KET nebo kryoembryotransfer je transfer zamrazených/rozmrazených embryí do dělohy. Je to vlastně cyklus, kdy se in vitro fertilizaci (IVF) zamrazí nepoužitá embrya, která se využijí později. Při dalším využití se embrya rozmrazí a vloží se do dělohy. Úspěšnost transferu bývá o něco vyšší než při přenosu čerstvých embryí. Žena však nemusí podstupovat hormonální stimulaci a odběr vajíček. Zákrok je stejný jako při embryotransferu čerstvých embryí. Zamrazení embryí se považuje za běžnou součást procesu IVF. KET nabízí mnoho výhod v tom, že vzniklá embrya se mohou použít později. Je to velký přínos pro procesy umělého oplodnění, neboť má pozitivní vliv na zdraví a pohodu pacienta. Vzhledem na procesy zmrazování a rozmrazování jsou šance mít dítě při KET proceduře o něco nižší než při čerstvých embryích. Šance na otěhotnění nejsou ovlivněné délkou doby, během níž jsou embrya zamrazená.
ET
ET je zkratka pro embryotransfer. Splynutí spermie a vajíčka, odborně fertilizace, nastane mimo tělo matky, tedy ve zkumavce, a po určité době je zárodek, respektive embryo uměle přeneseno, transferováno, do dělohy. Embryotransfer je tedy přenos embrya tenkou kanylou přes hrdlo děložní do dělohy. Zákrok je krátký, většinou bezbolestný a provádí se na transferovém pokojíku při relaxační hudbě. Při transferu je možné zprostředkovat videozáznam vybraného embrya a jeho přenosu. Po zákroku se může odejít ihned domů.
IVF
IVF je označení pro celý cyklus léčby, který zahrnuje stimulaci, odběr vajíček, oplodnění spermiemi a embryotransfer. IVF cyklus hradí zdravotní pojišťovny do maximálního počtu čtyř cyklů a nejvýše do dne 39. narozenin. Embryotransfer lze potom provést ženě nejpozději do dne 49. narozenin. V užším slova smyslu se jako IVF (in vitro fertilizace) označovala klasická metoda kultivace, při které se umístila vajíčka a spermie do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Tato původní metoda má ale relativně nízkou úspěšnost a byla tedy víceméně nahrazena metodami ICSI a PICSI.
Metodu IVF musí dopředu schválit zdravotní pojišťovna, pokud splňujete podmínky pro úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Žádost o schválení podává Centrum asistované reprodukce a schvalování trvá maximálně 4 týdny. Předoperační vyšetření provede praktický lékař, popřípadě internista.
V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ 10.DEN KET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den.Dnes jsem 10.den Po KET,s manželem jsme měli něžný a opatrný sex,ale už v průběhu bohužel sytě červená krev.(přirovnala bych to asi množství polévkové lžíce).Volala jsem na IVF kliniku-pohotovost a sestřička mi sdělila že neví co to může znamenat,ale mám si vzít 2 tablety Gynprodil.Bohuzel jsem nervózní.myslim si že se jednalo o potrat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nervozita je pro vás jedno z těch špatných řešení. Chemické procesy, které při nervozitě ve vašem těle vznikají, mohou potrat přivodit. Přestaňte se tolik soustředit na početí a věnujte se jiným věcem, které vás baví. Umělé oplodnění vnímejte jen jako službu, která vám dopomůže k otěhotnění a neupínejte se tolik na její výsledek. Když to vyjde OK, když ne, nic se neděje, zkusíte to příště. Buďte v těchto věcech více flegmatická.
Ve vaší děloze nebo v manželově varlatech je málo duší a proto nemůžete normálně otěhotnět. Musíte být trpělivá a vyčkat na moment, kdy bude správná konstalace, která umožní vznik nového života s novou duší. Proto nemá cenu na početí nijak spěchat, natož se nervovat nebo se snažit si ho vymodlit. Není to na objednávku, musí to vzniknout.
Užívejte si života a věřte, že to jednou přijde.
V normálním cyklu se u ženy vytvoří jedno zralé vajíčko. Při IVF je však potřeba více zralých vajíček, která zvyšují úspěšnost na oplodnění. Proto se podávají léky (nejčastěji ve formě injekcí), které stimulují vaječníky a působí na dozrání vyššího počtu vajíček. Ke konci této léčby se aplikuje léčivo, které zabraňuje předčasnému prasknutí folikulů a uvolnění vajíček před jejich odběrem. Pro konečné dozrání vajíček se používá lék s lidským choriogonadotropním hormonem (hCG).
