ZANÍCENA RÁNA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Zanícená rána
Zanícená rána se projevuje zarudnutím a bolestí. Mezi nejběžnější rány tohoto druhu patří akutní zánět nehtového lůžka na rukou nebo nohou.
Akutní zánět nehtového lůžka
Akutní zánět nehtového lůžka může být na první pohled poměrně nenápadný, ale zato velice obtěžující problém. Jedná se o místní povrchovou infekci či absces, tedy dutinu vyplněnou hnisem, v oblasti ruky nebo méně často nohy. Jak můžete sami doma takový zánět léčit a s čím už zajít k lékaři?
Postižené místo se vyznačuje lokalizovanou bolestí, citlivostí na dotek, zarudnutím, zanícením, změněnou barvou, nebo dokonce různě pokrouceným nehtem. Pokud postižení zůstane neléčeno, může dojít ke vzniku abscesu a infekce se může šířit do dalších struktur prstu. Při některých činnostech je riziko vzniku zánětu nehtového lůžka vyšší. Patří mezi ně: kousání nehtů, sání prstů, nesprávná, agresivní manikúra, různá poranění nehtů včetně uvíznutí cizího tělesa (např třísky), modeláž nehtů, použití gelových nehtů.
Léčba
Nejlepší léčbou je prevence. Pokud se vám ale nepodaří vzniku zánětu předejít, máme pro vás několik rad, jak s infekcí bojovat. Pokud se ještě v místě postižení nevytvořil absces, může stačit přikládání obkladů z teplé vody 3–5x denně cca na 15 minut. Když infekce navzdory přikládání obkladů nepolevuje, je třeba dané místo znehybnit dlahou a nasadit antibiotickou léčbu. To už je ale práce pro lékaře. Když se na místě už vyvine absces, je třeba hnis vypustit. Někdy může stačit hnis vytlačit, pouze ale v případě, že na místo postižení není potřeba vyvinout příliš velký tlak – ten by totiž mohl tkáně ještě více poškodit. Po vypuštění hnisu místo sterilně překryjte a opět zahajte terapii teplými mokrými obklady 3–5x denně na 15 minut. Mezi jednotlivými obklady ránu vždy opět sterilně překryjte, abyste předešli opětovné infekci. V tomto případě antibiotika obvykle nejsou vůbec potřeba, protože absces je zánět ohraničený na určitou oblast. Pokud je absces příliš rozsáhlý, je na obtížně přístupném místě nebo není možné jeho obsah vypustit jen slabým tlakem, je třeba jeho ošetření přenechat chirurgovi.
Hlavní zásadou prevence akutního zánětu nehtového lůžka je sice pečlivá, ale v žádném případě ne agresivní hygiena. Používejte nedráždivou kosmetiku. Také se zkuste zbavit zlozvyků spojených s nehty – hlavně kousání a sání nehtů. A pokud toužíte po gelových nehtech či modeláži, dbejte na to, aby obojí bylo prováděno opravdu čistými nástroji v seriózních hygienických podmínkách.
Již v 60. letech 20. století bylo prokázáno, že rána, která se hojí ve vlhkém prostředí, má až o 40 procent kratší dobu hojení ve srovnání s krytím suchým obvazem. Přesto trvalo dalších téměř 30 let, než bylo vlhké hojení zavedeno do široké medicínské praxe.
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Černá.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli je možné začít s ozařováním pokud není zahojená pooperační rána po operaci střev.,rána prosakuje, neboť není zahojen tračník.......také má sestra udělaný vývod.Sestra je mladá a potřebovala by velmi rychle zahájit chemoterapie kuli metastázím v dutině břišní.Velice děkuji.K.Cerná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Začínající bércový vřed se často jeví jako malý, červený nebo fialový vřídek, někdy zaměněný za drobné poranění, jako je modřina nebo vyrážka. Může být mělký a nepravidelného tvaru, s červenou nebo růžovou základnou, případně pokrytou žlutou tkání. Okolní kůže může být zanícená, zbarvená nebo na dotek teplá.
Počáteční příznaky
Vřed může začít jako malá, červená nebo fialová skvrna, podobná modřině nebo kousnutí hmyzem, a lze jej snadno přehlédnout.
Tvar a hloubka
Obvykle je mělký a nepravidelného tvaru s nerovnými okraji.
