ZÁNĚT ZUBNÍHO KOŘENE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Zubní pasta je pasta nebo gel používající se pro zlepšení estetického vzhledu a zdraví zubů. Bývá používána k čištění zubů společně se zubním kartáčkem. Lidé si mylně myslí, že pasta na zuby napomáhá hygieně ústní dutiny tím, že odstraňuje zubní plak, zubní kámen a kousky jídla ze zubů (a jazyka). Tuto funkci obstarává – mechanicky – kartáček. Pasta však může potlačit, omezit nebo zakrýt zápach z úst. Převážná většina lidí v rozvinutých zemích používá zubní kartáček a pastu několikrát denně.
Testované produkty hodnocení
Testované produkty byly hodnocené mimo jiné také na základě profylaxe zubního kazu, což je ochranné opatření, uskutečňované až v době možnosti bezprostředního ohrožení jedince nebo skupiny osob určitou chorobou, patologickým stavem nebo úrazem (za profylaxi lze např. považovat místní aplikaci fluoridů na povrch již prořezaných zubů formou výplachů, prostřednictví fluoridovaných zubních past, laků, gelů ap.).
Dalším kritériem bylo obrušování, některé zubní pasty mohou způsobovat obrušování zubní skloviny, která chrání zuby 24 hodin denně. Zubní sklovina nemá žádné živé buňky, a proto tělo nedokáže porušenou nebo prasklou zubní sklovinu opravit.
Kategorie v tomto smyslu znamená, zda se jedná o klasickou zubní pastu v tubě, nebo o jinou variantu, která zde nebyla použita.
Použití den a noc je posuzované měřítko uvedené výrobcem.
Citlivé zuby vznikají na základě eroze zubní skloviny. Citlivost se u jedinců projevuje při požití některých potravin, jako jsou sladkosti, teplé nebo studené potraviny. Tyto způsobují bodavou bolest v rané fázi eroze zubní skloviny.
Aronal forte
Profylaxe zubního kazu je dostatečná (30 %), obrušování hodnoceno jako střední, použití pro den a noc, ne pro citlivé zuby.
Zde můžete vidět cenu výrobku Aronal forte.Testované produkty hodnocení
blend-a-med complete plus extra svěží
Profylaxe zubního kazu je velmi dobrá (90 %), obrušování hodnoceno jako vysoké, kategorie klasická, není určeno pro citlivé zuby.
V naší poradně s názvem OSETRENI ZUBNIHO KAMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena tomicova.
dobry den chci se zeptat jestli je cisteni zubniho kamene zahrnuto v preventivni prohlidce dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stomatolog v rámci preventivní prohlídky odstraní zubní kámen jen do té míry, aby viděl sklovinu a mohl tak správně prohlédnout stav zubu. To znamená, že rozhodně nevyčistí zuby od zubního kamene. Estetické odstranění zubního kamene provádí zubní hygiena, kterou si hradíte ze svých prostředků.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ ZUBNÍHO KAMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Nikde jsem nenašla informaci, zda odstranění zubního kamene spadá do ošetření hrazené pojišťovnou. Moje bývalá zubařka (bohužel vloni zemřela) mi běžně toto prováděla při každé mé návštěvě ordinace, pokud to samozřejmě bylo potřeba. Odstranění bylo zdarma.
Teď jsem zaregistrovaná v jiné soukromé ordinaci a za odstranění zub.kamene jsem musela zaplatit 500 Kč. Je to správné nebo není? Děkuji za odpověď.j
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění zubního kamene dnes patří do gesce zubní hygieny, která není hrazena ze zdravotního pojištění. Někteří zubaři stále odstraňují zubní kámen v rámci preventivní prohlídky většinou pomocí pátradla. To však není úplně nejlepší způsob a vyplatí se nechat si zubní kámen odstranit jednou za rok pomocí ultrazvuku. Zoubky jsou potom jako když právě vyrostly.
