Sport jako takový je důležitou součásti našeho života. Děláte opravdu dobře, pokud aktivity střídáte, protože tak nezatěžujete jen jednu část lidského těla. Při samotném běhání jsou důležité dvě věci: prostředí, respektive povrch po kterém běháte a také boty, ve kterých běháte. Přírodní povrch (zem, antuka, tráva) je mnohem šetrnější pro kloubní systém, než asfalt a beton ve městech. Proto je lepší volit běhání v přírodě.
Zdroj: článek Jak na bolest kloubů při sportu
Ve svém příspěvku ŠPINENI PŘED MENZESEM DLOUHÉ JE MI 40LET MŮŽE NASTOUPIT MENOPAUZA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Proc spinim dlouho a pak až dyl přijde menzesem? Je mi 40 let může se blížit menopauza ? Nemám sex dlouho tak že těhotná nejsem na beton
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Špineni před menzesem dlouhé je mi 40let může nastoupit menopauza?
Anorganická látka (méně často psáno neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, která může mít libovolné složení. Z hlediska struktury může jít jak o látku heterogenní, tak homogenní. Pokud je tato anorganická látka chemicky čistá, tedy je to látka složená z jednoho druhu molekul nebo atomů, hovoří se o anorganické sloučenině nebo chemickém prvku. Typickými příklady anorganických látek jsou slitiny kovů, minerály a horniny, stavební materiály jako beton a cihly, sklo, porcelán, ornice a podobně, ale také například chemicky čistá síra – anorganická síra, která je současně chemickým prvkem, nebo chemicky čistý chlorid sodný, který je současně anorganickou sloučeninou.
Síra srážená prášková je velmi jemný prášek, který se získává srážením, přičemž se touto technologií dosahuje velmi jemné struktury.
Síra sama o sobě nesmrdí, tedy nezapáchá, ale její sloučeniny ano. Například sirovodík (H2S), dnes se říká sulfan, má zápach po zkažených vejcích a je silně jedovatý. Vyskytuje se v přírodě jako minerální voda (lázně Skalka u Prostějova).
Oxid siřičitý (SO2) je při vdechnutí štiplavý, dusivý (silně jedovatý), leptá sliznice. Vyskytuje se v přírodě například tam, kde je aktivní sopečná činnost.
Samotný název „síra“ pravděpodobně pochází ze sanskrtu, kde výraz „cira“ znamená „světle žlutý“ (sanskrt je jedno z nejstarších písem na světě, jsou jím napsány například tibetské posvátné texty). Původ latinského názvu „sulfur“ není zcela jasný.
Fyzikální vlastnosti síry: tvrdost 1,5–2, velmi křehká, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle (001), (110) a (111), lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C.
Optické vlastnosti síry: barva sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé; lesk diamantový na krystalových plochách, na lomu lesk mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý až světle žlutý.
Chemické vlastnosti: složení síra (S), běžné příměsi selen (Se), telur (Te), arsen (As); rozpouští se v koncentrované HNO3, sirouhlíku, benzolu, petroleji.[1]
Původ:
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Prášková síra