Spodina a krycí vrstva
Spodina vředu je obvykle červená nebo růžová a může být pokryta žlutou tkání nebo krustou.
Okolní kůže
Kůže kolem vředu může být zanícená, zbarvená (červená, hnědá nebo fialová) a na dotek tvrdá nebo ztluštělá.
Další příznaky
Otok, křeče, svědění, brnění nebo pocit pálení v dané oblasti mohou být také časnými ukazateli.
Vývoj
S vývojem vředu se kůže může dále rozpadat, což vede ke vzniku mělké, otevřené rány, ze které může vytékat tekutina.
Umístění
Bercové vředy často začínají na vnitřní straně nohy poblíž kotníku, kde se obvykle vytváří tlak.
Ve svém příspěvku RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
I pro mně jsou rána přímo zničující, ráno beru 1 prášek Cipralex , vůbec nepomáhá. .doktorka mi přidala ještě půlku, ale to se mi začala točit hlava. .zajímavé, jak píšete, během dopoledne se to zlepší a večer jsem celkem v pohodě. . ale ta rána nedávám. .
V oblasti zanícené potní žlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícená potní žláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Oteklá oční víčka jsou obvykle způsobena alergiemi, infekcemi, zraněními nebo zánětem. Ty mohou vyvolat zánětlivou reakci, která vede k hromadění tekutiny a otoku v tkáních očních víček. Mohou k tomu přispívat i další faktory, jako jsou zablokované mazové žlázy (ječné zrno nebo chalazie), nedostatek spánku nebo určité zdravotní stavy.
Níže uvádíme časté příčiny oteklých očních víček:
Alergie
Reakce na pyl, prach, zvířecí srst nebo jiné alergeny mohou způsobit uvolňování histaminu v těle, což vede k zánětu a otoku.
Infekce
Konjunktivitida (zánět spojivek), ječné zrno nebo celulitida (bakteriální infekce) mohou způsobit zarudnutí, otok a bolest očních víček.
Zranění
Trauma v oblasti očí, jako je rána nebo řezná rána, může vést k otoku a tvorbě modřin.
Zánět
Choroby, jako je blefaritida (zánět očních víček) nebo ekzém, mohou způsobit otok, zarudnutí a svědění.
Ucpané mazové žlázy
Ječné zrno a chalazie jsou způsobeny ucpáním mazových žláz očních víček, což vede k lokálnímu otoku a nepohodlí.
Zadržování tekutin
V některých případech může zadržování tekutin v těle, pravděpodobně v důsledku problémů s ledvinami nebo srdcem, způsobit periorbitální edém (otok kolem očí).
Další zdravotní stavy
Některé stavy, jako je Gravesova choroba (autoimunitní onemocnění) nebo ve vzácných případech nádory, mohou také způsobit otok očních víček.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Zatímco většina případů oteklých očních víček není závažná a lze je léčit doma chladnými obklady, výplachy solným roztokem nebo volně prodejnými antihistaminiky, je důležité se poradit se zdravotníkem, pokud:
Je otok silný nebo přetrvávající.
Pociťujete bolest, změny vidění nebo výtok z oka.
Máte podezření na infekci nebo závažné základní onemocnění.
Domácí léčba
Chladivý obklad: Přiložení studeného obkladu na postižené oko může pomoci zmírnit otok.
Výplach solným roztokem: Výplach solným roztokem může pomoci odstranit dráždivé látky a nečistoty.
Zvedněte hlavu: Vypodložení hlavy během spánku může pomoci snížit zadržování tekutin.
Vyhněte se tření očí: Tření může zhoršit otok a potenciálně způsobit vdechnutí dalších dráždivých látek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotky to spíše vypadá na zánět folikulu na pokožce šourku ve stádiu zhojení. Obrázky, jak vypadá vřed u syfilitidy na pohlaví, jsou vidětvidět zde: https://www.google.com/sear…
Pro jistotu si raději nechte udělat krevní test na syfilis. A nebo si ho proveďte sám pomocí testovací sady, kterou můžete koupit tady: https://www.prozdravi.cz/sy…
Faktory ovlivňující hojení poranění jsou biochemické, genetické, metabolické a imunologické. Hojení jizev je tedy velmi individuální záležitostí.