Povrch korunky je kryt 1–3mm vrstvou zubní skloviny (email, enamelum), tedy nejtvrdší látkou v těle. Sklovina je bílá, nažloutlá nebo namodralá hmota skládající se z 95 % z anorganických solí (především hydroxylapatit), ze 4 % z vody a zbylé 1 % tvoří organické složky (enameliny). Za fyziologických podmínek není v dutině ústní vidět celá, protože malou část (1–2 mm) překrývá dáseň.
Funkce
Funkcí skloviny je tvorba tvrdého zubního povrchu, který chrání zub před působením vnějších vlivů a odolává žvýkacím silám. Sklovina funguje jako částečně propustná membrána, která umožňuje průchod některých molekul ze zubní skloviny do jejího okolí a naopak. Sklovina je vůči vnějším vlivům velmi odolná, ale při poškození nemá schopnost regenerace. Na povrchu skloviny je tenká Nasmythova blanka (cuticula dentis, cuticula enameli). S věkem postupně mizí (od kousacích ploch). V podstatě chrání povrch zubu.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Barva skloviny se pohybuje od modravě bílé přes šedobílou až po žlutobílou. Sklovina je slabě průsvitná, proto u ní můžeme pozorovat typicky odstupňované zbarvení korunky. V místech, kde je sklovina tenčí, prosvítá žlutý dentin. Nejnápadnější rozdíl v barvě zubů můžeme pozorovat mezi dočasnými a stálými zuby. Sklovina dočasných zubů obsahuje méně minerálních látek, proto není tolik průsvitná a má mléčně bílý nádech. Barva stálých zubů není po celý život jedince stejná. S přibývajícím věkem se zuby zabarvují do žlutohněda, popřípadě do šeda. Změna barvy je způsobena ztenčováním skloviny vlivem abraze a s tím souvisejícím prosvítáním do žluta zbarveného dentinu, pigmenty přijímanými s „barevnou stravou“, které ulpívají na zubech, popřípadě kouřením, užíváním léků a dalšími vlivy.
Zubní kaz je nejrozšířenějším infekčním onemocněním lidstva. Vlivem civilizačních faktorů četnost výskytu kazivosti chrupu stále stoupá. Postihuje 80–90 % lidské populace. Na vzniku zubního kazu se podílí několik aspektů: vnímavá zubní tkáň (zub), mikroorganismy dutiny ústní (plak), častý přísun cukrů (cukr) a čas. Důkladným vyčištěním zubů dojde k obnovení neutrálního pH v dutině ústní. Minerální látky obsažené ve slinách jsou schopné drobná povrchová poškození skloviny opravit. Tento proces označujeme jako remineralizaci. Jsou-li demineralizační a remineralizační procesy v rovnováze, nedojde ke vzniku zubního kazu. Pokud ale remineralizační fáze nenastane, dojde ke stále většímu oslabování skloviny, až vznikne zubní kaz.
V místě, kde je sklovina oslabena demineralizačním procesem, se objeví křídově bílá skvrna, která signalizuje zahájení tvorby zubního kazu. V tomto stadiu je možné vznik zubního kazu ještě zvrátit pomocí minerálních látek,
V naší poradně s názvem ZUBNÍ VÁČEK U ZUBNÍHO MŮSTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha.
Udělal se mi váček u zubního můstku,poraďte co s tím,mám trochu oteklou pravou tvář,při doteku bolí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší řešení bude návštěva zubního lékaře. Doma si můžete zkusit pomoci výplachem peroxidem vodíku 3% dvakrát denně a vyčistit mezizubním kartáčkem co se dá.
Nejlepším způsobem, jak zabránit závažným následkům zubního kamene, je zabránit jeho tvorbě.
Pravidelné čištění a používání správné techniky. Rychlé, 30sekundové čištění zubů ráno a večer nestačí k odstranění zubního plaku a jako prevence proti tvorbě zubního kamene. Používejte kartáček s měkkými štětinami, abyste se dostali do všech míst v ústech. Ujistěte se, že jste si řádně vyčistili i zadní zuby.
Studie prokázaly, že elektronické kartáčky na zuby jsou při odstraňování plaku účinnější než manuální zubní kartáčky. Elektronické kartáčky prošly přísnou kontrolou kvality a řadou bezpečnostních testů.
