ZELENINA S OBSAHEM VITAMINU K a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Vitamin K (vitamín K) je skupina lipofilních a hydrofobních vitaminů potřebných pro syntézu bílkovin, které umožňují dostatečnou úroveň srážení krve (koagulace). Potřeba vitaminu K, tedy množství, které je nezbytné k prevenci nedostatku v normálních podmínkách, je1 μg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Při hmotnosti 60 kg potřebuje tedy osoba 60 μg vitaminu K denně. Typická výživa obsahuje 300 až 500 μg vitaminu K denně.
Rozpis potravin
Předpokládalo se, že většinu vitaminuK získáváme ve formě fylochinonů z rostlinných potravin. Ve skutečnosti více než polovina vitaminuK pochází ze zeleniny, zejména ze zelené listové zeleniny. Také mnoho různých druhů bakterií ve střevech může vytvořit vitamin K ve formě menachinonů. Přestože syntéza vitaminuK v trávicím traktu může přispět k potřebě určitého typu vitaminuK, tato dávka je menší, než se dříve předpokládalo.
Vitamin K – antihemoragický naftochinon –je rozpustný v tucích.
Hlavní zdroje vitaminuK: játra, zelenina, ovoce, kořeny, střevní mikroflóra. Denní dávka 1,0 mg. Svojí chemickou povahou je vitamin K chinon.
Biologický účinek: účast na koagulaci krve, účast na tvorbě kostní tkáně, protinádorová léčba.
Vzhledem k tomu, že je vitamin K syntetizován střevní mikroflórou, neexistuje u zdravého člověka nebezpečí primární hypovitaminózy. Existuje velké množství vitaminuK v produktech živočišného a rostlinného původu. Avšak vzhledem k tomu, že vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je přítomnost tuku nezbytná pro jeho absorpci ve střevě, a to přinejmenším v malých množstvích.
Nedostatky: NedostatekvitaminuK může vést k pomalejšímu srážení krve, k vnějšímu i vnitřnímu krvácení, ke snížení aktivity enzymů. U novorozenců se nedostatekvitaminuK projevuje formou hemoragické nemoci (zvýšené krvácení).
Vitamin K není jediná chemická látka, ale skupina chemicky příbuzných látek, které jsou uváděny na trh pod běžným názvem „vitamin K“. Za posledních 30 let prošel tento vitamin velkými změnami v oblasti vědeckého chápání jeho chemie a funkcí. V minulosti se členové rodiny vitaminuK tradičně nazývali vitamin K1, vitamin K2, vitamin K3. Tato terminologie převážně nahrazuje jiný soubor termínů, které popisují, že se v současné době vytváří složitější soubor sloučenin vitaminuK.
Další názvy pro tento vitamin jsou menadione; menafhton; menachinon; phylloquinone.
Vitamin K je vysoce respektován všemi lékaři vzhledem k jeho úloze ve zdravé koagulaci krve. Vitamin K se nachází přímo ve středu procesu srážlivosti. Pokud jsou potřebné koagulační faktory pro úspěšné uzavření rány, musí se nějak udržet na okolních tkáňových površích. Tuto „lepkavost“ jim dává chemická událost nazývaná karboxylace. Jedna z aminokyselin pro koagulaci krve se nazývá kyselina glumatická a je součástí koagulace krve. Druhý enzym, warfarin, působí jako antikoagulant a přeruší tento proces blokováním jednoho z těchto enzymů (epoxidová reduktáza). Když je tento enzym blokován, nelze vitamin K recyklovat, aby pomohl faktorům srážení krve k dosažení správné „lepivosti“. Jedincům s&
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst prakticky všechno, až na pár výjimek, jako je kapusta a bílé zelí. Musíte však dodržet přiměřené množství, které se stanoví podle obsahu vitamínu K v jednotlivých potravinách. Vitamín K totiž ovlivňuje účinky Warfarinu. Hlídat musíte jen potraviny rostlinného původu, kde je vitamín K obsažen v hojné míře. Čím zelenější, tím více vitamínu K. Bez omezení můžete jíst například maso, knedlíky, rýži. Důležité je udržet stále stejnou hladinu vitamínu Kkaždý den na úrovni 120 mikrogramů (pro muže). K tomu je potřeba mít neměnný jídelníček a ten dodržovat několik týdnů.
Švestky obsahují vitamín K a proto je potřeba sledovat jejich konzumaci. Jedna švestka obsahuje 4,5 mikrogramů vitamínu K i ta v knedlíku. Sníte-li jich 22. tak jste vyčerpal veškerý limit pro příjem vitamínu K v tom konkrétním dni a nesmíte pak již nic, co je rostlinného původu. Sušené švestky obsahují o něco více vitamínu K a sice 5,5 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li nárazově několik švestek, musíte ten den omezit jinou potravinu s podobným obsahem vitamínu K, kterou máte zařazenou ve svém jídelníčku. Křížaly, což jsou sušená jablka, taktéž obsahují vitamín K. Jedno kolečko usušeného jablka obsahuje 0,2 mikrogramů vitamínu K. Křížal si tedy můžete dopřát opravdu hodně. Ale stále platí, že musíte udržet příjem vitamínu K na stejné úrovni 120 mikrogramů za den, ne víc ani ne méně.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminuK je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminuK, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminuK. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminuK v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminuK, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminuK v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminuK, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminuK v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminuK, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminuK do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminuK, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínu K to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínu K. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínu K. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínu K budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Kvalitativní a kvantitativní složení: 1ml roztoku (40 kapek) obsahuje 0,5 mg colecalciferolum, což odpovídá 20 000 IU vitamínu D (1 kapka obsahuje 500 IU vitamínu D3).
