Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.
Dobrý den , všimla jsem si na všech nehtech červené čárky. Dost mě to vyděsilo . Nemůže jít o předzvěst nějakého onemocnění ? Jsou jasně viditelné, foto možná klame . Děkuji Sylva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvané Terryho nehty. Terryho nehty dostaly své jméno od lékaře, který si jako první všiml, že se tento příznak vyskytl spolu se specifickými nemocemi. V 50. letech 20. století Richard Terry zjistil, že více než 8 z 10 lidí s těžkým zjizvením jater (cirhózou) mělo také bílé nehty.
Terryho nehty obvykle postihují všechny nehty. Ale můžete mít Terryho nehty na nehtech na nohou nebo jen jeden nehet na ruce či noze.
Některým lidem se Terryho nehty vyvinou jako součást normálního stárnutí. Je to proto, že lidé s Terryho nehty mají v blízkosti nehtového lůžka méně cév. U některých lidí ale Terryho nehty mohou být příznakem základního zdravotního stavu, jako je cirhóza, městnavé srdeční selhání, diabetes, selhání ledvin, virová hepatitida.
Terryho nehty často zmizí, když léčíte stav, který způsobuje tento příznak, pokud tedy nesouvisí pouze se stárnutím.
Pokud máte Terryho nehty, je důležité jít k lékaři na kontrolu. Někdy se Terryho nehty objevují jako součást stárnutí. Můžou ale také poukazovat na vážné zdravotní problémy. Váš praktický lékař pozná rozdíl.
Virová hepatitida je různými viry způsobené zánětlivé onemocnění jater. Rozlišujeme virovou hepatitidu typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnější onemocnění, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž terénu často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Projevy žloutenky
Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi všech tří výše zmiňovaných typů velice podobné příznaky. Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně diagnostikována. Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici, a naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma (žloutenka neboli ikterus). V některých případech může být prvním příznakem choroby právě až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
V naší poradně s názvem MIRNE ZVYSENY STR.OBJ.TROMBOCYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena ekrtova.
Dobry den. Chtela jsem se zeptat, jestli to neco znamena, kdyz mam zvyseny objem str.trombocyu, mam 11. Dekuji. Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní test na střední objem trombocytů (MPV) vyjadřuje průměrnou velikost krevních destiček. Krevní destičky jsou malé krvinky, které se slepují a vytvářejí krevní sraženiny, které zastavují nebo zpomalují krvácení, když máte řeznou ránu nebo zranění. Krevní destičky se tvoří v kostní dřeni. Pohled na velikost krevních destiček poskytuje informace o tom, jak dobře fungují. Tento test může pomoci diagnostikovat krvácivé poruchy a onemocnění kostní dřeně.
Samotný test MPV ale nemůže diagnostikovat zdravotní stav. Lékař použije vaše mírně zvýšené výsledky MPV, počet krevních destiček a další výsledky testů, aby získal úplnější obrázek o vašem zdraví.
Proč máte zvýšenou průměrnou velikost krevních destiček? Nově vyrobené krevní destičky jsou větší než starší destičky. Takže pohled na průměrnou velikost vašich krevních destiček může poskytnout informace o tom, zda vaše kostní dřeň vytváří hodně nových krevních destiček. Ke zvýšenému MPV může dojít, když se mladé krevní destičky uvolní do krevního řečiště, aby kompenzovaly zvýšenou destrukci krevních destiček. Fyziologické hodnoty testu MPV jsou 7,8 až 11,5 femtolitrů. Vy máte 11, což je blízko horní meze. To znamená, že vaše krevní destičky jsou větší než obvykle a to může znamenat, že vaše starší (menší) krevní destičky jsou ničeny zvýšenou rychlostí a vaše kostní dřeň vytváří mnoho nových krevních destiček. Proč? To určí až lékař zhodnocením dalších výsledků krevního obrazu.
Vysoké hodnoty MPV nad 20 fl. mohou být příznakem těchto onemocnění:
- Trombocytopenie, nedostatek krevních destiček.
- Myeloproliferativní onemocnění, rakovina krve, při které kostní dřeň tvoří příliš mnoho krevních destiček nebo jiných krevních buněk.
- Preeklampsie, komplikace, která obvykle začíná po 20. týdnu těhotenství a způsobuje vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
- Diabetes.
