Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso.
Symptomy:
pokles podélné klenby nohy
valgózní postavení pat
Terapie: chůze na boso po nerovném terénu a masáže nohou, individuálně tvarované stélky, správná zdravotní obuv s prostornou špicí, široký pevný klínek, pevný opatek a pevný, dostatečně široký nízký podpatek.
Příčně plochá noha
Vzniká poklesem přední příčné klenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) a nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Příčně plochá noha je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky.
Terapie: použití korekce do obuvi („srdíčka“).
Vysoký nárt
Je charakteristická abnormálním vyklenutím podélné klenbynožní za současného snížení nebo zborceníklenby příčné. V důsledku přetížení přední části nohy se zde vytvářejí otlaky. Vysoký nárt patří mezi vrozené defekty nohou. Příčinou může být i nošení příliš krátké obuvi.
Terapie: nošení prostorné obuvi s dostatečnou výškou pro nárt, zhotovení individuální ortopedické stélky.
Deformity prstů
Nošením nevhodné obuvi, zejména příliš těsné a krátké, trpí nejvíce prsty nohou. Proto patří deformity prstů k nejčastějším získaným deformitám nohou.
Jedná se například o:
vbočený palec
vybočený malík
kladívkové či drápovité prsty
přeložené prsty
Terapie: nošení prostorné obuvi, používání korekcí prstů, ortopedických vkládacích stélek, správně prováděná pedikúra, případně operace.
Dvojitá pata
Vyskytuje se na zadní straně paty v důsledku nošení těsného lodičkového či mokasínového střihu obuvi. Příčinou bývá špatně tvarovaný (příliš uzavřený) opatek a tvrdá pata obuvi.
Terapie: nošení obuvi se správně tvarovanou a polstrovanou patou, případně operace.
Patní ostruha
Vzniká pod dolním hrbolem patní kosti (zespodu paty), zejména u podélně ploché nohy.
Terapie: odlehčení postiženého místa podpatěnkou (podkova), nošení obuvi s vyšším odpruženým podpatkem (cca 5 cm), případně operace.
Podnehtová exostóza (výrůstek)
tlakem ve špici narůstá na nehtovém článku kostěný výrůstek.
Exostóza na nártu
vzniká tlakem pevné bandáže obuvi na nárt (například lyžáky, brusle).
V naší poradně s názvem CO POMŮŽE NA KUŘÍ OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobry den mam na boku chodidla vedle malicku par let stale tvrde kuri oko na pedikure se to vzdy kazdy mesic vyrizne a zase se to opet ukaze znovu pracuji cely den denne v zavrene bote prace s krovinorezem pilou atd. Casto je to dosti bolestive a neprijemne muzete me prosim poradit jak se toho opravdu zbavit? Dekuji s pozdravem Libor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbavíte se toho tím, že změníte osu zatěžování chodidla. Nyní při každém došlapu zatěžujete malíkovou hranu chodidla a proto se na této namáhané straně neustále automaticky vytváří kuří oko. Cesta ke změně vede přes správné boty a v nich ortopedické vložky. Dále musíte posílit svaly klenby a vnější strany lýtka. S cvičením vám pomůže buď rehabilitační pracovník v případě lékařského poukazu od ortopeda a nebo fyzioterapeut. Čas, než se vše spraví, je individuální a záleží na vaší vůli a odhodlání. Prvním krokem by měla být návštěva lékaře na ortopedii.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožníklenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožníklenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem OTEKLY KOTNIK BEZ URAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Niku.
Dobry den, prosim o pomoc.. Pred mesicem jsme byli s rodinou na horach a ja vytahla po roce pohorky, druhy den rano me bolel nart na prave noze na dotek, nemohla jsem byt v zadnych botech ani v pantoflich vse me ze zhora tlacilo a desne bolelo.. Po par dnech se mi udelal otok nartu i prsty byli natekle..Omezen pohyb.. Vzdy po chvili chuze se to trosku zlapsilo ta bolest.. Asi po 14 dnech to bolet postupne prestalo.. Ale ted mam stale otok uz nemam natekly nart ale kotnik+cca 2cm na lytko..Noha neni tepla, nijak zbarvena jen citim jakoby slabe tuhnuti lytka.. Videli me 4doktori a nikdo nepomohl.. Brala jsem ketonal retard, chladila jsem, stazene jsem to mela, octovy zabaly jsem zkousela.. A delali mi jen RTG i presto ze jsem rekla ze jsem uraz nemela.. Ale jine vysetreni zadne BOHUZEL.. Podotykam ze mi je 24let a jsem mama a servirka, kourim rok nejslabsi ktere vyrabeji a jeste pred dvemi mesici jsem chodila pravidelne 2x tydne na zumbu a zatim se s nicim nelecim. Poradite mi nekdo prosim, uz jsem z toho vazne zoufala. Mockrat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě došlo k namožení svalů klenby a na to vám pomůže opakovaná reflexní masáž chodidel a lýtek. V Čechách tuto terapii bezvadně provádí thajky. Hledejte thajské masáže ve svém okolí a dopřejte si masáž nohou dvakrát až třikrát týdně. Do měsíce by se mělo vše spravit.
