Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I k
Ve svém příspěvku WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katra Novackova.
Warfarin je jed a hodně škodí, najednou mám anémii nedostatek červených krvinek a cevy vápenatí a najednou mám aji a to je moc vážné angínu pectoris.Lékaři vám neřeknou pravdu až na vyjímky anémie je z warfarinu a cevý vápenatí zakazují vám zeleninu vítamín K je důležitý pro život .Warfarin po 10 letech Vám zničí orgány .Mám nemocné játra a to se zhoršuje ,nepiji a držím dietu,prostě lékaři vám to zapřou že pani MUDr Vanková-Cenková internistka ze Znojma.Oni Vám vyléčí chlopen a zároveň Váa otráví jedem na krysy te vas pomalu rozleptá a jistě Přesto se našel lékař,že mi předepíše něco jiného,ale musím si to zaplatit a podepsat ,že na následky toho léku ponesu následky. doktoři všichni co mě to psali.A kdo ponese za následky Warfarinu Brnáci oni mě ho napsali po operaci chlopně a na nic se mě neptali.Jeden lékař v Třebičí mi napsal Pradaxu pan pimař Carda na poliklinice Vltavinské starší pán moc hodný lidský přístup.A dozvěděl se to jeho Syn MUDr Jiří Carda a ten byl tak zlý a hlavně hladový ono mu to šlo do nákladů no darebák musela jsem odejít no hovado.Jana N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Nováčková.
At jdou všichni k čertu a jen se bavte i na Vás dojde lumpové JN
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Ve svém příspěvku NÁSLEDKY PO CHEMOTERAPIJI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkových blan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR, NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Váchová.
Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9. Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
Také mám za sebou odstranění prostaty v 12/16 když mi bylo 42let. Můj doktor mi vysvětlil rizika a následky různých postupů operace, ozařování... Doporučil mi robotickou operaci, kterou i sám provedl a také mi řekl že je šance cca 15% že po nějaké době se může vrátit erekce. Cca půl roku od operace mi předepisoval různé léky na stimuaci, některé neměli žádný učinek. Asi po roce jsem pozoroval že při stimulaci bývá někdy i tak na 40-50 % tužší než běžně. Trénoval jsem a bylo vidět zlepšení. Nyní mohu mít i styk, akorát trvá delší dobu "příprava" pro zkrácení této doby mi pomáhají předepsané tablety Tadilecto, kterou vezmu tak hodinku předem. Kdyby jsem měl číselně ohodnotit erekci,tak zhruba 90% oproti stavu před operací. Současná přítelkyně říká že v tom vidí i plus že se nemusí chránit, když mám suchý orgasmus :-) Asi jsem měl v tomto štěstí, i na partnerku
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A 2X10°ST. PIVO VEČER - NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Novotný Milan.
Dobrý den,
měl jsem večer 2xpivo 10 st., ve 22 hod. jsem ulehl a ve 24 jsem se probudil a šel zcela při smyslech do kuchyně, po chvilce u pracovního stolu jsem se ojevil na podlaze - usnul jsem ve stoje . Je to po tom pivu ? Nebo kde hledat příčinu takového chování ?? Velmi špatně jinak spím v noci přes den jen krátké úseky času.
Kde hledat příčinu takového stavu ? Nestalo se mi to poprvé !!! je mi 87 roků.
Přeji hezký den
Novotný Milan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neusnul jste ve stoje v pravém slova smyslu. Ztratil jste na chvíli vědomí a nejspíše jste se i poranil úderem při nekoordinovaném pádu na podlahu. Žádné omdlení není jen tak, když neznáte jeho příčinu. Nelze vyloučit, že alkohol z piva může být příčinou, ale také nemusí a proto je nanejvýš vhodné poradit se s odborníkem. Buď se svým praktickým lékařem a nebo lépe lékařem geriatrem, který se specializuje na zdravotní komplikace přicházející s pokročilým věkem. Geriatrickou ambulanci najdete ve větších městech, například v Pardubicích je ambulance geriatrie v tamní nemocnici. Více informací se dozvíte na stránkách Pardubické nemocnice: https://pardubice.nempk.cz/…
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na někol
V naší poradně s názvem ORTOPEDICKÉ VLOŽKY NA PROPADLOU KLENBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evžen Kamenár.
