ZAHNÍZDĚNÍ EMBRYA PO KET

Umělé oplodnění zahrnuje několik metod.

Inseminace

Inseminace je nejjednodušší výkon, který se provádí. Pokud je počet spermií více než 10 milionů, tak tato metoda má slušné výsledky. Pacienti musejí brát hormony, po kterých se chodí na ultrazvuk, díky kterému se zjistí, zda může být udělán nějaký zákrok. Na inseminaci se také chodí i s partnerem.
 

Mimotělní oplodnění

Mimotělní oplodnění je metoda složitější, která předpokládá, že vaječná buňka z vaječníku bude odsáta, tak zvaně do zkumavky. Nejjednodušší je prosté IVF, kdy se spermie jen přidají k vaječné buňce a ty pak samy přirozeně ženské vajíčko oplodní. Sofistikovanější postup představuje speciální injekce. Odborníci vyberou jedinou spermii a vpíchnou ji přímo do vaječné buňky. Další metody pak zdokonalují výběr kvalitních spermií. Spojení vajíček a spermií probíhá pod mikroskopem, pomocí manipulátoru. Vzniklá embrya pak putují do inkubátoru. Asi největší novinku představuje nepřetržité sledování embryí kamerou.
Při umělém mimotělním oplodnění se do dělohy přenáší dva nebo tři zárodky. Tím se zvyšuje riziko vícečetného těhotenství (dvojčata, trojčata, a podobně). Právě vícečetná těhotenství se snaží omezit nově přijaté zákony. Jejich prioritou bude rozšíření počtu cyklů mimotělního oplodnění ze tří na čtyři. Nová legislativa umožňuje nabídnout ženě celkem 4 cykly, ale za podmínek, že v prvním a druhém cyklu si nechala transferovat pouze jedno embryo.
Ročně se v Česku uskuteční asi 20.000 mimotělních oplodnění, ze kterých se pak úspěšně narodí kolem 3 000 dětí, tak zvaně ze zkumavky.
 

Mimotělní oplození vajíčka může proběhnout dvěma různými metodami:

• klasickou metodou oplození samovolným oplozením ve zkumavce,
• metodou ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie).

Klasická metoda oplození

Klasická metoda umělého oplození se provádí v případě splnění parametrů pro normální spermiogram. Oplození vajíčka probíhá přidáním dostatečné koncentrace spermií do speciálního oplozovacího média s oocyty a spoléhá se na jejich společnou inkubaci. Jedná se o "samovolné oplození ve zkumavce".

ICSI (= intracytoplazmatická injekce spermie)

ICSI se použije v případech, kdy jsou parametry spermiogramu nedostačující, což je při nízkém počtu nebo špatné kvalitě získaných oocytů. A dále se ICSI volí, pokud se jedná o imunologický faktor neplodnosti. U pacientů, jejichž embrya mají být vyšetřena PCR metodou, je potřeba přistoupit také k oplození metodou ICSI. ICSI je mikromanipulační metoda, při které embryolog pomocí mikropipety vpraví spermii přímo do vajíčka. Celý proces se provádí pomocí mikromanipulátoru pod kontrolou mikroskopem. Mikromanipulátor je přístroj, který převádí poměrně hrubé pohyby ruky na jemné miniaturní pohyby. V tomto přístroji je upevněna holdingová pipeta, kterou se přidržuje vajíčko a užší ICSI pipeta, kterou je nasáta jediná spermie splňující všechny důležité parametry a vpravena do zralého vajíčka. Video, kde je pěkně vidět toto mimotělní umělé oplodnění, je zde.

Zdroj: článek Umělé oplodnění a následný porod

Jak je ženská neplodnost léčena?