Odběr vajíček „ovum pick up“ – OPU
Odběr vajíček probíhá nejčastěji v narkóze, proto se před tímto výkonem absolvuje předoperační vyšetření u praktického lékaře nebo internisty. Před výkonem se nesmí od půlnoci jíst, pít, kouřit ani užívat žádné léky. Buďte odlíčené, mějte odlakované nehty, šperky a kontaktní čočky odložte. Samotný výkon trvá asi 5–10 minut. Zákrok se provádí ve stejné poloze jako při gynekologickém vyšetření. V rámci odběru se nitrožilně aplikuje anestetikum Propofol, které má rychlý nejen nástup, ale i konec účinku. Zevní část genitálu i pochva se opláchnou fyziologickým roztokem. Pochvou se do vaječníků zavede jehla, kterou se odsaje folikulární tekutina, a odeberou se vajíčka.
Probudíte se ještě na operačním sále. Po výkonu budete odpočívat dvě hodiny na lůžku. Během této doby embryolog informuje o počtu odebraných folikulů, počtu vajíček a kvalitě partnerova spermiogramu. Gynekolog vám sdělí, jak zákrok probíhal. Po dvou hodinách se odchází s doprovodem domů. Od této doby se také začíná užívat Utrogestan, který lze polykat nebo zavádět vaginálně.
Oplodnění vajíček – fertilizace
V embryologické laboratoři probíhá mimotělní oplodnění. K vajíčkům se buď přidají spermie partnera, nebo se do vajíčka jedna spermie přímo vpíchne (injikuje) – metoda ICSI (intracystoplazmatická injekce spermie). Za 16–18 hodin se hodnotí, zda se vyvíjí embryo.
Přenos embrya do dělohy – embryotransfer
Přenos embrya do dělohy se provádí nejdříve za 2–3 dny po odběru vajíček. Může se použít i takzvaná prodloužená kultivace, kdy se vajíčko kultivuje 4–6 dní a poté se zavede do dělohy. U prodloužené kultivace je vyšší procento úspěšnosti.
Embryotransfer (ET) se provádí také na gynekologickém stole, stejně jako na gynekologické prohlídce. Do pochvy se zavede gynekologické zrcadlo, děložní hrdlo (čípek) se očistí kultivačním roztokem a do děložní dutiny se zavede katetr. Tím se přenese embryo. Není třeba se obávat, zákrok je bezbolestný.
Po výkonu musíte půl hodiny až hodinu odpočívat na lůžku, poté odcházíte domů. Aby vše proběhlo v pořádku, je nutné dodržovat klid a nestresovat se. A za 14 dní je čas provést těhotenský test.
Úspěšnost uhnízdění (nidace) embryí závisí na jejich kvalitě. Tu ovlivní stimulace a především kultivace embryí. Vhodný je transfer v přirozeném cyklu, s minimem léků. Jen s podporou gestagenů. Výrazně zvýšené protilátky proti trofoblastu mohou ovlivnit transfer. Kvalitní embryo se samo ubrání a produkuje imunosupresivní látky potřebné k nidaci. Také někteří odborníci doporučují vždy jen transfer jednoho embrya. Při zavedení většího počtu se mohou embrya negativně ovlivňovat.
Poradny pro oplodnění jsou specializovaná pracoviště, která se věnují problematice léčby neplodnosti v České republice. Zajišťují komplexní péči v oblasti diagnostiky a terapie poruch plodnosti. Využívají všech nejmodernějších metod i posledních vědeckých poznatků a vytváří tak komplexní přístup k léčbě neplodnosti. Pokud u ženy dochází k ovulaci a spermiogram vykazuje fyziologické hodnoty, je možné po přesném naplánování ovulace provést intrauterinní inseminaci (IUI), nejjednodušší metodu asistované reprodukce.
Ženy s nepravidelnou nebo chybějící ovulací jsou stimulovány pomocí hormonální terapie, kdy se navodí na vaječnících tzv. řízená hyperstimulace (zrání více vajíček v průběhu jednoho cyklu). K úspěšné léčbě pomocí asistované reprodukce je cílem získat vyšší počet zralých vajíček i vyšší počet embryí. Existuje více variant stimulačních protokolů. Optimální varianta pro léčbu je stanovena na základě komplexního vyšetření ženy. Speciální embryologické metody zahrnují více možností, jak zvýšit úspěšnost, co se týká počtu oplozených vajíček, kultivace embryí, usnadnění implantace, mrazení embryí atd. K oplození je vybrána vhodná metoda dle kvality spermií partnera a následně vzniklá embrya jsou kultivována dva až pět dnů v embryologické laboratoři a přenesena speciálním transferovým katetrem do dělohy ženy. Pokud byl přenos embrya či embryí úspěšný, dojde k implantaci a následné produkci choriogonadotropního hormonu – hCG. Přítomnost hormonu hCG lze stanovit jednoduchým testem ze vzorku moči 14 dnů po přenosu embrya/embryí.