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:
pedes transversoplanus = příčně plochá noha
Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.
pes valgus = vybočená noha
Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.
pes planovalgus = podélně plochá noha
Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.
pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha
Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jed
V naší poradně s názvem PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě byste měl navštívit lékaře ortopeda. Ten zjistí stav chodidel a může vám poskytnout předpis na vložky do bot a rehabilitace. Když to necháte jen tak, tak se stav bude zhoršovat a chůze se stane nemožnou. Bez lékařského vyšetření se jen tak naslepo určit příčina problémů nedá.
Nejběžnější příčinou bolesti nohy je nošení špatně padnoucí obuvi. Těsné boty nezřídka způsobují otlaky prstů a vedou k řadě strukturálních defektů. Poklesem přední příčné klenby vznikne příčně plochá noha, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) či nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Propadlá klenba je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky. Podélně plochá noha vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso. Další nejčastější příčinou bývá traumatické poranění nohy.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika.
Dobrý den,jsem užití měsíce po operaci zbortene klenby noha mě pořad dost bolí chodím o berlich a na nohu nemůžu stoupnout je to normální?
Cítíte intenzivní bolest paty, když vstáváte ráno z postele nebo po delším sezení? Lékaři uvádí jako nejčastější příčinu špatnou stavbu chodidla. Přesněji řečeno, může jít o zborceníklenby. Potíže se objevují zejména u těch lidí, jejichž zaměstnání vyžaduje celodenní stání na nohou. Řešením se mohou stát v určitých případech ortopedické vložky do bot, které nohu opět srovnají. Jinou formou léčby chronické bolesti paty je léčba rázovou vlnou. Její použití je v ortopedii a při rehabilitaci celkem běžné. Výše popsané příznaky mohou být způsobeny i dnou.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den,
muzu poprosit o radu? Objevilo se mi na palcich obou nohou tohle. Prvni asi pred tydnem a druheho palce jsem si vsimla dnes. Dekuji Marcela Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o subunguální hematom, což je nashromáždění krve pod nehtem. Není to nic nebezpečného a samo to během několika měsíců zmizí. Nejčastější příčina je namožení z důvodu zvýšeného tlaku na to konkrétní místo. Ve vašem případě tlačí váš druhý prst na palec, kde způsobuje vznik hematomu a to při chůzi v příliš těsných botách. Je to tím, že nosíte moc často boty s úzkou špičkou, kde není dostatek místa pro vaše prsty a ty se postupně deformují, aby se vešly do stísněných prostor. Dochází tak k destruktivnímu otěru palce s druhým prstem a pátý prst (malíček na noze) se vám křiví a zalézá pod čtvrtý prst.
Pokud se chcete vyhnout opakování těchto problémů, tak budete muset vyměnit své boty. Při chůzi v nových botách budete muset vkládat silikonový oddělovač a na noc nosit ortézu na vbočený palec. Náprava trvá dlouho, stejně tak, jak dlouho vznikaly tyto deformity prstů vlivem malých bot.
Pokud to nebudete řešit a budete dále používat malé neprostorné boty, tak se začnou dělat tyto otlaky častěji a i na jiných místech než doposud, například na čtvrtém a pátém prstu.
Je přirozené, že se noha vlivem věku prodlužuje, tím jak vám sesedá přirozený oblouk klenby. Při koupi nových bot je potřeba počítat s tím, že každých deset let vašeho života se vám noha může zvětšit až o jedno číslo. K tomu je potřeba se přizpůsobit a kupovat si o číslo větší boty než dříve.