Užívejte zubní pastu s fluoridem, který odstraňuje zubní kámen. Zubní pasty obsahující difosforečnany zabraňují tvorbě plaku a následnému vzniku zubního kamene. Fluorid zamezuje poškození ve vašich ústech. Některé zubní pasty obsahují také triclosan, což je antibiotikum, které bojuje s bakteriemi v plaku.
Používejte zubní nit bez ohledu na to, jak pilní budete při čištění zubů, protože denní používání zubní nitě odstraňuje plak mezi zuby a zabraňuje tvorbě zubního kamene v těžko přístupných místech.
Dávejte si pozor na stravu, protože bakterie v ústech se objevují zejména po konzumaci potravin s obsahem sacharidů (cukry, škroby). Pokud jsou bakterie vystaveny těmto potravinám, dochází k uvolnění škodlivých kyselin. Konzumujte zdravou stravu a omezte množství cukrů obsažených v potravinách. Nemusíte se vzdát sladkostí nebo žvýkaček. Mějte na paměti pečlivou péči o zuby po každém takovém jídle. Doporučuje se i pití dostatečného množství vody během a po jídle, protože dostatek tekutin minimalizuje množství zubního plaku.
Nekuřte. Studie ukazují, že lidé, kteří kouří cigarety nebo používají jiné tabákové výrobky, mají větší výskyt zubního kamene na zubech nebo pod dásní.
Pokud se zubní kámen vytvoří, je důležité si uvědomit, že jen zubní lékař je schopen odstranit jej z vašich zubů. Proto nezapomínejte dvakrát do roka navštívit svého zubaře, který vám při pravidelných kontrolách odstraní zubní plak nebo kámen, který se již vytvořil, a zabrání tak případným komplikacím.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem BOLENÍ ZADNÍ PRAVÉ ČÁSTI JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lena.
Dobrý den, čas od času mě pobolívá pravá zadní část jazyku. Jazyk však vypadá úplně normálně a není na něm nic nezvyklého. Opravdu se bojím o moje zdraví, protože si nemyslím že někoho začne z ničeho nic bolet pravá zadní část jazyku. Děkuji předem za odpověď a Vaší ochotu ohledně mojí zadní pravé strany mého normálně vypadajícího bolestivého jazyka❤️
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jazyk může postihnout několik onemocnění z nichž některá mohou být i vážná. Proto bude dobré nepodcenit tyto příznaky a požádat svého zubního lékaře, aby vám jazyk vyšetřil. Nemoci jazyka patří do působnosti stomatologie, proto návštěva u zubního bude tím nejlepším řešením pro nalezení této příčiny.
Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
V naší poradně s názvem BOLEST JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Čurda.
Dobrý den , včera při večeři mne bolel jazyk,šel jsem se podívat a můj jazyk byl a je uplně červený jako jahoda.K večeři jsem měl sekanou s chlebem a hořticí.
Jinak si nejsem vědom ničeho co by mne mohlo jazyk podráždit.Co to prosím vás je a co mám dělat??.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé kyselé potraviny mohou způsobit dočasné zarudnutí a nepříjemný pocit na jazyku. Malinový jazyk však může být příznakem změny zdravotního stavu. Některé změny červené barvy na jazyku, jako je jahodový jazyk, mohou souviset s nedostatkem vitamínů, Kawasakiho chorobou nebo streptokokovou infekcí způsobující tak zvanou šarlatovou horečku.
Pokud máte jazyk červený náhle a jinak se cítíte dobře, tak to nejspíš bude první z uvedených možností a to, že vám červený jazyk způsobila hořčice. Pokud by příznaky trvaly déle než tři dny a nebo se vám zhoršil zdravotní stav, tak kontaktujte svého zubního lékaře. Jazyk patří do působnosti právě zubního lékaře.
