ŽLUČNÍKOVÁ NEURÓZA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Domníváme se, že žaludeční vředy způsobuje především stres, jenže skutečnost je jiná. Za vznik žaludečních vředů totiž může i skladba jídla, stravovací návyky, konzumace alkoholu, kouření, chronické užívání některých léků a také jedna záludná bakterie. Přestože slýcháme zpravidla o žaludečních vředech, ve skutečnosti se výrazně častěji vyskytují vředy dvanáctníku.
Žaludeční vředy versus žaludeční neuróza
Žaludeční vředy vznikají na základě poškození stěny žaludku či dvanáctníku, které postupně proniká přes sliznici do hlubších vrstev a je způsobeno vyšší tvorbou žaludečních kyselin a snížením ochranných mechanismů sliznice žaludku a dvanáctníku. Žaludeční vředy postihují stejně často muže i ženy, a to v podstatě v jakémkoli věku. Mohou se dokonce vyskytovat i u dětí, ale pouze ojediněle. Během života jimi u nás onemocní přibližně každý desátý člověk.
Typickým příznakem žaludečních vředů je bolest při jídle. Dále se žaludeční vředy mohou projevovat pálením v jícnu, pocitem návratu kyselého a pálivého zpět do jícnu, častou potřebou ke zvracení nebo přetrvávajícími bolestmi břicha. Když vřed pronikne do cévy žaludeční stěny, objevuje se krvácení. Jedná se o urgentní stav, který se projevuje zvracením krve a později i přítomností natrávené krve ve stolici. Stav se musí akutně řešit v nemocnici. Druhou nejčastější komplikací je prasknutí vředu. Jde o proniknutí celou stěnou a obsah zažívací trubice pak vytéká do břišní dutiny. Tato komplikace je provázena silnou bolestivostí a léčbou je urgentní chirurgický výkon.
Většina lidí, která si stěžuje na žaludeční vředy, je ve skutečnosti nemá. Ovšem jejich potíže se dají léčit ještě hůře. Žaludeční neuróza je v podstatě funkční porucha zažívacího traktu, kterou trpí až polovina populace, a to spíše mladší lidé, od 20 do 45 let, častěji ženy, a mezi její typické projevy patří říhání, plynatost, tlak a křeče v břiše, průjem nebo zácpa. Potíže snadno vyvolají dojem, že jde o nějaké závažné onemocnění, což však není pravda.
Léčba je založená na lécích, které upravují trávení, je třeba počítat s tím, že náprava k lepšímu potrvá až několik měsíců. Tato terapie zabírá asi u dvou třetin pacientů, u zbylých však pomoci nemusí. Je to často proto, že se opomíná vliv psychiky. Za podobnými potížemi se obvykle skrývá stres, náročná práce, problémy ve vztazích. Břicho může bolet kvůli tomu, že se člověk hádá s partnerem, má příliš stresující práci, trápí se se svým vzhledem. Někdy jde často o příčinu, kterou si ani člověk sám neuvědomí, a je na dobrém lékaři, aby ji díky dobře vedenému rozhovoru s nemocným objevil.
Doporučení – žaludeční neuróza
Smíchejte stejné množství levandulového květu, anýzu, vřesového květu, proskurníkového kořene, semena pískavice a lněného semínka. Poté spařte lžíci bylin ve sklenici vroucí vody. Pijte jednou denně po jídle.