Těhotenské příznaky, jako je bolest v podbřišku, o ničem nevypovídají. Důležité je vynechání menstruace a dále pozitivní hCG z moči nebo krve. Netrapte se absencí těhotenských příznaků, mnoho těhotenství tyto příznaky nedoprovází. Udělejte si těhotenský test 14 dní po transferu.
Bezprostředně po embryotransferu se doporučuje ležet alespoň po dobu 15–20 minut. Potom lze bez problému odejít domů. Po výkonu se užívají léky, které předepíše lékař. Druh léku a způsob užívání určí lékař. Rovněž se doporučuje denně užívat jednu tabletu kyseliny listové (volně prodejné). V případě těhotenství s užíváním léků se pokračuje přibližně do 12. týdne těhotenství, pokud lékař neurčí jinak. Několik dní po embryotransferu se nedoporučuje pohlavní styk. Je vhodné mít po dobu 2–3 dnů klidový režim (nenosit těžká břemena, vynechat sport, koupání v horké vodě, saunování a celkově se šetřit).
Za dva týdny po transferu se provede těhotenský test z moči. V případě pozitivního testu se dále užívají denně všechny léky beze změny. Následně se kontaktuje oddělení, kde k přenosu došlo, a objednává se na ultrazvukové vyšetření. Je nutné pokračovat v užívání všech léků. Jejich vysazení může vyvolat špinění, krvácení a následný potrat. Pokud si nejste jisté pozitivitou testu nebo pokud vyšel močový test opakovaně negativní, doporučuje se vyšetření těhotenského hormonu (hCG) z krve.
Zhruba u 20–25 % případů se krátce po uhnízdění embrya objeví slabé špinění. Pokud není spojeno s bolestmi, nemusí znamenat nic vážného. O tomto stavu přesto informujte oddělení. V případě pocitu nafouklého bříška se doporučuje zvýšený přísun bílkovin (tvarohy, jogurty) a pitný režim 4–5 litrů tekutin denně. Dále se mohou střídat různé nápoje, eventuálně iontové nápoje, a je nutné dodržovat klidový režim. V případě přetrvávající bolesti se objednejte na ultrazvuk, ideálně v ranních hodinách, aby bylo možné nabrat i kontrolní vzorek krve.
V případě IVF má pacientka nárok na pracovní neschopnost, která jí bude vystavena přímo na sesterně IVF.
Inseminace je nejjednodušší výkon, který se provádí. Pokud je počet spermií více než 10 milionů, tak tato metoda má slušné výsledky. Pacienti musejí brát hormony, po kterých se chodí na ultrazvuk, díky kterému se zjistí, zda může být udělán nějaký zákrok. Na inseminaci se také chodí i s partnerem.
Mimotělní oplodnění
Mimotělní oplodnění je metoda složitější, která předpokládá, že vaječná buňka z vaječníku bude odsáta, tak zvaně do zkumavky. Nejjednodušší je prosté IVF, kdy se spermie jen přidají k vaječné buňce a ty pak samy přirozeně ženské vajíčko oplodní. Sofistikovanější postup představuje speciální injekce. Odborníci vyberou jedinou spermii a vpíchnou ji přímo do vaječné buňky. Další metody pak zdokonalují výběr kvalitních spermií. Spojení vajíček a spermií probíhá pod mikroskopem, pomocí manipulátoru. Vzniklá embrya pak putují do inkubátoru. Asi největší novinku představuje nepřetržité sledování embryí kamerou. Při umělém mimotělním oplodnění se do dělohy přenáší dva nebo tři zárodky. Tím se zvyšuje riziko vícečetného těhotenství (dvojčata, trojčata, a podobně). Právě vícečetná těhotenství se snaží omezit nově přijaté zákony. Jejich prioritou bude rozšíření počtu cyklů mimotělního oplodnění ze tří na čtyři. Nová legislativa umožňuje nabídnout ženě celkem 4 cykly, ale za podmínek, že v prvním a druhém cyklu si nechala transferovat pouze jedno embryo. Ročně se v Česku uskuteční asi 20.000 mimotělních oplodnění, ze kterých se pak úspěšně narodí kolem 3 000 dětí, tak zvaně ze zkumavky.