Klinické údaje: Terapeutické indikace – prevence křivice u dětí – prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D, prevence příznaků nedostatku vitamínu D při malabsorpci, například při chronickém střevním onemocnění, biliární cirhóze, rozsáhlých střevních resekcích, léčbě křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D, podpůrná léčba osteoporózy, léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy
Dávkování a způsob podání: Při denních dávkách nad 1 000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitamínu D by měly být monitorovány sérové hladiny kalcia.
Preventivní podávání
Děti: Prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců – u zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (500 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně (1 000 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol (olej) od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci s mlékem nebo kaší. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, neboť tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol (olej) pomocí polévkové lžíce s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
Dospělí: Jako prevence při předpokládané malabsorpci je doporučována dávka 6–10 kapek denně (3 000–5 000 IU vitamínu D3).
Léčebné podávání
Děti: Léčba hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy. Dětem se podává maximálně 2 000 IU/kg/den. U dětí by měly být na začátku léčby každých 4–6 týdnů kontrolovány hladiny kalcia v moči a séru, později každých 3–6 měsíců a podle zjištěných hodnot by mělo být dávkování přizpůsobeno. Dospělí: Léčba křivice a osteomalácie vyvolané nedostatkem vitamínu D. Denně 2–10 kapek (1 000–5 000 IU vitaminu D3). Léčba by měla trvat alespoň rok. Při podpůrné léčbě osteoporózy podávejte 2–6 kapek denně (1 000–3 000 IU). Jako prevence rizika onemocnění z nedostatku vitamínu D1 užívejte 2 kapky denně (500–1 000 IU). Při léčbě hypoparathyreózy a pseudohypoparathyreózy je doporučená denní dávka v rozmezí 10 000–200 000 IU vitamínu D. V závislosti na sérových hladinách kalcia se podává 20–40 kapek denně (10 000 – 20 00
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolikvitaminuK obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolikkonzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Při léčbě antikoagulačními přípravky je nutné, aby dávka vitaminuK byla stálá, respektive aby nedocházelo k výkyvům podávaného množství. Nevhodný je vysoký příjem vitaminuK, nevyrovnané množství vitaminuK v dietě, ale také jeho nízký příjem. Vhodná dávka vitaminuK odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70–80 µg denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg. Strava s vyšším příjmem vitaminuK by měla mít určitá pravidla – měla by být dlouhodobě stabilní, při každé její změně je nutná pečlivá kontrola množství vitaminuK podávaného v průběhu 2 až 3 dnů.
Vzhledem k tomu, že užívání perorálních antikoagulancií je dlouhodobá záležitost (pohybuje se od půl roku do několika let) a u pacientů s některými diagnózami je nutné perorální antikoagulancia užívat trvale, je nutné osvojit si zásady diety. Velmi důležité je znát potraviny s vysokým obsahem vitaminuK a vyloučit nebo omezit jejich příjem, případně upravit jejich přísun tak, aby byl příjem vitaminuK stabilní. Vzhledem k tomu, že výkyvy v množství vitaminuK nepříznivě ovlivňují léčbu, je vhodné osvojit si zásady diety s vyrovnaným množstvím tohoto vitaminu. Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR je následně velmi nevyrovnaná a může vést k možnosti komplikací (riziko trombotických i krvácivých komplikací). Velmi důležité také je, aby nutnost dodržovat dietu s vyrovnaným obsahem vitaminuK při podávání perorálních antikoagulancií nevedla k tomu, že by pacient přestal dodržovat racionální dietu či porušoval do té doby dodržovanou dietu.
To, co je především nevhodné, je omezit příjem ovoce a zeleniny a tím množství vlákniny, vitaminů a flavonoidů přijímaných pacientem. Je však nutné vybírat zeleninu s nižším obsahem vitaminuK. Stejně tak je nevhodné vyměnit bílé maso (kuřecí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Většinu potravin s vysokým obsahem vitaminuK lze zaměnit za potraviny s nižším nebo nulovým obsahem vitaminuK (potraviny rizikové za kontrolované nebo bezpečné). Jídelní lístek je vždy nutné přizpůsobit individuálně dle stravovacích návyků a sestavit individuální nutriční režim.
V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.
mam tuto hodnotu 6.1 inr co stim ted
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař vám udělal krevní test, aby zjistil, jak dlouho trvá, než se vaše krev srazí. Tento test se nazývá PT nebo test protrombinového času. Výsledek testu se nazývá hladina INR.