Strašně mě bolí lpravá noha. Při došlapu mě bolí vedle palce dole chodidlo. Prosím o radu. Byl jsem u lékaře a ten mě nechal udělat rentgen a řekl že mám propadlou klenbu. A abych si koupil vložku do bot.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, s největší pravděpodobností to bude propadlá klenba. Vytvořila se vám příčně plochá noha a proto to bolí. Tuto plochost bude potřeba kompenzovat nadzvednutím chodidla pomocí ortopedické vložky, kterou je třeba nosit trvale ve všech botách a omezit chůzi na boso. Zároveň bude třeba posílit svaly chodidla speciálními cviky, které jsou vidět zde: http://youtu.be/EPtPR6nIXmc
Zároveň můžete kontaktovat lékaře ortopeda, který vám může předepsat zdravotní vložky na míru, které z části hradí zdravotní pojišťovna a k tomu vám může předepsat rehabilitaci, rovněž na náklady zdravotní pojišťovny.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
V naší poradně s názvem MARIÁNSKÉ LÁZNĚ PO RAKOVINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika nistorova.
prosim kdo mi poradi kam jit do lazni sem po operaci prsu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po prodělané rakovině prsu máte nárok na tři týdny bezplatných lázní, přičemž tento nárok můžete využít do dvou let od ukončení léčby. Do lázní je rozhodně vhodnější jet až rok po ukončení léčby. Nejlepší lázně po rakovině prsu jsou Luhačovice, Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské lázně. O umístění rozhodne vaše zdravotní pojišťovna. Největší zájem o lázně je v létě a naopak v zimě je v lázních volněji. Návrh na lázně vám napíše váš praktický lékař. Již v návrhu uveďte lázně, které preferujete i lázně náhradní a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny a má na to maximálně 30 dnů od podání návrhu. Po té dostanete od pojišťovny zprávu, do kterých lázní byl váš návrh postoupen. Do lázní byste měla nastoupit nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Takže chcete-li si užít lázně v létě, je na to třeba myslet už na jaře. I když dostane lázně od zdravotní pojišťovny zdarma, tak přesto budete platit pár korun za lázeňský poplatek asi 15 Kč za den, příplatek za jednolůžkový pokoj a nebo příplatek za nadstandardní ubytování.
V naší poradně s názvem OTOK OBLIČEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marky.
děkuji, k tomu lékaři ještě,nejsem ale pojištěná,to bude nejspíš vadit ne?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Abyste získala v Itálii bezplatné lékařské vyšetření, tak musíte v ordinaci lékaře předložit svůj český průkaz pojištěnce, který ukazujete lékařům v České republice. Na základě tohoto průkazu má každý pojištěnec právo na bezplatnou nezbytnou zdravotní péči. Nezbytná péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, abyste nemusela odcestovat ze zahraničí dříve, než jste zamýšlela.
Pokud průkaz nemáte nebo si zdravotnické zařízení vyžádá úhradu v hotovosti, máte nárok na refundaci od své zdravotní pojišťovny. Můžete si o ni zažádat prostřednictvím formuláře Žádost o proplacení vynaložených nákladů za zdravotní péči během přechodného pobytu v zahraničí a na základě předložení originálního účtu o zaplacení a lékařské zprávy.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také bra
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Růžičková.
