V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožka svrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožka svrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožka svrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožka svrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabies mytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobry den, resim vyrazku, kterou mam jiz 3 mesice. Po prvnim vyskytu drobnych pupinku, po zmacknuti z nich vytekla tekutinka, mi MUDr. naordinovala mast, ale strasne se divila, ze jdu k lekari jiz 14dni po vysevu a s tak malym mnozstvim( pupik, dekolt, predlokti). Zmenila jsem lekarku a moc jsem si nepomohla. Svrab ji sice napadl, ale nediagnostikovala jej, ani se nepokousela. Leci me masti, dietou nedrazdivou, napolsedy mi nasadila kortikoidy, ktere ovsem nejim. Vyrazka je na nohach( lytka, ale vice holene), u kotniku, strana bricha resp. na pasu, skoro cela zada, predlokti. Vyrazka svedi obcas, zadne urputne nocni svedeni. Manzel ji nema a ani zadny ze synu (9 a 1 rok)ji nema. Jedine, co by mohlo svedcit pro svrab je na predlokti a u kolene asi 1cm dlouha "carka". Uz jsem zoufala, poradi nekdo? Diky M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moniko, souhlasím s postupem vaší nové kožní lékařky. Svrab, by při tak masivních kožních projevech, byl nesnesitelně svědivý a to píšete, že vás zas tolik nesvědí. Dále pro svrab nenasvědčuje ani popisovaný projev vodnatými puchýřky. Víte Moniko, ono určit přesnou příčinu vzniku ekzému dnešní medicína přesně stále nedokáže a léčba často probíhá metodou pokus / omyl. Proto vám vaše lékařka naordinovala nedráždivou dietu, aby vyloučila alergické reakce na alergeny z jídla. Tato opatření se aplikují vždy na přechodnou dobu, nezbytnou pro prokázání jejich účinnosti na zdravotní stav. Dá se z toho pak lépe poznat možná příčina vzniku ekzému a díky tomu je pak možná i efektivní volba známé léčby. Měla byste raději respektovat doporučení své lékařky a užívat vše, co vám předepíše. Váš exém je patrně nějaká forma atopického exému a čím dříve se příjde na jeho příčinu, tím rychleji budete zase uzdravená. Uvědomte si prosím, že lékař studuje zdravovědu několik let a vy, z pohledu lajka, nemůžete být schopna relevantně zhodnotit vhodnost doporučené medikace. Zamyslete se nad tím, čeho chcete dosáhnout, zdali soutežit s lékařem o způsob léčby a nebo být co nejrychleji uzdravená.
Držím Vám palce a přeji brzké uzdravení.
Rozdíl u morčecího svrabu je v tom, že jeho původcem je parazitický roztoč zákožka morčí, latinsky Trixacarus caviae. Zákožka morčí je příbuzná slavnější zákožky svrabové, která způsobuje svrab u lidí, psů nebo prasat. Není to ale totožný živočich, zákožka morčí je cizopasník jen a pouze morčete. U člověka může způsobit jen přechodnou vyrážku.
Je to malý tvor s plochým tělem, které je při pohledu shora okrouhlé. Má osm párů krátkých kuželovitých nožek, z nichž jen první dva páry trochu přesahují okraj těla. Tyto končetiny jsou opatřeny přísavnými terčíky. Dospělá samička je dlouhá asi 240 μm a šířka jejího těla je asi 230 μm. V porovnání se zákožkou svrabovou je tedy asi poloviční. Vzhledem a velikostí se podobá jinému parazitu, svrabovce kočičí. Od ní se odlišuje přítomností špičatých hřbetních šupin.
Je to kožní parazit, který nežije jen na povrchu kůže, ale především v chodbičkách, které si samičky hloubí v pokožce hostitele. V chodbičkách kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy, ty opouštějí chodbičky a žijí do přeměny v nymfy na povrchu kůže. Nymfy si již vytvářejí vlastní, mělčí chodbičky a oplozené dospělé samičky následně tvoří své klikaté úkryty. Životní cyklus trvá jen asi 14 dní.
