Hydrokoloidní krytí je absorpční krytí s polopropustnou vrstvou z polyuretanu. Při absorpci výpotku z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně, čímž stimuluje a podporuje granulaci a epitelizaci. Pojímá infikovaný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Zároveň brání vstupu infekce do rány. Hydrokoloidní krytí je voděodolné a snadno se aplikuje.
GranuFlex
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem MYKÓZA V TŘÍSLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Dobrý den, poslední dobou mam problémy v třiskach. Svědění a vlhkost kolem varlat. Můžete mi poradit co s tím mohu dělat.
Dekuj
Zdenek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To jsou přesně podmínky pro vznik "vlka". U toho pak nesnesitelně svědí pokožka, a když to k uspokojení poškrábete, tak to začne pálit, jako když se do toho zakousne vlk - proto také ten název. Nejlepší péče je pravidelné mytí mýdlem a dobré vysušení - nikoliv drhnutí ručníkem. Ideální je vysušit to fénem a pak hned nanést tekutý pudr nebo dětský zásyp. Do dvou dnů je to pryč. Se zásypem ale ještě pokračujte, obzvláště když se hodně potíte ve vedru nebo při zátěži. Zásyp aplikujte ráno i večer před spaním. Kdybyste již vlka měl tak použijte mast Hydrocortisone, která je volně prodejná v lékárně. Pomůže vám do jednoho nebo dvou dnů se toho zbavit.
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
V naší poradně s názvem JAK NA OPRUZENINY KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Dobrý večer moc bych vás chtěla poprosit o radu, už víc jak měsíc mám opruzeninu v trisle a rostahuje se mi to na pipku moc se omlouvám jak jsem to napsala,koupila jsem si v lékárně sudokrem a nic teď si to mažu framykoinem a také nic, nevím co mám dělat je mi to nepříjemné měla jsem to i pod prsem tam mi to pomohlo moc děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To je normální a potká to každého. Pro odstranění je důležitá každodenní hygiena a jemné ale důkladné vysušení ručníkem nebo lépe fénem. Pokožku vysoušejte jemným přikládáním vždy čistého ručníku, který byl vyvařen během praní alespoň na 60°C. Pokožku ručníkem nedrhněte, ale ručník jen přikládejte. Drhnutí může navodit libý pocit při svědění, ale jinak kůži naruší a umožní prostoupit tomu opruzeneckému neřádu hlouběji do kůže. Za opruzeninu může nejčastěji nějaká mykóza. Mykózy milují vlhko, takže abyste zabránila vzniku vlhkého prostředí při pocení, tak ihned po vysušení aplikujte dětský zásyp. Máte-li trochu nadváhu, tak klidně můžete použít k zásypu i toaletní papír, který složíte a umístíte ho mezi nohy. Jakmile nebude vznikat vlhko, tak opruzenina samovolně zmizí. Dbejte na to, abyste zásyp obnovila vždy, když ucítíte, že již zvlhnul.
Druhá možnost je místo zásypu použít mast Clotrimazol, kterou volně koupíte v lékárně. Použijte ji vždy po umytí dvakrát denně. Do několika dní se to zahojí.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,prosím o radu,manžel je vozíčkář po těžké cmp,jelikož se málo pohybuje často trpí zapařeninou třísel.Předem děkuji a přeji Vám vše dobré
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omývat jemným dětským mýdlem a po šetrném vysušení aplikovat dětský zásyp. Zpočátku můžete vkládat sterilní tkaninu do kožních záhybů, a až se vše zahojí, tak bude stačit jen ten zásyp.
Na smradlavé nohy je účinný kamenec. Do šesti litrů vody nasypte jednu čajovou lžičku kamence v prášku. Máchejte si nohy v roztoku asi půl hodiny. Na závěr opláchněte čistou vodou. Tento postup opakujte po čtyři dny. Tuto proceduru by měli provádět jednou za měsíc všichni, kdo chtějí snížit zápach nohou.
Na snížení zápachu po příchodu domů si můžete také dát nohy na deset minut do vody, ve které rozpustíte pár zrnek hypermanganu. Voda by měla mít jen narůžovělou barvu.
Nebo si připravte octovou vodu. Do litru vody dáte jednu až dvě polévkové lžíce octa a nohy do ní ponoříte na deset minut. Hypermangan i ocet ničí zárodky kvasinek a plísní. Až nohy osušíte, můžete je ošetřit vhodným hydratačním krémem. Ten kůži jednak mírně promastí, ale zároveň zmírní pocení.