Dobrý den ,jsem přesně měsíc po operaci žlučníku a chci se zeptat jestli mám nárok na lázně,děkuji s pozdravem Růžičková Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistuje právní nárok na lázně. Lázně můžete dostat jen tehdy, když to schválí posudkový lékař vaší zdravotní pojišťovny. Ten rozhoduje na základě žádosti podané vaším praktickým lékařem. Praktický lékař vám žádost sepíše jen tehdy, když bude mít doporučení od specialisty, že ve vašem konkrétním případě je lázeňská léčba přínosem. Jinými slovy, nejdříve musíte poprosit lékaře specialistu, který vás operoval a nebo předepsal operaci žlučníku, aby vám napsal, že doporučuje lázeňskou léčbu. S tímto doporučením půjdete ke svému praktickému lékaři, který vám sepíše žádost na Zdravotní pojišťovnu. V žádosti můžete uvést až tři možná lázeňská města, ve kterých si přejete absolvovat doléčení. Zdravotní pojišťovna do 30 dnů rozhodne o tom, jaké lázně dostanete a za jakých finančních podmínek.
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODĚBRADY HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahoslava Tomisova.
Hezký den chci se optat Po infarktu miokardu mám nárok na lázně na jak dlouho a kde se ubytovává děkuji Tomisiva Jihlava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po infarktu myokardu jsou pacienti často posíláni na doléčení do lázní. Tuto následnou péči naordinuje přímo ošetřující lékař hospitalizačního zařízení. Trvá obvykle 3 týdny a je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pacient jede z nemocnice rovnou do lázní. Pokud ale máte na mysli klasické lázně, tak zde žádný nárok neexistuje a vše se odvíjí od schválení lázní vaší zdravotní pojišťovnou. Každá zdravotní pojišťovna má vlastní pravidla pro odsouhlasení financí na lázeňskou péči. Proces můžete podpořit tím, že si obstaráte doporučení od kardiologa, ze kterého bude patrné, že lázeňská péče povede ke zlepšení zdravotního stavu a tím ušetří pojišťovně další náklady na budoucí řešení jinak neuspokojivého zdravotního stavu.
Doba lázeňského pobytu a lázeňská lokalita jsou určeny zdravotní pojišťovnou. Po odsouhlasení lázní si zavoláte do určeného zařízení a dohodnete si úroveň kvality ubytování.
Lázeňská péče v České republice se rozděluje na dvě základní skupiny, a to na komplexní lázeňskou péči a na příspěvkovou lázeňskou péči. Třetí samostatnou skupinu tvoří lázeňské pobyty pro samoplátce. Tato poslední skupina má v posledních letech vzrůstající tendenci, protože stále více lidí si uvědomuje skutečnost, že je lepší nemocem předcházet, než je následně léčit.
O komplexní nebo příspěvkovou léčbu si můžete požádat, pouze pokud jste občany ČR a jste pojištěni u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR.
Lázeňskou léčbu vám doporučí váš ošetřující lékař, který tak jedná většinou na základě vyhodnocení zdravotního stavu u odborníka-specialisty. Vaše první kroky tedy musí vést za odborným lékařem a s doporučením následně za obvodním lékařem. Návrh na lázeňskou péči, ať už komplexní nebo příspěvkovou, pošle váš obvodní lékař pojišťovně. Následně její revizní lékař posoudí splnění podmínek indikačního seznamu.
V indikačním seznamu jsou kromě indikačních skupin nemocí a jim odpovídajících diagnóz také uvedeny typy lázeňské péče, délka léčebného pobytu a možnost lázeňských míst, kde se můžete léčit. Určeny jsou zde i časové limity, dokdy jako pacient po operacích, či úrazech i jiných onemocněních musíte lázeňskou péči nastoupit.
Pokud pojišťovna schválí návrh na komplexní lázeňskou léčbu, odešle ho do příslušných lázní a ty vás následně budou kontaktovat a vyzvou vás k nástupu lázeňské léčby. V případě schválení návrhu na příspěvkovou lázeňskou léčbu je návrh předán pojištěnci a ten si sám s určeným lázeňským zařízením dohodne termín nástupu léčby.
Komplexní lázeňská péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění – náklady na vyšetření, ale i ubytování a stravu, případně dopravu (to platí pro pacienty, jejichž zdravotní stav podle ošetřujícího lékaře neumožňuje běžnou dopravu, ale je nutné použít zdravotní služby). Komplexní lázeňská péče se hovorově označuje též jako „křížkové lázně“ či „lázně na křížek“.
