ŽITO je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Konzumace lepkových obilnin, zvláště pak pšenice, za posledních 50 let vzrostla. Naši předci chléb sice jedli, ale v jakém množství? Tenkrát se peklo jednou, maximálně dvakrát týdně. Sladké koláče nebyly ani jednou za týden, natož každý den. A dnes? Dáme si na snídani pěkně kvasnicový chléb se šunkou, na svačinku si dopřejeme koláček, na oběd těstoviny nebo hezky česky zahuštěnou omáčku s knedlíkem z bílé mouky, odpoledne zhltneme rohlík a večer si zajdeme s přáteli na pizzu… A všude je lepek, který bohužel mnoho lidí musí ze závažných zdravotních důvodů vyřadit ze svého jídelníčku.
V kterých potravinách je lepek
Bezlepkové potraviny můžeme rozdělit na přirozeně bezlepkové a takové, ze kterých byl lepek odstraněn během výrobního procesu. Většina lidí automaticky předpokládá, že přirozeně bezlepkové potraviny lepek nemůžou obsahovat. To ovšem nemusí být nutně pravda.
Nařízení ES č. 41/2009 vymezuje dvě základní kategorie potravin pro zvláštní výživu vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku, na které se vztahují odlišné požadavky na obsah i označování, a to potraviny označené údajem „BEZ LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 20 mg/1 kg potraviny; nebo označené údajem „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 100 mg/1 kg. V praxi to tedy znamená, že bezlepková potravina nemusí být zcela bez lepku. Je ovšem nutné, aby bezlepková potravina splňovala výše uvedenou maximální hranici obsahu lepku na 1 kg hmotnosti produktu. Označení „bez lepku“ je primárně určeno pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (to znamená přirozeně bezlepkové suroviny).
Lepek je obsažen v těchto potravinách: bulgur, kuskus, farro, hydrolyzovaný syrovátkový protein, slad, sladový extrakt, sladový sirup, sladový ocet, modifikovaný pšeničný škrob, seitan, robi. Z méně známých zdrojů sem patří attu (mouka na přípravu indických placek chapati), eikorn (pšenice jednozrnka), emmer (takzvaná biblická pšenice). Z komerčně prodávaných potravin pak lepek najdete například v pivu, těstovinách, nudlích, chlebu a dalším sladkém i slaném pečivu, knedlících, v instantních polévkách, cereáliích, sušenkách, bramborových chipsech, salátových dresincích, dochucovacích omáčkách, kečupech, sójové omáčce a podobně.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klara.
Nikde jsem nenašla, jak je to s nápojem Caro, piji ho místo kávy, je Caro vhodně nebo nevhodné při dietě při dně?
Děkuji za názor,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ptáte-li se zda-li je kávovinová směs Caro vhodná při dietě na dnu s ohledem na klasickou kávu, tak káva by byla lepší. Caro v sobě obsahuje opražený ječmen, ječný slad, čekanku a žito. Všechny tyto ingredience obsahují puriny, ale vzhledem k tomu, že na přípravu jednoho nápoje potřebujete opravdu malé množství, tak to při dně nehraje žádnou roli a Caro můžete dále používat. A proč je klasická káva při dně lepší než Caro? Jednoduše díky tomu, že nápoj z pražané kávy působí močopudně a tím pomáhá rychleji vylučovat z těla kyselinu močovou.
Po probuzení: Přiveďte k varu 2 šálky vody a vařte 10 minut. Po vychlazení na pokojovou teplotu přidejte do vody 1 lžíci jablečného octa a 1 lžičku medu.
Snídaně: 1 dušené nebo pečené jablko či hrušku (pečeme při 190 °C 30 minut doměkka) se 3 ks hřebíčku, 1–2 hrnky medové vody. Dejte vařit na 10 minut vodu, nechte zchladit a přidejte lžičku medu a lžičku citronové šťávy.
Svačina: Čerstvě vymačkaný džus z kyselého ovoce (grapefruit) smícháme v poměru 1 : 1 s převařenou vodou, přidáme špetku kurkumy.