- Hemolytická anémie.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
V naší poradně s názvem SILNÝ DRÁŽDIVÝ SUCHÝ KAŠEL SE ŠIŠKOU V KRKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Už měsíc jsem marodila se suchým dráždivým kašlem,prý virové onemocnění..Pak jsem nastoupila na týden do práce a kašel začal opět a s bolestivým polykáním a pocitem šišky v krku jsem jela na pohotovost.Plíce mám v pořádku,co by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto se může projevovat laryngitida, která začíná bolestí v krku, postupně přechází ve zduření mandlí, což má za následek změnu hlasu, a pak zasáhne i hrtan a hlasivky, kde se zduří sliznice včetně hlasových vazů a hrtanové příklopky a to vyvolává pocit oné šišky v krku. Samotnou léčbu nejlépe určí lékař na ORL (ušní, nosní, krční). Podle výsledků vyšetření se určí příčina laryngitidy, zda-li je virová nebo baktreriální a k tomu se nasadí účinná léčba. Zároveň se s úspěchem uplatní léky jako je Erdomed na odkašlávání.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
V naší poradně s názvem CRP A LYMFATICKÝ OBĚH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý večer,
mam už 5let problémy s lymfamy.Mam doma masážní kalhoty,které denně používám.
Nyní mam ale problém.Mam zvýšenou hladinu CRP 17.Zajímalo by mě,jestli s touto hodnotou můžu provádět masáž v lymf.kalhotech a jestli hodnota může být zvýšená díky právě mému problému .
děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
CRP je předevšim ukazatel zánětu v těle. Bakteriální infekce zvýší CRP na vysoké hodnoty nad 100. Virová infekce naopak pod 100. Mírně zvýšené CRP 10 až 20 může ukazovat na problém se srdcem nebo cévami. Pro správnou odpověď, zdali provádět lymfatickou masáž nebo ne, bude zapotřebí nejdříve zjistit příčinu zvýšeného CRP. Proto bude nejlepší, když se na dalším postupu dohodnete se svým lékařem, buď s praktickým lékařem a nebo s kardiologem.
Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.
U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.
Ve svém příspěvku ČÍM ZKLIDNIT PODRÁŽDĚNÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pěkný den dnes jsem byl v nemocnici mám zvýšené jaterní testy,na žlučníku tečky písku,bolí mě břicho měl jsem už víc jak 8 dní průjem.V nemocnici měli podezření na virová hepatitida..Nevěděli chtěli si mě tam nechat marodím doma a mám dietu...překvapil mne počet doktorů a doktorek z UK .český byl jediný.Uk doktorce jsem moc nerozuměl...Zítra se jdu domluvit se svou skvělou doktorkou co dál.Do těžké práce pro bolesti břicha nemohu..Mějte se krásně chci být zase zdravý a ještě dva roky do důchodu po odpracovaných 44 letech práce...Milan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.
Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.
I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.
Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.
Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.
Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocnění je velmi vysoká, obzvlášť když je člověk s nakaženým dlouhodobě v kontaktu. Onemocnění spalničkami také nahrává, pokud je člověk oslaben jinou nemocí, má nedostatek vitamínu (hlavně vitamínu A) a případně trpí i podvýživou.
Virové onemocnění spalničky doprovází také vysoké ho
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA A VĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda roztroušenou sklerozu může mít 12-ti letý syn. Roztroušenou sklerozu má sestra a syn má podobné příznaky: rozmazané vidění, bolesti hlavy, bolest hlavy za očima, bolesti nohou. Děkuji za odpověď. S pozdravem Lenka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoliv je roztroušená skleróza onemocnění spíše dospělých lidí, není vyloučen její výskyt ani u dětí. V předpubertálním věku se ale velmi těžko diagnostikuje, neboť příznaky mohou souviset s růstem nebo jinými onemocněními. Pokud máte v rodině již výskyt tohoto onemocnění, tak by bylo vhodné provést preventivní vyšetření u dětského neurologa, aby se předešlo zanedbání a případnému rozvoji onemocnění.
Otimectin se řadí mezi přípravky na kočičí svrab. Cena léku je 300 Kč. Jedná se o bezbarvý až lehce nažloutlý, mírně opalescentní a viskózní gel pro kočky.
