ZKUŠENOSTI S PROTÉZOU DEFLEX

Příběh

Ve svém příspěvku BOLEST ČELISTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Bolest čelisti

Příprava a průběh operace

Jednotlivé kroky:

1. Diagnostika

Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.

2. Předoperační příprava

V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.

3. Operační metody

Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).

Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.

Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).

Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.

Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.

Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.

4. Možné komplikace výkonu

Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.

Peroperační komplikace (tedy během operace):

• masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
• poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
• srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
• srdeční arytmie;
• změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
• ledvinné selhání.

Pooperační komplikace:

• bolestivost v místě operace;
• pocit na zvracení;
• teplota;
• krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
• infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
• vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
• infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
• vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
• střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Operace ucpaných cév

Příběh

Ve svém příspěvku CO NA BOLEST JAZYKA DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel HUDECOVÁ DRAHA.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Co na bolest jazyka dásní

Ceník a ceny zubních protéz

Ceník zubních protéz a ceník zubních náhrad se liší podle typu, materiálu a zubní laboratoře. Pacienti se často ptají, kolik stojí zubní protéza nebo kolik stojí zubní protézy obecně.

• cena totální zubní protézy – základní varianta hrazena pojišťovnou
• snímatelné zubní náhrady ceny – dle konstrukce a estetiky
• zubní protézy Deflex cena – vyšší komfort, lepší estetika
• hybridní zubní náhrada cena – výrazně vyšší, ale dlouhodobá investice

Specifické položky zahrnují také keramické zuby ceník, umělé zuby ceník nebo cena celkové zubní náhrady keramické.

Zdroj: článek Zubní protézy

Příběh

Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.

Zdroj: příběh Specialista na polyneuropatii

Druhy zubních protéz a zubních náhrad

Zubní protéza může být snímatelná nebo pevná, přičemž výběr vždy závisí na stavu chrupu, čelisti a finančních možnostech. Mezi nejčastější patří částečná zubní protéza, totální zubní protéza, hybridní zubní náhrada nebo zubní náhrada na pevno.

Snímatelné zubní náhrady

Snímatelné zubní náhrady zahrnují klasické akrylátové varianty, zubní náhrady snímatelné na drátky, zubní protézy na patentky i moderní pružné estetické zubní náhrady Deflex. Výhodou je nižší cena zubní protézy a možnost jednoduché opravy.

• horní zubní protéza
• spodní zubní protéza
• náhradní zubní protéza snímatelná
• zubní náhrada bez horního patra

Pevné a hybridní zubní náhrady

Zubní protéza na pevno nebo hybridní zubní protéza na pevno se kotví na implantátech. Nabízí maximální stabilitu, komfort při jídle a přirozený vzhled. Nevýhodou bývá vyšší pevná zubní náhrada cena a delší proces léčby.

Zdroj: článek Zubní protézy

Příběh

Ve svém příspěvku ZUBNÍ ČÁSTEČNÁ NÁHRADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Farbárová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svobodová.

Zdroj: příběh Zubní částečná náhrada

Orientační ceník zubních protéz a zubních náhrad

Následující orientační ceník zubních náhrad slouží jako přehled nejčastějších variant. Skutečná cena zubní protézy se může lišit podle zubní ordinace, laboratoře, použitého materiálu a rozsahu ošetření. Uvedené ceny jsou bez případných doplatků za nadstandardní estetiku.

Pacienti se často ptají, kolik stojí zubní protéza nebo jaký je rozdíl mezi cenami zubních protéz. Rozhodující je nejen cena, ale i komfort, životnost a estetický výsledek.

Zdroj: článek Zubní protézy

Poradna

V naší poradně s názvem ZUBNÍ PROTÉZA DEFLEX BRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Ulrich.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zubní protéza deflex brno

Corega lepidlo na zuby

Zuby jsou naprosto nepostradatelné při kousání a rozmělňování potravy a mají zásadní význam pro správnou artikulaci při mluvení. Pokud o chrup či jeho část přijdete, nezbývá, než jej nahradit odpovídající zubní náhradou, aby tyto schopnosti zůstaly zachovány. Nošení umělého chrupu má však i estetický význam, neboť umožňuje udržení původního tvaru a výrazu našeho obličeje bez propadlých rtů a mimických svalů kolem úst, které jsou jinak přirozeným a nevyhnutelným následkem ztráty vlastních zubů.