Hodnota INR 6,1 je vysoká a může nastat, když užíváte Warfarin. Warfarin pomáhá předcházet krevním sraženinám tím, že zpomaluje dobu potřebnou ke srážení krve. Srážlivost krve je složitý proces, který vyžaduje přítomnost vitamínu K. Warfarin vychytává vitamín K a tím zvyšuje hodnotu INR. Vitamín K si tělo nedokáže vyrobit a je závislé na jeho příjmu z potravy. Je-li potrava chudá na vitamín K, potom Warfarin rychle vychytá většinu vitamínu K a zvýší se tak hodnota INR. Cíl INR pro lidi, kteří užívají Warfarin, je obvykle od 2 do 3,5. Hodnota vyšší než 3,5 zvyšuje riziko problémů s krvácením.
Mnoho věcí může ovlivnit způsob, jakým Warfarin funguje. Některé přírodní léčivé produkty a jiné léky mohou způsobit, že Warfarin bude fungovat příliš silně. To může zvýšit vaše INR. Pokud pijete hodně alkoholu, může to rovněž zvýšit vaše INR. A těžký průjem nebo zvracení mohou také zvýšit vaše INR.
Nejčastější příčina vysokého INR bývá v jídle, kdy si lidé myslí, že nemohou konzumovat zeleninu, když užívají Warfarin. U Warfarinu je zapotřebí dodržovat určitou dietu, která zajistí, že přijmete dostatek vitamínu Kkaždý týden stejné množství.
Dieta určuje denní příjem vitamínu K 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Při této dietě proto musíte hlídat všechny potraviny, které se získávají z rostlin a orgánů zvířat, jelikož obsahují vitamín K. Čím zelenější rostlinná potravina je, tím má více vitamínu K.
Nejvíce vitamínu K má kapusta a zelí, kde stačí sníst pouze pár soust k dosažení denního limitu. To se hodí na dny, kdy víte, že jste snědl málo zeleniny, tak tímto způsobem můžete rychle dorovnat hladinu vitamínu K.
Potraviny, které nemusíte hlídat jsou maso, kromě orgánů, pečivo, rýži, těstoviny, mléko, sýry, sladkosti, nápoje. Obecně platí jednoduché pravidlo: Kupovat vždy stejné rostlinné potraviny a zvířecí orgány (játra, srdce, ledviny) na jeden týden a ty pak různě kombinovat každý den.
Nejlepší způsob, jak snížit INR, bude záviset na několika věcech. V první řadě je třeba soustředit pozornost na dostatečný příjem vitamínu K ve stravě. V některých případech vám může lékař na několik dní vysadit užívání Warfarinu. Můžete také dostat jiné léky, které budete užívat.
Budete muset být často testován, aby se lékař ujistil, že vaše úroveň INR klesá. Budete také muset sledovat známky krvácení.
Lékař vás sice pečlivě zkontroluje, ale problémy se mohou objevit později. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy nebo nové příznaky, okamžitě vyhledejte lékařské ošetření.
Následná péče je klíčovou součástí vaší léčby a bezpečnosti. Ujistěte se, že jste s lékařem domluven na pravidelných kontrolách a choďte na ně. Pokud máte akutní problémy s krvácením, zavolejte na záchrannou službu vytočením čísla 112. Je také dobré znát výsledky svých testů a vést si sez
Pacient by neměl jíst ve zvýšené míře potraviny bohaté na vitamin K, a to listovou zeleninu (kapusta, špenát, hlávkové zelí, hlávkový salát, zelené saláty), některou další zeleninu (brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl), hovězí, kuřecí a tresčí játra, luštěniny a jiné; vhodné je vyhnout se potravinám s velmi kolísavým obsahem vitaminuK (kysané zelí a jiná kysaná zelená zelenina).
Zelenina s vysokým nebo nestabilním množstvím vitaminuK, kterou je třeba ze stravy vyloučit nebo přijímat ve stabilním množství: hlávkový salát, kapusta, růžičková kapusta, bílé zelí čerstvé i kysané, špenát, brokolice, avokádo, zelená jarní cibulka, řeřicha, celer řapíkatý, velké množství zelené natě (pažitka, bazalka, petrželka...), olivový a sójový olej, zelený čaj.
Zelenina se středním množstvím vitaminuK, u které je potřeba zajistit stabilní příjem: luštěniny, ledový salát, červené zelí, kukuřice, paprika, zelený hrášek, zelené fazole, chřest.
Zelenina s nízkým obsahem vitaminuK, jejíž příjem není třeba omezovat: brambory, cibule, rajčata, cuketa, mrkev.
Doporučuje se vyloučit potraviny s vysokým nebo nestabilním obsahem vitaminuK, případně jejich přísně pravidelný příjem. Potraviny se středním obsahem vitaminuK je nutné konzumovat ve stabilním množství každý den. Potraviny s nízký obsahem vitaminuK je možné konzumovat v množství doporučeném podle racionální, zdravé výživy. Vyvarujte se náhlých změn stravování a konzumaci nepřiměřeně velkého množství potravin.