Léčivá látka v 1 g: ivermectinum 1 mg
Indikace: léčba ušního svrabu u koček (Otodectes cynotis)
Kontraindikace: Nepoužívat v případě přecitlivělosti na léčivou látku nebo na některou z pomocných látek. Nepoužívat při perforaci ušního bubínku. Nepoužívat, jestliže ušní bubínek není zcela vidět. Nepoužívat u koček s ucpanými zevními zvukovody při chronickém zánětu. Nepoužívat u koček trpících systémovým onemocněním.
Nežádoucí účinky
Náhodné použití u koťat a koček s perforovanými ušními bubínky nebo ucpaným zevním zvukovodem může vést k nežádoucím účinkům charakterizovaným útlumem centrálního nervového systému spojeným s apatií, anorexií, mydriázou, ataxií, třesy a sliněním. Jestliže zaznamenáte jakékoliv závažné nežádoucí účinky či jiné reakce, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, oznamte to prosím veterinárnímu lékaři.
Dávkování: Místní podání do zevního zvukovodu. Naplňte zevní zvukovod přípravkem. Tím zajistíte dávku veterinárního léčivého přípravku přibližně 1 gram (odpovídá 1 mg ivermektinu) do každého ucha. Jemně vmasírujte a zajistěte rovnoměrnou distribuci stiskem ušního boltce z vnější strany.
Aplikaci opakujte po sedmi a čtrnácti dnech.
Po léčbě se doporučuje další veterinární vyšetření, protože může být nutné opakovat nebo přehodnotit léčbu.
Pokyny k použití: Před použitím přípravku uši vypláchněte nebo vyčistěte. Je třeba ošetřit obě uši současně.
Uchování: Uchovávat mimo dosah dětí. Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před chladem nebo mrazem. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na tubě a krabičce. Po prvním otevření spotřebujte do 28 dní.
Upozornění: Všechny společně držené kočky by měly být léčeny proti invazi roztoči Otodectes cynotis současně. Další vnímavá zájmově chovaná zvířata (psi, fretky) v domácnosti by v případě zjištění a potvrzení přítomnosti ušního roztoče měla být také léčena, a to jiným vhodným přípravkem.
Zvláštní opatření pro použití u zvířat
Vzhledem k nedostatku informací o bezpečnosti by přípravek neměl být používán u koček do 16 týdnů věku. Je třeba postupovat opatrně, aby se po podání zabránilo styku přípravku s očima nebo tlamou zvířete. Je třeba zabránit požití přípravku kočkami vzájemným nebo vlastním olizováním místa podání. Avermektiny nemusí být dobře snášeny všemi necílovými druhy. Případy nesnášenlivosti přípravku jsou hlášeny u psů, zejména u kolie, staroanglického ovčáka a příbuzných plemen nebo kříženců, a také u želv. P
Ve svém příspěvku CELLULITIS - ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacla kozel.
Při dovolené na Srí Lance jsem byl posižen cellutits . V den onemocnění bylo velké horko, byl jsem na slunci a málo jsem pil.
Začalo to velkou zimnicí, která trvala téměř dvě hodiny. Následně jsem měl horečky mezi 39-40 C.V počátečním stádiu jsem vůbec nevnímal a ztrácel jsem vědomí.
Byl jsem sanitnou na lůžku převezen do nemocnice, kde mi dávali nepřetržitě 6 dní infuse.Ošetřovali vzniklé hnisané rány, prováděli odběry krve, rentgeny atd. První čtyři dny jsem nejedl. Po 6 dnech v nemocnici, jsem byl sanitnou dopraven na letiště a odletěl jsem do ĆR.
Po celou dobu léčení jsem musel mít postiženou nohu nahoře, zvýšenou (podloženou) Můj názor je, že bez převozu do nemnocnice bych již nežil.
Dnes jsem v Čechách a 4. den v nemocnici. Onemocnění ustupuje.
Léčba v "banánové zemi" byla perfektní. Vybavení pokoju a lůžka (samostatná koupelná, lednička, mikrovlná trouba, kávovar, televize, skříň na ošacení atd.) je zcela nesrovnatelné s tím, na kterém ležím v ČR.
