ZÁCPA PO OPERACI BŘICHA

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁCPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mašek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Krev v konečníku při zácpě

FAQ – Často kladené otázky

Kdy má lázeňský pobyt v Lázních Poděbrady po operaci skutečně smysl?

Lázeňský pobyt má smysl tehdy, když je pacient po operaci stabilizovaný, ale ještě není plně fyzicky ani psychicky zotavený.

Největší přínos má v období, kdy už nehrozí akutní pooperační komplikace, ale organismus je stále oslabený. Právě v této fázi pomáhá řízená rehabilitace obnovit kondici, zlepšit toleranci zátěže a snížit riziko, že se pacient bude dlouhodobě šetřit nebo se pohybu bát.

Po jakých typech operací jsou Lázně Poděbrady nejčastěji doporučovány?

Nejčastěji jsou doporučovány po operacích srdce a velkých cév.

Typicky jde o operace chlopní, bypassy, zákroky na koronárních tepnách nebo stavy po infarktu. Pobyt ale může mít přínos i po jiných operacích, pokud došlo k výraznému poklesu kondice, dlouhé hospitalizaci nebo kombinaci operace s chronickým onemocněním.

Jak dlouho po operaci mohu do Lázní Poděbrady nastoupit?

Ve většině případů několik týdnů po operaci, až je zdravotní stav stabilní.

Konkrétní načasování závisí na typu výkonu, hojení rány a celkové kondici. Příliš brzký nástup může být zatěžující, příliš pozdní zase snižuje rehabilitační efekt. Termín vždy stanovuje ošetřující lékař na základě zdravotní dokumentace.

Hradí lázeňský pobyt po operaci zdravotní pojišťovna?

Ano, u řady indikací je pobyt hrazen nebo částečně hrazen zdravotní pojišťovnou.

Záleží na typu operace, diagnóze a schválení revizním lékařem. Pojišťovna obvykle hradí léčebnou část pobytu, zatímco některé doplňkové služby mohou být za příplatek. Vždy je vhodné si podmínky ověřit předem.

Musím mít doporučení lékaře, nebo se mohu přihlásit sám?

Pro léčebný pobyt je nutné doporučení lékaře.

Návrh obvykle vystavuje praktický lékař nebo specialista, který pacienta sledoval po operaci. Bez tohoto doporučení nelze čerpat lázeňskou péči hrazenou pojišťovnou, samoplátcovský pobyt má ale jiná pravidla.

Co když se během pobytu necítím dobře nebo se můj stav zhorší?

Během pobytu je zajištěn nepřetržitý zdravotnický dohled.

Při zhoršení stavu lékař upraví rehabilitační plán, sníží zátěž nebo dočasně některé procedury vynechá. V případě potřeby je zajištěna další odborná péče. Pobyt je vždy veden s ohledem na bezpečnost pacienta.

Je lázeňský pobyt fyzicky náročný?

Pobyt není koncipován jako extrémní zátěž.

Rehabilitace je nastavena individuálně podle aktuální kondice pacienta. Cílem není výkon, ale postupné a bezpečné zvyšování zátěže. Většina pacientů zvládá program bez potíží a oceňuje, že se cítí „příjemně unavená“, nikoli vyčerpaná.

Mohu do lázní i ve vyšším věku?

Ano, vyšší věk není překážkou.

Naopak senioři patří mezi skupiny, které z lázeňského pobytu často p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lázně Poděbrady: léčebný pobyt po operaci krok za krokem

Poradna

V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Neprůchodnost střeva

Pooperační srůsty

Pooperační srůsty jsou nejčastější komplikací po operacích v oblasti břicha a malé pánve.

Srůsty způsobují chronické bolesti břicha a znepříjemní každodenní činnost jedince po operaci, mohou způsobit neprůchodnost střev, která si vyžádá akutní operaci a hospitalizaci.

Při srůstech může dojít k opakovaným operacím spojeným s opakovanými hospitalizacemi a pracovní neschopností.

Srůsty mohou způsobovat bolestivý pohlavní styk, bolestivou menstruaci nebo problémy s vyprazdňováním, jako je zácpa.

Srůsty způsobují neplodnost.