Doporučené množství ovoce a zeleniny na den je 500 g (což představuje přibližně 1 středně velké jablko + 1 středně velkou hrušku + 10 ks ředkviček + 1 středně velkou kedlubnu + 2 středně velká rajčata). Optimální je jíst stálé malé denní dávky zeleniny a vyhýbat se nárazové nadměrné konzumaci zeleniny.
V případě, že chcete udělat radikální změnu svého jídelníčku, máte několik dní trvající průjem nebo zvracení a potíže s příjmem stravy, kontaktujte svého lékaře.
V naší poradně s názvem LILEK A PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Prosím o sdělení ,zda lilek neškodí při léčbě Warfarinem.
Děkuji.Smolíková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno a nedá se říct, že by něco bylo škodlivé vzhledem k Warfarinu. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínu K. Každý den je třeba sníst potraviny, které dodají 90 mikrogramů vitamínu K pro ženy a 120 mikrogramů vitamínu K pro muže.
Nejvíce vitamínu K má zelená zelenina, jako je kapusta, zelí, okurky, jarní cibulky, chřest, brokolice.
Lilek patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. 100 gramů lilku obsahuje 3,5 mikrogramů vitamínu K.
Pacienti užívající lék Warfarin by se měli vyvarovat léčivých přípravků i doplňků stravy s obsahemvitaminuK, pokud jim je nenaordinuje lékař, protože obsahují většinou několikanásobně vyšší dávky tohoto vitaminu než běžná strava. Podle aktuálních poznatků je však správné stravování, které splňuje zásady racionální diety (omezený příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) nijak významně neměnit a zajistit vyrovnaný příjem vitaminuK. Pacienti užívající Warfarin s dostatečným pravidelným příjmem vitaminuK mají vyrovnané hodnoty INR spíše než ti, kteří se vitaminuK úplně vyhýbají nebo u nich dochází ke krátkodobým extrémním zvýšením konzumace některých potravin s vysokým obsahem vitaminuK.
Vitamin K je obsažen i v rostlinných olejích a mase. Jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální, protože je odolný vůči teplu i oxidaci. Vitamin K vzniká v organismu i činností střevních bakterií, proto k jeho kolísání může dojít i při narušení střevní mikroflóry například při užívání antibiotik. Obsah vitaminuK ve stravě by neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminuK vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2–3 dny (vzhledem k delšímu poločasu warfarinu může být vyšší příjem vitaminuK jeden den napraven jeho nižším příjmem den následující). Příjem vitaminuK vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR.
Problémem je, že se obsah vitaminuK v různých druzích zeleniny liší v závislosti na zralosti, způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminuK v mase vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se v nich vitamin K vyskytuje (například 100 µg vitaminuK v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminuK z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminuK v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině. Těm je tedy vhodnější se při užívání warfarinu skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné vyvarovat se nadměrné konzumace alkoholu. Povolen je maximálně 1 alkoholický nápoj (0,5 l piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
Mezi rizikové bylinky (kontraindikace) a další složky doplňků stravy patří: ginkgo biloba, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská, koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu Wobenzymu, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinacea, vilcacora (kočičí dráp), některé směsi tradičn
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínu K. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínu K pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínu K je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínu K hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínu K. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínu K. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínu K, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminuK ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminuK je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminuK. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminuK by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminuK by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminuK je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminuK dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminuK. Nejbohatší zdroje vitaminuK jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminuK v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminuK. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
V naší poradně s názvem WARFARIN A AVOKÁDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Janata.
Dobrý den,
užívám warfarin, jak často mohu konzumovat avokádo, INR mám spíše vyšší,
tj. 2,5 až 3,2. Vím, že avokádo obsahuje vitamin K, ale je nutné se a. vyhýbat?
Děkuji za ev. Váš názor.
Zd.J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Avokádo je skvělé, obsahuje mnoho zdravých tuků, ale je také bohaté na vitamín K. Jedno avokádo bez pecky a slupky obsahuje přibližně 25 mikrogramů vitamínu K, přičemž celková denní dávka vitamínu K nesmí přesáhnout 120 mikrogramů u můžů na Warfarinu. Snědením jednoho avokáda vyčerpáte pětinu možného příjmu vitamínu K za jeden den. Takže pokud si dáte jedno avokádo, tak v tom dni musíte omezit potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, aby celkový součet všech jídel za den byl 120 mikrogramů vitamínu K. Takže avokádo s Warfarinem ano, ale s omezením ostatních potravin s vyšším obsahem vitamínu K.
Warfarin je lék, který se užívá při protisrážlivé (antikoagulační) léčbě. Pro požadovaný účinek léčby je důležitá stabilní hladina vitaminuK v těle. Ten se řadí k vitaminům rozpustným v tucích, je termostabilní, to znamená, že jeho množství v potravě neovlivní tepelná úprava. Část vitaminuK je získávána potravou a část je vytvářena střevními bakteriemi.