Vysoušecí účinky, vhodné k zamezení zápachu chodidel, má také tanin, organická sloučenina obsažená v listech čaje. V litru vody vařte po dobu deseti minut tři pytlíky černého čaje. Následně přilijte studenou vodu a namočte si v tekutině nohy. Nechte působit půl hodiny. Na závěr opláchněte chodidla v čisté vodě a do sucha osušte. Tuto kúru byste měli absolvovat v lepším případě dvakrát denně. A to tak dlouho, dokud nezaznamenáte výraznou změnu. Poté stačí aplikovat dvakrát týdně.
Při pocení nohou pomůže i zásyp. Lehce si dvakrát denně poprašte chodidla zásypem, který koupíte v lékárně. Zásyp je účinný, pokud jej aplikujete na suchou nohu. Jakmile už je chodidlo zpocené, je na zásyp pozdě a použitý prášek na chodidlech vytvoří jen kaši.
Na pocení nohou jsou velmi dobré šalvějové koupele, pokud je pocení na více místech těla, pak se doporučuje pít šalvějový čaj. Na 2 litry vody dejte 5 lžic sušené šalvěje, používejte každý večer a po týdnu by se pocení mělo zredukovat. Šalvějové tinktury můžete zakoupit i v lékárnách.
Důležitý je hygienický režim, prodyšné boty, bavlněné ponožky.
Proti potivosti lze doporučit i Driclor, bezbarvý roztok vhodný pro ošetření kůže se zvýšenou potivostí. Driclor se používá v oblasti podpaží, rukou, nohou, čela, zad, ale je možné ho použít i na jiných místech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto pásový opar skutečně není. Jde o dermatitidu nejspíše opruzeninu. Více by vám sdělil kožní lékař při vyšetření v ambulanci. Při léčbě opruzeniny je použití masti kontraproduktivní, protože mast zadržuje na pokožce vlhkost a ta dále podporuje rozvoj těchto boláků. Na opruzeniny zabírá sucho. Pokožku je třeba omýt mýdlem, vysušit fénem do sucha a aplikovat zásyp. Jakmile zásyp zvlhne, tak třeba vše opakovat.
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
Ve svém příspěvku ŠTÍPANCE NA TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den, nevite od jakeho hmyzu by to mohlo byt? Puvodne to byl klasicky maly pupinek jako od komara a ted je z toho takovyto bolak o prumeru 2cm, ktery se zanecuje. Predem diky za odpovedi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Já měla štípance v létě. Noha mi natekla dvojnásobně. Šla jsem k lékaři, ale tam zrovna malovali. V zoufalství jsem zašla do lékárny. Paní mi dala fenistigel a zásyp na rány s desinfekcí. Asi za 3 dny se vše zahojilo.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Léčba není nutná. Postiženou kůži je vhodné omývat vlažným roztokem heřmánku, jemně osušit a do kůže vetřít čistý avirilový zásyp bez příměsi azulenu. Zásyp si nasypte na dlaň a rukou na postižená místa jemně vetřete. Tento postup během dne několikrát opakujte a také častěji přebalujte. Kůže se velmi rychle zklidní, ale také vysuší, proto ji následně musíte ošetřit zvláčňujícím přípravkem, na který bylo dítě zvyklé.
Jak lze předcházet vzniku potniček u dětí:
V bytě udržujte stálou teplotu a snažte se nechat v místnosti proudit vzduch (pootevřená ventilace).
Volte vždy vhodné oblečení (spodní vrstvy by měly být bavlněné).
Dítě zbytečně moc neoblékejte, aby na sobě nemělo příliš vrstev k poměru teploty vzduchu, spíše ho otužujte.
Snažte se omezit pobyt dítěte v horkém a vlhkém prostředí.
Na noc dítě ukládejte ke spánku do chladné, dobře vyvětrané místnosti.
Do postýlky na matraci nedávejte klasické igelitové podložky.
Dbejte na zvýšenou hygienu, dítě častěji přebalujte a vždy jej otřete k tomu určenými dětskými hygienickými ubrousky.