Zánět dásní se může objevit u dětí, dospělých i seniorů. Souvisí se špatnými stravovacími návyky, ale hlavně ho způsobuje nesprávná ústní hygiena. Pakliže nedojde k léčbě, může se zánět rozvinout až do paradontózy. Kromě neustálého a intenzivního zápachu z úst dochází postupně k obnažení zubů v postižených oblastech, dásně „ustupují“. To může zapříčinit postupné viklání zubů a ve finální fázi jejich vypadnutí. Právě z těchto důvodů zánět dásní v žádném případě nepodceňujte.
Při bolestech dásní, kdy dochází k vytváření zánětu, je vhodné především navštívit zubního lékaře. Ten provede komplexní vyšetření. Odborná léčba spočívá především v odstranění zubního plaku, který je příčinou zánětu. Kromě toho vám lékař předepíše speciální léky, které pomohou k odstranění bakterií, které infekci způsobily.
Domácí léčba jde ruku v ruce s prevencí. Základem je pravidelné čištění zubů kvalitní zubní pastou, a to dle předepsaných postupů. Právě špatné návyky při čištění zubů mohou být také jednou z příčin zánětu dásní. Kromě toho se doporučuje používat i dentální nitě, které pomáhají odstraňovat nečistoty z prostoru mezi zuby. V neposlední řadě pak používejte ústní vodu, která přispívá k zamezení tvorbě zubního plaku.
Zánět dásní není jen otázkou několika dnů. Při neléčení dochází během pár let k závažnějším problémům, které ústí ve vypadávání zubů.
V naší poradně s názvem OTOK PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana lukešová.
Dobrý večer,jsem 14 dní po vytržení 6 zubu a následně hned vložení zubního inplantátu.
Stále mám na vnitřní straně tváře tvrdý nebolestivý otok. je to v pořádku? Mám ještě počkat, nebo navštívit zubního lékaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tvrdý nebolestivý otok bude zřejmě souviset s přirozenou reakcí vašeho těla na cizí těleso v tkáni. Nepřítomnost bolesti svědčí o nízkém riziku komplikací, ale vzhledem k tomu, že se jedná o zákrok s vysokou cenou, tak bude nejlepší, když do průběhu své rekonvalescence více zapojíte ošetřujícího stomatologa, který od vás inkasoval penízky. Kontaktujte ho a objednejte si akutní prohlídku.
Zánět dásní u dětí bývá nejčastěji způsoben nedostatečnou zubní hygienou. Většina dětí si bohužel neumí čistit zuby správně. Zubní plak pak ulpívá v tenké vrstvě na povrchu zubů a dlouhodobé ulpívání zubního plaku vede ke vzniku zubního kamene. Zubní kámen následně dráždí okolí dásně a podporuje vznik infekce (teplota).
Zánět dásní by se rozhodně neměl podceňovat. Nejčastější příznakem je zarudnutí postižené dásně, posléze se dostavuje i zduření zaníceného místa, citlivost dásně na mechanické poškození – kartáček, jídlo a podobně. Často se vyskytuje i svědění. Typickým příznakem je poté krvácení dásní, ať už při čištění, nebo zubní kontrole, a nakonec i samovolné krvácení. Můžete se setkat i se zápachem z úst, případně se k zánětu dásní mohou připojit teploty a afty.
Léčba spočívá v pravidelném čištění zubů – to znamená naučit děti už od prvních zoubků používat pravidelně zubní kartáček, pro nejmenší „prsťáček“. Alternativou u malých dětí může být i čištění zoubků po jídle pomocí látkové plenky, kdy se jednotlivé zoubky otřou ve směru od kořene ke špičce.
Co s tím:
Nacvičit správnou techniku čištění, na internetu koluje spousta videí, která vám pomohou s nácvikem správné techniky.
Absolvovat pravidelné kontroly u zubaře, případně u dentálního hygienisty, a to nejlépe jednou za půl roku.
V naší poradně s názvem ODDĚLENÝ NEHET U KOŘENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosím o radu.
Můj syn 9 let, před 3 týdný si poranil prsteníček u nohy. Tekla krev, 3 dny pobolíval, pak relativně dobrý. U kořene nehtu se vytvořila asi krevní sraženina, ale prst nebolel. Nyní jsem si všimla. že je nehet od kořene oddělený a že vyrůstá nehet nový. Je třeba poraněný nehet nechat strhnout, nebo odroste,když drží cca z poloviny na lůžku a druhá polovina ta u kořene je odchlíplá? Moc děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Udržte starý nehet co nejdéle, něž ho vytlačí dosrůstající nový nehet. Nechte, ať nehet odpadne přirozeně sám.