Zde je vidět jak vypadá ortéza na vbočený palec a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledej…
Zde je vidět jak vypadá silikonový oddělovač prstů: https://www.zbozi.cz/hledej…
Bolesti chodidel po běhu může mít řadu příčin, od úrazu s porušením kosti, kloubu nebo šlach přes onemocnění kloubu, revmatickou artritidu, úponové bolesti šlach, bolest v místě uchycení šlachy anebo vazu na kost až po zánět šlachové pochvy nebo neuralgii nervů, které probíhají v plosce chodidla. Nelze zapomenout i na možnost dny. Z výše uvedeného vyplývá, že bez vyšetření to zcela jistě nepůjde. Nejčastěji se ovšem jedná o propadlou klenbu. Propadlá klenba vás potrápí při větší fyzické námaze, později vás může noha pobolívat i po vyšlapání tří pater schodů. Potíže s propadlou klenbou řeší často běžci. Jestliže běháte a začnete cítit příznaky propadlé klenby nohy, určitě tuto situaci nepodceňujte. Ihned vyhledejte lékaře, protože jinak byste si mohli po čase nadobro zkazit chuť na svůj oblíbený sport. Po únavě nohou následuje vždy bolest a bohužel i otoky. Propadlá klenba může být vrozená. Mohou vám ji způsobit rodiče, pokud dostatečně nedbají na váš správný vývoj a kvalitní dětské botičky. Někdy je plochá noha zapříčiněna rychlým růstem v dětství nebo výkonem sportu, který zatěžuje především nohy. Nejčastější příčinou propadlé klenby u žen je pak volba nevhodné obuvi. Klasikou jsou boty na vysokém podpatku, v horším případě se špičatou špičkou. Takové boty jsou možná krásné na noze, ale nepřirozeně ji po celou dobu nošení deformují.
Vbočený palec je vlastně deformace. Je to docela častý zdravotní problém, který se projevuje tak, že se palec postupně začne ohýbat k druhému prstu na noze. Jak haluxy vznikají ani sami specialisté – ortopedi – v podstatě nevědí. Jisté je v současnosti jen jedno: haluxy jsou dědičné. Ze zkušenosti pravidlo dědičnosti nefunguje vždy stoprocentně. Dalším možným důvodem vzniku vybočeného palce mohou být i hormonální vlivy. Právě proto je tato nemoc u mužů tak vzácná. Méně často za to může špatná obuv (boty, které mají úzkou špičku a ještě vysoký podpatek), roli hraje také klesání příčné klenby. Ženy to mají s haluxy podstatně horší tedy i proto, jaké nároky na ně klade každodenní život při výběru obuvi.
Za jak dlouho se halux udělá, je individuální. Vždy záleží na okolnostech. Nohy nosí celou váhu těla a ne všichni máme váhu správnou, tudíž nohy pěkně zatěžujeme. Neustále jste na nohou, ať je to stání, chůze nebo sportovní aktivity. Nejčastěji se však haluxy rozvíjí v pozdějším věku, ale nejsou výjimkou již kolem 20 až 30. roku života. V důsledku ochabnutí či méněcennosti vazivového a svalového aparátu dojde k poklesu podélné i příčné klenby. Vlivem přetížení vnitřní strany nohy při vbočeném postavení paty a hlezenního kloubu pak dojde k přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, rotaci palce a postupnému rozšíření přední části nohy. Tah svalů a šlach následně stahuje palec do vbočeného postavení, mění se osa palce a tlakem obuvi vzniká otlak na kůži i zhrubění na kosti.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Stanovení diagnózy ploché nohy je jednoduché pomocí plantoskopu nebo plantografu. Mezi první příznaky ploché nohy patří únavnost nohou, hlavně po delší chůzi a stání, otoky, pocit těžkých nohou, někdy pálení až trnutí nohou, jindy pocit chladu. Často mívají tyto potíže prodavačky, kadeřnice, nebo číšnice. Později se přidávají bolesti nožníklenby od paty až do prstů, které mohou vystřelovat do nártu a ke kotníku. Přidávají se otlaky na plosce nohy a objevují se "kuří oka". U příčné ploché nohy se rozšiřuje přední část nohy, vzniká otlak a zduření na vnitřní straně kloubu palce, tedy vbočený palec. Následkem rozvoje ploché nohy vznikají i kladívkové prsty a jiné deformity prstců. Pro různé vady a potíže jsou vhodné různé typy ortopedických vložek, které může po odborném vyšetření předepsat lékař.
Lidská páteř má svoji přirozenou křivku – krční lordózu, hrudní kyfózu, bederní lordózu. Lidská páteř drží vzpřímeně jen díky napětí svalů a vazů. Nejdůležitější jsou hluboké stabilizační svaly, které si můžeme představit jako pomyslný pás vedoucí od nožníklenby a ovíjející páteř až nahoru k lebce. Pokud jsou svaly a vazy v rovnováze, záda nebolí. Pokud však páteř nevhodně zatěžujeme, nastává svalová nerovnováha, některé svaly jsou více namáhané, tudíž přetížené, a jiné jsou naopak ochablé. Přetížené, neustále napjaté svaly mění svou strukturu – ubývá v nich svalových vláken na úkor vaziva a sval se takzvaně zkracuje. Tím se mění rozsah pohybu postižené části i její držení.