Nejprve si přiblížíme co přesně svrab u člověka znamená. Svrab je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou. Zákožka svrabová se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek takzvanou exkoriací. Nemoc probíhá tak, že nejprve dojde k nákaze - přenosu zákožky svrabové na kůži člověka. Ta si pak vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky, nejraději na nohách nebo rukách. Vytváření těchto chodbiček nebolí. Do slepých chodbiček pak klade vajíčka, ze kterých se do třech týdnů vyvinou další zákožky, které se takto dále množí. Mimo vajíček ještě zákožka svrabová nechává ve svých chodbičkách také svůj trus, který zde způsobí drobné záněty, které mimořádně silně svědí.
Ve svém příspěvku ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
také jsem se se srabem v minulosti setkala,když jsem pracovala v hotelu.Přes všechny mastičky a léky, které vůbec nepomáhaly. pomohlo 100% párkrát navštívit solárium, samozřejmě vertikální kvůli hygieně a bylo po problému.Vřele doporučuji!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
ahoj a ako casto si chodievala do toho solarka.......dakujem!
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem - zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný styk s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale umírá po dvou dnech bez hostitele. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří neudržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku.
U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30ti letých cyklech.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem – zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný kontakt s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale bez hostitele umírá po dvou dnech. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří nedodržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku. U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30letých cyklech.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
-samozrejme sukromna sauna. Svrab neznasa teplotu viac ako 60C, tak som si myslela ze tam posediet 10-15 nim pri teplote 60az 70C ...Tak ze to solarium/vertikalne je najlepsie? tam nie je taka vysoka teplota.
dakujem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Katko, v sauně, teplé 100 *C, se kůže těla prohřeje maximálně na 40 až 43 *C. Kontroluje to náš termoregulační systém, kdy při zvýšené okolní teplotě začne vylučovat pot, který pokryje celou zevní kůži a tím ji efektivně odizoluje od okolního horkého prostředí. Když teplota prohřátí kůže prekročí mez 43 *C, tak to již není možné vydržet a psychika Vás přinutí odejít. Pokud byste se snažila tyto signály silou překonat, tak byste nejspíše do několika minut upadla do bezvědomí a do další hodiny by následovala smrt z přehřátí organizmu. Efektivní doba pobytu ve 100 *C sauně je 20 - 25 minut, přičemž její skutečná snesitelná délka zavisí na startovní teplotě povrchu Vašeho těla. Pak musí následovat důkladné ochlazení.
Zákožka svrabová je živý organizmus a vysoké teploty ho destruují podobně, jako by destruovaly naše tkáně. Budete-li chtít spálit svrab vysokou teplotou, nejspíše si poškodíte také i své kožní tkáně.
Onemocnění svrabem způsobuje malý roztoč, který se jmenuje zákožka svrabová. Tento roztoč si doluje chodbičky ve svrchní vrstvě kůže, doslova se prožírá lidskou kůží. To samo o sobě nebolí, protože tato vrstva kůže je již necitlivá. Problém nastává tehdy, když zákožka se do chodbiček vykaká a tyto její exkrementy se pod kůží zanítí. Tím vzniknou typické červené tečky a flíčky, které nesnesitelně svědí. Zde je vidět několik fotek s nákazou svrabem: svrab u člověka foto.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), což je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata a čeledi Sarcoptidae. Zákožka, která má velikost asi 300–500 mikrometrů, je obligátním lidským parazitem (obligátní parazit znamená, že je schopna napadnout pouze člověka). Zákožka pak v pokožce člověka vytváří chodbičky (přesně řečeno tvoří je v poslední vrstvě kůže, která se označuje jako vrstva rohová – stratum corneum). V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4–6 týdnů a v průměru naklade 40–50 vajíček, jen z desetiny se ale za dalších 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do tří dnů. Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.
Ve svém příspěvku HŘEBÍČEK NA SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janice1973.