Zánět dásní je nejranější a nejmírnější stadium onemocnění dásní. V tomto stadiu mohou být dásně zarudlé, mírně zduřelé a mohou snadno začít krvácet. Většina lidí však nepociťuje skoro žádné potíže, takže nemá potřebu vyhledat zubního lékaře. I když navštěvujete zubního lékaře pravidelně, objednejte se ihned, jakmile si všimnete, že máte zarudlé, nateklé nebo krvácivé dásně, a to i když nebudete cítit žádnou bolest. Včasný zásah je v boji s infekcí klíčový.
Někdy se zánět dásní vyvine v důsledku aktuálního zdravotního stavu. Pokud jste těhotná, máte diabetes, léčíte se s rakovinou, jste HIV pozitivní nebo máte AIDS, jste ohroženi více. I když jste zdraví, měli byste péči o ústní dutinu věnovat dostatečnou pozornost a při prvních známkách zánětu dásní navštívit zubního lékaře.
Také vaše geny mohou hrát proti vám. Výzkum ukázal, že přibližně u 30 procent lidské populace hrozí vyšší riziko výskytu zánětu dásní nezávisle na jiných zdravotních faktorech.
Nejlepším včasným zásahem je u zánětu dásní odborné čištění zubů. A pak už je jen na vás, abyste soustavně dodržovali hygienu ústní dutiny, to je čistit si dvakrát denně zuby a jednou denně používat dentální nit. Dentální hygienistka nebo zubní lékař vám může navíc doporučit jako součást včasného zásahu ústní vodu, která pomáhá udržet zubní plak pod kontrolou.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT NADVARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den, před časem mě na urologii sdělil pan doktor, že jsem prodělal zánět nadvarlete. Sdělil mě že pouze operace tento zánět může odstranit. Ale do operce se mě moc nechce už i z důvodu ztráty spermií. Tento stav již trvá tři roky a proto se chci zeptat zda existuje nějaké antibiotikum které by tento zánět odstranilo a jaké. A nebo je operace nezbytná?
Děkuji za odpověď Tomáš
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánětzubního nervu bolí. Jedná se o bolest schovanou hluboko v zubu, která pulsuje a je doprovázená brněním. Nemocný nemá chuť k jídlu a jediné, na co dokáže myslet, je, jak moc ho zub bolí. Bohužel si za takový stav může člověk v drtivé většině případů sám.
Léčba zánětu zubního nervu (pokud se k ní člověk odhodlá) má skoro pokaždé stoprocentní úspěšnost. Vždy je nutné kaz vyvrtat, nerv vyndat. Zub se umrtví, ale zároveň zachová a otvor po vrtání se zadělá zubní výplní. Existuje ruční a strojové ošetření. Obecně se doporučuje strojové, protože po ručním má zánět tendenci se vracet. Pokud vám lékař nabídne znecitlivující injekci, rozhodně neodmítejte. Přece jen se bude jednat o práci s holým nervem.
V naší poradně s názvem DOBRY DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den chtěla bych se zeptat ják.se mužů zbavit zubniho kamene a jak mám zpevnit dásně zubarka mi nechce ani poradit jakou mám pouzivat zubní pastu já pouzivam pastu kolejí děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zubní kámen je velice odolná usazenina, kterou ze zubů jen tak nějakou pastou nedostanete. Na to je třeba silnější zbraň v podobě ultrazvuku. Ultrazvukový čistič doslova rozbije zubní kámen a ten se pak lehce odlepí od zubní skloviny. Ultrazvukové odstranění zubního kamene provádí kterákoliv zubní hygienistka. Zubní hygienu nejdete běžně v zubních ordinacích ve větších městech. Zákrok trvá přibližně hodinu a zoubky potom máte, jak když vám právě narostly. Domácími prostředky, jako jedlá soda, sůl s citronem nebo dokonce peroxid vodíku také trochu vybělíte zuby, ale především narušíte i okolní sklovinu, která kámen nemá a zdevastujete okolní tkáně dásní. Potom sice máte o něco bělejší zuby, ale s obnaženými krčky, což není vůbec příjemné a vzniká z toho parodontóza nebo zánět dásní.