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Od června mám problém s bércem na levé noze,zatím mě léčí denním převazem s debriecasan gelem a přelepit gázou bactigras.nyní po stěru z rány zjistili v ráně přítomnost streptokoka,Protože jsem alergik,bojí se dát penicili.Nejdříve se musí udělat testy.Rána a celá noha mě trvale i v noci hodně bolí-štípe a pálí-,prosím poraďte,co s tím.Vrlmi děkuji za každou radu/ je mi 80 let/.Přeji hezký den.Hana
Postiženou kůži je vhodné omývat vlažným roztokem heřmánku, jemně osušit a do kůže vetřít čistý avirilový zásyp (bez příměsi azulenu) – zásyp si nasypte na dlaň a rukou na postižená místa jemně vetřete, postup během dne několikrát opakujte a také častěji přebalujte. Kůže se velmi rychle zklidní, ale také vysuší, proto ji následně musíte ošetřit zvláčňujícím přípravkem, na který bylo dítě zvyklé.
Postižené místo oplachujte odvarem z dubové kůry, nálevem z řapíku nebo měsíčku (nejste-li alergičtí, lze použít i heřmánek). Spěte na boku či břiše („větrejte“ kůži), postiženou oblast na noc namažte zinkovou mastí.
Připravte si sedací koupel z jedlé sody (pokud máte levandulovou silici, nakapejte 4 kapky na sodu a následně rozpusťte ve vodě). Postačí vám ½ hrnku sody na ½ vany.
Přikládejte obklady z takzvaného Jarischova roztoku (koupíte v lékárně). V tomto případě už ničím dále nemažte.
Máte-li rádi aromaterapii (nebo ji má ráda vaše drahá polovička), vyrobte si léčivý sprej. Do ¼ litru převařené vody nalijte lžičku lihu (klidně slivovice), ve kterém rozpustíte: 6 kapek eukalyptové, 6 kapek levandulové a 6 kapek kvalitní heřmánkové silice. Vše vlijte do rozstřikovače a dejte do lednice. Následně lze provádět chladivé a příjemně aromatické léčebné „obstřiky“. Silice navíc mají i dezinfekční účinky.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Lékaři dnes příliš nedoporučují dětský zásyp, protože vytváří na pokožce hrudky a může kůži zbytečně třít. Proto jsou lepší masti a krémy, ale stále je mnoho maminek, které na pudr nedají dopustit.
Když vám nezabírají osvědčené mastičky, je lepší dojít si k pediatrovi, protože ne každé začervenání a podráždění musí být opruzeniny. V některých případech se může jednat o kvasinkovou infekci, která se nazývá kandidóza. Plíseň Candida má ráda vlhko, teplo a narušený povrch. Na místě infikování vznikají rudá místa s bílými puchýřky či pupínky, které praskají a postupně se šíří. Lékař vám může předepsat antimykotické masti a krémy. Někdy stačí i klasická genciánová violeť.
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
V naší poradně s názvem PLISEN VE VLASECH SAMPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
jak se zbavit supinate a zhrubele kuze ve vlasech
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Olino, jak to přesně vypadá? Jsou to ostrůvky s načervenale zabarvenou kůží a s nažloutlými šupinkami? Místa, kde se tvoří šupinky, jsou suchá a nebo mastná či mokvající? Mění se intenzita projevu - v létě je toho méně a v zimě naopak více? Svědí to? Máte to jen ve vlasech nebo ještě někde jinde? Jak to máte dlouho? Viděl to někdy nějaký lékař? Popište to trochu více, abych Vám mohl lépe pomoci.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
Ve svém příspěvku BOLEST VARLETE,TRISEL,HLAVA,OPAR,VYRAZKY I NA PENISU,PADANI VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den.
Prosim Vas o radu,protoze uz proste nemuzu dal. Mel jsem pohlavni styk pred osmy mesici. Po necelem tydnu jsem dostal horecku 39,5` a velky opar. Po dalsim tydnu me zaclo bolet prave varle (bolelo 2mesice) a trisla. Po mesici a pul po styku na venci zaludu mokvajici "opary". Nasledovala vyrazka na hornich castich rukou. Pozdeji vse odeznelo ale ted me uz dva mesice boli hlava,boda v usich a silene padaji vlasy. Byl jsem na testech hiv po mesici po dvou i po trech a nic. Probehly testy i na chlamiidie a sifylis a take nic. Porad se strasne bojim. Na co to prosimvas vypada a co mam delat?(doktorka mi odmitla delat dalsi testy)
Moc dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak dlouho se běžně hojí amputace prstu u diabetika?
Hojení amputace prstu u diabetika obvykle trvá déle než u nediabetiků.
U dobře kompenzovaného diabetu bez infekce může dojít ke zhojení během 4–6 týdnů. Při špatné kompenzaci, infekci nebo špatném prokrvení se však hojení může protáhnout na několik měsíců. Praktickým závěrem je počítat s delším průběhem a nezanedbat následnou péči.
