Pacienti s dnou se mě často ptají, jestli mohou jíst tofu. Vnímají ho jako zdravou náhradu masa a doufají, že jim pomůže držet dietu bez rizika dalšího záchvatu. Jenže realita bývá složitější a tofu se velmi často pohybuje v takzvané šedé zóně.
Za roky práce v domácí péči vidím, že největší problém nebývá samotné tofu, ale součet okolností, ve kterých se objeví na talíři. Tento článek má pomoci pochopit, kdy je tofu rozumnou volbou a kdy se z něj může stát tichý spouštěč potíží.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu jíst tofu každý den, když mám dnu?
Krátká odpověď zní, že tofu při dně nelze doporučit ke každodenní konzumaci. I když jde o potravinu s mírnějším dopadem než maso, denní zařazování zvyšuje celkovou zátěž organismu.
V praxi se opakovaně ukazuje, že problémem není jedno jídlo, ale pravidelnost. Pokud se tofu objeví na talíři každý den, začnou se sčítat puriny, zátěž na ledviny i další faktory, jako je hydratace nebo stres. U některých pacientů se potíže projeví až po několika týdnech, což je mate. Bezpečnější je tofu zařazovat občasně, ideálně jednou až dvakrát týdně, a sledovat reakci těla.
Může tofu vyvolat záchvat dny?
Tofu samo o sobě většinou není přímým spouštěčem záchvatu dny. Ve většině případů se objevuje spíše jako součást širšího souboru rizikových faktorů.
Z praxe vyplývá, že tofu funguje spíše jako „poslední kapka“. Pokud je pacient dehydratovaný, drží redukční dietu, pil alkohol nebo vynechává léky, může tofu přispět k přetížení organismu. Záchvat se pak často objeví s odstupem 24 až 72 hodin. Není tedy fér označit tofu za viníka, ale je nutné vnímat celý kontext.
Je tofu lepší než kuřecí maso při dně?
Obecně platí, že tofu představuje menší purinovou zátěž než většina masných výrobků, včetně kuřecího masa. To ale neznamená, že je automaticky bezpečné v jakémkoli množství.
Rozdíl je hlavně v tom, že tofu má jiný metabolický dopad než živočišné bílkoviny. Pokud tofu skutečně nahrazuje maso, může být přínosné. Problém nastává, když se tofu přidává k masu nebo se jí ve velkých porcích. Rozhodující není srovnání dvou potravin, ale celkový jídelníček.
Mohu jíst tofu při akutním záchvatu dny?
Během akutního záchvatu dny se tofu obecně nedoporučuje. Organismus je v tomto období výrazně přetížený a citlivý na jakoukoli další zátěž.
I když tofu není vyloženě zakázaná potravina, v akutní fázi může prodlužovat obtíže. Z praxe vyplývá, že pacienti, kteří během záchvatu zjednoduší stravu na minimum, se zotavují rychleji. Tofu má smysl znovu zařazovat až po úplném zklidnění stavu.
Kolik tofu je při dně bezpečné?
Bezpečné množství tofu při dně nelze vyjádřit jedním přesným číslem. Většinou se ale pohybujeme v rozmezí menších porcí.
U stabilních pacientů se v praxi osvědčuje porce kolem 100 až 150 gramů jednou až dvakrát týdně. Problémem bývají velké porce a časté opakování. Pokud se tofu objevuje několikrát týdně nebo denně, zvyšuje se riziko kumulace zátěže. Platí, že méně je u dny často více.
Je tofu vhodné při dně a redukční dietě?
Tofu je často považováno za ideální potravinu při hubnutí, ale u pacientů s dnou je potřeba zvýšená opatrnost.
V naší poradně s názvem PROSIM O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VÁCLAV.
Také se potýkám s touto potvorou dnou:přečetl jsem toho už spoustu a chtěl jsem poradit jestli má někdo zkušenost s aloe vera,na vyčištění organismu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U mnoha lidí se dnou se s úspěchem uplatnil Aloe Vera Gel.
Chcete-li zmírnit zánět, tak pijte kvalitní Aloe vera gel a dostatek tekutin.
PROČ? - Aloe je dobře známá pro své protizánětlivé vlastnosti, a zároveň poskytuke celou řadu živin, které tělo potřebuje k návratu do rovnováhy.
Více než Aloe Vera vám při dně uleví správná dieta, v rámci které omezte červené maso, tuk, pivo, víno, bílou mouku a cukr.
PROČ? - Tím se odstraní některé ze zdrojů, které provokují tuto nemoc.
Podobně jako aloe vera jsou účinné i vitamínové doplňky s vitamímy A a E.
PROČ? - Pomáhají zajistit základní stavební kameny, aby se tělo mohlo vrátit zpět do rovnováhy.
Jak dlouho bude trvat, než se Aloe Vera projeví v lécbě dny?
Doba zotavení je velmi závislá na aktuální stravě, hmotnosti a dalších neduhách, kterými trpíte. Dalším klíčovým faktorem bude kvalita produktu, který používáte.