Na zubní náhradu si nelze zvyknout takzvaně „přes noc“. I tato změna potřebuje svůj čas, zkušenosti ostatních však hovoří jasně: již po pár dnech, maximálně týdnech, se s náhradou sžijete.

Přípravky značky Corega – čisticí tablety, fixační krémy na upevnění protézy a těsnicí krém zabraňující pronikání zbytků potravy pod zubní protézu – jsou tu proto, aby proces zvykání i další život s protézou maximálně usnadnily a zpříjemnily. Naučíte-li se tyto přípravky používat a vezmete-li si k srdci všechny rady a zásady, většina problémů bude rychle eliminována, případně ani nenastane. S otlaky či bolestivými místy neotálejte a navštivte svého zubního lékaře. Proces zvykání na novou zubní náhradu pro vás bude snazší, budete-li ji nosit každý den. Pokud nebudete spěchat, při obtížích zachováte klid a k situaci budete přistupovat pozitivně, uvidíte, že si na novou náhradu zvyknete rychleji, než jste čekali.

Zdroj: článek Corega

Příběh

Ve svém příspěvku NESNÁŠENLIVOST ČÁSTEČNÉ ZUBNÍ PROTÉZY HORNÍ ČELISTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Šacherová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šacherová Marie.

Zdroj: příběh Nesnášenlivost částečné zubní protézy horní čelisti.

6 – čelistní kost

Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.

Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.

Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.

Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.

Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.

Funkce z pozice zubů

Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.

Nejčastější problémy a jejich řešení

Zubní extrakce

Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zub anatomicky

Co způsobuje bílé skvrny na jazyku

Příčiny bílých skvrn na jazyku, ale také na stranách úst mohou být dvě. V prvním případě se jedná o moučnivku, která je obvyklá především u kojenců, ale může postihnout i dospělé, kteří užívají antibiotika nebo jsou jinak nemocní. Po seškrábnutí zůstává po těchto skvrnách červené bolestivé místo. V dospělosti se moučnivka vyskytuje, pokud se oslabí imunitní systém. Typickou příčinou je infekce HIV nebo užívání léků, které tlumí imunitní systém, tedy imunosupresiv. Imunitní systém účinně neudržuje rovnováhu systému a dochází k přemnožení kvasinek, které na tuto situaci čekají. Poruchu rovnováhy mezi organismy žijícími v dutině ústní může také narušit užívání antibiotik. S moučnivkou se setkáme rovněž u jedinců s chronickým onemocněním jater. Léčba závisí na vyvolávající příčině. Tedy úprava funkce jater, vysazení antibiotik, úprava léčby imunosupresivy a podobně. Na tyto skvrny se často používá genciánová violeť, ale u malých dětí je dobré poradit se s lékařem o nejvhodnější léčbě.

Další příčinou bílého povlaku na jazyku je leukoplakie. Jedná se o chorobné rohovatění dlaždicového epitelu v místě, kde zrohovatělý být nemá, tedy například na jazyku. Bílý povlak pevně lne a nelze jej snadno odstranit. Dochází vlastně k bělavému ztluštění sliznice. Ložiska jsou ostře ohraničena. Mezi rizikové faktory se řadí zejména kouření, dále alkohol, chronické dráždění sliznice. To může být způsobeno nevhodnou zubní protézou či opakovanými infekcemi sliznice dutiny ústní. Vyvolavatelem jsou kvasinky nebo virus Epsteina-Baarové.

Pokud však bílé skvrny nelze seškrábnout, nejsou bolestivé a samy nemizí, může se jednat o prvotní příznak rakoviny této oblasti.

Dle čínské medicíny bílý povlak na špičce jazyka signalizuje zánět sliznice žaludku. Bílý povlak ve středu značí onemocnění dvanácterníku.

Zde můžete vidět bílé skvrny na jazyku.