Proč se amputace prstu u cukrovky hojí pomaleji?
Hlavním důvodem je vliv diabetu na cévy a imunitu.
Vysoká hladina cukru v krvi zhoršuje prokrvení a oslabuje obranyschopnost organismu. To vede k pomalejší regeneraci tkání a vyššímu riziku infekce, což přímo prodlužuje hojení rány.
Může se rána po amputaci znovu otevřít?
Ano, rozpad rány po amputaci je u diabetiků možný.
Nejčastěji k tomu dochází při infekci, špatné glykémii nebo nadměrném zatěžování končetiny. Praktickým opatřením je důsledné odlehčení a včasná kontrola při jakémkoli zhoršení.
Jak poznám infekci amputovaného prstu?
Infekce se často projeví změnami vzhledu rány.
Mezi typické příznaky patří zarudnutí, otok, výtok, zápach nebo zhoršující se hojení. U diabetiků může chybět bolest, proto je nutná pravidelná vizuální kontrola.
Pomůže lepší kompenzace cukrovky zrychlit hojení?
Ano, stabilní glykémie výrazně podporuje hojení.
Zlepšení kompenzace diabetu snižuje riziko infekce a umožňuje rychlejší regeneraci tkání. V praxi často vede ke zkrácení doby hojení i snížení rizika další amputace.
Je rozdíl v hojení amputace prstu na ruce a na noze?
Amputace prstu na noze se obvykle hojí hůře.
Důvodem je horší prokrvení dolních končetin a častý výskyt diabetické neuropatie. Prakticky to znamená nutnost ještě pečlivější kontroly u amputací na noze.
Kdy je nutné znovu vyhledat lékaře?
Při jakémkoli zhoršení stavu rány je nutná lékařská kontrola.
Zejména při zarudnutí, výtoku, horečce nebo zpomalení hojení. Včasná návštěva lékaře může zabránit dalším komplikacím nebo rozšíření amputace.
Lze amputaci prstu u diabetika úplně zabránit?
Ne vždy, ale riziko lze výrazně snížit.
Pravidelná péče o nohy, dobrá kompenzace diabetu a včasná léčba drobných poranění mohou amputaci často předejít. Praktickým závěrem je nepodceňovat ani malé rány.
V naší poradně s názvem MOKVÁNÍ A SVĚDĚNÍ KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Delší dobu mě trápí mokvání a současné svědění konečníku. Zkoušel jsem Faktu,Dobexyl, ale nic nepomáhá. Krátkodobě mi pomáhá Pimafucort. Zhruba po týdnu se problémy stále vracejí. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíš za to můžou kvasinky. Podobně se projevují i při praskání ústních koutků. Bude potřeba odebrat vzorek z povrchu kůže, na kterém se provedou testy účinných látek a podle výsledků se určí vhodný lék. Zajděte na gastroenterologii a tam je požádejte o pomoc. Jinak hrozí zbytečné komplikace zanesením druhotné infekce do mokvající tkáně.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Kortikosteroidy se běžně vytvářejí u zdravého člověka v kůře nadledvin. Jsou to hormony, které řídí spoustu důležitých pochodů v těle a jsou naprosto nezbytné pro přežití. Vylučované množství hormonů se přizpůsobuje aktuálnímu zdravotnímu stavu. V nemoci a ve velkých stresových situacích se produkce kortikosteroidů zvyšuje.
Kortikoidy, synteticky (uměle) připravené látky se stejnou strukturou jako kortikosteroidy, jsou preparáty vyrobené na podobné bázi, jakou mají lidské hormony. Jejich základním pozitivem je jejich silný protizánětlivý účinek. S těmito léky se setkáváme při léčbě prakticky všech závažných zdravotních stavů, kde ostatní léky nezabírají.
Lékaři používají lokálně působící kortikoidy i u atopického ekzému, který se může vyskytovat také v oblasti očí. Velice účinně léčí zanícenou pokožku. Není však vhodné používat je příliš dlouho. Mohou vyvolat ztenčení kůže a její větší křehkost. Navíc, bude-li plocha ošetřované kůže příliš velká, stoupá riziko, že se projeví i vedlejší účinky vstřebaných kortikoidů. Pacient by je proto měl užívat po dohodě s lékařem a především jen na vyřešení akutního zánětu. Když se to podaří, nahradí je krémy nebo emulzemi určenými na promazávání kůže, které pomáhají obnovit kožní bariéru.