Velmi obecné pravidlo říká, že se účinky dají očekávat po jednom měsíci za každý rok onemocnění dnou. Tedy trpíte-li dnou například pět let, tak po pěti měsících pravidelného pití aloe vera gelu byste měl pocítit účinky.
Sója, tofu a jiné sójové výrobky – nejsou všechny stejné
Sójové výrobky tvoří širokou skupinu potravin, které se mezi sebou výrazně liší složením i dopadem na organismus. Pacienti s dnou často všechny házejí do jednoho pytle, což vede k chybným závěrům a zbytečným omezením.
Tofu je nefermentovaný výrobek ze sóji, který má obvykle nižší obsah purinů než fermentované produkty. Naopak výrobky jako tempeh nebo některé druhy sójových omáček mohou představovat vyšší zátěž. Rozdíl mezi jednotlivými produkty je v praxi zásadní.
Důležitou roli hraje také způsob průmyslového zpracování. Ochucené nebo uzené varianty tofu mohou obsahovat vysoké množství soli a dalších přísad, které u pacientů s dnou zhoršují hospodaření s tekutinami. Zdánlivě zdravý výrobek se tak může stát skrytým problémem.
Při výběru sójových výrobků proto doporučuji jednoduché pravidlo: čím kratší složení a méně dochucovadel, tím lépe. Čisté tofu je vždy menší zátěží než jeho upravené varianty.
Průmyslově zpracované tofu – sůl, aditiva a vliv na dnu
Obsah soli v průmyslově zpracovaných potravinách bývá podceňovaný problém. U pacientů s dnou přitom hraje sodík důležitou roli, protože ovlivňuje zadržování tekutin a práci ledvin.
Vysoký příjem soli může vést k horšímu vylučování kyseliny močové. To znamená, že i potravina s relativně přijatelným obsahem purinů může zhoršit průběh dny nepřímo. U pacientů s hypertenzí se tento efekt násobí.
V praxi proto vždy sleduji nejen druh tofu, ale i jeho složení. Ochucené marinády, uzené příchutě a hotová jídla ze sóji představují větší riziko než základní, přírodně upravené výrobky.
Vegetariánská a veganská strava při dně – kde tofu zapadá
Vegetariánský nebo veganský jídelníček může být při dně funkční, ale vyžaduje promyšlený přístup. Tofu v něm často hraje roli hlavního zdroje bílkovin, což může být problém, pokud chybí pestrost.
Zkušenost z praxe ukazuje, že jednostranné spoléhání na tofu zvyšuje riziko kumulace purinů. Lepší výsledky mají pacienti, kteří střídají různé rostlinné zdroje bílkovin a dbají na dostatečný pitný režim.
Vegetariánská strava při dně tedy není o vyřazení masa za každou cenu, ale o rovnováze. Tofu má své místo, ale nemělo by být jediným pilířem jídelníčku.
Rostlinné bílkoviny a dna – co funguje lépe než tofu
Vedle tofu existuje celá řada rostlinných zdrojů bílkovin, které mohou být pro pacienty s dnou vhodnější. Patří sem například některé obiloviny, ořechy v malém množství nebo mléčné výrobky u pacientů, kteří je tolerují.
V praxi se osvědčuje střídání zdrojů bílkovin a vyhýbání se extrémům. Čím pestřejší jídelníček, tím menší riziko přetížení jednoho metabolického mechanismu.
Pokud pacient vnímá, že mu tofu opakovaně nesedí, není to selhání. Je to informace, která má vést k úpravě stravy, ne k rezignaci.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Bolest a otoky jsou u tohoto onemocnění způsobeny krystaly kyseliny močové, které jsou uloženy v kloubu a vedou k zánětu. Tělo za normálních okolností tvoří kyselinu močovou, pokud však dojde k poškození buněk, kyselina močová se uvolňuje do krevního řečiště. Kyselina močová obvykle zůstává rozpuštěná v krvi a v konečné fázi prochází ledvinami. Ale v případě, že je v krvi příliš mnoho kyseliny močové (hyperurikémie), nebo v případě, že se jí ledviny nemohou zbavit dostatečně rychle, mohou se začít tvořit krystaly, které se shromažďují v kloubech, a dokonce i ledvinách, kůži a dalších měkkých tkáních. I když většina lidí s dnou má hyperurikémii, vyskytují se i případy, kdy 3 pacienti z 10 mají při skutečném záchvatu normální hladinu kyseliny močové v krvi. To ovšem neznamená, že se u pacientů s hyperurikémií onemocnění dnou nevyskytne. Méně než 1 z 5 lidí s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi skončí právě s onemocněním dnou.
Některé potraviny mohou v těle produkovat příliš mnoho kyseliny močové, což může vyvolat dnu. Nápoje, jako je čaj, káva, kakao a zejména alkohol v jakékoli formě, vedou k další ztrátě vody z těla, což může způsobit záchvat dny. I některé léky mohou bránit schopnosti ledvin vyloučit kyselinu močovou, včetně kyseliny acetylsalicylové (ASA) a diuretik neboli „vodních pilulek“, běžně podávaných při vysokém krevním tlaku. Dalším faktorem mohou být náhlé změny stravy či fyzického stavu.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Tofu a dna – může ho pacient s dnou skutečně jíst?
Krátká odpověď zní: ano, pacient s dnou může tofu jíst, ale ne bez přemýšlení. V praxi se tofu řadí mezi potraviny, které nejsou ani vyloženě zakázané, ani zcela bezrizikové. Právě proto kolem něj vzniká tolik nejasností a protichůdných doporučení.
Pokud bych měla vycházet z dlouhodobé zkušenosti v domácí péči, většina pacientů nemá problém s tofu jako takovým, ale s tím, jak a kdy ho do jídelníčku zařadí. Často slýchám větu: „Vždyť je to zdravé, tak jsem si dal tofu místo masa.“ Jenže tofu se pak objeví ve stejný den, kdy pacient málo pil, byl ve stresu, večer si dal skleničku alkoholu a léky vzal nepravidelně.
Je důležité pochopit, že dna není onemocnění jednoho jídla. Rozhoduje součet celého dne a často i několika dní zpátky. Tofu může být rozumnou součástí jídelníčku v klidové fázi onemocnění, ale ve špatném kontextu se z něj může stát další zátěž pro organismus.
Pokud si z této části máte zapamatovat jednu věc, pak tuto: tofu není problém samo o sobě, problémem je jeho role v celkovém režimu pacienta s dnou.
Ano, mák při dně možný je, ale pouze v určitých situacích a v omezeném množství. Samotný mák nepatří mezi extrémně purinové potraviny.
V praxi záleží především na tom, kdy, jak často a v jaké podobě se mák objeví. Malé množství máku přes den, jako součást běžného jídla, bývá většinou dobře tolerováno. Riziko roste při večerní konzumaci, při sladkých úpravách a při opakování během týdne. Důležitý je také celkový režim dne, hydratace a to, zda jde o jednorázový prohřešek, nebo opakovaný vzorec.
Kolik máku je ještě v pořádku při dně?
Záleží na porci a četnosti, neexistuje jedno univerzální číslo platné pro všechny pacienty s dnou.
Obecně platí, že malé množství máku použité jako doplněk nebo ochutnání bývá bezpečnější než plnohodnotná porce makového sladkého. Riziko se zvyšuje, pokud se mák objevuje několikrát týdně nebo ve větších porcích. Rozhodující je opakování, nikoli jeden konkrétní den. Pokud si nejste jistí, sledujte, zda se po podobných dnech potíže objevují s odstupem 24–72 hodin.
Je rozdíl mezi samotným mákem a makovým koláčem?
Ano, rozdíl je zásadní. Mák jako surovina a hotové makové sladké nejsou z hlediska dny totéž.
Makový koláč, buchta nebo nudle s mákem spojují více rizikových faktorů najednou – cukr, tuk, větší porci a často večerní konzumaci. Právě kombinace těchto faktorů zvyšuje zátěž. Zatímco malé množství máku může být přijatelné, makové sladké jídlo už často spadá do šedé zóny, zejména pokud se objevuje opakovaně.
Vadí mák víc večer než přes den?
Ano, večer je rizikovější. Denní doba hraje u dny významnou roli.
Večer je metabolismus pomalejší, organismus je unavený a hůře se vyrovnává se zátěží. Makové sladké večer má vyšší riziko než stejné jídlo dopoledne. Pokud se k tomu přidá horší pitný režim nebo celodenní nepravidelnost, zvyšuje se pravděpodobnost zhoršení potíží, často s časovým odstupem.
Když mi po máku jednou nic nebylo, můžu ho jíst dál?
Ne nutně. Absence okamžité reakce neznamená, že je mák vždy bezpečný.
Dna se často neprojeví hned, ale až po několika dnech podobného režimu. Jednorázový klid neznamená dlouhodobou toleranci. Právě opakování stejných situací vytváří falešný pocit bezpečí. Sledujte celý vzorec chování, ne jen jeden den bez potíží.
Když se mi dna zhoršila po makovém koláči, znamená to, že ho nesmím nikdy?
Ne, neznamená. Jedna epizoda ještě neznamená celoživotní zákaz.
Je důležité rozlišit, zda šlo o jednorázový prohřešek, nebo součást širšího vzorce – například sladký den, večer bez pohybu a málo tekutin. Většinou se ukáže, že problém nebyl samotný mák, ale kombinace faktorů. Úprava režimu je často účinnější než úplné vyřazení jedné potraviny.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Opravdu 170 g bílkovin na den ? Všude čtu že by se měli snižovat bílkoviny na 0,6-0,8 g / kg. Jak to tedy je ? Proč tak vysoké bílkoviny během dne ? Nezvyšuje se pak kyselina močová po odbourávání bílkovin ?
Děkuji za upřesnění-
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
170 g bílkovin za den je nejvyšší optimální zdravé množství pro nemocné dnou při hubnutí se zachováním svalové hmoty. Co se týče kyseliny močové, tak nezáleží na množství bílkovin, ale na jejich zdroji. Vhodné zdroje bílkovin pro nemocné dnou jsou vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Při onemocnění dnou kombinovaném s dalším onemocněním, jako je cukrovka, obezita či porucha metabolismu tuků (hypercholesterolemie, hyperlipidemie), se musí strava řídit pravidly diety při obou onemocněních. V případě metabolického syndromu jde o kombinaci diety diabetické, redukční, nízkocholesterolové a diety při dně. Vždy by to však měla být zdravá a chutná strava.
Dieta diabetická musí respektovat stanovené povolené množství sacharidů na den, časové rozdělení stravy během dne a výběr potravin s ohledem na množství a typ sacharidů, na obsah plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků a obsah vlákniny v použitých potravinách. Přednostně se zařazují sacharidové potraviny s nízkým glykemickým indexem. Důraz se klade na zařazení zeleniny, rostlinných tuků a dostatečný pitný režim. Nedílnou součástí režimu diabetika by měla být vhodná fyzická aktivita. Optimální jídelníček může pomoci sestavit odborník na léčebnou výživu – nutriční terapeutka.
Totéž platí pro redukční dietu u pacientů se dnou. Spolu s nutriční terapeutkou na základě doporučení lékaře se sestaví dieta, jejímž základem je omezení (ne vyloučení) tuků, především živočišných, vynechání volných cukrů, zařazení optimálního množství bílkovin a zvýšení podílu vlákniny, která zahání pocit hladu a upravuje činnost střev. Důležité je též dodržování pitného režimu a rozdělení denních dávek do 5–6 porcí. Zařazení pravidelného pohybu by mělo být samozřejmostí.
Dieta nízkocholesterolová u pacientů se dnou je podobná oběma výše rozepsaným dietám (při dně a diabetu, respektive dně a redukci hmotnosti). Výběr potravin se řídí obsahem cholesterolu v jednotlivých potravinách, a proto jsou zařazovány mléčné výrobky a masa s nízkým obsahem tuku, omezuje se použití vajec, hlavně žloutků, a nepodávají se vnitřnosti. Rovněž máslo a sádlo nejsou pro svůj obsah cholesterolu vhodné, a proto se v této dietě zásadně používají kvalitní jednodruhové rostlinné oleje (řepkový, olivový) a rostlinné tuky (Flora, Perla, Rama). Příznivý vliv má pravidelná pohybová aktivita. I v tomto případě je zárukou sestavení vhodného jídelníčku spolupráce s nutriční terapeutkou.
Co se týká diety u pacientů s metabolickým syndromem (do kterého patří též zvýšená hladina kyseliny močové), lze obecně říci, že v potravě je třeba vynechat volné cukry, tuky vybírat podle jejich složení, přednostně zařazovat kvalitní tuky rostlinné. Skladba stravy by měla odpovídat doporučením racionální stravy, to znamená denně 500 g zeleniny (včetně brambor), 100 g ovoce, nízkotučné mléčné výrobky, libové maso, komplexní sacharidy (s obsahem škrobu a vlákniny – luštěniny, celozrnné pečivo).
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Plánování jídelníčku je při onemocnění dnou zaměřeno na výběr potravin s nízkým obsahem solí kyseliny močové, tedy purinů. Efektivita diety tak spočívá právě v omezení potravin, které obsahují vyšší množství purinů rozkládajících se v těle na kyselinu močovou, a zároveň poskytuje živiny, které pomáhají tělu odstranit kyselinu močovou z krve.
Samozřejmě, samotná dieta nemůže onemocnění vyléčit, ale jejím hlavním úkolem je snížení akutních záchvatů. Dobře vyvážená dieta rovněž může přispět k redukci váhy, což je velmi důležité, protože nadváha a obezita zvyšují riziko častých záchvatů.
Plánování jídelníčku se zaměřuje především na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a nízkotučných mléčných výrobků s občasným přídavkem dalších potravin. Prvním krokem dietního plánu je omezení purinů, které se nacházejí zejména v tučných rybách, červeném mase, v korýších a ve vnitřnostech. Velmi podstatné je také dodržovat pitný režim. Denně se doporučuje vypít kolem tří litrů vody, čaje nebo čerstvých neslazených džusů. Dehydratace je rizikovým faktorem pro dnavou ataku. Snažte se pít alespoň osm až šestnáct sklenic vody denně. Jeden až dvě skleničky vína mohou být v pořádku, ale ostatní alkohol by měly být zcela zakázaný.
Mléko a jiné mléčné výrobky mohou pomoci tělu eliminovat kyselinu močovou, ale měli byste se držet pouze těch s nízkým obsahem tuku, abyste minimalizovali příjem nasycených tuků. Pokud máte rádi kávu, máte štěstí. Nedávné studie zveřejněné v „American Journal of Clinical Nutrition“ o ztuhlosti kloubů a svalů, zjistily, že pití kávy snižuje výskyt dny u mužů a žen.
Nápoje s vysokým obsahem vitamínu C, například pomerančový džus, jsou také dobrou volbou pro jedince trpící dnou. Vždy si vybírejte 100% ovocné šťávy. Vyhněte se limonádám a jiným slazeným nápojům s vysokým obsahem fruktózy z kukuřičného sirupu. Uměle slazené dietní limonády by neměly mít na dnu žádný vliv.
Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, mléko, mléčné výrobky, sýry, vejce a obiloviny. Maso se zařazuje jen v malém množství a doporučený způsob přípravy je vaření či dušení ve větším množství tekutiny.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že kyselé potraviny přispívají k hromadění kyseliny močové v krvi, což se nezakládá na pravdě. Kyselé potraviny, včetně rajčat, pomerančů, citronů, nemají na onemocnění dny vůbec vliv, takže je do svého jídelníčku můžete klidně zařadit.
Příležitostně můžete do jídelníčku přidat i fazole. Pokud máte přijatelnou váhu a nemáte dnavý záchvat, můžete si občas dopřát dezert nebo bohaté hlavní jídlo bez obav ze zhoršení stavu.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Čápová.
Dobrý den. Nejíme vůbec maso, zajímá mě proto kolik purinů má tempeh, který kupujeme i si ho sami vyrábíme.
Děkuji za odpověď.
Alena Čápová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tempeh má střední obsah purinů, který je nižší než v syrových sójových bobech, ale stále je rizikovou potravinou pro osoby se dnou nebo vysokou hladinou kyseliny močové. I když se obsah purinů liší v závislosti na zdroji tempehu, proces fermentace a vaření při výrobě může hladiny purinů výrazně snížit. Plíseň použitá k fermentaci sójových bobů na tempeh míně přispívá k tvorbě purinů, takže konečný produkt jich může mít více než jiné fermentované sójové produkty, jako je tofu.
Pro většinu lidí není obsah purinů v tempehu problémem, ale osoby se dnou by měly svůj příjem omezit.
Med je lidem znám a používán odedávna, protože obsahuje spoustu živin, účinných při léčbě mnoha speciálních onemocnění včetně dny. Pacienti by však neměli med během užívání zneužívat, úprava rozumné dávky v kombinaci se zdravou výživou pomůže pacientům dosáhnout nejlepších léčebných výsledků.
Existuje řada léků z medu, o kterých je známo, že jsou velmi účinné pro lidi trpící dnou, pacienti mohou aplikovat lidové recepty takto:
Med a skořice
Pacienti s dnou můžou použít směs 1 lžičky medu a 1/ 2 lžičky skořice v prášku. Pravidelně používejte sklenici teplé vody smíchané s výše uvedenou směsí a vypijte před snídaní. Výsledky ukázaly, že již po krátké době došlo k výraznému snížení bolesti při dně, snížení příznaků otoku a zánětu a snížení bolesti i při chůzi.
Med se zázvorem
Tato metoda se používá zevně na pokožku na bolavá místa. Vyberte si čerstvý kořen zázvoru, omyjte ho, poté nakrájejte na tenké plátky a přikryjte utěrkou. Poté vložte do hrnce s vodou a uvařte zázvorovou šťávu, dokud se většina vody nevyvaří, poté snižte plamen a vařte ještě dalších 10 minut. Po dovaření slijte zbylou vodu a pevné části zázvoru dejte do hmoždíře rozdrtit. Rozdrcený zázvor dejte do misky, přidejte med a dobře zamíchejte. Použijte tuto směs k aplikaci na bolestivá místa, dělejte to pravidelně několik dní, abyste viděli účinky tohoto léku.
Med a citronová máta
Jedná se o poměrně jednoduchou metodu a zvládne ji každý. Mezi nezbytné ingredience patří: med, 50 gramů zeleného čaje, 10 gramů lístků máty, 1⁄2 citronu a 400 ml čisté vody. Mátové lístky a čaj přiveďte k varu asi 5 až 10 minut, poté nechte vychladnout. Přidejte med a citronovou šťávu a dobře promíchejte, lze používat denně pitím horkého nebo studeného přidáním ledu.
Jedná se o velmi močopudný nápoj, který pomáhá pročistit organismus, což je velmi dobré pro lidi s dnou. Kromě toho je tento lék účinný také při léčbě nemocí, jako je nachlazení a kašel, a to díky léčivým vlastnostem antibakteriálních látek v medu a obsahu vitamínu C v citronech. Pro nejlepší účinek léčby by se měl používat denně.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Puriny jsou látky přirozeně obsažené v potravinách i v lidském těle. Při jejich metabolismu vzniká kyselina močová, jejíž zvýšená hladina je hlavní příčinou dny. Proto se pacienti s dnou logicky zajímají o to, které potraviny puriny obsahují a které je mohou zbytečně zatěžovat.
Citron bývá často zmiňován kvůli své kyselé chuti. Mnoho lidí má tendenci automaticky spojovat kyselou chuť s negativním vlivem na dnu, což ale není správná úvaha. Chuť potraviny totiž neříká nic o jejím obsahu purinů ani o tom, jak se bude chovat v metabolismu.
Klíčová informace: citron není významným zdrojem purinů a z hlediska jejich obsahu nepředstavuje pro pacienty s dnou rizikovou potravinu.
Alkalická voda je prostředkem pomocné terapie při onemocnění dnou již po mnoho let. Stupeň užitečnosti takové vody je vyjádřen množstvím rozpuštěných mineralizačních prvků. Trpíte-li dnou, je velmi důležité dostat do organismu velké množství vody. Alkalická minerální voda má určité chemické složení a různé vlastnosti, ale jejím největším přínosem je schopnost neutralizovat a vylučovat přebytečnou kyselinu močovou z těla. Stupeň užitečnosti takové vody je vyjádřen množstvím rozpuštěných mineralizačních prvků. Bikarbonát-sulfátové minerální vody obsahují soli s křemíkem a hořčíkem, které tělo nejen zbaví přebytku kyseliny močové, ale také je nasytí stopovými prvky. Alkalická minerální voda má blahodárné účinky na trávicí trakt, léčí, čistí tělo od toxinů a nečistot. Působí rovněž profylakticky proti dně – napomáhá alkalizaci moči a udržuje jinak špatně rozpustnou kyselinu močovou v roztoku, takže brání tvorbě krystalů.
Látky, které jsou obsaženy v minerální vodě, podporují vylučování přebytečné kyseliny močové a zároveň snižují kyselost vnitřního média, čímž se normalizuje jeho pH. Navíc alkalická voda stimuluje výměnu proteinových sloučenin, zlepšuje trávení a čistí tělo. Při dně se používá alkalická voda s nízkou slaností a je nejúčinnější, když se pije během období odpočinku (remise).
Účinek alkalické minerální vody:
eliminuje nerovnováhu kyselých bází, která vznikla v důsledku vysokého obsahu kyseliny močové v těle pacienta;
obohacuje organismus o potřebné minerální látky;
rozpouští a odstraňuje sloučeniny sodíku z těla;
zabraňuje akumulaci oxalátů, které tvoří kamenné krystaly.
Zvýšená hladina kyseliny močové může být spojena i s jinými onemocněními. Lidé, kteří trpí dnou, mohou mít také zvýšenou hladinu cholesterolu, zvýšené triglyceridy, vysoký krevní tlak a špatnou toleranci glukózy. Tyto příznaky zvyšují i pravděpodobnost výskytu diabetu druhého typu, metabolický syndrom a onemocnění ledvin. Kromě těchto příznaků přibližně polovina všech jedinců nemocných dnou trpí nadváhou. Centrální obezita kromě jiného zvyšuje některé zánětlivé látky v krvi. Tyto okolnosti mohou následně zhoršit dnové záchvaty, stejně jako srdeční onemocnění, diabetes a metabolický syndrom.
V naší poradně s názvem OBSAH PURINŮ V ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada.
Často používám česnek jako přírodní lék i jako koření do jídel. Zároveň trpím dnou a ráda bych se dozvěděla jestli česnek snižuje kyselinu močovou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek je mocný nástroj pro přírodní léčbu na místo antibiotik. V případě onemocnění dnou bohužel tak moc prospěšný není, protože obsahuje vyšší množství purinů, které dnu zhoršují. Proto je lepší při zvýšené kyselině močové česnek konzumovat jen zřídka.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné (ale není nutné) zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, při kterém se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg (syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek) za současného dodržení pitného režimu.
Doporučení
Omezte užívání soli. A to jak při přípravě jídel, tak i při jejich konzumaci na talíři. Používejte jemnější koření, jako je kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, jalovec, hřebíček, skořice, vanilka nebo citronová šťáva. Omezte v kuchyni pikantní koření.
Pokud je to jen možné, vyhýbejte se sladkostem. Mají hodně cukru a tuků a tím pádem způsobují nadváhu. Pravidelný pohyb a kila pod kontrolou řeší polovinu problémů při dně. Pozor, váhu nesmíte snižovat příliš rychle. Zázračné diety z časopisů a „superprášky“ jsou při onemocnění dnou naprosto nevhodné.
Je užitečné omezit konzumaci alkoholu, nejde jen o obsah purinů, které jsou například v pivu, ale i o sníženou schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Také pijte méně kakaa, čaje a černé kávy.
Každý den jezte hodně ovoce a zeleniny. Existuje pár výjimek, jako jsou obecně luštěniny, šťovík, špenát, chřest nebo rebarbora, těm se raději vyhýbejte. Užitečné je jíst více višní, které zlepšují vylučování kyseliny močové z těla. Podobný efekt získáte i díky borůvkám, rybízu a tmavému hroznu.
Skončete s jakýmkoliv zobáním po večeři. Mezi spánkem a posledním jídlem (čímž jsou i brambůrky, oříšky a jiné přesolené nedoporučené hrůzy) by měly být minimálně tři hodiny. Nesmíte nikdy zapomínat na to, že v noci se kyselina močová v těle hromadí nejvíce.
Pijte hodně neslazených nápojů, které pomáhají kyselinu močovou vypláchnout z těla. Většina rad uvádí dva až tři litry tekutin denně. Částečně pití může nahradit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer (pokud máte odšťavňovač, přidávejte ho do různých zeleninových šťáv), petržel a libeček.
Maso, drůbež a ryby konzumujte v menším množství. Pokud možno se vyhýbejte vnitřnostem a mořským plodům. Nejlepší formou úpravy masa je vaření, za nevhodné se považuje smažení a také dušení. Dieta by při onemocnění dnou neměla obsahovat příliš mnoho vývarů a omáček, které stojí na šťávě vyvařené z masa, tam se právě puriny „vylouhují“. Uzeniny obecně bývají uváděny jako nepříliš doporučované, stejně tak jakékoliv polotovary, což se týká i rybích konzerv a slanečků.
Obecně omezte konzumaci tuků. Jednak díky nim mohou naskakovat kila na váze, ale navíc omezují vylučování kyseliny močové z těla.
Tato tabulka slouží jako odborně podložený orientační nástroj pro posouzení purinové zátěže jednotlivých potravin. Nejde o dietní plán ani o seznam zakázaných jídel. Jejím cílem je umožnit informované rozhodování v běžném životě pacienta s dnou nebo hyperurikémií.
Hodnoty jsou uváděny v mg purinů na 100 g potraviny. Vycházejí z kombinace laboratorních analýz potravin a klinicky používaných nutričních databází, které jsou dlouhodobě využívány v lékařské a dietologické praxi.
Laboratorní původ údajů o purinech
Laboratorní data tvoří základ tabulkových hodnot. Jde o analyticky stanovený obsah purinových bází (adenin, guanin, hypoxantin, xantin) v potravinách, měřený standardizovanými metodami.
chemická analýza purinových bází v potravinách,
měření v syrovém nebo běžně konzumovaném stavu,
přepočet na jednotku mg purinů / 100 g,
práce s průměrnými hodnotami z více měření.
Laboratorní hodnota vyjadřuje potenciální purinovou zátěž potraviny, nikoli individuální reakci pacienta.
Konkrétní datové a odborné zdroje použitých hodnot
Hodnoty v tabulkách vycházejí z odborných zdrojů, které jsou dlouhodobě používány při sestavování nízkopurinových diet a edukačních materiálů pro pacienty s dnou.
Tyto zdroje pracují s rozmezím hodnot, nikoli s absolutně přesným číslem. Tabulka proto uvádí nejčastěji citované a odborně akceptované průměry.
Klinický původ a interpretace hodnot
Klinická interpretace vychází z dlouhodobého sledování pacientů v ambulantní a domácí péči. Právě klinická zkušenost vysvětluje, proč stejné číslo v tabulce neznamená stejný dopad u každého pacienta.
sledování reakce pacientů na opakovanou konzumaci potravin,
vliv velikosti porce a denní doby,
rozdíl mezi klidovou a akutní fází dny,
kumulativní efekt několika rizikových dnů za sebou.
Klinická praxe potvrzuje, že puriny nelze hodnotit izolovaně, ale vždy v kontextu celkového režimu.
Jak s tabulkou pracovat v praxi během týdne
Tabulka purinů má největší hodnotu při dlouhodobém používání. Nesledujte jednotlivá jídla, ale celkový purinový vzorec během týdne.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Krátká odpověď zní: ano, pacient s dnou může cizrnu jíst, ale jen za určitých podmínek. Cizrna nepatří mezi vyloženě zakázané potraviny, zároveň ale není potravinou, kterou by bylo možné zařazovat bez omezení. Právě tato nejednoznačnost z ní dělá typickou „šedou zónu“.
V domácí péči se opakovaně setkávám s tím, že pacient cizrnu zařadí s dobrým úmyslem. Chce jíst zdravěji, omezit maso a zlepšit svůj stav. Problém nastává ve chvíli, kdy se cizrna stane každodenním základem jídelníčku a začne nahrazovat většinu ostatních zdrojů bílkovin.
Je důležité si uvědomit, že dna nereaguje na jednu potravinu izolovaně. Rozhoduje součet celého dne a často i několika dnů zpátky. Cizrna může být tolerovaná v malém množství, ale v kombinaci s dalšími faktory se její vliv násobí.
Pokud bych to měla shrnout do jedné rozhodovací věty: cizrna při dně není problém sama o sobě, problémem se stává tehdy, když ji jíme často, ve velkých porcích nebo ve špatnou denní dobu.
V naší poradně s názvem OBSAHUJÍ DOPLŇKY OMEGA 3 KYSELINU MOČOVOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Jarolímová.
Dobrý den, nikde jsem se nedočetla, jestli obsahují potravinové doplňky s rybím tukem Omega 3 kyselinu močovou a zda je vhodné je užívat při onemocnění dnou? děkuji za odpověď Petra Jarolímová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud je doplněk s Omega 3 vyroben z rybího tuku, tak puriny obsahuje. Rovněž je ale třeba zmínit, že kapsle obsahuje jen velmi málo tuku, obvykle 1 nebo 2 gramy, někdy i méně. Takže při užívání tohoto doplňku nevzniká vysoké množství metabolizované kyseliny močové a je tedy i při dně prospěšný. Pokud si chcete být jistá, že vám ani toto malé množství vůbec neublíží, tak kapsle zapíjejte větším množství alkalické minerální vody. Alkalická voda má pH vyšší než 7, takže reaguje zásaditě (neutralizuje kyseliny) a v organismu pomáhá lépe rozpouštět krystalky kyseliny močové.
Populární rostlinná alternativa masa a mléčných výrobků sója je celosvětově nejpěstovanější luštěninou a bohatým zdrojem bílkovin. Tofu, neboli sójový tvaroh, je oblíbené jídlo získané ze sóji. Vyrábí se srážením čerstvého sójového mléka, jeho lisováním do pevného bloku a následným ochlazením, v podstatě stejným způsobem, jako se vyrábí tradiční mléčný sýr srážením a tuhnutím mléka. 100 gramů tofu obsahuje 8 gramů bílkovin a 22 mg purinů, což ho řadí mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Existuje studie [1], která zkoumala vliv tofu na metabolismus kyseliny močové u 8 zdravých a 10 dnavých subjektů. V rámci této studie se zjistilo, že požití tofu zvýšilo plazmatickou koncentraci kyseliny močové spolu se zvýšením clearance kyseliny močové a vylučování kyseliny močové močí. Zvýšení plazmatické koncentrace kyseliny močové však bylo překvapivě malé. Je zajímavé, že u pacientů s dnou s clearance kyseliny močové > 6,0 ml/min (spodní normální hranice) nebylo pozorováno žádné významné zvýšení plazmatické močoviny a clearance kyseliny močové. Výsledky studie naznačují, že tofu je výhodným zdrojem bílkovin, zejména u pacientů s dnou s clearance kyseliny močové > 6,0 ml/min.
Pokud je to možné, zvedejte postiženou končetinu do vyšší polohy, abyste snížili otok. Nejjednodušší způsob, jak zvýšit nohu do této polohy, je podložit končetinu polštářem. Bolest a otok vám pak pomůže zmírnit i chladivý obklad, přiložte k postiženému místu například balení mraženého hrášku, které vložíte do ručníku, abyste zabránili přímému kontaktu pokožky s ledem. Tuto proceduru provádějte asi 20 minut. Opakujte tak často, dokud se teplota na postižené části nevrátí k normálu.
Při léčbě se užívají antirevmatika a léky zasahující do metabolismu a vylučování kyseliny močové, takzvaná antiuratika. Důležitá je i životospráva, dieta, omezení konzumace masa a alkoholu. Dále se používají léky, které tlumí bolest. Existuje několik typů a značek, například diklofenak, indometacin a naproxen. Váš lékař vám pravděpodobně předepíše jeden z nich. Mnoho lidí s dnou by chtělo mít zásobu tablet v domácnosti po ruce v případě záchvatu. Ovšem tyto léky jsou obvykle zapotřebí pouze po dobu několika dní. Navíc mají i své nežádoucí účinky, o nichž je pacient informován svým ošetřujícím lékařem. Jedná se o krvácení ze žaludku, které je nejzávažnějším vedlejším účinkem. Toto riziko je vyšší, pokud jste ve věku nad 65 let, nebo jste již měli dvanáctníkový nebo žaludeční vřed. Vždy si nejprve přečtěte příbalovou informaci, kde jsou uvedeny i další možné vedlejší účinky.
Někteří lidé s astmatem a vysokým krevním tlakem mohou mít problémy s ledvinami a srdečním selháním a nemusejí být schopni přijmout protizánětlivé léky proti bolesti. Někteří lidé užívají další léky proti bolesti na jiné onemocnění. Z toho pak vyplývají další možná rizika vzniku nežádoucích účinků. Pokud tedy užíváte jiné léky, poraďte se nejprve se svým lékařem nebo lékárníkem, než začnete užívat protizánětlivé léky na bolest. Také neužívejte více než jeden lék proti bolesti v určené době, není-li uvedeno lékařem jinak. Příkladem je například Aspirin, který zvyšuje riziko krvácení ze žaludku.
Dalším lékem používaným při léčbě dny je například Kolchicin, který patří mezi přípravky alternativní medicíny. Tento preparát usnadňuje průběh záchvatů dny. Obvykle se používá pouze tehdy, pokud se u vás vyskytnou vedlejší účinky při užívání protizánětlivých léků proti bolesti. Steroidní tablety nebo injekce mohou také snižovat bolest a zánět. Jde o další alternativu, když se vyskytnou problémy nebo nežádoucí účinky z protizánětlivých léků či Kolchicinu. Kanakinumab je další možnost, která byla nedávno uvedena na trh.