Ovlivňuje jej:
kvalita ošetření rány;
kvalita pokožky a podkoží;
hloubka porušení kůže – záleží, jestli rána zasahuje do vaziva, tukové vrstvy nebo až do svalové tkáně;
schopnost těla regenerovat;
vhodná strava bohatá na bílkoviny, vitamíny a minerály;
dostatečná hydratace;
psychický stav.
Hojení jizev může být negativně ovlivněno:
cukrovkou;
alergickou reakcí;
infekcí;
opětovným poškozováním – například u ran v ohybech kloubů;
nečistými okraji rány.
Při hojení ránu vyplňují nové reparační buňky. Tato specifická, takzvaná zrnitá tkáň je tvořena vazivem, kolagenovými vlákny a cévkami. Přítomnost kapilár způsobuje červené zbarvení čerstvých jizev. Postupem času se kapiláry ztrácejí a jizva bledne. Při regeneraci tkáně dochází k náhradě ztracené tkáně identickými tkáňovými strukturami. Pokud dojde k náhradě méněcennou vazivovou tkání, hovoříme o reparaci. Rána je uzavřena, ale vznikla jizva. Hojení jizev můžeme podpořit různými metodami – záleží na typu jizvy. Pokud výsledný vzhled jizvy není uspokojivý, můžeme přistoupit k metodám plastické chirurgie. Ale vždy napřed vyzkoušejte všechny konzervativní metody – výsledek je jistější a nepochybně levnější.
1. stupeň: V místě působícího tlaku se objevuje mírný otok (edém) a začervenání kůže. Pokožka bývá neporušena, ale v hloubce už dochází k procesu vedoucímu ke vzniku proleženin. Tyto projevy jsou zcela vratné, takže při změně polohy pacienta otok zmizí. Přetrvávající tlak však může způsobit trvalé změny v podkoží. Pokud si ošetřující osoba není zčervenáním kůže jistá, je tu jednoduchý test – při zmáčknutí kůže na krátký okamžik nezbělá, ale zůstane červená. U lidí tmavší barvy pleti (Afroameričani, Romové nebo Asiaté) není jednoduché zjistit zčervenání u prvního stupně proleženin. Při zjištění prvních příznaků je nutné ihned jednat – lehké začervenání se může rychle proměnit ve vážnější stupeň.
2. stupeň: V postižené oblasti vznikají puchýře a místy může být povrchově obnažena vrchní vrstva kůže. Pokožka bývá oteklá, namodralá a zatvrdlá. Zde je test podobný – po stlačení kůže postižené místo zbělá, ale zůstane dále bílé, protože nedochází k obnově oběhu. Podkoží s cévami je poškozené a dochází k odumírání tkání. K obnovení kůže může docházet, ale jde o dlouhodobý proces z důvodu poškození podkoží.
3. stupeň: Ve třetím stupni dochází k nekróze (odumírání) tkáně mezi podložkou a kostí. Rána vypadá jako kráter, protože došlo k poškození všech vrstev kůže. Oblast proleženiny může krýt suchá černá krusta nebo rozbředlá nekrotická masa. Doporučuje se provést stěr pro bakteriologické vyšetření, protože rána je branou pro bakterie. Případný zánět se může rozšířit do krevního oběhu a způsobit tímto i smrt. Také zde se může dekubit spontánně zahojit, ale hojení trvá několik měsíců až let. Po zhojení vzniká atrofická jizva přiléhající na kost, která se může i po malé zátěži rozpadnout a umožnit tak vznik chronického dekubitu.
4. stupeň: Do čtvrtého stupně spadají nejtěžší případy proleženin, které sahají až na kost. Může docházet k infekčnímu zánětu kostí a kloubů. Bakteriologický stěr je proto nezbytný.