Rovněž vstupní prostory nemocnice, počet ošetřujícího personálu, jejich ošacení, nepřetržitá přítomnost u pacienta, ochota a stálý úsměv - nejde srovnávat s naším "vyspělým" zdravotnictvím. Abychom se na úroveň nemocnice a léčby ve Sri Lance, dostali bude trvat jistě ještě velmi dlouho (až se "nasytí" u nás všichni "potřební")
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
taky mám právě za sebou tuhletu strašnou zkušenost...přišlo to náhle zničeho nic..ruka zohavena Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Opar je virová infekce, odborně nazývaná Herpes simplex typu I. Začíná pocitem brnění, svědění nebo pálení na rtu. Pak se tvoří načervenalé vezikuly a krusty známé jako vřídky na rtu. Opar na rtu se obvykle samovolně zahojí do osmi až deseti dnů. Nakažlivost tohoto virového onemocnění a tedy i riziko přenosu je nejvyšší v první fázi vzniku oparu, když už ho cítíme, ale ještě není plně vidět. K přenosu dochází přímým kontaktem a po infikování zůstává virus v těle nadosmrti. Právě díky trvalé přítomnosti viru v těle se pak opary mohou u citlivých jedinců objevovat i opakovaně, aniž by muselo dojít ke kontaktu s jiným nakaženým. Obvyklým takovým spouštěčem bývá nárazový vysoký stres, podráždění sluncem, období menstruace a při vysoké horečce. Virová nákaza oparem u novorozenců může mít závažný průběh, stejně tak i u osob se sníženou imunitní funkčností, například u nemocných AIDS.
Zajímavé je, že opar na rtu není jediným místem výskytu. Stejné boláky se mohou objevit kolem očí, na prstech a kolem genitálií.
Často se také mluví o pásovém oparu. Ten je velmi podobný oparu na rtu, ale způsobuje ho odlišný virus (herpes zoster), který je pozůstatkem po prodělání neštovic.
V naší poradně s názvem KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den,
Prrosím o překlad lékařské zprávy. Mockrát děkuji za vás čas. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zprávy to vypadá, že si lékaři nevědí rady s bolestí vaší krční páteře, která se u vás z nějakého důvodu napřímila a znemožňuje vám pohyb hlavy a nejen jí. V roce 1996 jste prodělala operaci na krční páteři. Nyní znovu pociťujete bolest na krku a zátylku hlavy. Lékař se vám snaží pomoct a rád by lépe pochopil příčinu vašich obtíží, ale nemůže u vás provést důležité vyšetření EMG, protože máte zaveden kardiostimulátor. EMG neboli elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření by pomohlo lékaři rozlišit druh nervosvalového onemocnění, které vás trápí. Podle zprávy je třeba toto vyšetření provést za speciálních podmínek ve spolupráci s kardiologem. Zkuste s lékařem pracovat na nalezení vhodného zařízení a podstupte toto vyšetření. Dále váš lékař doporučuje provedení počítačové tomografie mozku. Taky je třeba toto vyšetření podstoupit.
Ze zprávy dále vyplívá, že vás trápí také bolesti nohou, které patrně pochází z onemocnění cukrovkou, kterou si kompenzujete inzulínem. Také máte ischemickou chorobu srdeční, což je onemocnění věnčitých tepen. Jedná se o tepny, které nedostatečně zásobují srdeční sval krví, tudíž ani kyslíkem a živinami a to vám způsobuje mírné selhávání srdce, kvůli čemuž vám byl implantován kadioverter defibrilátor. Mimo to dále trpíte kožním onemocněním lichen a žijete bez slepého střeva.
Co teď s tím vším? Od posledního vyšetření uvedeného v lékařské zprávě uběhlo již 5 let a poslední doporučení je rehabilitace pod vedením rehabilitačního lékaře a vyšetření počítačovou tomografií. Absolvovala jste něco z toho od té doby?
V naší poradně s názvem KOPRIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Ano virazka svedi hodně trvá tak půl hodiny a zmizí přijde mi že pálí mám ji měsíc nikdy v životě jsem alergii na nic neměla ani žádné léky neberu a rodina také ne nejdříve se objeví pupínky a pak se to slije vypadá to jak mapa mám to na celém těle mimo obličeje Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Když je vyrážka takto rozsáhlá po celém těle, tak je zapotřebí vyšetření kožním lékařem. Takto se mohou projevovat různá závažná onemocnění například cukrovka. Nepodceňujte to a běžte s tím ke kožnímu lékaři.