Každý pacient, který užívá léky proti srážlivosti krve, je pod stálou lékařskou kontrolou a je mu průběžně kontrolována krevní srážlivost (normální hodnota INR je 0,8 až 1,2). Podle naměřené hodnoty INR pak lékař upraví dávkování Warfarinu či jiného léku na krevní srážlivost. Pacient by neměl měnit výrazněji složení ani množství stravy, dbát na její pestrost, jíst od každého druhu jídla spíš menší množství. Pacienti stravující se alternativním způsobem (vegetariáni, vegani a jiní) nebo držící redukční či jinou dietu musí konzultovat svůj jídelníček s lékařem, farmaceutem či nutričním terapeutem, a pokud je to nutné, udělat ve skladbě stravy vhodné změny. Doporučuje se potraviny s obsahemvitaminuK z potravy nevylučovat, jelikož příliš nízká hladina tohoto vitaminu v krvi může způsobovat snazší rozkolísání hodnot INR.
Jídelníček by měl vycházet ze zásad zdravé výživy, měl by zohlednit případná další dietní opatření, která pacient dodržuje (například dieta diabetická, nízkocholesterolová a jiné), neměl by zásadně měnit stravovací návyky, které pacient měl před nasazením Warfarinu, a měl by mu dodávat stabilní přísun vitaminuK.
V literatuře se můžeme setkat s doporučením vyloučit ze stravy potraviny s vysokým a nestabilním obsahem vitaminem K úplně, jinde je povolováno zařadit takové potraviny do jídelníčku pouze v malém množství (kolem 10–20 g). Nově se ale objevují názory, že pokud se pacient nestravuje alternativním způsobem, kde by hrozil nadměrný přísun zeleniny, a dodržuje ve stravování střídmost a pestrost, není účelné jeho stravovací návyky měnit či omezovat a ani některé potraviny z jídelníčku vylučovat.
V řadě článků a odborných publikacích můžeme nalézt tabulky s obsahemvitaminuK v jednotlivých potravinách, ale údaje se často velmi liší. Na obsah vitaminuK má vliv kromě druhu i stav zralosti zeleniny, její konkrétní část (například vnější versus vnitřní listy salátu), u masa je to krmivo použité při chovu zvířete a podobně. Liší se i biologická dostupnost vitaminuK z jednotlivých potravin, a proto ani stejný obsah nemusí znamenat identický příjem tohoto vitaminu pro tělo. Vzhledem k tomu, že v ČR není obsah vitaminuK v potravinách systematicky sledován, veškeré údaje jsou převzaty převážně ze zahranič
V naší poradně s názvem CUKETA A ZELENÉ FAZOLKY CO NA TO WALFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evženie.
Může se cuketa a zelené fazolky při walfarinu mají vysoký obsah vitaminuK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak si musíte hlídat příjem vitamínu K. Pro ženy je hranice 90 mikrogramů vitamínu K za den. Ani méně a ani více. Každý den stejně.
Obvykle, co je zelené, má i vysoký obsah vitamínu K. Cuketa je sice zelená, ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Středně velká cuketa obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jeden zelený fazolový lusk dlouhý 10 cm obsahuje 0,8 mikrogramů vitamínu K. Přibližně 110 fazolových lusků pokryje denní limit pro příjem vitamínu K.
Doporučená denní dávka vitaminuK: muži = 80 µg, ženy = 70 µg. Pokud jeho příjem potravou kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.
Každý den sníst přibližně stejné (malé) množství potravin s vyšším obsahem vitaminuK.
Výběr potravin:
Maso vepřové a ryby – nízký obsah vitaminuK – lze konzumovat dle zásad správné výživy.
Drůbež, hovězí a telecí maso – obsah vitaminuK záleží na tom, čím je zvíře krmeno – doporučuje se malý příjem drůbeže, hovězího, telecího masa.
Játra – nejsou povolena.
Mléko a mléčné výrobky – lze konzumovat v libovolném množství kromě jogurtů, ty pouze v malém množství – obsahují živé bakterie podporující růst bakterií v tlustém střevě, které podporují tvorbu vitaminuK).
Vejce – bílky bez omezení, žloutky 1 kus denně.
Tuky – řepkový, slunečnicový olej, máslo mají malé množství vitaminuK.
Olivový a sójový olej – používat pouze v nepatrném množství.
Vitaminové doplňky s výtažky jinanu dvoulaločného, se zeleným čajem a vitaminem K – nejsou povoleny.
Ovoce – povoleno v jakémkoliv množství kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin. Maliny se konzumují jen v malém množství.
Vojtěška, pampeliška, čekanka, rukola, polníček, kelp – nejsou povoleny.
Obiloviny –bez omezení.
U luštěnin – nutné dodržovat pravidelné množství.
Bylinné čaje – pít pouze výjimečně, a to v malém množství (1 šálek denně). Zelený čaj není povolen.
Ovocné čaje, černý čaj – lze pít bez omezení. Ostatní nealkoholické nápoje pít bez omezení.