Zpevnění dásní můžete provést jednak pečlivým a pravidelným čištěním mezizubních prostor! To se provádí buď dentální nití a nebo lépe kartáčkem na mezizubní prostory. Dásně dále zpevňuje zubní pasta, která obsahuje laktát hliníku, například zubní pasta Lacalut.
Sundání korunky je možné pomocí ATD odstraňovače můstků a korunek.
Výhody:
neláme keramiku
nedeformuje kov
chrání krčkový uzávěr korunek
nepoškozuje parodont
lze jej nasadit na jakýkoliv mikromotor (standardní spojení)
Jak to probíhá
Odstraňovač vytváří sérii opakovaných impulzů, což je daleko účinnější pro rozrušení homogenity cementu. Je možno jej ovládat jednou rukou, takže druhou rukou lze kontrolovat nasazení háku na korunkový okraj a při práci přidržovat hák.
Tento odstraňovač korunek je daleko přesnější než tradiční odstraňovač korunek, a to kvůli různým možnostem nastavení intenzity a frekvence úderů. Při zacházení s ním je méně traumatizujících škod a je možno očekávat větší rychlost práce. Navíc nemusí být znovu nabíjen. Impulzy následují automaticky po sobě bez toho, aniž by se musela měnit pozice přístroje. Tak je možno pracovat stále v jedné ose.
Montáž háku
Hák se našroubuje na tělo nástroje a vyzkouší se správná pevnost spojení. Nastaví se rychlost mikromotoru na 20 000–30 000 ot/min.
Pokud je hák dobře nasazen na svém místě, může se spustit mikromotor a začít působit údery na korunku.
Důležité: Nikdy nepoužívejte vyšší rychlost!
Jaká je cena a kdo to platí
Korunka funguje jako ochranný plášť. Podle materiálu můžeme rozdělit korunky na:
Celokovové: Tyto korunky mají ze všech korunek největší životnost, avšak nejhorší estetiku. Jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Pacient doplácí pouze použitý kov a částka málokdy přesáhne 50 Kč.
Pryskyřicové: Odolnost pryskyřičné korunky při běžném užívání je poměrně malá, proto i její životnost nebývá příliš uspokojivá. Jedná se ale o levnou variantu protetického ošetření, které pacienta rehabilituje po stránce funkční, estetické i psychické. Pryskyřičná korunka je vhodná k provizornímu ošetření. Cena této korunky se pohybuje okolo 900 Kč.
Keramické: Mají nejlepší estetický výsledek. Tyto korunky mohou být vyrobeny tak dokonale, že jsou k nerozeznání od opravdového zubu. Keramická korunka je velice tvrdá, ale zároveň křehká. Může se proto stát, že při nešetřeném zacházení tato korunka praskne. Ošetření touto korunkou bývá zpravidla nejdražší. Jedna korunka přijde přibližně na 6 000 Kč.
Metalokeramické: Jsou tvořeny ze dvou materiálů – z kovu, který pokrývá celý povrch zubu, a z keramiky, která nasedá na kov a plní tak estetickou funkci. Cena metalokeramické korunky se pohybuje okolo 3 900 Kč.
Fazetovaná korunka s fazetou z kompozitního plastu: Jedná se o modifikovanou celokovovou korunku. Tato korunka je pokrytá estetickým materiálem pouze z viditelné strany. Žvýkací ploška a&n
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
dobry den us 3den mne boli v puse kost a nasla sem si tam bouli na ty kosti bereru si paralen ale nepomaha to k zubari 26,5 us nevim co stim 3noc us nespim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Paralen může pomoci, ale u vás už jeho účinky nestačí. Bolest utiší jen zásah zubního lékaře. Nezvyšujte dávkování paralelu na více než 1 gram paracetamolu v jedné dávce a mezi dávkami dodržujte časový rozestup minimálně 4 hodiny. To jsou 2 tablety Paralenu každé 4 hodiny.