Tyto případy se nikdy samovolně nezhojí, proto je vždy nutné operační řešení.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Děkuji Vám za laskavou odpověď. Jsem svým způsobem ráda, že se ve shodujete s názorem mého lékaře. Znát správnou diagnózu je jistě základ. Na článek, který zmiňujete jsem již v minulosti narazila a pozorně si ho přečetla. Mohu zkonstatovat, že léčba nasazená mým lékařem již v průběhu loňského léta se prakticky shodovala s doporučenými léčebnými postupy popisovanými v článku. Bohužel, jak už jsem říkala, nemohu říci, že by se dostavil pozitivní výsledek, naopak jsem kromě projevů dermatitidy musela bojovat ještě s nežádoucími účinky zvolených kortikoidů. Proto jsem nabyla dojmu, že se možná můj lékař mýlí. Můj stav se naštěstí i přesto drží v poměrně únosných mezích. Rozhodně se nedá srovnat s projevy nemoci vyobrazenými v příloze článku. Lupy nejsou na první pohled viditelné a ustoupily i pocity neustálého svědění, pálení a kousání. Kdyby mi kvůli stavu mé pokožky soustavně nepadaly vlasy, dalo by se s tím vcelku bez problémů žít. Naneštěstí jsem za uplynulý rok přišla dobře o 75% svých vlasů a smířit se s tím, že by měl takový vývoj pokračovat je pro mě nemožné. Říkáte, že seboroická dermatitida má tedy i svou suchou podobu ve formě disseorey. Zdá se mi ale, že všechny přípravky určené k léčbě sebory, s obsahem zinku, selenu a kyseliny salycilové jsou určeny především na pokožku vyznačující se nadměrným maštěním, a při jejich použití pozoruji naopak zvýšené olupování. Mám za to, že bych potřebovala péči, která by kombinovala jak dostatečnou hydrataci, tak antimykotické a další účinky, zatím jsem ale na žádnou vyhovující nenarazila. Mohu se zeptat, jaký šampon byste doporučoval Vy ? Nebo myslíte, že je možné zůstat u přípravků, které jsem zmiňovala, typu Kelual od Ducray, či Kerium od LA Roche Possay apod. ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Rayleen, popište mi trochu blíže jak žijete, jak se odvíjí Váš běžný den od rána až do usnutí. Také bych Vás rád požádal o sdělení Vašeho věku. Dále je pro vaši pomoc důležité vědět co jíte a co z toho máte opravdu ráda. Bolí Vás někde na/ve Vašem těle? Trpíte únavou nebo stresem? Myslíte si o sobě, že jste ve svém životě šťastná, bez ohledu na Vaše problémy s dermatitidou a vypadáváním vlasů. Ptám se na tyto věci proto, že kožní projevy nikdy nebývají diagnózou samy o sobě, ale signalizují spíše skryté komplikace a ty je třeba objevit a léčit tělo jako celek, nejen Vámi zmíněné šupinky nebo vypadávání vlasů. Pokud souhlasíte, zkusme to takto anonymně rozebrat.
Odvar z lněného semínka pomáhá při zácpě, špatném zažívání, žaludečních vředech, působí na kvalitu vlasů, nehtů a kůže. Obsahuje tak zvané omega-3 mastné kyseliny, které léčí vysoký krevní tlak a působí preventivně proti cévním a srdečním onemocněním. Odvar z lněného semínka se připraví tak, že 2 lžičky celého semínka zalijete 2–3 dcl horké vody (nevaří se), necháte asi 15 min louhovat a poté scedíte, vznikne čirá hustá tekutina, která se pije vlažná. Lze přidat malé množství sirupu, aby tekutina měla chuť. Nebo si večer umelte 2 lžičky lněného semínka, zalijte je 2 dcl horké vody a nechejte odstát do rána. Ráno tekutinu vypijte na lačný žaludek. Jiná možnost je nasypat cca lžíci semínek do sklenice a zalít studenou vodou, nechat do rána vyluhovat. Ráno se voda vypije a semínka sní lžičkou, protože jsou již změklá a dají se dobře rozkousat.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ LÉK NA BRADAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Česnek a ocet je účinný domácí lék proti bradavicím. Místo octa je možné použít i šťávu z citrónu. Léčba bradavic česnekem s citronem nebo octem se provádí tak, že česnek nakrájíme na tenké plátky a zalijeme octem nebo šťávou z citrónu. Tuto směs necháme uležet 7 dní v uzavřené lahvičce někde v temnu. Samotné ošetření pak provádíme tak, že vezmeme plátek macerovaného česneku, přiložíme ho na bradavici. Přes plátek česneku přiložíme vatičku namočenou v maceračním roztoku a zabalíme, aby z bradavice česnek nespadl. Takto ošetřenou bradavici necháme zrát přes noc do rána, kdy zábal na bradavici sundáme. Mám to odzkoušené a funguje to na 100%.