Mimotělní oplození vajíčka může proběhnout dvěma různými metodami:
klasickou metodou oplození samovolným oplozením ve zkumavce,
Klasická metoda umělého oplození se provádí v případě splnění parametrů pro normální spermiogram. Oplození vajíčka probíhá přidáním dostatečné koncentrace spermií do speciálního oplozovacího média s oocyty a spoléhá se na jejich společnou inkubaci. Jedná se o "samovolné oplození ve zkumavce".
ICSI (= intracytoplazmatická injekce spermie)
ICSI se použije v případech, kdy jsou parametry spermiogramu nedostačující, což je při nízkém počtu nebo špatné kvalitě získaných oocytů. A dále se ICSI volí, pokud se jedná o imunologický faktor neplodnosti. U pacientů, jejichž embrya mají být vyšetřena PCR metodou, je potřeba přistoupit také k oplození metodou ICSI. ICSI je mikromanipulační metoda, při které embryolog pomocí mikropipety vpraví spermii přímo do vajíčka. Celý proces se provádí pomocí mikromanipulátoru pod kontrolou mikroskopem. Mikromanipulátor je přístroj, který převádí poměrně hrubé pohyby ruky na jemné miniaturní pohyby. V tomto přístroji je upevněna holdingová pipeta, kterou se přidržuje vajíčko a užší ICSI pipeta, kterou je nasáta jediná spermie splňující všechny důležité parametry a vpravena do zralého vajíčka. Video, kde je pěkně vidět toto mimotělní umělé oplodnění, je zde.
Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.
Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.
Výsledky těhotenského testu mohou být ale dosti neprůkazné. Ať už má žena pochyby, nebo ne, obvykle se nakonec vypraví ke svému gynekologovi, který provede gynekologickou prohlídku, aby určil, jestli se opravdu jedná o těhotenství. Pokud je ale žena na úplném počátku své gravidity, nemusí gynekologická prohlídka přinést jistotu. Tu obvykle gynekolog nakonec získává z výsledku krevního testu (stejně tak se dá otestovat ale i moč), na který ženu pošle do laboratoře. Krevní test zjišťuje hladinu hormonu HCG v krvi, a právě množství tohoto hormonu v krvi může potvrdit nebo vyvrátit těhotenství. Z množství tohoto hormonu v moči vychází právě i těhotenské testy. Jejich nepřesnost spočívá často v tom, že u každé ženy je různá doba zahnízdění vajíčka v děloze, které zpravidla probíhá někdy v době začátku očekávané menstruace, i proto nemá smysl si dělat těhotenský test před datem očekávané menstruace. Navíc tyto těhotenské testy jsou obvykle schopné zachytit hladinu hCG nad 20 mIU/ml (ty nejcitlivější testy jsou schopny to zvládnout u hladiny 10 mIU/ml)
Příznaky těhotenství jsou stejné jako u každého přirozeného těhotenství.
3. den po ET
Třetí den po ET se doporučuje klidový režim, bez zvedání těžkých břemen, sexuální abstinence a psychická pohoda bez stresů. Pokud se vyskytne krvácení nebo bolesti podbřišku, je nutné kontaktovat centrum, kde došlo k přenosu.
4. den po ET
Čtvrtý den po ET se doporučuje stejný postup jako u 3. dne.
7. den po ET
Sedmý den po ET si pacientka může provést těhotenský test. Ten může být pozitivní, či negativní, což nemusí znamenat, že se nejedná o těhotenství. Rozhodující je 14. den po ET, což je popsáno výše v článku.
Těhotenství po IVF bez příznaků je normální. Příznaky jsou stejné jako u běžného těhotenství. Je důležité, aby se žena v tomto období příliš nepozorovala. Není to vhodné pro její psychiku.
Nejčastějšími příznaky, které vám mohou pomoci poznat, že jste těhotná, je vynechání pravidelné menstruace. O tom, že došlo k početí, však budete vědět jistě až teprve po měsíci. Podle toho, jak je která žena vnímavá a citlivá, lze některé příznaky pozorovat mnohem dříve. Bohužel se stává, že ženě v řadě případů ani nedojde, že změny, které se s jejím tělem dějí, signalizují těhotenství. Ojediněle se může objevit i špinění.