Srůsty se nejčastěji objevují u gynekologických operací, a to u operací vejcovodů, vaječníků, endometriózy, kyretáže dělohy, u operací myomů dělohy a u císařského řezu. Dále u operací na trávicím traktu a u urologických operací.

Zdroj: článek Collaguard

Příběh

Ve svém příspěvku PÍŠTĚL UVNITŘ BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.

Zdroj: příběh Píštěl uvnitř břicha

Operace krkavice

Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.

Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.

Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.

Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.

Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ucpaná krkavice

Poradna

V naší poradně s názvem BOLESTI HLAVY NA SPÁNCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Suchanova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bolesti hlavy na spáncích

Silikonový olej v oku

V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.

Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).

U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.

U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rekonvalescence po operaci sítnice

Příběh

Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO OPERACI KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Foukal.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Zdroj: příběh Retence moči po operaci kolena

FAQ – Často kladené otázky

Je fosfátový roztok bezpečný?

Fosfátový roztok může být bezpečný pouze při správném použití a u pacienta bez významných rizikových faktorů. Nejde o univerzálně bezpečný přípravek pro každého.

Bezpečnost závisí na věku, zdravotním stavu, funkci ledvin, pitném režimu a užívaných lécích. U zdravého člověka může jednorázové použití proběhnout bez komplikací, ale u seniorů nebo pacientů s chronickými onemocněními může i jedna dávka vést k rozkolísání minerálů, dehydrataci nebo slabosti. Riziko tedy nevychází jen z přípravku samotného, ale z kombinace okolností.

Můžu fosfátový roztok použít víc dní po sobě?

Fosfátový roztok není určen k opakovanému užívání několik dní po sobě. Takový postup se obecně nedoporučuje.

Každá další dávka zvyšuje zátěž pro organismus, zejména pro ledviny a rovnováhu tekutin. Opakované použití může vést k tomu, že střevo přestane reagovat přirozeně a zácpa se paradoxně zhorší. Pokud má pacient pocit, že bez fosfátového roztoku se neobejde, je to jasný signál, že je nutné řešit příčinu zácpy, nikoli zvyšovat intenzitu zásahu.

Proč mi lékař nechce fosfátový roztok předepsat znovu?

Odmítnutí dalšího předpisu většinou neznamená nezájem, ale ochranu pacienta před možnými komplikacemi.

Lékař ví, že opakované použití fosfátového roztoku zvyšuje riziko dehydratace, poruch elektrolytů a zátěže ledvin. Pokud se pacient vrací s žádostí o další dávku, lékaře to vede k přehodnocení celé situace a hledání bezpečnějšího řešení. Opakovaná potřeba silného prostředku je varovným signálem, nikoli důvodem k automatickému pokračování.

Co když po fosfátovém roztoku nebyla žádná reakce?

Situace, kdy fosfátový roztok nezabere, není neobvyklá a neznamená, že by byl „slabý“.

Častou příčinou je nedostatečný pitný režim, kdy tělo nemá odkud tekutinu do střeva přesunout. Dalším důvodem může být zpomalená střevní motilita nebo fakt, že ve střevě není dostatek obsahu. V takovém případě další dávka obvykle nepomůže a pouze zvyšuje riziko nežádoucích účinků. Neúčinnost je často informací, že problém je jinde.

Co když byl účinek fosfátového roztoku příliš silný?

Příliš silný účinek patří mezi časté a nepříjemné zkušenosti pacientů. Může se projevit prudkým průjmem, slabostí, závratěmi nebo výraznou únavou.

Tyto příznaky ukazují na výrazný přesun tekutin a minerálů v těle. Je důležité doplnit tekutiny a další použití raději odložit. Opakování silné reakce může vést k dehydrataci a celkovému vyčerpání, což je nebezpečné zejména u starších osob.

Je normální, že mi po fosfátovém roztoku bylo celý den špatně?