Je to opravdu 100 procentní.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Venózní bércový vřed (ulcus cruris venosum – UCV) je chronický defekt bérce, který vzniká v důsledku primární, ale častěji sekundární venózní insuficience (nedostatečnosti). Vlivem stagnace žilní krve a žilní hypertenze dochází postupně k atrofii kůže na bércích, kterou provází suchost a olupování kůže, tvorba hemosiderinových pigmentací a sklon k ekzémům. Defekty mohou vzniknout i bez zjevné příčiny, například nepatrným podrážděním pokožky, ze kterého se postupně vyvine mělký mokvající vřed. Venózní bércové vředy mohou být poměrně velké, obvykle nebolestivé a spodina bývá potažena fibrinovým povlakem. Často masivně secernují a jsou náchylné k infekci – pak mohou i značně zapáchat.
Léčba
Při léčbě venózního bércového vředu je třeba dbát na odstranění nebo alespoň zmírnění příčin jeho vzniku. Stav zhoršuje především nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Místní léčba bércového vředu spočívá především v aplikaci produktů pro vlhké hojení ran, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro hojení rány. Při léčbě každého venózního defektu je kromě vlhké terapie nevyhnutelná důsledná kompresivní terapie, a to optimálně zvolenou krátkotažnou nebo dlouhotažnou bandáží či kompresivními systémy. Bércový vřed venózního původu je nejčastějším typem chronické nehojící se rány. Patří k dlouhodobým onemocněním s častou recidivou (až u 57 % případů). Jeho léčba není snadná a vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného i jeho blízkých příbuzných. Typickým výskytem venózních bércových vředů je oblast zevního kotníku. Venózní bércový vřed je způsoben chronickou žilní chorobou. Vzniká v důsledku nedostatečného odtoku krve v žilách směřujících k srdci. Důsledkem je žilní hypertenze, krevní plazma je vytlačována z mikrocirkulace do tkáně. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, je suchá nebo může být naopak prosáklá a zmokvalá. Bércové vředy se často vyvinou z drobných kožních defektů v důsledku poranění, která jsou podporovaná bakteriální flórou a těžko se hojí. Vřed však může vzniknout i bez předchozího poranění. V takových případech na kůži nejprve pozorujeme malou, postupně se zvětšující zarudlou skvrnu, na ní se vytváří krusta, která praská a otevírá se tak rána zasahující do podkoží. Po splynutí více kožních defektů vzniknou velkoplošné vředy. Současné onemocnění žil může ztížit rozpoznání příčiny. Pokud nedochází k léčbě základního onemocnění, mohou zůstat vředy nezhojené i přes přiměřenou léčbu. Základem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo je alespoň zmírnit. Samotnou ránu je nezbytné důkladně vyčistit, zbavit ji zbytků mastí, past a jiných materiálů. Následně je třeba přistoupit k chir
Ve svém příspěvku JÁTRA CITRON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.
Cempírku musím oponovat, doktoři předepisují léky antimykotické (protiplísňové), ale mývají vedlejší účinky a jsou záhul na játra, je to chemie. Dá se sehnat tisíce jiných podpůrných přípravků, které plísně v těle velmi účinně likvidují a je jedno o jaký jde druh. Např. kokosový olej (kyselina kaprylová i jako kapsle), česnekový olej v kapslích, candimin kapky (oregáno - tj. dobromysl obecná), citrogrep kapky, ostropestřec na játra, ty jsou zatížená velmi při zbavování se plísně v těle, vhodná strava, která nepodporuje plíseň, ale spíše ji vyhladoví. Vyhnout se cukru úplně i sladidům i přírodním cukrům, z cukrů a kvasnic plíseň žije nejvíce. Vyhladovění může stav na chvíli zhoršit, chce to vydržet. Na vnější léčbu, tea tree olej, sůl z mrtvého moře (nejlépe koupele, tj. i detox). Je toho opravdu mnoho, ale to bych tu byla do rána. Kupte si knihu Candida, základní kniha a kuchařka, tam je hodně rad, ale na netu už dnes také, dříve moc nebylo, teď je jich hodně, ale hodně se jich také vylučuje, někde něco doporučují a někde to zakazují, takže ta kniha je vodítkem pro stravu, které věci raději ignorovat a které jsou povolené. Přeji hodně štěstí.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vznik arteriálního bércového vředu je následkem ischemické choroby dolních končetin (periferního arteriálního obliterujícího onemocnění), respektive jejím čtvrtým stadiem. Nepodaří-li se předejít vzniku ulcerace včasnou preventivní léčbou, vzniká většinou náhle, rychle progreduje, a to nejčastěji v následujících lokalizacích: akrální (vzdálená) místa, jako prsty u nohou, interdigitální prostory (mezi prsty), na patách, mohou ovšem vzniknout i kdekoli jinde na dolních končetinách.
