítá hodnoty krevního tlaku pomocí fonendoskopu. Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě dojde v určitém okamžiku k obnovení průtoku krve za místo obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, díky níž je proudění pronikající krve turbulentní. Hodnota tlaku, při níž začínají být ve fonendoskopu slyšitelné srdeční ozvy a především šelesty způsobené turbulentním prouděním (Korotkovův fenomén), odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku. Není přitom důležité, zda je používán rtuťový, aneroidní anebo digitální tonometr. Tato metoda měření tlaku se nazývá auskultační (latinsky auscultare = poslouchat). Auskultační metoda je považována za nejpřesnější způsob měření krevního tlaku. Třebaže zvládnutí auskultační techniky měření není samo o sobě složité, je třeba počítat s možnou chybou ze strany vyšetřujícího.
Digitální automatické a poloautomatické tonometry pracují většinou na takzvaném oscilometrickém principu (latinsky oscillare = kmitat). Metoda měření spočívá v určení takové hodnoty tlaku, při níž jsou největší tlakové změny v tepně. Tonometr tedy nestanovuje hodnoty systolického a diastolického tlaku, nýbrž hodnotu takzvaného středního arteriálního tlaku a obě meze dopočítává programové vybavení přístroje. Právě z toho důvodu, že se při oscilometrické metodě měří střední tlak a systolický i diastolický tlak se odhadují, nebylo takové přesnosti srovnatelné s auskultační metodou. Digitální přístroje se používají především pro měření krevního tlaku v domácích podmínkách a při 24hodinovém sledování krevního tlaku.
Diastolický krevní tlak mezi 80 a 89 může být spojován se zvýšeným zdravotním rizikem. Například riziko srdečního záchvatu je na této úrovni dvojnásobné oproti hodnotám nižším než 80. Tato nová definice vysokého krevního tlaku znamená, že více než polovina z nás žije se zvýšeným rizikem srdečního záchvatu, mozkové mrtvice, selhání ledvin a nakonec i smrti.
Má-li být hodnota normálního krevního tlaku spojována s dlouhým životem a nízkým rizikem onemocnění koronárních i jiných cév, pak by tato hodnota měla činit v dospělosti asi 110/70 nebo být nižší. Každé trvalé zvýšení nad tuto hodnotu vede ke snížení očekávané doby života a ke zvýšenému riziku postižení nemocemi, jako jsou srdeční záchvaty a mozkové mrtvice. Pokud je diastolický tlak příliš nízký, čili se nachází pod hodnotou 60 mm Hg, jedná se o takzvanou hypotenzi – tento tlak není schopen přinést dostatek kyslíku a živin do buněk celého těla a také odstraňovat odpadní látky. To vše pak může mít za následek odumírání buněk.
Ve svém příspěvku VELKÁ PLYNATOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpánek Petr.
Dobrý den mněl bych k vám dotaz.Trpím velkou plynatostí a chtěl bych vědět jestli může mit vliv na krevní tlak.Stává se mi že po ránu mám velký tlak v žaludku mám vyšší tlak.Když si párkrát říhnu tak se mi uleví a tlak jde dolů Děkuji za odpověd. děkuji Štěpánek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.