Taky jsem měla svrab.nepomohl mi infestoskab,ale možna ta sirova mast,ale po tydnu mi nemizely ty vyražky co jsem měla a svědělo mě pořad tělo.ale našla jsem si obchod s bylinkami.a koupila jsem si hřebičkovy olej.nepouživa se čisty protože draždi kuži,ale stači par kapek do oleje co mate doma slunečnicovy nebo olivovy.a do tydne se zbavite nejen zakožky,ale i jinych parazitu.a to vždy řikam na přirodu jedině přirodou.ta je nejlepši.sirovou masti se musite mazat 3 dni a nekoupat.a po hřebičkovem oleji zakožka umira do 15 minut.takže nejdřive okoupat pak namazat a denně měnit ložni pradlo a do necelyho tydne mate klid.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jároslává.
dobry večer chci se zeptát ...ják dlouho jste se mázálá hrebickovym olejem náredenym ?já se mázu stále á porád to svedi nemám to ná tele áni vyrázku jen konecnik mi svedi á kdyz se myji horkou vodo ták se musim drbát á obcás citim ják mi tám neco lehtá pod kuži ...roupy to nejsou uz jsem bylá u lekáre á vzálá leky .....roupy nemám
Svrab je další nepříjemná záležitost. Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou postihující člověka i zvířata. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může zapříčinit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice jde v současné době o dost rozšířeného parazita.
Zákožka svrabová vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička pak klade 2–3 vajíčka, asi 0,3–0,4 mm velká, v slepých koncích těchto chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu, například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivou látkou je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší než 10 minut teplotám alespoň 60 °C, nepřežije to. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí, kde se tento parazit nevyskytuje. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí, například AIDS, hematologické choroby, může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou. Příznaky se objevují 3 až 8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to zách
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
U člověka je původcem zákožka svrabová. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3 až 0,4 mm dlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.
Onemocnění se přenáší nákazou nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech), avšak rozhodně ne pouhým podáním ruky. Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. Onemocnění se léčí používáním masti InfectoScab 5 %, přičemž léčivou látkou je zde permethrin, nebo masti s obsahem síry.
Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro jistotu zajet do sirných lázní nebo do sauny – doporučuje se však až třetí den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám okolo 60 °C, také nejsou schopny přežít. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není. Infekci napomáhá snížená imunita.
Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U vážných nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou – takzvaný svrab norský. Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel.
Základním příznakem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení u některých lidí přetrvává svědění i dv
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý večer,mam otázku a moc vás prosím o odpověď.
Spala jsem u kamarádky 3 dny,která má doma kočku a psa když jsem se vrátila domů tak jsem se začala hrozně škrábat,po 5 dnech jsem navštívila kožní doktorku a ta mi oznámila,že mam začínající svrab.
Chtěla bych vědět jestli je možné se nakazit během pár dní.
Mockrát děkuji s pozdravem Stránská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrabem je možné se nakazit během pár sekund. Například na polstrované sedačce v autobusu nebo u kamarádky v křesle. K nákaze stačí, aby si zákožka svrabová přelezla na vaše oblečení, nebo rovnou na pokožku a už máte začínající svrab. Určitě o tom uvědomte svoji kamarádku, aby mohla učinit opatření k vymýcení svrabu.
Svrab se přenáší přímým kontaktem, často při pohlavním styku nebo při spaní v jedné posteli. K infekci stačí jediná oplozená samička. Úspěšnost přenosu se zvyšuje s množstvím roztočů na nakažené osobě, běžně lze nalézt i více než 10 samiček. Zákožka svrabová se dostává pod kůži během 2,5 minuty. Nepřímý přenos je možný osobním nebo ložním prádlem. Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem, například podáním ruky či dotykem. Mimo svého hostitele je citlivá na sucho i vlhko, za pokojové teploty není schopna pohybu a umírá do 3 dnů. Inkubační doba je při prvním kontaktu 2–6 týdnů, při opakované infekci 1–4 dny.
Hygienická opatření jsou podkladem úspěšné lokální léčby. Každý den je nutné vyměnit osobní spodní a ložní prádlo. Prádlo se pak pere na 60 °C, musí se vyžehlit a nepoužívat minimálně tři dny. Ostatní oděv a boty stačí nepoužívat 5 dní, zákožka totiž není schopná přežít mimo kůži člověka déle než 3 dny.
Svrab a jeho zárodky zabíjí vysoké teploty. Pokud se chcete zbavit tohoto parazita, pak vězte, že teplota nad 50 °C při použití déle než 10 minut zabíjí roztoče i jejich zárodky. Nejlepší je umístění kontaminovaného prádla do sušičky.
Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Projevy:
typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.