2 varianta: šálek vařené zeleniny, zeleninová detoxikační polévka nebo jiné zeleninové jídlo bez brambor a lilkovité zeleniny´
3 varianta: celerový, mrkvový nebo řepový džus
Pitný režim: Pijte každých 30 minut po doušcích teplou vodu s citronem a medem, AGNI čaj či teplou detoxikační vodu. Můžete pít také vývar ze zeleninové detoxikační polévky.
Velmi důležitý je pitný režim – minimálně 2 l tekutin denně, při fyzické námaze, nadměrném pocení, průjmech, pobytu v horkém prostředí je třeba pít více. Je třeba zabránit tvorbě příliš koncentrované moči, jinak dochází k tvorbě kamenů. Je třeba pít průběžně během dne, a to i v noci, protože i v noci tvoří ledviny moč. Doporučuje se napít se před spaním a potom po každém nočním močení. Skladba tekutin má být pestrá. Měla by se střídat pitná voda se stolními vodami, minerálkami, které obsahují větší množství alkalických minerálů, ovocnými čaji a šťávami, eventuálně nízkostupňovým pivem. Čistá pitná voda bez přísad by měla tvořit polovinu příjmu tekutin.
Jak postupovat v dietních opatřeních:
Je třeba snížit příjem potravin bohatých na kyselinu šťavelovou, a to maximálně na 50 g denně.
Vitamín C jako doplněk stravy je vhodné neužívat, zvyšuje totiž tvorbu šťavelanů.
Vhodná je hojná konzumace rozpustné vlákniny (ovoce, kromě ovoce bohatého na šťavelany), nerozpustná vláknina (celozrnné obilné výrobky, pšenice, ječmen, rýže, žito) je méně vhodná. Nerozpustná vláknina váže ve střevech vápník, který se vylučuje stolicí a méně močí.
Pozor: Káva a alkohol působí spíš opačně, a proto je nelze rozhodně počítat do celkového denního příjmu tekutin.
Žádné hydrogenované oleje (ztužené transmastné tuky), žádné trans-tuky, (všechny za studena lisované oleje, jako jsou oleje slunečnicových semen, olivový olej, atd.)
Žádné živočišné tuky a žádné vepřové maso jako například šunka, slanina, párky atd.
Žádné mořské plody, protože humři, škeble, krevety a všechny živočichové s tvrdou skořápkou jsou čisticí prostředky v moři a jejich těla jsou zatíženy toxiny - jedy.
Žádná bílá mouka a těstoviny, ani bílý chléb, raději těstoviny a chléb, kde je špalda, jsou lepší volbou než pečivo z pšenice, celozrnné žito, oves a vícezrnný chléb jsou dobré. Kukuřice se nedoporučuje z důvodů častých plísní a kvůli genetické modifikaci.
Žádná zmrzlina nebo mléčné výrobky, kromě tvarohu a cottage sýru.
Žádný bílý cukr, melasa, javorový sirup nebo konzervační látky.
Žádné průmyslově zpracovávané potraviny.
Žádné sójové výrobky.
Žádné potraviny, kde mohou být pesticidy a chemikálie, včetně výrobků pro domácnost a kosmetiky. Starý dobrý ocet, stejně jako jedlá soda jsou vynikající domácí čisticí prostředky.
Žádná mikrovlnná trouba, žádný teflon nebo hliník na vaření nebo hliníková fólie (alobal). Používejte raději smaltované nádobí na vaření. Také nerezová ocel, keramika, litina, sklo jsou na vaření v pořádku.
Lidé alergičtí na alkohol mají velmi nepříjemné příznaky. Jedinou prevencí a zároveň léčbou je ukončení konzumace alkoholu. Často si tito lidé myslí, že se u nich jedná jen o stav kocoviny, ale mýlí se. Ve skutečnosti se jedná právě o alergii na alkohol. Alergie na alkohol vzniká z nedostatku enzymu, který je potřebný pro rozklad toxinů obsažených v alkoholu. Tento stav je geneticky daný. Existuje ale mnoho dalších faktorů způsobujících tuto alergii. Zejména se jedná o určité látky obsažené v alkoholu. Nejčastějším viníkem je oxid siřičitý a histamin. Rovněž jedinci alergičtí na určitý druh obilí (pšenice, žito, kukuřice a ječmen) trpívají alergií na alkohol.
Dermatitida je zánětlivý stav kůže, který se obvykle znovu vrací. Je to vlastně alergie, která může být zapříčiněna parfémy, kosmetikou, gumou, léky, mastmi nebo kontaktem s kovovými slitinami (včetně niklu, stříbra a zlata). Problémem mohou být některé druhy jídla. Jestliže je dráždidlo v neustálém styku s kůží, dermatitida se rozšíří a zhorší. Pokud chcete tyto problémy řešit, vyvarujte se prachu, průmyslových chemikálií, dýmu, sprejů, laků, motorových olejů, fermeží a rozpouštědel.
Vyhýbejte se čisticím prostředkům, kosmetice, tělovým olejům a mlékům, které obsahují lanolin, antihistaminy, benzoany, které zapříčiňují alergie, ucpávají tukové žlázy a způsobují dermatitidu a akné. Nenoste na práci v domácnosti gumové rukavice, kůže totiž vstřebává některé chemikálie v nich obsažené.
Nepoužívejte vazelínu či jiné tučné masti, protože zabraňují pocení a zvyšují svědění. Neškrábejte se, to jenom problém zhoršuje.
Stav se může zhoršit i emocionálním stresem a vyčerpáním. Vyvarujte se nachlazení a respiračním infekcím, neboť snižují odolnost těla a zhoršují váš ekzém. Vyhýbejte se lidem s opary, protože virus v nich může zapříčinit vážné kožní vyrážky, jestliže trpíte dermatitidou.
Dejte si pozor na alergeny, o nichž odborníci říkají, že jsou převážnou příčinou dermatitidy: 1) kravské mléko – buď nepijte mléko vůbec, nebo se snažte přejít na kozí; 2) pšeničný lepek – jsou i jiné obiloviny, které lze jíst místo pšenice; 3) nikl – odborníci tento problém nazývají „niklová vyrážka“; ženy, které mají propíchnuté uši a nosí náušnice, mohou jimi tělu způsobovat různé vyrážky, zvláště v místech, kde se těla dotýká další kov. Kromě toho jakýkoliv šperk, který má méně než 24 karátů, má v sobě aspoň trochu niklu.
Vyhýbejte se pěnovým koupelím a podobným mýdlovým koupelím. Nikdy se nekoupejte v horké vodě. Po vykoupání se jemně osušte. Netřete se.
Dětské vyrážky: Vyrážka u dětí může být zapříčiněna jedením vajec, arašídů, mléka, pšenice, ryb, kuřat, vepřového nebo hovězího masa. Vajíčka, arašídy a mléko jsou ze 75 procent příčinou dětských vyrážek.
Bez ohledu na to, co může být příčinou vyrážky, vynechejte pšenici, žito, oves a ječmen na šest týdnů. Potom pomalu přidávejte jedno po druhém, čímž zjistíte, jaký to má účinek na vaši dermatitidu.
Jestliže to umíte, změřte si po každém jídle puls, abyste zjistili, která jídla vám zvyšují tep – to jsou ta problematická.
Vyvarujte se mléčných produktů, bílé mouky, smažených jídel, dalších zpracovaných tuků a cukru. Nepoužívejte antiperspiranty, protože obsahují kov. Noste jen bavlněné spodní prádlo. Také levné prstýnky zapříčiňuj
Obilná limonáda je kvašený nápoj, který je levný, snadno vyrobitelný, osvěžující k pití a plný úžasných živin pro tělo. Tato limonáda obsahuje probiotika, vitamíny B, K, E, proteiny a enzymy. Díky tomuto obrovskému příjmu vitamínů dochází k podporování trávicího traktu.
Výroba obilné limonády:
Vložte šálek obilných zrníček do sklenice, může být použitožito, pohanka nebo jiná obilovina.
Do sklenice přidejte vodu a nechte obilí po dobu 24 hodin namočené. Po uplynutí této doby odlijte vodu a obilí opláchněte dvakrát až třikrát za den, dokud nedojde k naklíčení.
Jakmile obilí začne klíčit, přilijte čtyři šálky vody a nechte uležet další dva až tři dny.
Po pár dnech si všimnete, že se ve vodě začnou tvořit bublinky.
Obilná limonáda může být ochucena trochou citronu. Limonádu přeceďte a přelijte do čisté sklenice. Skladování je vhodné v lednici. Limonádu spotřebujte nejlépe do jednoho týdne.
Obilniny a obilné výrobky (pšenice, žito), brambory, losos, husí maso, ostatní ořechy, mák, mléčné výrobky, různé druhy zelí (červené, bílé zelí) a lilkové rostliny, citrusové plody, kukuřice, čočka, fazole, květák.
Při redukci váhy se nedoporučují jíst sacharidy, konzumovat chleba, bílé pečivo a další výrobky z bílé mouky.
Velmi důležitý je pitný režim (minimálně 2 l tekutin denně, při fyzické námaze, nadměrném pocení, průjmech či pobytu v horkém prostředí, je nutné pít více). Je třeba zabránit tvorbě příliš koncentrované moči, jinak dochází k opětovnému tvoření kamenů. Je třeba pít průběžně během dne, a to i v noci, protože i v noci tvoří ledviny moč. Doporučuje se napít se před spaním a potom po každém nočním močení. Skladba tekutin má být pestrá, to znamená střídat pitnou vodu se stolními vodami, minerálkami (větší množství alkalických minerálek), ovocnými čaji a šťávami, eventuálně s nízkostupňovým pivem. Čistá pitná voda bez přísad by měla tvořit polovinu příjmu tekutin. Je třeba snížit příjem potravin bohatých na kyselinu šťavelovou (na maximálně 50 g denně), mezi něž patří: špenát, červená řepa, rebarbora, pšeničné klíčky, otruby, čokoláda, instantní káva, ořechy, petržel, karob, čaj, vícestupňové pivo, jahody, celer, fazole, ostružiny, rybíz, maliny, angrešt, citrónová a pomerančová kůra, sójové výrobky (tofu, tempeh). Je třeba též omezit konzumaci rafinovaného bílého cukru a kuchyňské soli (větším solením se snižuje vylučování vápníku močí). Rovněž se doporučuje snížená konzumace živočišných bílkovin (maso, masné výrobky, mléko, mléčné výrobky, vejce). Vitamín C jako doplněk stravy je vhodné neužívat, zvyšuje totiž tvorbu šťavelanů. Vhodná je hojná konzumace rozpustné vlákniny (ovoce, kromě ovoce bohatého na šťavelany), nerozpustná vláknina (celozrnné obilné výrobky, pšenice, ječmen, rýže, žito) je méně vhodná. Je známo, že nerozpustná vláknina váže ve střevech vápník, který se vylučuje stolicí a méně močí.
Protikvasinková dieta znamená poměrně přísný stravovací režim, jehož poctivé dodržování ale přináší značnou úlevu. Nemůžeme si myslet, že za všechno může zaplísněný organismus a střílet diagnózy od boku. Základem této diety je striktní vyloučení cukru a bílé mouky z jídelníčku. Rovněž je potřeba trvale se vzdát droždí a mléka. Je naprosto nevhodné jíst sladké bílé pečivo, koláče, koblihy, chléb, rohlíky, zákusky, cukrovinky a oblíbenou čokoládu. Pečivo můžete pouze celozrnné a kváskové, nejlepší je ovšem nejíst pečivo vůbec. Můžete ho nahradit extrudovanými chlebíčky a podstatně zdravějšími obilnými kašemi. Povolenými obilovinami jsou jáhly, pohanka, hnědá rýže, žito, oves, ječmen a špalda. Bílou rýži a kukuřici byste měli omezit nebo vynechat. Chybou by však bylo si kašičky sladit. Na to opravdu zapomeňte. Pozor na med, fruktózu, třtinový cukr či sladké sušené ovoce. Pořád se jedná o cukr, navíc v sušeném neošetřeném ovoci jsou podmínky pro plísně jak dělané.
Z ovoce se doporučují například jablka, hrušky, grepy, kiwi, maliny, borůvky, ostružiny, švestky, rybíz, třešně, meruňky, angrešt a podobně. Vybírejte si především ovoce s kyselejší chutí, tím nic nezkazíte. Vynechat byste měli veškeré sladké ovoce, které snadno podléhá kvašení. Ze sladidel je pak povolena pouze stévie, melasa a obilné slady. Vyhněte se umělým sladidlům. Prostě se vyhněte celkově cukru. Se zeleninou na tom budete mnohem lépe, jsou ale zakázány brambory a veškeré výrobky z nich. Omezit byste také měli sladkou kukuřici. Z nápojů se doporučují nejrůznější zeleninové šťávy, zelené a bylinné čaje, samozřejmě také čistá voda. Bublinkové nápoje, slazené limonády, kávu a alkohol bez lítosti přenechejte druhým. Co se týká bílkovin, můžete libové maso, nejlépe ryby. Zakázány jsou uzeniny, tučná a smažená masa, rovněž mléko, sýry, sladké mléčné výrobky a plísňové sýry. Povoleny jsou kvalitní bílé jogurty nebo neslazené kysané nápoje s probiotickou kulturou. Přátelská spolupráce s probiotiky se vyplatí vždycky. Vynechejte veškeré přídatné látky, konzervy, polotovary a přípravky na dochucení. Z tuků upřednostňujte ty nenasycené nebo například kokosový olej, který se považuje za vynikajícího spolubojovníka s kvasinkami a plísněmi. Chcete-li si okořenit jídlo, používejte v hojné míře česnek, kterého se kvasinky velice bojí. Rovněž mají respekt před štiplavou zeleninou, jakou je například řeřicha nebo ředkvičky.
Počítejte s tím, že na počátku diety budete mít velkou chuť na sladké. Je to proto, že kvasinkám postupně začne chybět cukr. Chuť na sladké postupně odezní. Během diety může dojít ke zhoršení potíží, jedná se pouze o dočasnou záležitost. Protikvasinkovou dietu můžete navíc podpořit užíváním některých osvědčených přípravků na hubení plísní a kvasinek.
Křemík ve formě kyseliny křemičité se nachází především v rostlinných potravinách. Vynikajícím zdrojem jsou obiloviny, zejména oves, ječmen a rýže. Zelenina jako zelené fazolky, špenát a další listová zelenina, spolu s ovocem, jako jsou banány a rozinky, také poskytuje významné množství křemíku. Mezi další zdroje patří pivo (díky ječmenu a chmeli), ořechy a některé mořské plody.
Potraviny bohaté na křemík
Obiloviny: Oves, ječmen, rýže (zejména hnědá rýže a rýžové otruby), pšenice, kukuřice, žito a proso.
Zelenina: Zelené fazolky, špenát, listová zelenina (kapusta kadeřavá, hlávkový salát), okurky, celer, chřest, řepa a kořenová zelenina jako cibule, batáty a tuřín.
Ovoce: Banány, jablka, broskve, třešně, hroznové víno a rozinky.
Luštěniny: Sója a hrášek.
Ostatní: Mandle, slunečnicová semínka, lněná semínka, dýňová semínka a pivo.
Při výběru potravin si pamatujte, že rafinované obiloviny mívají ve srovnání s nerafinovanými (celozrnnými) obilovinami nižší obsah křemíku.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Bezlepková dieta je dieta spočívající v omezení konzumace potravin obsahujících lepek (neboli gluten) ze stravy dotyčného, zpravidla ze zdravotních důvodů. Konzumace potravin obsahujících lepek osobami nemocnými celiakií nebo alergií na lepek by totiž mohla vést k vážným zdravotním komplikacím. Osoby držící bezlepkovou dietu konzumují nejlépe potraviny přirozeně bezlepkové. Základem diety je nekonzumování potravin vyrobených z běžných obilovin, jako je ječmen, pšenice, žito, které jsou na lepek bohaté. Tato dieta je v současnosti jedinou známou léčbou celiakie a alergie na lepek.
Potravin, které neobsahují lepek, je větší množství, než by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se například o rýži, pohanku, kukuřici, amarant, proso, luštěniny (fazole, hrách, čočka, sója), veškerou zeleninu a ovoce, veškeré maso. U ostatních potravin, respektive výrobků, je zapotřebí pečlivě číst. Ani mléčných produktů není nutné se vzdát, jen je třeba sledovat složení, typ zahušťovadel a podobně.
Pečiva se také vzdát nemusíte. Místo pšeničného či žitného pečiva si zvolíte pečivo z kukuřičné mouky, prosa, pohanky.
Množství kyseliny listové (v µg) na 100 g množství uvedené potraviny:
žito – 60;
slunečnicová semínka – 227;
hrách – 65;
brokolice – 71;
červená řepa – 109 (pozor, barví moč!);
špenát – 194;
mandle – 58,7;
čočka – 433;
pistácie – 58;
zelí – 43;
kukuřice – 45,8;
chřest – 128;
lískové ořechy – 71,8;
sója – 375;
pšenice – 41;
pórek – 64;
arašídy – 240;
fazole – 388;
oves – 56;
hlávkový salát – 136;
avokádo – 62.
Dobrým zdrojem jsou také vnitřnosti a vejce. V mase, rybách, mléku a mléčných výrobcích je obsah kyseliny listové relativně nízký.
Kyseliny listová je rozpustná ve vodě, je termolabilní (= zvýšením teploty se rozkládá) a citlivá na světlo. Během zpracovávání potravin a jejich skladování je nutné počítat se ztrátami, u monoglutamátů až do 70 %, u polyglutamátů okolo 50 %. Celkové ztráty z potravin se pohybují v rozmezí 10–70 , v průměru okolo 35 %.
Pokud kyselinu listovou sníte ve smíšené stravě, do těla se dostane přibližně 50 % toho množství kyseliny listové, kterou jste snědli (zbytek vyjde stolicí); synteticky vyrobená kyselina listová (monoglutamát) se do těla vstřebá prakticky celá.
Vyloučené potraviny jsou seřazeny do tří úrovní. Můžete vyloučit všechny potraviny najednou, nebo postupně, je jen na vás, jaký systém zvolíte.
Úroveň I
Alkohol, potraviny, které mají na etiketě napsány více než tři složky, kofein, čokoláda a kakao, kečup, chutney, barbecue omáčka, teriyaki a sójová omáčka, margarín, zpracované oleje, pšenice, špalda, ječmen, kamut, žito, kukuřice, šťávy, které nejsou čerstvé nebo syrové, arašídy, konzervované maso, uzeniny, slanina, klobása, vepřové maso, potraviny s vyšším obsahem soli, mušle, tofu, tempeh, nealkoholické nápoje, rafinovaný cukr / bílý cukr (sacharóza), hnědý cukr, surový cukr (odpaří třtinové šťávy), fruktóza (s vysokým obsahem fruktózy je kukuřičný sirup, med, javorový sirup, ječný slad).
Úroveň II
Všechny výše uvedené plus hovězí a telecí maso, máslo, majonéza a majonézové pomazánky, rajčata, lilek, papriky, ořechy a semena, salátové dresinky.
Úroveň III
Všechny výše uvedené plus citrusové plody (s výjimkou citronu), žloutky, banány, datle, fíky, hroznové víno, ananas, rozinky, vodní meloun, octy, hořčice.