Nejdříve je potřeba stanovit příčinu, proč se stalo, že se pálení v chodidle objevilo. Cílem je pak danou příčinu odstranit. Zbavte se nevhodných bot, zredukujte hmotnost, pokud trpíte obezitou. Pod odborným dohledem fyzioterapeuta se naučte správným pohybovým stereotypům, cvikům pro posílení nožníklenby i měkké techniky na uvolnění. Dobrý ortoped nebo podiatr vám vyrobí vložky do bot na míru. V případě zánětu plantární fascie se doporučuje klid, analgetika, ledování dané oblasti. Od bolesti a k urychlení hojení dopomůže i kinesiotaping plosky nohy. V těžších případech (například u patní ostruhy) se doporučuje elektroléčba, zejména ultrazvuk nebo laser předepsaný lékařem.
Našim nohám nejvíce pomůže, když o ně budeme řádně pečovat, ať už v oblasti hygieny, cvičení, nebo koupí zdravotní obuvi. Ulevme jim od celodenního sezení, stání a nakonec i běhání. Zkuste se naboso projít v trávě, písku či po oblázkové pláži. Senzomotorická stimulace je pro chodidlo velmi příjemná a účinná!
Vhodnou prevencí je volba správné obuvi a zejména její střídání. V případě již začínající deformity velmi pomáhá kvalitní individuálně upravená dynamická vložka v botách. V počátečních stadiích a v prevenci vbočení palce se doporučují dynamické a individuálně upravitelné ortopedické vložky korigující vbočené postavení nohy a podporující příčnou klenbu, k tomu je zapotřebí vhodné cvičení. Další možností jsou různé korektory postavení palce i chrániče bolestivého „kloubu-haluxu“. Úspěšně lze řešit problém vbočených palců rehabilitací a cvičením, masážemi a celkovou relaxací nohou, kombinovanou s cíleným posílením svalů. Dobré výsledky má v poslední době léčba rázovou vlnou, ale jen v pokročilých stadiích.
V rámci konzervativní terapie se doporučuje užívání meziprstních korektorů a ortopedických vložek do bot. Fyzioterapie je nejdůležitější složkou konzervativní terapie. Zlepšuje postavení nohy (držení klenbynožní), zlepšuje sílu svalů nohy ve stoji a při chůzi, upravuje stereotyp chůze a zapojení palce ve fázi odrazu. Užívání různých typů náplasťových fixací (taping) přednoží pak slouží ke zpevnění palce a jeho udržování v lepším postavení při chůzi.
Correct Toes neboli korektory prstů pomáhají předejít i opravit běžné problémy s chodidly jako haluxy, kladívkové prsty, plantární fascitidy nebo ploché nohy bez ortopedických vložek, medikamentů či operací. Jak dlouho se smí korektor používat, je velmi individuální a záleží na stavu poškození.
Paličkovité prsty se odborně nazývají pachyakrie. Znamená to, že poslední článek prstů rukou, ale i nohou je významně rozšířen, nehet má tvar hodinového sklíčka. Hyperplazie periostu bez nápadnější osifikace pravděpodobně vzniká v důsledku otevření periferních arteriovenózních zkratů při oběhové nedostatečnosti vrozené srdeční vady, chronické plicní choroby a dalších, ale rovněž po stimulaci látkami, které produkují cirhotická nebo i jinak poškozená játra; v neposlední řadě též jako součást některých paraneoplastických syndromů. Někdy se termínem pachyakrie označují také změny prstů u akromegalie, obvykle též akropachie.
Toto onemocnění se často zaměňuje s takzvanými kladívkovými prsty. Ovšem pozor, kladívkové prsty jsou častou deformitou, zejména u žen staršího věku. Příčinou je postupný pokles nožníklenby degenerací vazů a ochabnutím svalů. Tím se noha prodlouží a šlachy natahovačů prstů jsou tím relativně zkráceny a stahují prsty do kladívkového postavení. V místech, kde dochází ke tření prstů o obuv, se často tvoří bolestivá kuří oka, hlavně na horní straně mezičlánkového kloubu prstů, nejčastěji na 2. a 3. prstu nohy. Deformita bývá spojena se syndromem příčně ploché nohy a vbočeným palcem, tudíž nemá nic společného s pachyakrií.
Paličkovité prsty jsou charakteristické rozšířením posledních článků na rukou nebo na nohou, které provází sférický nehet. Tyto paličkovité nehty mají tvar podobný hodinovému sklíčku. Onemocnění je nevratné a jeho příčinou je pravděpodobně otevření cévních spojek mezi tepnami a žílami u končetin. Diagnostikuje se pomocí takzvané kapilaroskopie, kdy se mikroskopem pozoruje chování vlásečnice nehtového lůžka po zakápnutí speciálním olejem.
Paličkovité prsty mohou být vrozené, vyskytují se například u pacientů s vrozenými srdečními vadami nebo chronickým plicním onemocněním, ale nikoli u nemocných s tuberkulózou nebo obstrukční plicní nemocí. Bývají i projevem nemoci jater a mohou indikovat nádorové onemocnění.