Arteriální vřed bývá velmi bolestivý (kromě přidružené diabetické neuropatie) a také hluboký – nezřídka sahá až po fascii nebo ke kosti. Toto onemocnění doprovází jen minimálně nebo vůbec nehmatatelný pulz na příslušných arteriích, index kotníkového tlaku (ABPI) menší než 0,6, zpomalený kapilární návrat a hladká chladná pokožka s dystrofickými změnami. Často se může jednat o vřed smíšené arteriovenózní etiologie. Tato rána se nejčastěji vyskytuje na prstech a patě nohy.
Rozhodující pro úspěšný začátek léčby arteriálních vředů je zejména včasné stanovení diagnózy a zvolení nejlepšího léčebného postupu včetně plasticko-chirurgických operací na tepenném řečišti. Přibližně 10 % všech bércových vředů je arteriálního původu. Tyto vředy vznikají v důsledku postupného zužování až ucpání periferních tepen. Lumen artérií se vlivem aterosklerotických a ateromatózních usazenin na stěně cévy postupně zužuje. Následkem je chronická ischemie až nekróza kůže.
Arteriální bércové vředy se vyskytují především u pacientů ve vyšším věku nebo u pacientů s déletrvajícím vysokým tlakem. Nejčastěji jsou lokalizovány na prstech a na patě, v oblasti zevního kotníku či v místech tlaku obuvi nad kostními prominencemi. Vředy vzniklé na podkladě onemocnění tepen často zasahují tkáň velmi hluboko (nezřídka až ke kosti) a jsou doprovázeny modrými až černými hemoragiemi. Následkem těžkých poruch prokrvování dochází ke vzniku nekróz. Zánětlivé změny odehrávající se v nejbližším okolí počínajících vředů jsou příčinou okolního zarudnutí.
Vzniku ulcerací předcházejí asi u 10 % pacientů klaudikační obtíže, zvláště u nemocných trpících dyslipidemií, cukrovkou, hypertenzí a u silných kuřáků. Mezi rizikové faktory vzniku aterosklerózy patří konstituční dispozie, nezdravý způsob života (především strava bohatá na tuky a kalorie), hypertenze, diabetes mellitus, hypotyreóza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofilie a plicní insuficience. Arteriální bércový vřed je značně bolestivé onemocnění, a to především v nočních hodinách při vodorovné či zvýšené poloze nohou.
Důležitá je přesná diagnóza a odstranění nekrózy. Na počátku léčby stojí přesné stanovení diagnózy a zhodnocení stupně postižení t
Ve svém příspěvku PLISEN POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
dobrý den,před rokem mě začal bolet prst na ruce ale moc jsem tomu něvěnovala pozornost, myslala jsem ža mám jen záděr, nebo jsem zajela pilníkem. Po nějaké době mi mězi kůžičkou a nehtem vznikla malá bílá tečka- a z té začal vatékat hnis,Nebralo to konce a trvalo to několik dnů.Byla jsem dost zničená, protože o nehty jsem se vždy vzorně starala a nikdy neměla zapotřebí umělé. Asii po dvou měsících jsem zašla k lékaři-chirurgovi. ten doporučil višnové zábaly. To trvalo ěkolik týdnů, pomohly od bolesti a vzhled nehtu nebyl až tak hrozný, přesto se nemoc po pár týdnech opšt vrátila.Poté doporučil strhnutí něhtu. Což jsem odmítla, sehnala jsem si mastičku z trávy a neht se ,,zahojil" ale neroste rovný, naštěstí je jen n aboku a není tak viditelný. To bylo před rokem a tec se mi udělalo to samé na palci stejné ruky. Jsem v nocé práci a nemůžu chodit s višnákem palec bolí a já jsem na dně. Marijánka nezabírá....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neta.