Léčba závisí na původu onemocnění a od něj se odvíjí. Podle vyvolávající příčiny se uplatňují antimykotika či antivirotika. Možná je též léčba chladem nebo chirurgická plastika postiženého místa. Stav není akutní, ale někdy se na jeho podkladě může vyvinout zhoubné onemocnění. Zvláštní jednotkou je vlasatá leukoplakie. Při tomto onemocnění jsou viditelné ostře ohraničené bílé okrsky, které jsou ale na hranách jazyka a pouze v předních dvou třetinách jazyka. Souvisí s virem HIV či virem Epsteina-Baarové.

Zdroj: článek Bílé skvrny na jazyku

Příběh

Ve svém příspěvku DEFLEX ZUBNI NAHRADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA TULEJOVA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.

Zdroj: příběh Cena horní zubní protézy

Příznaky

Většina lidí s výdutí na aortě nemá žádné příznaky. Pokud dojde k prasknutí, pocítí člověk obvykle okamžitě šokující bolest, která bývá lokalizována na hrudníku, často vystřeluje do krku, mezi lopatky eventuálně do břicha. Bývá projevem roztržení cévní stěny a je prakticky nerozeznatelná od akutního srdečního infarktu. K prasknutí jsou náchylná aneurysmata s průměrem větším než 6 cm. Z toho vyplývají i kritéria, kdy je již vhodné provést operaci. Operační výkon spočívá v odstranění výdutě a v náhradě aorty syntetickou protézou.

Velká část výdutí aorty se objeví při běžné preventivní prohlídce, kdy ji lékař nahmatá na břichu jako pulzující bouli, kterou nechá dál vyšetřit pomocí ultrazvuku či CT. Zdaleka ne všechny břišní výdutě však vyžadují operaci. Pokud je útvar malý, může lékař doporučit pouhé pozorování, zdravý životní styl či změnu léků na vysoký krevní tlak.

Zdroj: článek Ateromatóza aorty

Kontraindikace

Použití systému Rezum je kontraindikováno pro:

• pacienty s implantátem močového svěrače
• pacienty s penilní protézou

Zdroj: článek Metoda Rezum

Léčba rakoviny kostí

Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).

Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.

Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.

Zdroj: článek Rakovina kostí

Otok tváře při zánětu zubu

Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.

Zdroj: článek Otok tváře od zubu

Další příčiny popraskaných koutků

• Stomatitida je zánět tkání pod zubní protézou. Pokud zubní protézy nejsou pravidelně vyjmuty a vyčištěny, tak se může rozvíjet chronická kvasinková infekce, které může postihnout i koutky úst.
• Nedostatek zubů, zejména těch zadních zubů, které podporují obličej, tváře a rty, může vést ke kousnutí s následným vytvořením trhlin nebo popraskání v koutcích úst.
• Výživové nedostatky, jako je například anémie z nedostatku železa anebo nedostatek vitaminu B.
• Náhlá zvýšená konzumace alkoholu taktéž způsobí popraskání koutků.
• Diabetes a rakovina také vedou ke změnám v oblasti ústní sliznice.

Zdroj: článek Časté praskání ústních koutků

Zubní bylinné vody

Při zánětech v ústní dutině je neosvědčenější bylinkou šalvěj lékařská, respektive její nať. 2 čajové lžičky suché natě přelijte 150 ml vroucí vody. Nechte 15 minut vyluhovat. Vychladlým nálevem si vyplachujte ústa každou hodinu.

Nebo smíchejte 25 g květu heřmánku pravého, 25 g dubové kůry, 25 g šalvěje lékařské a 25 g měsíčku lékařského. 2 lžíce přelijte 0,5 l vroucí vody a nechte 15 minut vyluhovat. Sceďte a vychladlým nálevem vyplachujete ústa.

Další možností je připravit si výluh z listu a květu slézu lesního: 10 lžic na 1 l vroucí vody. Nechte hodinu vyluhovat, sceďte a ústa vyplachujte několikrát denně.

Smíchejte 50 g dubové kůry a 50 g kořenu mochny nátržníku. 2 lžíce směsi dejte do 200 ml vody a převařte, vyluhujte 15 minut. Tímto čajem přes den vyplachujte ústa. Je účinný i při otlacích způsobených zubní protézou nebo rovnátky.

Zdroj: článek Zánět okostice zubu a zánět dásní