Ve svém příspěvku ROSACEA PŘÍRODNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Zdravíčko,chci se podělit o zkušenosti o boji s Růžovkou, jsem keltský typ takže mě to nemohlo minout,od malá mám sklon k červenání,lidi různé mastičky si patlat na ksicht nikdy nepomůžou,jsou to vyhozené peníze,to jsem za tu dobu pochopil,rosacea podle mě signalizuje že se děje něco uvnitr těla,doporucim změnit jídelníček, nepit kávu,alkohol, nekouřit,snížit konzumací mléčných výrobků, jednoduchých sacharidů, příjem živočišné bílkoviny,maso atd.delam kulturistiku a tohle bylo pro mě drastické, naštěstí mám za ty roky disciplínu a dokázal jsem se všeho vzdát, strašně moc jsem zhodil, důležité!!!! udělat výplach střev!!! klystýr,nebo hydrocolor terapií minimálně 5x udělat jaterní očistu minimálně 5x každý den zeleninové šťávy, vitamíny C,B Omega-3 mastné kyseliny, vláknina,chllorela, mladý ječmen,ovoce,zelenina, jídlo si už vyhledejte jaké,nebudu tu psát jídelníček, ale tohle je 100% já už chtěl taky to vzdát,ale tohle zabere, musíte všechny ty hnusy s těla dostat,ja denně jako sportovec jedl skoro kilo masa, zničené trávení zanesená játra atd.Ksicht se mi neuvěřitelně zlepšil, žádné pupínky akné nic,sklon k červenání je taky menší ale ten vyléčit nikdy nepůjde podle mě,v neposlední řadě na pleť jsem používal Jarošový roztok pák sírové mýdlo a zinkovou mast, teď už jen Jarošový roztok a doma dělanou konopnou mast,je to běh na dlouhou trať začal jsem před půl rokem, jaterní neboli žlučníkova očista je prý nejlepší na jaře,nastudujte a všechno,na nějakou dobu se vám může zdát zhoršení, ale nebojte se toho, dá se to do kupy, obličej mazat opalovacím krémem a zásadní věc odnaučit si sahat behem dne rukami na obličej!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žlučníková dieta je vhodná zejména pro nemocné s chorobami žlučníku, při žlučových kamenech či střevních poruchách. Žlučníková dieta je založená na omezení spotřeby tuků. Žlučníková dieta se velice blíží jaterní dietě. Při dietě se smí používat máslo a olivový olej, ostatní tuky by se neměly používat nebo v co nejmenším množství. Příjem tuků by se měl u žlučníkové diety denně pohybovat do 60 gramů.
Nevhodné potraviny při žlučníkové dietě:
maso a uzeniny – tučné vepřové a hovězí, bůček, tučné salámy, klobásy
Spánek narušují především takové duševní choroby jako schizofrenie, častěji pak ještě deprese. Nově vzniklá spánková porucha může s předstihem signalizovat právě rozvíjející se depresi před nástupem jejích typických psychiatrických projevů. Podobné platí pro ženský přechod. Ten se může u jinak zcela zdravých a někdy i poměrně mladých žen ohlásit zhoršeným spaním a depresivním laděním. A to ještě před výskytem typických klimakterických potíží, jako jsou návaly horka, pocení, nepravidelná menstruace a podobně.
Psychické příčiny spánkových poruch jsou i stavy trémy a očekávání před zkouškou, před sdělením soudního rozsudku nebo nějaké vážné diagnózy. Opakované stavy původně konkrétně podmíněného strachu se mohou takříkajíc osamostatnit, odpoutat se od vlastní příčiny a stát se samostatnou (druhotnou) chorobou, vznikne takzvaná anxiózní neuróza. Přetrvávající, objektivně neopodstatněný pocit strachu a ohrožení pak způsobuje dlouhodobou nespavost vyžadující odbornou medikamentózní léčbu.
Charakteristika: Posttraumatická stresová porucha začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je schopná způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako jsou rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks“)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Nástup následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. U malého počtu pacientů může nastat chronický průběh a trvalá změna osobnosti.
Tuto poruchu je možné poznat podle snížené hladiny kortizolu v krvi. Provádí se test krve.
Žlučníková dieta se zaměřuje na konzumaci malých nebo střídmých jídel a vyhýbání se všem smaženým jídlům, dresinkům, kořením a určité zelenině, jako je chřest, kukuřice, okurka, zelená paprika, ředkvička, zelí, kysané zelí, cibule a česnek.
