VÝVOJ VAJÍČKA PO OPLOZENÍ

Příběh

Ve svém příspěvku ZLUTE KULICKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirka.

Zdroj: příběh Zlute kulicky ve stolici

Co se děje 7. den po oplodnění?

Odehrají se dvě významné události. Vajíčko se uhnízdí v děložní sliznici. Začínají se tvořit první dvě zárodečné vrstvy. Zárodek, nyní má průměr asi 1 mm, se zanoří do děložní sliznice, která je v této době vysoká a prosáklá. Její povrch se pod blastocystou rozpadá, a ta se zanořuje do hloubky sliznice. Proces připomíná situaci, když se teplá kovová kulička vnořuje do vosku. Tento děj se nazývá uhnízdění, odborný název je nidace. Nidace začíná 6.–7. den po oplodnění a končí 12. den. Považujeme ji za skutečný počátek těhotenství. Při uhnízdění mohou být ve sliznici dělohy narušeny drobné cévy, zanoření oplodněného vajíčka může vyvolat slabé krvácení („špinění“), jež mohou některé ženy omylem zaměnit za menstruaci.

Do uhnízdění čerpalo oplodněné vajíčko výživu ze svého vlastního obsahu, po něm přijímá výživu pro svůj vývoj a růst z děložní sliznice a nakonec z krevního oběhu matky. Pro vývoj embrya jsou nyní životně důležité matkou produkované hormony – estrogen a progesteron. Tvoří se ve vaječníku, a to zejména v místě, odkud bylo vajíčko během ovulace vypuštěno. Toto místo má, pokud nastane oplození, žlutou barvu, a proto se mu říká žluté tělísko. Zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu ovlivňují jak sliznici dělohy, její další bujení a prosakování, tak rovněž způsobí, že menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá. A to je první, ale dosud nejistá, známka těhotenství.

Uhnízdění je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka, 30–60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu jeho vývoje anebo pro poruchu uhnízdění. Zaniklé, i když původně oplozené vajíčko je v termínu očekávané menstruace nebo menstruace o něco opožděné odplaveno s menstruační krví. Uvnitř zárodku, zatím ještě blastocysty, se začínají objevovat vrstvy buněk, kterým se říká zárodečné listy. Jejich buňky se čile dělí.

Zdroj: článek Chci oplodnit

Příběh

Ve svém příspěvku ZLUTE KULICKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Zlute kulicky ve stolici

Vývoj plodu

Jako prenatální vývoj označujeme proces, ve kterém se vyvíjí lidské embryo či plod v průběhu těhotenství. Dalo by se říci, že se jedná o období od oplodnění až po narození. Často se používají termíny jako vývoj plodu, fetální vývoj nebo embryologie. Jakmile u plodu skončí embryogeneze, a to v 10. týdnu těhotenství, dochází k tvorbě všech důležitých orgánů. Proto se následující období nazývá fetální.

• 4. týden: Hlava a nohy embrya rostou, vyvíjejí se oči a uši. V budoucím hrudníku bije srdce a vytvářejí se plíce.
• 8. týden: Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se plodem. Plod už má všechny orgány. Vytváří se čelist včetně zárodků zubů v dásních. V mozku probíhá elektrická aktivita. Plod měří asi 2 cm a jeho srdce tepe asi 140–150krát za minutu.
• 13. týden: Tlukot srdce je slyšet stetoskopem. Vytvořily se prsty s měkkými nehty. Na prstech jsou zřejmé otisky prstů. Plod reaguje na dotyk. Vyvíjejí se pohlavní orgány, ale určení pohlaví je stále obtížné. Plod se hýbe, svírá pěst a pohybuje hlavou. Na konci třetího měsíce (prvního trimestru) je plod asi 10 cm dlouhý a váží asi 150 g.
• 17. týden: Plod slyší matčin hlas, tlukot srdce a další okolní zvuky. Plodová voda je dvakrát až třikrát denně obměněna. Matka přibývá na váze asi čtvrt kilogramu za týden. Plod měří okolo 16 cm a váží asi 250 g.
• 21. týden: Matce se dále zvětšují prsa, zpravidla pociťuje první pohyby dítěte. Plod je asi 19 cm dlouhý a váží 350 g. Začínají mu růst vlasy a oční řasy. Na ultrazvukovém vyšetření jsou vidět pohyby a bývá možno rozpoznat pohlaví.
• 25. týden: Plod je aktivní a otáčí se. „Saje“ si palec (ve skutečnosti však dosud nemá vyvinutý sací reflex). Má reálnou šanci (asi 70%) na přežití v případě předčasného porodu. Měří přes 30 cm a váží asi 900 g.
• 29. týden: Plod rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Chutí rozlišuje mezi sladkým a kyselým. Pracuje všech pět smyslů. Měří téměř 40 cm a váží asi 1,8 kg.
• 34. týden: Plodu rychle narostl mozek. V případě předčasného porodu má dítě velmi dobrou šanci na přežití. Měří asi 42 cm a váží 2,3 kg.
• 38. týden: Je krátce před porodem. Dítě měří od 48 do 54 cm a váží od 2,8 do 4 kg. Průměr jeho hlavy je 9,5–10,5 cm.