Můžete zkusit aplikovat kalciovou mast a než to zmizí, tak vyměňte noční košilku za pižmo. Vypadá to na přemnožení nějakých kvasinek, které prosperují z klima během vašeho spánku. Proto zkuste spát jen s lehkou přikrývkou a při nižších teplotách.
Ačkoli se běžně nazývá žaludeční chřipka, gastroenteritida není totéž jako chřipka. Virová gastroenteritida je střevní infekce, která zahrnuje známky a příznaky, jako je vodnatý průjem, žaludeční křeče, nevolnost nebo zvracení a někdy horečka. Zvratky mohou být zelené, žluté, čiré, růžové a nebo krvavě červené.
Nejběžnějším způsobem rozvoje virové gastroenteritidy (často nazývané žaludeční chřipka) je kontakt s infikovanou osobou nebo konzumace kontaminovaných potravin nebo vody. Pokud jste v pořádku, pravděpodobně se uzdravíte bez komplikací. Virová gastroenteritida však může být smrtelná pro kojence, starší dospělé a lidi s narušeným imunitním systémem.
Na virovou gastroenteritidu neexistuje účinná léčba, proto je nezbytná prevence. Vyhýbejte se potravinám a vodě, které mohou být kontaminované, a důkladně a často si myjte ruce.
V naší poradně s názvem ZNECITLIVĚLOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,
mám problém ohledně malíčku na levé ruce, během 3 týdnů mi postupně znecitlivěl od konečku prstu na celý prst a dnes jsem zjistil že i část dlaně. Nedá se říct znecitllivěl ale zdřevěněl.
Stačí třeba promasírovat prst a dlaň nebo je nutné navštívit doktora?
S díky, Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Příčinu necitlivého malíčku bude třeba hledat na celé nervové dráze levé horní končetiny. Někde na této cestě dochází k útisku nervu a to se pak projevuje necitlivostí a zdřevěněním. Masáž je bez pochyby prospěšná. Je ale třeba masírovat celou dráhu, včetně předloktí, paže, ramen, zad a krku. Určitě by bylo vhodné navštívit neurologa a nebo také ortopéda, aby se vyloučila závažná onemocnění. Také se zamyslete, jak spíte. Spánek na boku a na stále stejném boku také může způsobit tyto komplikace.
Prašivá kočka velmi pravděpodobně nebude trpět sarkoptovým svrabem. Častější je u koček svrab ušní (špinavé uši u koček), který se projevuje jako špinavé uši. Kožní změny na hlavě může způsobit také plíseň nebo hnisající poranění, případně se u koček vyskytuje takzvaný notoedrový svrab, což je druh prašiviny postihující převážně kočky. Sarkoptový svrab je u kočky opravdu vzácným nálezem, k jeho rozvoji je potřeba zhroucení imunity kočky, například při nemoci FIV. Projevuje se krustózním zánětem kůže na obličeji a na ušních boltcích a postižením tlapek, které může být doprovázené i ztrátou drápků. Na těle se objevují lupy. Kočka se z důvodu svědění nadměrně olizuje, takže si může vylízat lysiny. Inkubační doba svrabu u kočky může být dlouhá i několik měsíců.
Některé kočky jsou proti svrabu přirozeně odolné, takže i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat. To platí nejen pro nakažení strupovkou kočičí (Notoedres cati), ale také pro mnohem častější ušní prašivinu, kterou způsobuje strupovka ušní (Otodectes cynotis). Ta vyvolává velmi časté onemocnění zevního zvukovodu. Žije na povrchu kůže zvukovodu, a protože může být až 0,5 mm velká, lze ji občas rozeznat pouhým okem nebo lupou. Diagnóza se potvrdí mikroskopickým vyšetřením ušního výtěru, ve kterém se nacházejí živé i mrtvé zákožky. Dráždivým působením parazita vzniká zánět zvukovodu s nadměrnou tvorbou ušního mazu. Ten bývá tmavě hnědý až černý, drobivý a připomíná kávovou sedlinu. Ušní boltce jsou bolestivé, zarudlé a kočka se škrábe.
Onemocnění je velmi nakažlivé, šíří se přímým kontaktem z kočky na kočku při větší koncentraci koček, zvláště v horších hygienických podmínkách. Parazit je rozšířený celosvětově, může působit záněty zvukovodů u psů i jiných masožravců. Na člověka není přenosný.