Na alkohol POZOR! – je povoleno pít 1 drink denně (0,5 l piva, nebo 2 dl vína, nebo 0,5 dl destilátu). Při pití většího množství alkoholu hrozí riziko nebezpečného krvácení!
Všechny druhy koření jsou povoleny – vysoký obsah vitaminuK je jen v petrželové nati a v řeřiše.
V naší poradně s názvem ZAKÁZANÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Beru warfarin mohu jatrovou omáčku.Vyvar s játrové knedlíčky.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Játra patří mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K a je třeba jim věnovat pozornost při léčbě Warfarinem. Když se léčíte Warfarinem, tak musíte každý den sníst stejné množství vitamínu K. Pokud máte svůj jídelníček vyladěný a každý den máte stejný příjem vitamínu K a nárazově přidáte játra v podobě játrové omáčky nebo játrových knedlíčků, tak ten den musíte omezit jiné potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, aby denní součet nepřesáhl limit pro příjem tohoto vitamínu. Pamatujte si, že 100 gramů jater obsahuje asi 11 mikrogramů vitamínu K.
I při léčbě Warfarinem je vhodné jíst zelenou zeleninu v přiměřeném množství. Úplné vyřazení z jídelníčku takzvaných nevhodných potravin má opačný účinek.
U Warfarinu se přeci musí omezovat vitamín K, tak proč by dieta s nízkým obsahem vitamínu K měla ztěžovat zvládnutí mého INR?
Předpokládejme, že držíte dietu s extrémně nízkým obsahem vitamínu K. Nyní předpokládejme, že jednou v noci, v rámci zdravé večeře, sníte špenátový salát. Špenátový salát má vysoký obsah vitamínu K, takže jste právě zvýšili svůj příjem vitamínu K sedminásobně. Vzhledem k tomu, že vaše strava obsahuje tak nízký obsah vitaminuK, představuje toto nárazové zvýšení příjmu vitaminuK obrovskou změnu v příjmu tohoto vitaminu. Když držíte příliš přísnou dietu s nízkým příjmem vitamínu K, tak taková konzumace špenátového salátu zvýší příjem vitamínu K o 50 %. Výsledkem tohoto výrazného zvýšení vitaminuK bude výrazný pokles vašeho INR. Když ale držíte dietu s doporučeným příjmem vitaminuK. Při konzumaci špenátového salátu jste možná zvýšili svůj denní příjem vitaminuK, ale místo zvýšení příjmu o 50 %, jste ho zvýšili pouze o 5 %. Pointa je, že pokud je vaše strava extrémně chudá na vitamín K, pak jakékoli změny v příjmu vitaminuK představují velké výkyvy v příjmu vitaminuK, což se může promítnout do velkých výkyvů ve vašem INR.
V naší poradně s názvem WARFARIN A MC DONALDS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Karas.
Dobrý den.
Jsem po prodělané operaci srdce 24. Den.
Ředím krev warfarinem 3mg a moje průměrně INR je kolem 2,9
Chci si dat jednou velké menu od mc donalds, je možné, že to bude mít vliv?
Díky za odpověď. Jsem s pozdravem Karas Jan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Říká se, že strava u Mcdonald's není zdravá a proto se taky asi na tuto záležitost ptáte. Z pohledu pacienta na Warfarinu ale zas tak nezdravá není a můžete si s klidem dát velké menu, jak často budete chtít. Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat příjem vitamínu K a držet ho každý den na stejné úrovni 120 mikrogramů. Pokud se tedy podíváme na velké menu u McDonald's, tak porce velkých hranolků obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K a jeden big tasty obsahuje rovněž 10 mikrogramů vitamínu K. Tatarka na hranolky obsahuje 2 mikrogramy vitamínu K. Pití neobsahuje žádný vitamín K. Když si tedy dáte jedno velké menu, tak přijmete 20 až 25 mikrogramů vitamínu K a ten den musíte sníst ještě potraviny, které vám doplní zbylých 100 mikrogramů vitamínu K.
Pokrmy české kuchyně jsou často chudé na vitamín K a proto se hodí mít v lednici čínské nebo naše zelí, kapustu nebo ledový salát, a vždy když víte, že jste nesnědl dostatek potravin s vitamínem K, tak sníst jeden nebo dva listy. Jeden list obsahuje 20 až 30 mikrogramů vitamínu K (podle velikosti).
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Mohu jíst švestkové koláče, buchty a kyselé zavařované okurky. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na snědené množství. Z vašeho výčtu stojí za zmínku zavařené okurky, protože ty mají vyšší obsah vitamínu K a je třeba s nimi počítat v celkovém denním příjmu vitamínu K.
- Švestkový koláč o průměru 10 cm má přibližně 6 mikrogramů vitamínu K.
- Buchty mají zanedbatelné množství vitamínu K, ať už mají náplň tvarohovou nebo makovou. Pokud jsou s povidly ze švestek, tak jedna buchta bude obsahovat zhruba 4 mikrogramy vitamínu K.
