ZÁNĚT SLIZNICE PO OZAŘOVÁNÍ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Ozařování patří k základním prostředkům protinádorové léčby. Jde o metodu, která působí pouze na to místo těla, kde se nádor nachází. Tímto způsobem lze vyléčit téměř třetinu zhoubných nádorů.
Ozařování mozku
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT ZÁNĚT ÚSTNÍ SLIZNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Filippová.
Dobrý den, mám prosbu o radu. 4 měsíce vyplivuji hleny, obv. lékař poslal na gastroskopii,
nález žádný, nyní paradentolog poslal na vyšetření ústní sliznice, v březnu jsem měla paradentozu, byly mě vytrženy všechny stoličky. Na vyšetření jdu až za měsíc, jsem hodně
unavená, poradí mě někdo co dělat do té doby pro zklidnění zánětu v ústech, děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem VŘEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den,
Pane Cempírku mohla bych Vás, prosím ještě obtěžovat? O překlad zprávy z gastra..
Přikládám v příloze.
Mockrát Vám děkuji.
Přeji krásný den Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na nás obracíte, když nerozumíte doktorské řeči a chcete lidštější výklad svého zdravotního stavu. Na fotografii jste poslala zprávu z gastroskopie, která vám byla provedena, aby se zjistil stav žaludku po dříve prodělaných žaludečních vředech a také příčina klidně probíhajícího zánětu dvanáctníku. Epizoda se žaludečními vředy pro vás skončila dobře - žádné aktivní vředy na stěně žaludku nemáte. Zbyly vám tam pouze jizvy, které se za ten čas již překryly zdravým povrchem - epitelem. To znamená, že žaludek po vředech funguje správně.
Ze zprávy také vyplývá, že máte již delší dobu zánět na dvanáctníku, který se nedaří zcela vyléčit. Pro volbu další léčby byly odebrány dva vzorky sliznice žaludku a čeká se, až co řekne laboratoř.
Další věc, která u vás nefunguje, je vstupní svěrač na žaludku, tak zvaná inkompetence kardie. Je to vstupní svěrač v místě, kde do žaludku ústí jícen. Problém je, že svěrač není schopen se zcela pevně uzavřít a dochází tak k vytékání kyselého obsahu žaludku do jícnu, kde se tím leptá jeho sliznice. Díky tomu máte na jícnu tak zvané refluxní změny, ale vše je zhojené a v klidu. Aktuálně tedy nemáte bolesti, ale může vás občas pálit žáha. Právě na pálení žáhy byste se měla soustředit. Aby k němu nedocházelo, můžete do značné míry ovlivnit stravou a některými dalšími opatřeními:
- Udržujte si zdravou váhu.
- Přestaňte kouřit.
- Přizvedněte si matraci tak, abyste spala v mírném polosedu.
- Začněte spánek na levé straně.
- Po jídle si nelehejte.
- Jídlo jezte pomalu a důkladně žvýkejte.
- Objevte potraviny a nápoje, které u vás vyvolávají pálení žáhy a vyřaďte je.
- Nenoste příliš upnuté nebo těsné oblečení v oblasti trupu.
Současná medicína má velmi účinné řešení, o kterém byste měla vážně uvažovat. Nazývá se fundoplikace žaludku a jde o chirurgický zákrok, při kterém se z kousíčku žaludku vytvoří manžeta kolem dolní části jícnu, a ta pak zastoupí funkci svěrače. Když po operaci nebudete polykat velké kusy nebo velké množství potravy najednou, tak vám to může po dlouhou dobu vyřešit problém s pálením žáhy.
Podle zprávy vám byl předepsán lék Controloc, který redukuje epizody pálení žáhy, ale nelze ho takto používat dlouhodobě po zbytek života.
Proč je pro vás důležité omezit pálení žáhy?
Ze zprávy je zřejmé, že problémový svěrač, kvůli kterému vás pálí žáha, je u vás natolik oslaben, že vám nemohlo být ani zcela uděláno vyšetření řasení vnitřní stěny žaludku. K tomuto vyšetření je totiž potřeba žaludek nafouknout přes tu černou hadici, co jste měla v ústech. Ale to u vás nešlo, protože během nafukování všechen vzduch unikal kolem volného svěrače do jícnu a ven krkáním. Jícen máte jen jeden a když si ho necháte propálit žaludeční kyselinou, tak nebudete moci normálně jíst ústy. Pálení žáhy sice samo o sobě rakovinu nezpůsobuje, ale pokud se objevuje po dlouhou dobu, může to vést k dalším změnám ve výstelce jícnu a to zvyšuje riziko rakoviny, jako je Barrettův jícen.