Šetrnějším prostředkem než kortikoidy se ukázala být i lokálně působící imunosupresiva. Tyto krémy potlačují nežádoucí imunitní reakci v postiženém místě a s ní i vznik samotného zánětu. Obsahují účinnou látku tacrolimus nebo pimecrolimus. Teprve v případě, že jejich efekt není dostačující, může pacient sáhnout po kortikoidech určených na atopický ekzém. Lékaři považují za nejlepší, když tak činí s vědomím jejich předností i slabin.
Kortikoidy někdy mohou zvýšit nitrooční tlak a urychlit některé procesy v oku – může tak vzniknout tendence k zelenému nebo šedému zákalu. Při pravidelných kontrolách u očního lékaře se však riziko minimalizuje. Pokud tedy užíváte kortikoidy, měli byste preventivně chodit na oční kontroly alespoň 1x za rok.
Nejčastěji se kortikoidy používají na oči a oblast očí v podobě mastí. Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy.
Masti nejsou vhodné k aplikaci na velké plochy kůže a v teplých ročních obdobích ani na dermatózy s akutnější zánětlivou složkou a zvýšenou produkcí mazu. Mastné krémy se chovají v podstatě jako masti, kůži promašťují, jsou vhodné pro chronické a subakutní zánětlivé dermatózy. Nemastné krémy obsahují velké množství vody, po nan
Jedlový olej se vyrábí z chvojí a mladých výhonků sibiřské jedle. Je to biologicky čistý produkt, neboť jedle roste jen v ideálních podmínkách čistého ovzduší. Tento velmi cenný výtažek, který je biologicky vysoce aktivní, je od pradávna používán k osvěžení vzduchu, dále jako přísada do koupele a jako kosmetický a masážní prostředek. Ničí choroboplodné zárodky a odstraňuje nepříjemné pachy, šíří aroma lesního chvojí.
Jedlový olej obsahuje více než 35 aktivních látek (fytoncidů, vitamínů a éterických olejů).
Jedlový olej pomáhá na:
Opary (herpes) – po každém jídle lehce potřeme postižené místo jedlovým olejem. Trpíte-li opary často, doporučuje se zahájit endogenní dýchání s pomocí Frolovova dýchacího trenažéru za účelem posílení imunity a radikální změny procesů látkové výměny.
Bronchitida, zápal plic (pneumonie) – kombinujeme potírání s inhalací. Lze aplikovat buď pomocí Frolovova dýchacího trenažéru nebo domácím způsobem, kdy do nádoby nalijete vařící vodu, přidáte 3–4 kapky oleje, přikryjete si hlavu plenou a vdechujte páry. Pak potřete hrudník olejem a lehnete si pod přikrývku.
Angína – 2x až 5x denně ve 4–6hodinových intervalech aplikujte na mandle čistý olej pomocí špejle obalené ve vatě.
Chřipka a další nemoci z nachlazení (zejména u dětí) – olejem potírejte horní část zad a hrudníku, provádějte masáž chodidel v reflexních zónách 4–5x denně, v intervalech 5–6 hodin. Po každé proceduře pevně zabalte nemocného do prostěradla, oblečte mu teplé ponožky, přikryjte ho teplou přikrývkou a podávejte bylinkový čaj podporující pocení.
Kopřivka (diatesa) – smíchejte 1 díl jedlového oleje se 3 díly dětského krému nebo olivového oleje obohaceného vitamínem C. Můžete si také připravit mast z 3 kapek jedlového oleje a malého množství (asi 1 čajová lžička) jakéhokoli krému, vazelíny nebo lanolinu. Postižená místa potírejte směsí, dokud kopřivka nezmizí.
Kosmetický prostředek – jedlový olej je ideálním kosmetickým prostředkem. Má regenerační vliv na buňky, a tím v krátké době vypíná ochablou pokožku a odstraňuje vrásky. Působí také jako přírodní deodorant, proto ho slabým potřením aplikujte na místa, kde se potíte.
Zlomeniny, pohmožděniny – jedlový olej aplikovaný na zlomeniny a pohmožděniny urychluje růst kostí a hojení. Postižené místo potírejte 2x denně.
Revmatická polyartritida, artritida z nachlazení – předem prohřáté klouby (obkladem namočeným v horkém roztoku mořské soli) potírejte čistým jedlovým olejem a aplikujte Priessnitzovy obklady. Po třech dnech nastane úleva a pak individuálně aplikujte na noc podle bolestivosti kloubů a otoků.