• Laparoskopie – ženy, u kterých byl diagnostikován problém s vejcovody nebo onemocnění pánve, mohou podstoupit rekonstrukci reprodukčních orgánů nebo mohou otěhotnět prostřednictvím in vitro fertilizace. Laparoskopie může odstranit zjizvenou tkáň, léčit endometriózu, odstranit cysty na vaječnících a otevřít zablokované cesty.
• Hysteroskopie – umístění hysteroskopu přes pochvu do dělohy může být použito k odstranění polypů a myomů, k úpravě zjizvené tkáně a k otevření blokovaných cest.
• Lékařská terapie – ženám trpícím ovulačními problémy mohou pomoci předepsané léky.
• Intrauterinní inseminace – odkazuje na laboratorní postupy, které shromažďují sperma, opláchnuté speciálním roztokem, a pak je umístí v době ovulace do dělohy. Spermie jsou do dělohy aplikovány přes úzký plastový katétr, který se vkládá do pochvy. Tento postup může být proveden v kombinaci s léky, které stimulují ovulaci.
• In vitro fertilizace – vajíčka jsou oplodněna laboratorně a poté umístěna do dělohy. Ženám jsou pro stimulaci vajíček předepsány gonadotropiny; jestliže monitorování zjistí, že jsou vajíčka v pořádku, jsou vyjmuta pomocí vaginální ultrazvukové sondy s jehlou. Spermie se shromáždí, propláchnou a přidají se k vajíčkům. O několik dní později jsou embrya (oplozená vajíčka) vrácena do dělohy pomocí nitroděložního oplodňovacího katétru. Jakákoli další embrya mohou být se souhlasem páru zmražena pro další použití.
• Intracytoplazmatická injektáž spermie se používá tehdy, když spermie nedokážou „doputovat“ k vajíčku. Spermie se injekčně vloží do vajíčka a poté se umístí do dělohy ženy.
• Dárcovství vajíček – pomáhá k dosažení těhotenství ženám, které nemají normálně fungující vajíčka, ale mají normální dělohu. Dárcovství vajíček znamená odebrání vajíček z vaječníku od ženy, která prošla stimulací vaječníků (užívání léků na plodnost). Dárcovská vajíčka jsou pak laboratorně spojena se spermiemi partnera. Oplodněná vajíčka jsou vrácena do dělohy.

Lékařská terapie a in vitro fertilizace zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění i u žen s diagnózou nevysvětlitelné neplodnosti.

Zdroj: článek Neplodnost u žen

hCG a těhotenství

Výsledky těhotenského testu mohou být ale dosti neprůkazné. Ať už má žena pochyby, nebo ne, obvykle se nakonec vypraví ke svému gynekologovi, který provede gynekologickou prohlídku, aby určil, jestli se opravdu jedná o těhotenství. Pokud je ale žena na úplném počátku své gravidity, nemusí gynekologická prohlídka přinést jistotu. Tu obvykle gynekolog nakonec získává z výsledku krevního testu (stejně tak se dá otestovat ale i moč), na který ženu pošle do laboratoře. Krevní test zjišťuje hladinu hormonu HCG v krvi, a právě množství tohoto hormonu v krvi může potvrdit nebo vyvrátit těhotenství. Z množství tohoto hormonu v moči vychází právě i těhotenské testy. Jejich nepřesnost spočívá často v tom, že u každé ženy je různá doba zahnízdění vajíčka v děloze, které zpravidla probíhá někdy v době začátku očekávané menstruace, i proto nemá smysl si dělat těhotenský test před datem očekávané menstruace. Navíc tyto těhotenské testy jsou obvykle schopné zachytit hladinu hCG nad 20 mIU/ml (ty nejcitlivější testy jsou schopny to zvládnout u hladiny 10 mIU/ml)

Zdroj: článek Co znamená hCG

První příznaky těhotenství po ET

Příznaky těhotenství jsou stejné jako u každého přirozeného těhotenství.

3. den po ET

Třetí den po ET se doporučuje klidový režim, bez zvedání těžkých břemen, sexuální abstinence a psychická pohoda bez stresů. Pokud se vyskytne krvácení nebo bolesti podbřišku, je nutné kontaktovat centrum, kde došlo k přenosu.