To je vše, co se dá s
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem BĚLAVÁ POŠEVNÍ SLIZNICE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Kratochvílová.
Mám vnější svědění pochva. Sliznice je bělavé barvy.Behem dne nic necítím,ale přijde večer a provází mě nepříjemné pálení a svědění.Mohlo by se jednat o mykóza? Mám 62 roků.Myslim , že o vysichani se nejedná.S partnerem! mám plnohodnotný sexuální život.Muj lékař mi doporučil clotrimsol.Neni špatný ,ale v noci mě to opět vzbudí.Muze to být alergie nebo nervového původu? Předem děkuji za radu..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše se vám v pochvě přemnožila kvasinka Candida Albicans. Nejlepší lék dostanete u svého lékaře po sdělení, že u vás Clotrimazol neúčinkuje dostatečně. Pokud nemůžete navštívit lékaře, tak si v lékárně kupte vaginální globule proti poševní kandidóze.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Ve svém příspěvku TRITTICO 150 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Již delší dobu jsemn užívala Trittico 150, někdy celé, někdy jen 2 části, ale vždycky s jinými prášky, pak jsem všechno vysadila a začala jsem po určité době užívat Trittico 2 části-100mg + Ketilept 25mg, byla jsem přesvědčena, že mi Ketilept, i v tak malé dávce dělá spoustu vedlejších účinků. Před 14 dny mě lékařka vysadila Ketilept a místo toho mám celé Trittico 150 a dalčí 2 dílky-100 mg.
Jaké bylo mé překvapení, prvních 5 dnů jsem vůbec nemohla usnout a zhoršily se závratě, ospalost a zduření nosní sliznice, bolesti kloubů, otoky rukou a nohou po ránu, točení hlavy, ne žádné zlepšení, ale naopak.
Měla jsem ,kdyby mi to nefungovalo, vzít celé Trittico, což je 300mg na noc.Toto jsem vydržela dalších 5 dnů. ALE nastalo další rasantní zhoršení, nemohla jsem dýchat, nemohla jsem nic dělat, i při řeči jsem nemohla popadnout dech a nejhořší byla noc, při ulehnutí jsem měla okamžitě ucpaný nos, kapky, cokoliv na zvlhčení nosní sliznice nepomáhalo. Byla jsem zoufalá.
Další den už jsem neriskovala. Vzala jsem si opět Ketilept 25mg, Trittico jen 100 mg, zapila jsem to studeným výluhem z Kozlíku lékařského a zázrak!
Usnula jsem do 1/2 hodiny, a spala skoro 6 hodin.
Lékařka má dovolenou, a já se pokusím úplně vysadit Trittico, protože to co jsem prožila nechci opakovat.
Zatím si budu brát jen jeden dílek - 50mg Trittica + 25mg Ketileptu zapiju Kozlíkem a věřím že budu spát a ty ostatní problémy zmizí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Trittico užívám šest týdnů, spánek se po něm nedostavuje,zhoršila se mi nálada,upadám zpět do depresí.Dokud jsem užívala ráno Escitalopram potíže s depresí začaly mizet,po tritticu vše zhoršeno,výkyvy nálad vztek,smutek zoufalství se stupňuje,ucpaný nos,závratě,celková slabost a vyčerpání.
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánětsliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
Ve svém příspěvku RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Novotná.
Dobrý den, je mi 52 let a trpím se suchou nosní sliznici a sucho v krku.. je to nepříjemné ,proto bych chtěla poradit jak by se to dalo vyléčit..podotknout musím,že v dřívějších dobách jsem hodně používala nosní spreje..v současnosti jen zřídka, ale nosní sliznice mám suché a špatně se dýchá.
Děkuji předem za vaši odpověď.
J.Novotna
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9. Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na otok nosní sliznice se používají dekongestiva, což jsou vlastně solné roztoky, nejčastěji pak ve formě sprejů. Podle obsahu soli se rozdělují na izotonické, hypotonické a hypertonické (což znamená, že jejich osmolarita neboli schopnost přitahovat vodu je stejná, nižší nebo vyšší než schopnost oblasti nosní sliznice). Podle původu lze pak dekongestiva rozlišit na mořská a termální (tedy minerální vody).