Zdroj: článek Vývoj plodu týden po týdnu

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ UHNÍZDĚNÍ VAJÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jak dlouho trvá uhnízdění vajíčka

Kdy jsou plodné dny

Nejplodnější období, respektive plodné dny nastávají několik dní po ovulaci, tedy po uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Plodné dny představují poměrně krátké období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka ještě zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií. Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.

Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka. Plodné dny si můžete vypočítat v domácím prostředí tak, že sledujete bazální teplotu (tělesnou teplotu v klidu), která se cyklicky mění během menstruačního cyklu. Plodné a neplodné dny lze také rozlišit pomocí ovulačních testů, jež jsou k dostání v lékárnách, nebo sledováním vzhledu poševního hlenu, který je během ovulace čirý, řidší a táhne se, kdežto během neplodných dnů je zakalený a hustý.

Zdroj: článek Plodné dny

Oplodnění den po dni

První den - K oplodnění vajíčka obvykle (ale není to pravidlo) dochází v době ovulace (= doba uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, kdy vajíčko sestupuje vejcovodem k děloze, která je působením hormonů silná a prokrvená), což bývá zhruba v polovině doby mezi menstruacemi (asi 10. – 18. den, ale je to velmi individuální). Při pohlavním styku se tedy mužské spermie dostanou do ženského pohlavního ústrojí a putují cervikálním kanálem, dělohou až do vejcovodů, kde se obvykle v době ovulace nachází zralé vajíčko. Při mužské ejakulaci je vyprodukováno zhruba 100 – 300 milionů spermií a ty všechny se snaží dorazit jako první k vajíčku. Všechny spermie mají jediný cíl, a to proniknout do vajíčka, podařit se to může ale jen jediné z nich. Každá spermie nese jedinečnou genetickou informaci od otce a má tedy velký vliv na život budoucího dítěte, spermie ale obsahuje nejen pohlavní buňky, ale i cukry, proteiny a další nezbytné látky pro její vývoj. K vajíčku se spermie dostávají pohybem svého dlouhého bičíku. Spermie při své snaze dostat se do vajíčka, ťukají do něj hlavičkami, v nichž je akrozomální váček plný enzymů, jež jim při pronikání dovnitř vajíčka pomáhají. V okamžiku, kdy některá z nich vytvoří ve vajíčku otvor a protáhne se jím, tak její obal splyne s obalem vajíčka, jež pošle chemický signál a stává se tak pro ostatní spermie nepropustným. V případě, že by se nějakým nedopatřením dostaly do vajíčka dvě spermie (= dispermie), nebo dokonce i tři (= triploidie), jedná se o vážnou situaci, která obvykle končí potratem plodu, jenž obsahuje velmi závažné vývojové vady. Ve velmi vzácných situacích se takové dítě narodí, bohužel ale v rámci několika dní umírá, protože tyto vady nejsou slučitelné se životem. Vajíčko, v němž se zahnízdila jen jedna spermie, nese kompletní genetickou informaci a od tohoto okamžiku se pro něj užívá označení zygota (= geneticky jedinečný nový organismus).

Druhý den – Zhruba den a půl po oplodnění dochází k rýhování zygoty, během toho procesu se vajíčko dělí na mnoho buněk, které se postupně zmenšují. Zygota se tedy nejprve rozdělí na dvě buňky, které se pak dělí zhruba každých 20 hodin, asi po takových třech – čtyřech dělení vznikají individuální buňky. V tom okamžiku zygotu tvoří asi 12 – 15 takovýchto buněk (= blastomery) a vzniká z ní útvar morula.