V naší poradně s názvem HYPNOX LÉČÍ PROBLÉMY SE SPÁNKEM BEZ PŘEDPISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den chtěla jsem jse zeptat mám menopauzu. Poslední dobu nemohu spát je dobré užívat Hypnox forte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost je častým jevem během perimenopauzy a menopauzy. Některé ženy pociťují pouze mírné nebo příležitostné poruchy spánku, ale pro jiné může být nespavost závažná.
Hlavní léčbou nespavosti související s menopauzou je hormonální terapie. Funguje tak, že nahradí ztracené hormony, což může zlepšit mnoho symptomů menopauzy. Ženy mohou při používání této léčby zjistit, že lépe spí a zažívají méně návalů horka. Hormonální terapie je dostupná ve formě topických gelů, krémů a náplastí. Ženy ji mohou užívat i vnitřně prostřednictvím tablet nebo implantátu.
Další potenciální léčbou je nízkodávkový selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
Jsou to léky primárně na duševní onemocnění, ale mohou také snížit frekvenci návalů horka, což může pomoci se spánkem. Je však třeba poznamenat, že nespavost se může také objevit jako vedlejší účinek SSRI. Těm, kteří zažívají změny nálady, úzkost nebo depresi, může terapie mluvením pomoci těmto pocitům porozumět a vyrovnat se s nimi. Zmírnění dopadu duševních poruch může také prospět spánku.
Lékaři zřídka předepisují prášky na spaní k léčbě nespavosti, protože mohou mít vážné vedlejší účinky. Mnohé jsou také návykové a nejsou vhodné pro zvládnutí dlouhodobého problému se spánkem.
Hypnox v sobě přináší kompozici bylinek, které mohou usnadnit nástup spánku, ale zatím žádná studie nezjistila, že by bylinné nebo dietní doplňky trvale pomáhaly s příznaky menopauzy.
Obraťte se na svého gynekologa a požádejte ho o možnosti léčby ve vašem konkrétním případě. Neotálejte s tím, protože by byla škoda každého dne, kdy byste byla rozmrzelá, kvůli nedostatku spánku.
Stronghold: Jedná se o pipety s účinnou látkou selamectin. Selamectin je adulticidní, larvicidní a ovicidní, to znamená, že zabíjí jak dospělce, tak vajíčka a larvy. Jeho přidanou hodnotou je fakt, že působí také na jiné parazity, jako jsou všenky, ušní a celotělový svrab, oblí červi a měchovci. Nepůsobí na tasemnice a naše klíšťata. Stronghold se zvířeti nakape do kůže a působí 4 týdny, na vajíčka pouze 3 týdny. Výhodou Strongholdu je jeho velmi dobrá snášenlivost kočkami. Aplikovat se může kočkám od 6. týdnů stáří. Neměl by se nikdy používat bez předešlé konzultace s veterinářem. Před jeho aplikací zejména u koťat se doporučuje zvíře nejdřív odčervit pastou (ideálně Flubenol nebo Banminth). Na trhu je Stronghold dostupný ve třech sílách: pro kočky do 2,5 kg, pro střední kočky od 2,6 kg do 7,5 kg a pro velké kočky od 7,6 kg do 10 kg. V zahraničí se prodává pod názvem Revolution.
Advocate: Jde o podobný preparát jako Stronghold. Liší se účinnými látkami – v Advocatu je kombinace látek imidacloprid a moxidectin. Spektrum účinku je totožné jako u Strongholdu. Účinek proti blechám je rovněž 4týdenní. Aplikuje se koťatům od 9 týdnů stáří, také vždy po konzultaci s veterinárním lékařem. Občas se po aplikaci může vyskytnout svědění v místě podání. Je možná i lokální alergická reakce, ale obecně je preparát velmi dobře snášen. Na trhu je Advocate ve dvou verzích: pro kočky do 4 kg a pro kočky od 4 kg do 8 kg. Je trochu levnější než Stronghold.