Dobrý den,přečetla jsem Váš článek o bolávém prstu a chtěla by
pomoci,povedlo si mi vyléčit samotné svůj prst,který jsem rizla až do kosti padnutím na sklěnenou lahev.Dik chirurgovi,zašíl mi
tkaně,proto že rána byla vélká.Po určité době palec se nechtěl hojit,a hnisal a hnisal,až mi svalstvo prstu zmizelo pod jeho kůži.
Pán doktor mi tedy nabidl uříznout prst,aby mi zachranil zápěstí,
ja jsem ale ne dala na zákrok souhlas,přišla jsem domu,dala vařit vodu,pak přidala do ní sůl a hipermangan malou špetku,aby voda jen zružovela,a pak až se dálo výdržet teplotu vody,ponořila do něj bolávý prst asi na 10-15min.,zatím osušila ho sterilným můlem ,uřizla list aloe-very,odstranila šipy,otevřela ho a přiložilana ranu,vlastně jsem ovínula celý prst listem a zabalila zase do sterílního můlu,ták,jak to dělají sestríčky v nemocnicí.A tak jsem pokračovala v samoléčení,pokud se mi prst úplně ne uzdravil,dnes na něm nosím snůbní prstinek,proto že od té doby ne znám s ním žádné jíné stárosti.
Tutu metodu používám vždy,kdýž mám nejaké problemy se zraněním s hnísávymi následky a pořád mi pomáhá.
Pokud se zub hůře prořezává, ale jinak je jeho postavení mezi ostatními zuby anatomicky správné, může se zubař rozhodnout, že odstraní sliznici, která překrývá prořezávající se zub. Obvykle to učiní pomocí skalpelu nebo vysokofrekvenčního nože. Často ale ani tento zákrok nepomůže, zub musí být vytržen. Pokud je zub silný a správně rostlý, odstraní se stejně jako ostatní zuby pomocí kleští. Pokud je ale zub slabý, nebo se objeví jiná komplikace, tak se zub musí rozřezat a vytahovat po částech. Takový zákrok může trvat i dvě hodiny a obvykle se u něj využívá buď lokální umrtvení, nebo celková anestézie. Lokální umrtvení obvykle stačí, navíc přitom nemusí asistovat anesteziolog. Takového zákroku se není třeba bát, pacient sice zákrok vnímá, ale necítí bolest. Vnímá jen tlačení a tahání. U neprořezaného zubu je zákrok velmi jednoduchý, jedná se o řez do dásně, kde se odstraní část čelistní kosti nad zubem a pak se rána zašije. Stehy se vyjmou zhruba po týdnu. Po vytržení zubů může dojít k několika komplikacím, například k zpožděnému krvácení, zanesení infekce do rány, zánětu. Hojení zubů ovlivňuje jak průběh zákroku, tak i věk, srážlivost krve a stres. Po zákroku je obvyklá bolest, která je způsobená tím, že kost zůstala holá, až když se zakryje dásní, tak bolest ustane. To trvá zhruba týden. Po tu dobu se doporučuje užívat analgetika proti bolesti, raná aspoň první dny chladit a nevyplachovat a vyvarovat se veškerému drobivému jídlu. Od druhého dne by se měla ústa vyplachovat odvarem z heřmánku.
V naší poradně s názvem BÉRCOVÝ VŘED NA KOTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Před rokem mě pokousal pes do kotníku, chirurg říkal, že to nemohou operovat, že by se mi tam udělal bércový vřed. Teď se mě tam udělalo, takové suché místo, uprostřed zanícené. Tak se chci zeptat, jestli je to náznak na bércový vřed nebo ne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rozhodně je to situace, kterou je potřeba léčit. Lze ji léčit obvazem, jako by to byl bércový vřed. Obvazem na bércový vřed, můžete léčit i popáleninu, různá škrábnutí, říznutí, ale i chirurgický řez. Záleží na tom, jaký obvaz si v lékárně vyberete. Ve Vašem případě, pokud je tam strup, nebo ta rána je suchá, tak by nejlepším obvazem byl obvaz s hydrogelem. To znamená, že obvaz bude vybaven vrstvou ve formě gelu s určitou speciální léčivou látkou, kterou nanesete na ránu. Dobré je ještě před přiložením překrývat ránu sterilní síťkou, aby se gel hned nevsákl. Hydrogel pomůže rozpustit strup a uvolní průnik léčivých látek k nové kůžičce, která se bude lépe a rychleji hojit.