U příspěvkové lázeňské léčby hradí zdravotní pojišťovna jen lékařské vyšetření a celé léčení. Ubytování, stravu a dopravu si hradí pojištěnec.
Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. Tou hlavní normou je pak Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé a Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a&nb
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den.
Beru již 6 let . warfarin,
celou dobu mi nejde nastavit INRI.
Stále kolísají hodnoty,někdy jsou nízké
a za pár dnů vysoké.
Stravovací režim dodržuji.
Lékař mi doporučuje eliquis,ale s doplatkem.
Mám za těchto okolností nárok na tento
lék bez doplatků ? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dříve platilo, že když se u pacienta léčeného Warfarinem dlouhodobě nedaří dosáhnout uspokojivé hodnoty INRI, tak se přejde na jiný lék, na který přispívá zdravotní pojišťovna. Dnes jsou podmínky pro získání Eliquisu s doplatkem jiné. Pacient za výdej léku platí vždy doplatek, jehož výši ovlivňuje štědrost zdravotní pojišťovny a rabat lékárny. Například za ekonomické balení 168 tablet Eliquis 2,5 mg se doplácí okolo 570 Kč. Bez příspěvku od zdravotní pojišťovny je cena 1.670 Kč.
Příspěvek je možné získat jen za těchto podmínek:
Přípravek je hrazen na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to.:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).
Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.
Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.
Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.
Zdravotní pojišťovny protonovou léčbu hradí v případě, pokud je doporučena lékaři z Protonového centra, kteří určí, zda je pro danou diagnózu vhodná. Nezbytné je také doporučení odborníků z Komplexního onkologického centra. V souvislosti s protonovou léčbou je tedy nutná vcelku rozsáhlá administrativa a formality, které je potřeba zařídit.
Protonová léčba rakoviny je hrazena ze zákona pojišťovnami. Je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a je uvedena i ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR. Protonové centrum má uzavřeny smlouvy s následujícími zdravotními pojišťovnami:
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP ČR)
Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP)
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)
Oborová zdravotní pojišťovna (OZP)
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (ZPMV)
Proces schvalování:
Doporučení
Protonovou léčbu rakoviny doporučují lékaři Protonového centra podle diagnózy.
Posouzení
Doporučení léčby rakoviny posoudí a schválí Komplexní onkologické centrum.
Odsouhlasení
Na závěr vstupního procesu do léčby je potřeba souhlas s úhradou od zdravotní pojišťovny.
Co dělat, když vám léčba nebyla schválena:
V případě, že došlo k zamítnutí žádosti buď ze strany Komplexního onkologického centra, nebo zdravotní pojišťovny, obraťte se na Protonové centrum. Žádejte od konkrétní koordinátorky léčby podrobné informace, proč k zamítnutí léčby došlo a jaké kroky budou následovat. Protonové centrum navrhne další postup, jak se k protonové léčbě rakoviny dostat.
Konzultace je bezplatná, dá se na ni objednat telefonicky a zrealizuje se do několika dní.
Protonové centrum v Praze funguje od roku 2012. Za tu dobu se v něm léčilo už téměř 4 000 pacientů ze 45 zemí světa. Na ozařování pacientů jsou využívány čtyři ozařovny, které mohou být v provozu souběžně každý pracovní den od rána až do večera.
Soukromé Protonové centrum v Praze nabízí v Česku jako jediné protonovou léčbu. Protonová radioterapie je díky svým charakteristikám nejvíce vhodná pro nádory v blízkosti životně důležitých struktur – dětské nádory, nádory plic, prostaty, hlavy a krku, mozku nebo slinivky břišní.
V současné době je z důvodu nedostatku pracovišť nukleární medicíny s hybridním zobrazením (CT/PET) průměrná čekací doba na vyšetření až 3 měsíce. U mnohých pacientů to znamená prodlevu v zahájení adekvátní léčebné modality. Za současného stavu je dostupnost české radiační onkologie 20 % pod evropským standardem. Výsledkem je, že pacient buď nedostane potřebnou léčbu včas, nebo je léčen jiným, ne zcela optimálním způsobem.