Třetí den - Během tohoto dne se dělení zygoty dokončí a vytvoří se z ní kompletní morula. V tomto stádiu změněné vajíčko (= morula) vstupuje do dělohy, pokud by se tak nestalo, došlo by k mimoděložnímu těhotenství (= ektopické).

Čtvrtý den – Po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek První známky těhotenství po oplodnění

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍM O RECEPT NA VYSYCHÁNÍ KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Sláma .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Bilavčíková.

Zdroj: příběh Prosím o recept na vysychání kloubů

Blastocysty

Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya

Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.

V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.

Zdroj: článek Příznaky nidace

Poradna

V naší poradně s názvem NIDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Verča.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Jak dlouho trvá uhnízdění vajíčka

Co je to ICSI

ICSI je intracytoplazmatická injekce spermií – představuje mikromanipulační metodu, při níž se pomocí mikropipety zavede spermie přímo do vajíčka. Tato technika byla vyvinutá z důvodu pomoci párům s těžkou poruchou plodnosti, u nichž selhal pokus o oplodnění při IVF.

ICSI je použitelná a také doporučená při všech cyklech mimotělního oplození, neboť výrazně zvyšuje úspěšnost. Vysloveně nezbytná je v případě sníženého počtu spermií nebo jejich nedostatečné pohyblivosti, stejně jako v případě imunologického faktoru neplodnosti, při horší kvalitě a nízkém počtu získaných oocytů, vždy tam, kde je plánována metoda preimplantační genetické diagnostiky nebo preimplantačního genetického screeningu a v dalších speciálních případech.

Indikace ICSI:

• neschopnost spermií spontánně oplodnit vajíčko;
• imunologický faktor neplodnosti;
• předcházející neúspěšné cykly při klasické metodě IVF;
• vyšší věk;
• rakovina varlat – tato rakovina se vyskytuje hlavně v nižším věku, je dobře léčitelná, ale při léčbě se může poškodit sperma;
• při získání malého počtu vajíček;
• při použití zamrazených spermií;
• při spermiích získaných metodou PESA/MESA a TESA/TESE;
• při darovaných vajíčkách;
• ICSI se doporučuje pro páry, kde není jasná příčina, proč nemohou mít děti;
• vrozená chyba varlat;
• muži, kteří mají poškozené spermie (abnormální tvar spermií, malá pohyblivost spermií, nízký počet spermií);
• překážka, která brání tomu, aby se spermie dostaly do ejakulátu (například vasektomie);
• protilátky proti spermiím – organismus muže začne produkovat protilátky, které napadají spermie;
• azoospermie.

• eliminuje mužskou neplodnost tak, že se spermie zavede přímo do vajíčka;
• využívá se u mužů po vasektomii nebo u ochrnutých mužů, kteří chtějí mít dítě;
• dává šanci na oplodnění pro páry, kterým se nedaří počít dítě;
• odstraňuje hlavní příčiny mužské neplodnosti.

• je dražší než proces IVF;
• rizika jsou podobná jako při IVF – vícečetné těhotenství, mimoděložní těhotenství;
• hrozí větší riziko, že dítě může mít vrozenou vývojovou vadu nebo dětskou mozkovou obrnu (studie zjistila, že při ICSI je vyšší výskyt abnormalit u dětí než při metodě IVF);
• při přirozeném početí se jen ty nejsilnější spermie dostanou k vajíčku, při intracytoplazmatické injekci spermie do vajíčka je tento přirozený proces přeskočený, a tak vajíčko může být oplodněné i patologickou spermií, tudíž hrozí vyšší výskyt genetických poruch.

• zvýšené riziko potratu;
• problémy se srdcem po porodu;
• poruchy učení v budoucnosti;
• vyšší riziko genetických abnormalit.