Dekongestivní účinky mají roztoky hypertonické, které se nejčastěji připravují z mořské vody. Jejich působení pracuje na principu osmózy – po aplikaci šetrného přípravku do nosní dutiny vzniká mezi hypertonickým roztokem a oteklou nosní sliznicí osmotický spád. Přebytečná voda z otoku sliznice přechází do nosní dutiny a poté je snadné ji odstranit – stačí se vysmrkat. Tím pádem dochází k ústupu a oteklá nosní sliznice se normalizuje.
Šetrná dekongestiva mají oproti běžným lékům na ucpaný nos i další výhody. Patří mezi ně:
snížení překrvení nosní sliznice,
zlepšení její funkčnosti,
usnadnění transportu hlenu v nosní dutině.
Kladem je i to, že zde nejsou nežádoucí dopady, které se objevují u klasických přípravků. Řeč je o svědění a pálení sliznice, o vzniku návyku na preparát nebo o vstřebávání léku do organismu, čímž se nechtěné účinky šíří do celého těla. Dekongestiva zabírají jak na alergickou, tak i běžnou rýmu, ovlivňují příznivě symptomy, a navíc je možné užívat je dlouhodobě. Stejně tak mohou být prospěšné i v zastavení zánětu sliznice v oblasti vedlejších nosních dutin, středního ucha nebo hltanu, kam se záněty z nosu rády šíří, a při předcházení jeho rozvoji. Jedná se o přípravky bezpečné, vhodné i pro osoby, které trpí jiným onemocněním a chtějí se vyhnout nežádoucím účinkům některých léků, pokud se u nich vyskytne opuchlá nosní sliznice.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku PÁLENÍ JAZYKA, POPRASKANÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Klečková.
Dobrý den.
Před 3 lety u mně začaly záněty - středního ucha, 2 x průdušek, vaginální mykoza, zánět moč.měchýře, u všech jsem užívala ATB s tím, aby se následná TEP kolene nemusela posouvat. Dva měsíce před operací vznikly u mně alergie. Nemohla jsem nic jíst, lepek, kakao, kyselé, rajčata, ostré koření. Dle vyjádření alergologa se mi z braní ATB spálila sliznice v puse. Alergologové jen slibují,ale drží se svého postupu, v podstastě mi za 2 roky nikdo nepomohl, Zodac mi nezabírá. Večer když lehnu a ten den něco málo z toho si vezmu, mám pálení jazyka, popraskaný, oteklý, červený jak hovězí maso, štípání mi jde až do nosu.Dnes jsem přišla od alergologa jiného, který mi sliboval zátěžový test a vyšetření, zda mám alergii na lepek nebo celeakii. Výsledky z krve byly negativní, tudíž se nic nekonalo, KO za půl roku. Proč? K čemu? Aby zjistil, jestli beru léky Monkasta,po kterém budu mít alergie ještě větší, já jako astmatik budu mít infekci horních cest, vyrážky a to vše při nejlepším a při nejhorším propady v náladách a sebevražedné sklony? Tak teď si můžu vybrat. Buď nebudu baštit nic z toho, co mi vadí a vynechám doktory nebo konečně budu jíst všechno, nevyspím se, pusa jak oheň a na doktory se taky vykašlu. Myslíte, že existuje ještě 3 varianta, kde by mi někdo mohl udělat vyšetření takové,aby zjistil přesnou příčinu a napsal vhodná antihistaminika nebo nemám šanci už žádnou???Už mně unavuje lítat po doktorech, dost na tom, že mám 4 odborné doktory na jiné nemoci. Od Rožnova pod Radhoštěm až po Ostravu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dvořák karel.
Jazyk je sytě červený, při polykání bolí vzadu na patře a špička jazyka někdy pali
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
V naší poradně s názvem ZANET ŠLACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den.chtěla by sem se zeptat mam zánět slach na leve noze u kloubů. Mužů to lecit aji visnovou masti? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ne, zánět šlach se nedá léčit višňákem. Se zánětem šlach je třeba obrátit se na ortopéda, který určí protizánětlivé léky a doporučí vhodnou rehabilitaci. Po domácku můžete zánět šlach léčit pomocí Apo-ibuprofenu a klidového režimemu.
Hyperplazie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk. V děloze dochází ke zmnožení buněk děložní sliznice a hovoří se o hyperplazii děložní sliznice, odborně hyperplazii endometria. Tato diagnóza je poměrně častá. Lékař vysloví podezření na hyperplazii děložní sliznice při gynekologickém vyšetření na základě anamnézy a ultrazvukového vyšetření. Pak je potřeba ověřit tuto diagnózu definitivním rozborem sliznice děložní histologickým vyšetřením, což je vyšetření tkáně pod mikroskopem. Materiál pro toto vyšetření se získává takzvanou biopsií (odběrem tkáně) při hysteroskopii.