- Zavařené okurky (jedna malá sklenička 250 ml) bude obsahovat přibližně 25 mikrogramů vitamínu K. Pokud byste snědla v jednom dni 4 skleničky okurek, tak byste vyčerpala všechen povolený limit pro příjem vitamínu K a v tom dni byste již nemohla jíst žádné jiné potraviny s vitamínem K.
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.
Pprosím o dietu,manžel je 14 dnů po odstranění nádoru na slinivce a má stále průjem.děkuji za odpověd M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je běžné, že lidé s rakovinou slinivky mají problémy s výživou. Pokud je slinivka odstraněna nebo nefunguje správně, nebo pokud jsou zablokovány žlučové nebo pankreatické vývody, je možné, že nebudou schopni strávit tuk. Blokádu lze řešit umístěním stentu do kanálku, který jej udrží otevřený. Lékař také může předepsat pankreatické enzymy na podporu trávení. Léky, jako jsou steroidy, mohou pomoci zlepšit ztrátu chuti k jídlu.
Při rakovině slinivky, můžou být různé typy průjmu. Někteří lidé mohou mít světlou stolici, pokud mají ucpaný žlučovod. Někteří lidé mohou mít průjem, když slinivka nevytváří dostatek enzymů, které pomáhají střevům trávit potravu a absorbovat živiny.
Provedení některých změn ve stravě může pomoci zmírnit průjem. Jednou z nejdůležitějších věcí při zvládání průjmu je pití dostatečného množství tekutin, abyste pacient zůstal hydratován.
Lékař může předepsat vitamínové doplňky, protože střeva správně nepřijímají živiny a dochází k tzv. malabsorpce - podvýživě. Pacient by se také měl vyhnout tučným, mastným nebo smaženým jídlům, protože bude mít potíže s jejich trávením.
Při průjmu je třeba konzumovat potraviny s vysokým obsahem draslíku, aby se nahradil průjmem ztracený draslík. Mezi tyto potraviny patří:
meruňkový nebo broskvový nektar
banány
pomeranče
bramborová kaše nebo pečené brambory
Pro přípravu běžných jídel používejte potraviny s vysokým obsahem bílkovin a kalorií, ale nízkým obsahem vlákniny. Mezi tyto potraviny patří:
bílý nebo vanilkový jogurt
nudle
snídaňová kaše z pšeničné krupice konzervované nebo vařené ovoce bez slupek
tvaroh
tavený sýr kuřecí nebo krůtí (s kůží)
libové mleté hovězí maso
Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny a těm, které zvyšují činnost střeva a rychlost vytahování tekutiny z tkání do stolice. Káva s kofeinem, čaj a alkohol mohou stimulovat činnost střev. Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří:
celozrnné cereálie a pečivo
hnědá rýže
sušené ovoce, jako jsou sušené švestky a rozinky
popcorn, ořechy a semínka
fazole a luštěniny
syrová zelenina a ovoce
Správná výživa během léčby rakoviny je důležitá, proto se poraďte s lékaři, pokud průjem stále přetrvává.
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminuK a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminuK, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminuK mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminuK obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminuK ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminuK, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).
V naší poradně s názvem WALFARIN A OKURKY,CUKETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den.Mužů cuketu, beru warfarin.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst jak cukety, tak i okurky, ale musíte hlídat množství. Není možné spořádat celou sklenici zavařených okurek na posezení, ale dvě okurky denně si dát můžete. Okurky i cukety, stejně jako všechno co je zelené, obsahují vitamín K a ten ve velkém množství brzdí účinky Warfarinu a hrozí ucpání cév sraženínou. Optimální množství vitamínu K přijetého ve stravě je 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ne méně ani ne více, každý den stejně. Jedna střední cuketa, kterou běžně koupíte v supermarketu obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K. Jedna velká cuketa ze zahrádky obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K. S okurkami je to horší, protože ty obsahují opravdu hodně vitamínu K. Jedna salátová okurka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Jedna zavařená okurka velká 9 cm obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K. Jedna malá zavařená okurka obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K.
Strava by měla vycházet ze zásad zdravé výživy, ze stravovacích návyků daného pacienta a dbát na to, aby byl příjem vitaminuK stabilní. Jak již bylo popsáno, mezi rizikové potraviny lze zařadit listovou zeleninu (zelí, kysané zelí, kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, brokolice, květák) – lze pouze v malém množství, tedy například jako součást polévky, ozdoba. Kopr, řeřicha a petrželová nať obsahují rovněž vysoké množství vitaminuK, ale v minimálním množství v polévce či k dochucení rovněž nevadí.
Bez problému lze jíst kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, ředkvičky), rajčata, papriky, okurky, brambory, houby.
Ovoce jako citrony, ananas, jablka, banány, mandarinky, borůvky a další lze až na výjimky konzumovat (výjimkou je kiwi, sušené švestky, mango, maliny, ostružiny).