Ano, u některých lidí se to stát může. Fosfátový roztok nepůsobí pouze ve střevě, ale zasahuje celý vnitřní systém

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Fosfátový roztok: kdy pomáhá a kdy může uškodit

Příběh

Ve svém příspěvku BOLEST BŘICHA PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Ustohal.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bolest břicha po operaci prostaty

Lactulosa Duphalac

CO JE PŘÍPRAVEK DUPHALAC A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Duphalac je vodný roztok pro perorální podání, který se plní do skleněných nebo HDPE lahví. Je to osmotické laxativum. Léčivou látkou je laktulóza, která se používá k léčbě: zácpy (úpravě fyziologického rytmu tlustého střeva), na doporučení lékaře k léčbě chronické zácpy, všude tam, kde je třeba měkké stolice (hemoroidy, po zákroku na tlustém střevě nebo konečníku a podobně), či k léčbě portosystémové encefalopatie: léčba a prevence jaterního kómatu nebo prekómatu.

Podávání dětem a kojencům doporučuje lékař. Dávkování je individuální.

Jak přípravek Duphalac působí?

Laktulóza je rozkládána v tlustém střevě působením bakteriální flóry. Vznikají nízkomolekulární organické kyseliny. Ty pak snižují pH v lumen tlustého střeva a osmotickým účinkem zvyšují objem střevního obsahu. Tím je podpořena peristaltika tlustého střeva a obnovena konzistence stolice. Zácpa mizí a je obnoven fyziologický rytmus vyprazdňování.

Při portosystémové encefalopatii nebo při jaterním (pre)kómatu laktulóza snižuje hyperamonémii tím, že nižší pH v tlustém střevě vede k supresi proteolytických bakterií, které se na tvorbě amoniaku podílejí. Pokles pH je způsoben zvýšením obsahu acidofilních bakterií (například Lactobacillus), které amoniak zachycují a převádějí okyselením obsahu tlustého střeva do ionizované formy, která střevní stěnou hůře prostupuje. Snížením pH a osmotickým účinkem dochází k vyčištění tlustého střeva. Stimulací bakterií k využívání amoniaku pro bakteriální syntézu proteinů je ovlivněn bakteriální metabolismus dusíku. V této souvislosti je však třeba si uvědomit, že hyperamonémie samotná nemůže vysvětlit neuropsychiatrické projevy portosystémové encefalopatie. Amoniak však může sloužit jako modelová sloučenina pro ostatní dusíkaté látky.

Laktulóza jako prebiotická látka podporuje růst bakterií prospěšných zdraví, jako jsou Bifidobacterium a Lactobacillus, zatímco potenciálně škodlivé bakterie, jako Clostridium a Escherichia coli mohou být potlačeny. Tak může vzniknout příznivější rovnováha střevní flóry.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK DUPHALAC UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Duphalac, jestliže jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo na jakoukoli pomocnou látku přípravku, jestliže trpíte střevní neprůchodností nebo jestliže trpíte nesnášenlivostí galaktózy.

Pokud jste těmito onemocněními trpěl(a) v minulosti, poraďte se se svým lékařem.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Duphalac je zapotřebí, pokud po několika dnech léčby nepozorujete zlepšení zácpy nebo se zácpa po léčbě opakuje. V tom případě se poraďte s lékařem. Zácpa může být příznakem závažného onemocnění.

Při nesnášenlivosti laktózy je třeba uváži

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lactuloza

Kdy mi vyprší nárok na lázně?

Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.

Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.

Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní

• Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
• Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
• Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
  
• Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
• Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
• Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bolest břicha

Operace ucpané krkavice

Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.

Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.

Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.

Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.

Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ucpávání krčních tepen

Vidění po operaci sítnice

Oči mohou být po operaci citlivější na světlo, může se dostavovat pocit únavy. První týden po laserové operaci očí se nedoporučuje plavání, posilování, těžší fyzická zátěž, je potřeba si oči chránit před úrazem a nemnout si je.

Dle lokalizace trhlin je někdy po operaci doporučena poloha vsedě, na boku nebo poloha tváří dolů. Polohu je nutné dodržovat striktně několik dnů po operaci. Plyny vytvářejí vnitřní tamponádu několik týdnů, pak se spontánně vstřebají. Silikonové oleje je nutné po stabilizaci stavu další operací odstranit. Pomocí moderních operačních metod je až 90% léčeno úspěšně. Pacient je po úspěšné operaci schopen vrátit se do normálního života přibližně za měsíc. Výsledná zraková ostrost závisí zejména na včasném provedení operace, může nastat jen částečné zlepšení vidění.

Zdroj: článek Rekonvalescence po operaci sítnice