Comfortis: Jsou tablety, které nastupují v řádu minut. Účinnou látkou je spinosad. Spinosad účinkuje pouze proti blechám, má účinek adulticidní a ovocidní. Efekt trvá 4 týdny. Tablety se podávají s trochou jídla nebo po nakrmení. Není dobré je podávat na lačno – jednak se tím může zkrátit účinek léku, jednak to může někdy vyvolat zvracení. Nevýhodou je, že ho lze aplikovat až od 14 týdnů věku, respektive kočkám nad 1,2 kg. Jeho aplikaci u epileptiků konzultujte vždy s ošetřujícím lékařem. Z nežádoucích účinků se vyskytuje zvracení po podání na lačno, občas průjem, nechutenství nebo slinění. Většinou ale rychle odezní a nevyžadují další terapii. Pro kočky je Comfortis na trhu v 5 sílách dle hmotnosti. Výhodou je jeho cena, je nejlevnější ze všech uvedených preparátů. Nevýhodou je velikost tablety, takže pokud máte problém s podáním tablety u kočky, tak zvolte rozhodně jiný produkt.
Bravecto pipety: Jsou přírůstkem mezi protiblešími preparáty. Na trhu jsou od 1. ledna 2017. Přípravek Bravecto obsahuje léčivou látku fluralaner. U psů je přípravek dostupný ve formě žvý
V naší poradně s názvem ALGIFEN NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Píchová Anna.
má algifen neo vedlejší účinky? je návykový ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Algifen Neo obsahuje dvě účinné látky:
- metamizolum natricum monohydricum;
- pitofenoni hydrochloridum.
Obě látky jsou účinné při tlumení bolesti v oblasti břicha.
Algifen není návykový, ale má řadu nežádoucích účinků a některé z nich jsou vážné.
Metamizol může způsobit otravu krve, tak zvanou krevní dyskrasii (onemocnění krve zaviněné přítomností neobvyklého materiálu v krvi). Metamizol je také toxický pro ledviny, kardiovaskulární a gastrointestinální systém, ale méně než nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID), kam patří třeba Ibuprofen. Stejně jako NSAID může i Metamizol vyvolat, zejména u pacientů s astmatem, bronchospasmus (zúžení průdušek bronchů) nebo anafylaxi (alergická reakce).
Mezi další závažné nežádoucí účinky Metamizolu patří:
- agranulocytóza (onemocnění krve, které je důsledkem kritického poklesu granulocytů, což je druh bílých krvinek);
- aplastická anémie (autoimunitní onemocnění, při kterém tělo nedokáže produkovat krvinky všech typů v dostatečném počtu);
- toxická epidermální nekrolýza (typ těžké kožní reakce);
- ataky porfyrie (skupina nemocí, při nichž se hromadí látky zvané porfyriny, které negativně ovlivňují kůži nebo nervový systém);
- krvácení do horní části gastrointestinálního traktu.
Pitofenon (druhá účinná látka Algifenu Neo) již tak zásadní nežádoucí účinky nemá. Může způsobit závratě a bolesti hlavy, vyrážky na kůži a svědění a také může vyvolat sucho v ústech.
Algifen Neo je skvělý jako rychlý pomocník proti náhlé bolesti, ale nehodí se pro dlouhodobé soustavné používání.
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
Testy jaterních bílkovin se zlepší v závislosti na úspěchu léčení základních příčin. Některé příčiny lze léčit snadno a v takových případech je úprava výsledků možná rychle.
Vysoká hladina bílkovin může být trvalá a nebo se může upravit úspěšnou léčbou základního onemocnění.
Trvale vysoké hladiny celkového proteinu v séru se vyskytují u téchto zdravotních stavů:
zánět z infekcí, jako je HIV nebo virová hepatitida
rakovina, jako je mnohočetný myelom
dehydratace
chronické onemocnění ledvin
nemoc jater
I nízká hladina bílkovin v krvi může být trvalá, nebo se může upravit v závislosti na možnosti léčit základní příčinu.
Nízké hladiny celkového proteinu v séru se objevují u následujících zdravotních stavů:
podvýživa
poruchy vstřebávání, jako je celiakie nebo zánětlivé onemocnění střev (IBD)
nemoc jater
onemocnění ledvin, jako je nefrotický syndrom nebo glomerulonefritida
městnavé srdeční selhání
Kromě hladiny celkového proteinu v séru může laboratoř vypočítat poměr albuminu ke globulinu (A/G) v krevním řečišti. Je to proto, že některé stavy ovlivňují množství albuminu nebo globulinu v krvi.
Nízký poměr A/G může být způsoben nadprodukcí globulinu, nedostatečnou produkcí albuminu nebo ztrátou albuminu, což doprovází následující onemocnění: