ZÁNĚT KOSTÍ ZE ZUBU a nejen to se dozvíte v tomto článku. Zub je jednou z nejtvrdších částí těla. Zuby jsou uloženy v zubních jamkách dutiny ústní a člověku pomáhají mechanicky zpracovávat a rozmělňovat požitou potravu. S jazykem a slinami jsou tedy začátkem trávicí soustavy. Zuby tvoří dva oblouky – horní a dolní. K těmto obloukům patří také dásně a okraje čelistí. Vše dohromady se nazývá chrup neboli dentice.
6 – čelistní kost
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubů před radiační terapií se doporučuje pro snížení rizika osteonekrózy čelistí po ozáření hlavy a krku. Riziko osteonekrózy v ozařovaných oblastech je přítomno po celou dobu života pacienta. Neexistuje žádný „bezpečný“ časový limit pro čekání na extrakci nebo operaci v těchto oblastech. Proto musí být pacient před zahájením radiační terapie informován o potenciálním celoživotním riziku, i když jsou zuby velmi zdravé.
Extrakcí zubů před ozařováním se riziko osteonekrózy eliminuje. Pokud extrakci zubů odmítnete, což je jedna z možností, riskujete významné budoucí komplikace ve formě odumření čelistní kosti a její následné vyoperování, což není vůbec nic hezkého.
Endodontické ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před extrakcí (vytržením). V případě, že je kaz již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je druh gumy. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to obvykle nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři, stomatologové ale vídají i zuby pětikanálkové. Nejsou vyloučeny ani šestikanálkové, ale ty jsou již hodně vzácné.
A jak se kanálky čistí? Kanálek je třeba v celém rozsahu mechanicky rozšířit, čímž jsou zlikvidovány bakterie schované v jeho stěnách. Označení kanálek je ale skutečně zjednodušené. Jsou kanálky hlavní a ty se opracovávají. Z hlavních kanálků ale odstupují i další spojky, třeba mezi kanálky vzájemně nebo ven na povrch zubu. To je také důvodem, proč nestačí pouze mechanické ošetření. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie ukryté tam, kam se zubař nedostane. V kanálcích žijí velmi nepříjemné bakterie, které produkují zapáchající plyny a špatně se likvidují. Při ošetření se používá i operační mikroskop, zejména na komplikované zuby nebo při opravě předchozích starších ošetření. Díky mikroskopu se vidí hluboko do kanálku, může se pracovat přesněji a cíleněji.
Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, může akutní infekce, která se z nich šíří do těla, v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. Váček je obranná bariéra těla, která se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, v níž se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Něco mezi je takzvaná periostitida čili akutní zánět kosti v okolí zubu, ta ale naštěstí neohrožuje život. Pacient pociťuje tlak v zubu, bolest zubu na skus a může se objevit otok.
Ošetření kořenových kanálků je časově náročné. U horní jedničky trvá od začátku do konce třeba hodinu, u pětikanálkové obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u&nb
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
Ve svém příspěvku ZANET PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Köhlerová.
Dobrý den paty den po vytrzeni mrtvé pětky,kde byl zánět. Třetí den po vytržení tlak nad mistem vytrzeni. Ne zadna ostrá bolest,jen tlak a otok tvare ktery neustupoval.Pátý den od zákroku jsem znovu navštívila zubaře. Zanet pry "vyskrabl" v umrtveni. Bez drenu bez ATB prý do týdne bude vse ok ze to neni vážný. Zapomnela jsem se zeptat jestli muzu vyplachovat a jist. Nebo jestli je postup stejný jako po vytrzeni zubu.
Dekuji Köhlerová Ivana,Sokolov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ, ZOOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice .
Když si pročítám článek...zjišťuji, že jsem vyzkoušela na bělení zubů už snad vše. Někde jsem četla, že soda na bělení zubů nemá skoro žádný účinek, jen ničí sklovinu a dásně, ale to podle mě není pravda, protože po bělení sodou jsem viděla rozdíly už po první aplikaci. Dále jsem si nechávala bělit zuby i pomocí systému ZOOM a s tím mám taky dobré zkušenosti. Zařizovala jsem si to zde https://www.schwarzdent.cz/…. Vybělení zubů bylo intenzivní, nečekala jsem, že je budu mít až tak běloučké, byla jsem překvapená :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
Ve svém příspěvku LÉČBA ZÁNĚTU KOŘENŮ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
periodontitida - vždy jsem chodil s každým kazem k zubaři. Plomby však vypadávaly a tak se otvor v zubu zvětšoval, až bylo zubařem přistoupeno k pročištění zubních kanálků a jejich vyplnění cizí látkou. Cca 5 roků po zákroku bylo náhodou, bez jakékoliv bolesti, na rentgenu zjištěno, že v kořenech takto ošetřeného zubu je zánět. Navržena extrakce, do které se mi nechce, neboť mi připadá zbytečná, když nic nebolí. Jaké máte zkušenosti?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Bastl.
Léčim se s trojklanym nervem a znecitlivel mi spodni ret,brada a dasno.Nevim si rady a každý doktor to okomentoval že se to zase vrati k normalu.Ale už to trvá dva měsíce a pořád je to stejné.Nemá někdo nejakou radu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Němcová.
Dobrý den...také mám prodělaný zánět troj.nervu.....bolesti lokalizované do vrchní i spodní čelisti a ucha....ve chvílích bolesti...jsem se nemohla dotknout ani 1 zubu...jako kdyby byly všechny v zánětu ..zajímavější bylo....že intervaly bolesti..byly přesně jak ty porodní..každých 5 min....po 2 dnech jsem se předávkovala analgetikama....prášky nezabrali ani trošku....a po 3 a pul dne mi nasadil neurolog Biston. Kterej mi zkrátil bolesti s každých 5 min...na 7 hodin......behem 1 dne jsem zjistila....ze mi pomaha při střele do tváře..zubů a ucha honem rychle voda....ale ledová...né odstátá....pořád sem měla vodu z mrazáku ve všech místnostech...aby byla každých 5 min po ruce....vodu jsem musela nacpat v puse az někam k uchu....a ve vteřině bolest zmizela....nebýt vody....asi bych skočila z balkónu......do dneška uběhlo od léčby cca 10 let....ale pořád mě hučí v uchu......v životě jsem nic horšího nepoznala......vyvolal mě to zánět dutin pod okem....takže ještě v 5 min.pauzách mi dělali punkci.....ale stejně mi pomohl až Biston.....celková léčba cca 3 měsíce..každý má jiný příznaky.....jiné intervaly bolestí.......a dnes už se to dokonce i operuje.....přeju brzké uzdravení všem....každý z vás si sáhne na nejhlubší práh bolesti
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem ZÁNĚT PO VYTRZENI ZUBU BOLI ME AZ OKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Zubar mi vytrhl zub dostala jsem zanet daval mi dreny a po 14 dnech bolesti my nasadil antibiotika beru je uz dnes posledni den a bolest se vcera vratila zitra jdu na kontrolu a bojim se co bude dal .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám nejspíše zkontroluje ránu po vytěženém zubu, a když zjistí zánět, tak může odebrat vzorek, aby zjistil co za bakterii vám dělá tyhle potíže. Potom změní antibiotika a doléčí vás ku zdraví. Zároveň vám asi doporučí řídkou stravu a pečlivou ústní hygienu.
Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.
Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.
Příčiny
Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).
Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.
Obnova
Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.