Co se týká masa, vyšší obsah vitaminuK má hovězí, kuřecí a krůtí maso. Zde ale hraje roli, jakým způsobem byla tato zvěř chována, krmena. Určitě se nedoporučuje tato masa vyloučit ze stravování, jen je potřeba je jíst v přiměřeném množství. Je vhodné zcela vyloučit játra a potraviny z nich vyrobené.
Při přípravě pokrmů se doporučuje využívat slunečnicový a řepkový olej. Olivový a sójový olej (obsahují větší množství vitaminuK) pak využívat jen v malém množství (lžička do salátu a podobně).
Luštěniny, jako je hrách, čočka, fazole, lze konzumovat v pravidelném množství tak, aby jejich příjem nekolísal (sóju, cizrnu – jen v menší míře, ne jako hlavní jídlo).
S cereáliemi (chléb a další pečivo) není problém, obsah vitaminuK je u nich nízký. Jedno vejce denně je také bez problému.
Důležitý je dostatečný pitný režim. Alkohol jen v rozumné míře (sklenka vína, 0,5 l piva denně). Z nápojů je vhodné se vyvarovat zeleného a kopřivového čaje, čajů s obsahem lékořice, bylinných čajových směsí.
V jídelníčku je vhodné sledovat kombinace potravin, zvolím-li pokrm s větším obsahem vitaminuK, pak další složky potravy musím volit z potravin s nízkým obsahem vitaminuK.
Je dobré vědět, že vzhledem k užívání warfarinu je nevhodné užívat léčivé rostliny, které snižují srážlivost krve a v kombinaci s tímto lékem mohou zvyšovat riziko krvácení, patří sem ginkgo biloba, ženšen pravý, brusinky, česnek, ploštičník hroznovitý, zázvor, lékořice. Pozor také na potravinové doplňky s obsahemkoenzymu Q10, omega-3 mastných kyselin, probiotik a vyšším obsahem vitaminu A, E.
Z běžných volně prodejných léků používaných proti bolesti či teplotě lze bez problému užívat přípravky s obsahem paracetamolu. Je třeba se vyvarovat přípravkům s obsahem ibuprofenu či kyseliny acetylsalicylové. Dlouhodobější léčba bolesti musí být konzultována s lékařem, u některých léčiv jsou ze začátku nutné častější kontroly INR.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hanuš.
Dobrý den, prosim o dotaz.Mohu konzumovat pri Wrfarinu kolač s Červeným rybízem,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rybíz je skvělé ovoce a zdravé díky vysokému obsahu vitamínu C. Rybíz zároveň obsahuje i vitamín K, který přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší bude účinek Warfarinu. Při léčbě Warfarinem je důležité udržet denní příjem vitamínu K na stejné úrovni 90 mikrogramů za den pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Proto by měl každý pacient mít pevně daný jídelníček a ten pak dodržovat alespoň 4 týdny. Když do takového jídelníčku neplánovaně zařadíte koláč s rybízem, tak je třeba vědět, že 100 gramů rybízu obsahuje 11 mikrogramů vitamínu K. Jedno kilo rybízu zcela vyčerpá stanovený limit pro denní příjem vitamínu K. Odhadem tedy musíte určit, kolik rybízu bylo na koláči a ponížit jinou potravinu se stejným obsahem vitamínu K v tom konkrétním dni. Jedna kulička rybízu bude mít hmotnost přibližně 1 gram.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K. K tomu je zapotřebí přizpůsobit svoji stravu pro každodenní příjem tohoto vitamínu v množství 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ani více a ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje dobře.
Jedno středně velké červené rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. Stejně velké zelené rajče obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K.
Jedno cherry rajče obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínu K.
100 gramů rajčatového protlaku obsahuje 13 mikrogramů vitamínu K.
250 mililitrů rajčatového džusu obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K.
Když se rozhodnete pro rajčatový den, ve kterém nesníte žádnou jinou zeleninu, tak můžete během dne zkonzumovat:
Ženy s limitem 90 mikrogramů vitamínu K
2 masitá rajčata prokládaná mozzarelou a listem bazalky a zakápnutá olivovým olejem s brusketou (40 mikrogramů vitamínu K)
22 cherry rajčátek zapečených v troubě pokladených plátkem mozzarely a ozdobených oreganem (34mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské omáčky s hovězím masem a knedlíkem (16 mikrogramů vitamínu K)
Muži s limitem 120 mikrogramů vitamínu K přidají
Litr rajčatového džusu (24 mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské polévky s rýží (6 mikrogramů vitamínu K)
K tomu je možné sníst libovolné množství masa, výrobků z rýže, výrobků z mouky, ale žádnou jinou zeleninu.
Warfarin blokuje účinek vitamínu K v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínu K snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínu K patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínu K, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínu Kkolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínu K obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínu K. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin? Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
Multivitamíny: většina multivitamínů obsahuje malé množství vitamínu K. Chcete-li je užívat, berte je pravidelně každý den, abyste zabránili kolísání hladiny vitamínu K v těle. Pakliže multivitamíny chcete začít užívat, poraďte se se svým lékařem. Také v tomto případě