Zdroj: článek ICSI

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ŠPINĚNÍ SIGNALIZUJE UHNÍZDĚNÍ VAJÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jak špinění signalizuje uhnízdění vajíčka

Co je to KET, ET, IVF

KET nebo kryoembryotransfer je transfer zamrazených/rozmrazených embryí do dělohy. Je to vlastně cyklus, kdy se in vitro fertilizaci (IVF) zamrazí nepoužitá embrya, která se využijí později. Při dalším využití se embrya rozmrazí a vloží se do dělohy. Úspěšnost transferu bývá o něco vyšší než při přenosu čerstvých embryí. Žena však nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček. Zákrok je stejný jako při embryotransferu čerstvých embryí. Zamrazení embryí se považuje za běžnou součást procesu IVF. KET nabízí mnoho výhod v tom, že vzniklá embrya se mohou použít později. Je to velký přínos pro procesy umělého oplodnění, neboť má pozitivní vliv na zdraví a pohodu pacienta. Vzhledem na procesy zmrazování a rozmrazování jsou šance mít dítě při KET proceduře o něco nižší než při čerstvých embryích. Šance na otěhotnění nejsou ovlivněné délkou doby, během níž jsou embrya zamrazená.

ET

ET je zkratka pro embryotransfer. Splynutí spermie a vajíčka, odborně fertilizace, nastane mimo tělo matky, tedy ve zkumavce, a po určité době je zárodek, respektive embryo uměle přeneseno, transferováno, do dělohy. Embryotransfer je tedy přenos embrya tenkou kanylou přes hrdlo děložní do dělohy. Zákrok je krátký, většinou bezbolestný a provádí se na transferovém pokojíku při relaxační hudbě. Při transferu je možné zprostředkovat videozáznam vybraného embrya a jeho přenosu. Po zákroku se může odejít ihned domů.

IVF

IVF je označení pro celý cyklus léčby, který zahrnuje stimulaci, odběr vajíček, oplodnění spermiemi a embryotransfer. IVF cyklus hradí zdravotní pojišťovny do maximálního počtu čtyř cyklů a nejvýše do dne 39. narozenin. Embryotransfer lze potom provést ženě nejpozději do dne 49. narozenin. V užším slova smyslu se jako IVF (in vitro fertilizace) označovala klasická metoda kultivace, při které se umístila vajíčka a spermie do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Tato původní metoda má ale relativně nízkou úspěšnost a byla tedy víceméně nahrazena metodami ICSI a PICSI.

Metodu IVF musí dopředu schválit zdravotní pojišťovna, pokud splňujete podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny. Předoperační vyšetření provede praktický lékař, popřípadě internista.

Zdroj: článek Příznaky těhotenství po KET

Délka procedury

Jeden cyklus trvá přibližně 6 týdnů, protože se čeká, kdy dozrají vajíčka u ženy. Proces, kdy se odebírají spermie a vajíčka, trvá jeden den a v ten stejný den se vloží spermie do vajíčka pomocí intracytoplazmatické injekce.

Faktory, které ovlivňují výsledek:

• vlastnosti spermií – aby byl úspěšně ukončený celý proces oplodnění, musí být v ejakulátu přítomna alespoň jedna jediná spermie, která dokáže oplodnit vajíčko;
• faktory ze strany žen – na oplodnění má ve vysoké míře vliv věk ženy, který ovlivňuje kvalitu ovulace;
• poškození vajíčka při zákroku – poškození vajíčka může vést k zániku vajíčka.

Lékaři doporučují využít metodu intracytoplazmatické injekce spermie do vajíčka hlavně u mužů, kteří nemají v ejakulátu žádné spermie nebo jsou spermie poškozené. Lékaři dále mužům často doporučují genetické vyšetření před samotným vykonáním ICSI. Po oplodnění, když ještě embryo není vložené do dělohy, se embryo může vyšetřit pomocí PGD (preimplantační genetická diagnostika).

Zdroj: článek ICSI

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ŠPINĚNÍ SIGNALIZUJE UHNÍZDĚNÍ VAJÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.

Zdroj: příběh Jak špinění signalizuje uhnízdění vajíčka

Jak je ženská neplodnost léčena?

• Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
• Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
• Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
• Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
• In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
• Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
• Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.

Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.

Zdroj: článek Neplodnost u žen

Ovulační kalkulačka

Výpočet ovulace: Během plodných dnů dojde k uvolnění vajíčka z vaječníku, a to 12. den 28denního menstruačního cyklu (1. den je den začátku menstruačního krvácení). Po ovulaci je vajíčko schopno oplození do 24 až maximálně 72 hodin. Plodné dny při pravidelném menstruačním cyklu začínají 2–3 dny před ovulací a končí 1 den po ovulaci. Ovulace je velmi plodné období, ještě 2–3 dny po ovulaci je vajíčko schopno oplodnění. Neplodné dny začínají 9 dní před menstruací.

Zdroj: článek Plodné dny