Zřejmě máte zánět okostice, který je třeba ihned ošetřit, nejlépe na zubní pohotovosti nebo hned zítra u běžného zubaře jako akutní případ. Když to neuděláte, tak s každým dalším dnem se u vás zvyšuje riziko komplikací a budoucích trvalých následků.
Periodontitis – zánět ozubice, ke kterému dochází, pokud zánětlivý proces postoupí z dřeňové dutiny dál a pronikne hrotem zubníhokořene. Dostane se tak do peridonta (ozubice), což jsou vazivová vlákna mezi kořenem zubu a alveolární kosti. V ozubici je i bohaté cévní a nervové zásobení.
Akutní periodontitis – bolest je spontánní, nepřetržitá, bez intervalů klidu. Jedná se o silnou bolest na poklep, dobře lokalizovanou. Pokud je zánět hnisavý, pacient má pocit, že je zub „povystoupený“. Zub je již mrtvý.
Chronická periodontitis – ta nebolí, nebo je jen neurčitá bolest v oblasti kořene. Na poklep pacient udává divný pocit. Bolest se objevuje pouze při akutním vzplanutí zánětu, na rentgenovém snímku je patrný granulom, což je projasnění v oblasti hrotu kořene. Bývá to častý nález u dětí s neošetřeným dočasným chrupem. Zde hrozí nebezpečí postupu zánětu dále do kosti!
V naší poradně s názvem FLEK NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie K..
Dobry den udelal se mi flek na jazyku neboli ale trochu se zvetsil od vcera co to muze byt?a mam zajit ke sve obvodni doktorce?dekuji za odpoved a zasilam foto jazyka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět kandidóza jazyka známá také jako orální kandidóza. Jde o kvasinkovou infekci, která způsobuje červené skvrny na jazyku. Tato situace se pravděpodobně vyskytne za následujících okolností: pokud jste nedávno užívala antibiotika, máte slabý imunitní systém, praktikujete nesprávnou ústní hygienu, a u starších lidí je to, když nesnáší zubní protézy nebo trpí cukrovkou.
Kandidóza může být snadno ošetřena použitím antimykotických léků, jako jsou tablety, gely nebo kapaliny, které jsou aplikovány přímo na skvrny. Pokud příznaky přetrvají a nebo se v ústech vyskytne zánět, tak byste neměla váhat s návštěvou svého stomatologa. Jazyk patří do kompetence zubního lékaře.
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Jakmile zjistíte, že se vám na zubech začíná tvořit zubní kámen, zkuste jej odstranit pomocí zubního kartáčku a zubní nitě. Ale jestliže se jedná o případ, kdy již bakterie v ústech uvolnily velké množství kyseliny, mohlo dojít k poškození zubní skloviny. Poškozená zubní sklovina následně vede k tvorbě výdutí a ke kazivosti zubů. Více než 90 % dospělých ve věku nad 40 let trpí nějakou formou zubního kazu. Zubní kámen, který se nechává bez povšimnutí, může vést k závažným zdravotním problémům. Bakterie dlouhodobě dráždí a poškozují dáseň a postupem času se projeví progresivní onemocnění dásní, které neléčené mívá vážné důsledky. Nejmírnější formou onemocnění dásní je zánět. Zánět dásní může být zastaven a zvrácen pečlivým čištěním zubů, používáním dentální nitě a pravidelnou návštěvou zubního lékaře.
Pokud je zubní kámen odstraněn, ale zánět dásní není léčen, přechází do vážnějších forem onemocnění, zejména do parodontózy. Parodontóza se tvoří mezi dásní a zuby. Imunitní systém uvolňuje chemikálie proti bakteriím, které poškozují kosti a jiné tkáně držící zuby na svém místě, což vede ke ztrátě zubu a degeneraci kostí v čelistech. Bakterie v dásních mohou rovněž přispívat k srdečním chorobám.