Hyperplazie děložní sliznice se zpravidla projevuje abnormalitami děložního krvácení. Především se vyskytuje nepravidelné krvácení, někdy dochází k takzvanému spottingu (špinění), případně může docházet k silnému nebo častému krvácení. Méně často bývá hyperplazie endometria zcela bez projevů.
Příčinou vzniku tohoto stavu je nadměrné působení estrogenů. Estrogeny, ženské pohlavní hormony, mohou být tělu dodávány z vnějšku, nebo si je tělo vytváří samo (například tukové buňky tvoří estrogeny v hojné míře, nádory vaječníků také).
Hyperplazie endometria se nejčastěji vyskytuje u žen v období okolo menopauzy a poté po menopauze. U mladších žen se hyperplazie vyskytuje poměrně vzácně.
Podle typu hyperplazie děložní sliznice (typická či atypická, simplexní či komplexní) se odvíjí i její léčba. Určité typy hyperplazie mohou znamenat i předrakovinné změny, a proto je nutné se vždy ujistit odběrem a histologickým vyšetřením, o jaký typ hyperplazie endometria se jedná. Základem terapie je odstranění nadměrného hormonálního působení estrogenů, a to v případě, kdy je to možné. V určitých případech lze použít medikamentózní terapii, v jiných je potřeba přistoupit k chirurgickému výkonu – odstranění dělohy – z důvodu rizika nádoru děložní sliznice.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
Blastocysta je rané embryonální stadium savců, jakási obdoba blastuly u nižších živočichů. Vzniká z moruly, což je vlastně shluk buněk (blastomer) vzniklých opakovaným dělením vajíčka. Když morula vstoupí do děložního prostoru, zona pellucida přítomná na povrchu moruly se najednou stane mnohem propustnější. Tím se do vnitřní buněčné masy moruly dostane velké množství tekutiny a vznikají mezibuněčné prostory vyplněné vodou, z nichž se nakonec zformuje jednolitá dutina, takzvaný blastocoel. Tímto okamžikem se morula mění v blastocystu. Blastocysta se pohybuje volně v děloze, vyživuje se jejím sekretem, ale nakonec (u člověka během 6. dne vývoje zárodku) dojde k přichycení celé blastocysty k epitelu endometriální sliznice a k postupnému uhnízdění – nidaci. Na blastocystě je již možné pozorovat diferenciaci jednotlivých skupin buněk. Takzvaný trofoblast obklopuje celé embryo po jeho obvodu, zatímco embryoblast je vnitřní buněčná masa buněk na jednom z pólů embrya
Za 6 až 7 dnů po oplození vajíčka (tedy asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, implantovat, nidovat. Děložní sliznice je v této době poměrně vysoká, prosáklá, slizniční žlázky jsou naplněné hlenovitým obsahem. V této době se na povrchu blastocysty vytvoří nad souvislou vrstvou buněk (cytotrofoblastem) vrstva bezjaderné hmoty s volnými buněčnými jádry hlenovitého charakteru (syncytiotrofoblast), kde se tvoří enzymy schopné rozpouštět povrch děložní sliznice. Obvykle to bývá v místě mezi vyústěním slizničních žlázek. Povrch sliznice se rozpadá a blastocysta se zanořuje do její hloubky, asi jako když teplá kovová kulička zapadá pod povrch voskové ploténky. Otvor po zanoření blastocysty se pak zalepí fibrinem a později přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. dne po oplodnění vajíčka, se říká implantace, nidace – uhnízdění. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné děložní sliznice. Poněvadž při nidaci mohou být narušeny krevní vlásečnice děložní sliznice, vylévá se do okolí zanořené blastocysty i krev.
V termínu očekávané menstruace začíná trofoblast produkovat hormon choriový gonadotropin – hCG, který působí na žluté tělísko vzniklé ve vaječníku po ovulaci z prasklého folikulu tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se ve žluté tělísko těhotenské. To tvoří ve zvýšené míře estrogeny a progesteron, jejichž účinkem děložní sliznice dále bují a prosakuje, mění se na deciduu (blánu padavou), více než 1 cm vysokou. Vysoké hladiny estrogenu a progesteronu způsobí, že menstruace (která by se v těchto dnech měla dostavit) vynechá, a to je první, dosud nejistá známka těhotenství. V této době je produkce choriového gonadotropinu již tak vysoká, že ji lze prokázat jak v moči, tak v krevním séru těhotných.