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
Ve svém příspěvku CHLORELLA NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Zdravim. Chlorellu jsem začala brát asi před 14 dny. Cítím, že nejsem tolik unavená, ale cítím pořád že mám plný žaludek, i když skoro nic nesním. Prostě od rána do večera plná, i špatně chodím na záchod. Břicho mám trochu víc zvětšený a neni to moc příjemný.. Možná jsem i něco nabrala. Proto mám dotaz. Může to být jenom nějaká počáteční reakce, když na to tělo nebylo zvyklé, která za chvíli zmizí?Přiznám se, že tolik nedbám na pravidelnou stravu a pravidelní příjem vitamínů. Nebo nebo to má nějaký negativní vliv a léky bych měla okamžitě vysadit? Máte někdo podobnou zkušenost? Děkuji moc za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při léčbě otoků zabalte postiženou oblast 4 až 8 vrstvami alobalu a mezi každou vrstvu vložte hadřík nebo kus papíru. Udržujte bolestivou oblast zabalenou po dobu nejméně jedné hodiny a pak ji odkryjte. Po dvou až třech hodinách postup opakujte, a to po dobu 3 – 7 dnů, v závislosti na intenzitě otoku.
Lékaři v USA používají alobal i při léčení dny. Nemocné palce se zabalí hliníkovou fólií a nechají takto po dobu 12 hodin. Tento postup by se měl opakovat cca 12 dnů.
Tato metoda může být použita i při nachlazení a kašli. Je nutné zabalit nohy 5 až 7 vrstvami alobalu a mezi každou vrstvu vložit kus papíru nebo bavlněné tkaniny. Nechte působit asi 1 hodinu, alobal vyjměte, po 2 hodinách postup opakujte. Opět alobal sundejte, udělejte si 2 hodinovou pauzu a postup opakujte po třetí. Tuto metodu byste měli praktikovat asi 1 týden.
Alobal je také velmi dobrý pomocník při popáleninách. Nejprve je třeba vyčistit spálenou oblast studenou tekoucí vodou a vysušit. Je-li kůže poškozena více, lze použít sterilní gázu a absorbovat z rány tekutinu. Když je rána dokonale suchá, nanese se tenká vrstva masti používané běžně na popáleniny a na ni se položí alobal. Poté se zakryje rána obvazem a nechá v klidu, dokud bolest neodezní.
Chcete-li projasnit svou kůži a oči po probdělé noci, je třeba hliníkovou fólii roztrhat na malé kousky a dát je na několik hodin do mrazáku. Takto namražené kousky alobalu přiložte na obličej a na oční víčka a nechte působit 15–30 minut. Budete překvapeni, jak stopy únavy, nespavosti a stresu zmizí z vaší pokožky.
V naší poradně s názvem LIPOM ODSTRANĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Dobrý den,
mám lipom v oblasti žaludku. Slyšela jsem, že jeho odstranění není nic závažného, ale že je pod ním kilní jamka, kterou je potřeba zašít.
Chtěla jsem se zeptat, zda musím být potom na neschopence, jelikož mám namáhavou práci nebo jde jen o jednodenní zákrok.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samotná excize lipomu - jeho chirurgické vyjmutí je jednoduchý jednodenní zákrok, ale rekonvalescence rány trvá minimálně týden, kdy je nutné ránu nijak nenamáhat, aby se mohla utvořit jizva. Když tuto fázi podceníte, tak by se rána mohla hojit i delší dobu a k tomu byste dostala jako odměnu nepěknou jizvu. Minimálně do vytáhnutí stehů byste se měla zdržet fyzické námahy břišních svalů.
Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
Ve svém příspěvku VÝTAŽEK ZE SEMEN ZELENÉ KÁVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Souhlasím s Gábinou.Užívám 2týdny,váha nešla dolů ani o deko a sladké bych jedla od rána do večera.Stydím se někomu přiznat,že jsem na to naletěla a ještě za takové peníze!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gábina.
Taky raději mlčím :) Kámoška by se mě zeptala, jestli nemám švába na mozku :D
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z