Po oplodnění vajíčko putuje vejcovodem a přibližně za 5 dní dorazí do dělohy, přičemž za dalších 5 dní se projeví nidace vajíčka. Teprve pak se začne v těle uvolňovat hormon hCG, který je zodpovědný za všechny těhotenské změny a jehož přítomnost v moči detekuje těhotenství a vývoj embrya.
Těhotenský test je možné udělat nejdříve za deset dnů od předpokládaného data oplodnění, tedy v době, kdy je vajíčko zahnízděno v děloze a začíná se tvořit hCG. Spolehlivější je však provést test teprve tehdy, nedostaví-li se předpokládaná menstruace, ale i v této době bývá ještě produkce hCG tak slabá, že jej mnohdy těhotenský test nerozpozná. Obecně tedy platí, čím později, tím lépe. Pokud vám tedy vyjde negativní výsledek, ještě to neznamená, že nejste těhotná. Zkuste opakovat test o pár dnů později. Pokud vám vyjde test pozitivní, a dokonce i po podstatně delší době čekání od namočení papírku do odečtení konečného výsledku, pravděpodobně budete těhotná. Někdy se stane, je-li hodnota hCG příliš nízká, že se druhá čárka objeví teprve po deseti až patnácti minutách, přičemž doporučené odečítání bývá již po jedné minutě od provedení testu.
Běžný test je papírový proužek, kterým se otestuje ranní moč – ta obsahuje nejvyšší hladinu hCG. Papírový proužek ponoříte do moči až po vyznačenou oblast a necháte jej chvíli nasáknout, poté ho umístíte do vodorovné polohy a čekáte. Po daném časovém intervalu (1–3 minuty) můžete odečíst výsledek. Když se na testu objeví jen jedna čárka, těhotenství se nepotvrdilo, dvě čárky znamenají těhotenství. Přesné instrukce, jak výsledky odečíst, jsou popsány v návodu.
Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya
Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.
V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.
Plod (fétus) je vyvíjející se jedinec (nenarozený plod), kterému byl dán život početím. Je to nenarozený jedinec v takzvaném fetálním vývojovém období, tedy období od embrya po narození. Fetální období začíná u plodu v 9. týdnu těhotenství a končí jeho narozením. Během tohoto období dochází u plodu k vývoji orgánových systémů, růstu a tvorbě orgánů. Po porodu je lidský jedinec již označován jako novorozenec.
Odehrají se dvě významné události. Vajíčko se uhnízdí v děložní sliznici. Začínají se tvořit první dvě zárodečné vrstvy. Zárodek, nyní má průměr asi 1 mm, se zanoří do děložní sliznice, která je v této době vysoká a prosáklá. Její povrch se pod blastocystou rozpadá, a ta se zanořuje do hloubky sliznice. Proces připomíná situaci, když se teplá kovová kulička vnořuje do vosku. Tento děj se nazývá uhnízdění, odborný název je nidace. Nidace začíná 6.–7. den po oplodnění a končí 12. den. Považujeme ji za skutečný počátek těhotenství. Při uhnízdění mohou být ve sliznici dělohy narušeny drobné cévy, zanoření oplodněného vajíčka může vyvolat slabé krvácení („špinění“), jež mohou některé ženy omylem zaměnit za menstruaci.
Do uhnízdění čerpalo oplodněné vajíčko výživu ze svého vlastního obsahu, po něm přijímá výživu pro svůj vývoj a růst z děložní sliznice a nakonec z krevního oběhu matky. Pro vývoj embrya jsou nyní životně důležité matkou produkované hormony – estrogen a progesteron. Tvoří se ve vaječníku, a to zejména v místě, odkud bylo vajíčko během ovulace vypuštěno. Toto místo má, pokud nastane oplození, žlutou barvu, a proto se mu říká žluté tělísko. Zvýšené hladiny estrogenu a progesteronu ovlivňují jak sliznici dělohy, její další bujení a prosakování, tak rovněž způsobí, že menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá. A to je první, ale dosud nejistá, známka těhotenství.
Uhnízdění je kritickou fází vývoje oplozeného vajíčka, 30–60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu jeho vývoje anebo pro poruchu uhnízdění. Zaniklé, i když původně oplozené vajíčko je v termínu očekávané menstruace nebo menstruace o něco opožděné odplaveno s menstruační krví. Uvnitř zárodku, zatím ještě blastocysty, se začínají objevovat vrstvy buněk, kterým se říká zárodečné listy. Jejich buňky se čile dělí.