4. den po ET

Čtvrtý den po ET se doporučuje stejný postup jako u 3. dne.

7. den po ET

Sedmý den po ET si pacientka může provést těhotenský test. Ten může být pozitivní, či negativní, což nemusí znamenat, že se nejedná o těhotenství. Rozhodující je 14. den po ET, což je popsáno výše v článku.

Zdroj: článek Příznaky těhotenství po KET

Těhotenství po IVF bez příznaků

Těhotenství po IVF bez příznaků je normální. Příznaky jsou stejné jako u běžného těhotenství. Je důležité, aby se žena v tomto období příliš nepozorovala. Není to vhodné pro její psychiku.

Zdroj: článek Příznaky těhotenství po KET

Jak poznám uhnízdění vajíčka

Nejčastějšími příznaky, které vám mohou pomoci poznat, že jste těhotná, je vynechání pravidelné menstruace. O tom, že došlo k početí, však budete vědět jistě až teprve po měsíci. Podle toho, jak je která žena vnímavá a citlivá, lze některé příznaky pozorovat mnohem dříve. Bohužel se stává, že ženě v řadě případů ani nedojde, že změny, které se s jejím tělem dějí, signalizují těhotenství. Ojediněle se může objevit i špinění.

Po oplodnění vajíčko putuje vejcovodem a přibližně za 5 dní dorazí do dělohy, přičemž za dalších 5 dní se projeví nidace vajíčka. Teprve pak se začne v těle uvolňovat hormon hCG, který je zodpovědný za všechny těhotenské změny a jehož přítomnost v moči detekuje těhotenství a vývoj embrya.

Těhotenský test je možné udělat nejdříve za deset dnů od předpokládaného data oplodnění, tedy v době, kdy je vajíčko zahnízděno v děloze a začíná se tvořit hCG. Spolehlivější je však provést test teprve tehdy, nedostaví-li se předpokládaná menstruace, ale i v této době bývá ještě produkce hCG tak slabá, že jej mnohdy těhotenský test nerozpozná. Obecně tedy platí, čím později, tím lépe. Pokud vám tedy vyjde negativní výsledek, ještě to neznamená, že nejste těhotná. Zkuste opakovat test o pár dnů později. Pokud vám vyjde test pozitivní, a dokonce i po podstatně delší době čekání od namočení papírku do odečtení konečného výsledku, pravděpodobně budete těhotná. Někdy se stane, je-li hodnota hCG příliš nízká, že se druhá čárka objeví teprve po deseti až patnácti minutách, přičemž doporučené odečítání bývá již po jedné minutě od provedení testu.

Běžný test je papírový proužek, kterým se otestuje ranní moč – ta obsahuje nejvyšší hladinu hCG. Papírový proužek ponoříte do moči až po vyznačenou oblast a necháte jej chvíli nasáknout, poté ho umístíte do vodorovné polohy a čekáte. Po daném časovém intervalu (1–3 minuty) můžete odečíst výsledek. Když se na testu objeví jen jedna čárka, těhotenství se nepotvrdilo, dvě čárky znamenají těhotenství. Přesné instrukce, jak výsledky odečíst, jsou popsány v návodu.

Zdroj: článek Příznaky nidace

Blastocysty

Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya

Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.

V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.

Zdroj: článek Příznaky nidace

Zrození života

Plod (fétus) je vyvíjející se jedinec (nenarozený plod), kterému byl dán život početím. Je to nenarozený jedinec v takzvaném fetálním vývojovém období, tedy období od embrya po narození. Fetální období začíná u plodu v 9. týdnu těhotenství a končí jeho narozením. Během tohoto období dochází u plodu k vývoji orgánových systémů, růstu a tvorbě orgánů. Po porodu je lidský jedinec již označován jako novorozenec.

Zdroj: článek Vývoj plodu týden po týdnu