Také cukr je třeba hlídat, protože je spojen se zvýšenou tvorbou žlučových kamenů, proto se snažte vyhýbat jídlům s obsahem cukru. Cukr můžete nahradit medem, který němá na žlučník a žlučníkové kameny žádný vliv.
Tuky a oleje, jako je máslo, margarín, majonéza a salátový dresink, se musí rovněž omezovat na ne více než 1 polévkovou lžíci (15 ml) na jedno jídlo. Pokud můžete, tak máslo ve žlučníkové dietě vůbec nepoužívejte. Stejně tak nekonzumujte ani kokosový a palmový olej (je v každé čokoládě). Všechny tyto tuky, včetně tučných mléčných výrobků a másla, obsahují ve značném množství kyselinu laurovou, která způsobuje nárazově až pětinásobné zvýšení sekrece žluči. Když je žlučovod ucpaný kamenem, tak tato kyselina spustí doslova muka pro nemocného, protože ve žlučníku vzniká značný přetlak a to bolí jako ďas! Máslo raději nahraďte zdravotně vhodnějším řepkovým olejem.
Hřebíček je důležité koření při žlučníkové dietě. Podle této studie [1] v sobě hřebíček obsahuje eugenol a ten pomáhá rozpouštět cholesterolové žlučové kameny. Hřebíček by tak neměl chybět v dietě lidí se žlučníkovými kameny.
Tymián a nové koření patří mezi koření, které neovlivňuje činnost žlučníku a nezhoršuje tak průběh onemocnění.
Bobkový list je při žlučníkové dietě rovněž prospěšný. Výhody bobkového listu spočívají v tom, že obsahuje třísloviny, flavony, flavonoidy, alkaloidy, eugenol, linalool, methyl chavikol a antokyany, a právě eugenol, jak již bylo zmíněno [1], rozpouští cholesterolové žlučníkové kameny.
Vývar poskytuje klíčové živiny ve snadno stravitelné formě a pokud neobsahuje příliš tuků (jdou sebrat v chladném stavu) tak nijak neovlivňuje funkci žlučníku a navíc pomáhá posilovat měkké tkáně a kosti.
Pepř je významné koření ve žlučníkové dietě, když se kombinuje s kurkumou. Klinický výzkum [2] ukázal, že kurkumin z koření kurkuma (Curcuma longa) může pomoci zabránit tvorbě nebo zvětšování cholesterolových žlučových kamenů způsobených stravou s vysokým obsahem tuku. Piperin, složka černého pepře (Piper nigrum), může zvýšit biologickou dostupnost kurkuminu, a tím zvýšit účinek kurkuminu. Pokud při žlučníkové dietě dáváte pepř, vždy přidejte i trochu kurkumy.
V jíšce je hladká mouka a jakékoli jídlo vyrobené z bílé mouky, jako jsou i knedlíky, těstoviny a bílý chléb, obvykle postrádají vlákninu. Proto je důležité se jim vyhnout, aby zůstal váš žlučník v klidu. Místo jíšky omáčku zahus
Žlučníková dieta je určena pacientům s onemocněním žlučníku jak chronickým, tak i po odeznění akutního onemocnění. Podává se rovněž po operaci žlučníku, při snížené funkci slinivky břišní a při chronických onemocněních slinivky břišní. Také je to dieta vhodná v těhotenství, jelikož nabízí stravu biologicky plnohodnotnou, vhodnou k přechodnému i dlouhodobému podávání. Je pestrá a lehce stravitelná díky výběru potravin i technologické úpravě. Je to rovněž vhodná náhrada při nesnášenlivosti mléka – doporučuje konzumovat zakysané mléčné výrobky, například kefír, acidofilní mléko, jogurt nebo tvaroh. Velký důraz je kladen na výběr a množství tuků. Používá se malé množství kvalitních olejů a rostlinných margarínů (Flora, Perla, Rama). Podle potřeby se vybírají varianty se sníženým obsahem tuku (Perla light, Flora pro activ a jiné). Důležité je dodržování pravidelnosti rozdělení jídel. Doporučuje se jíst častěji v malých dávkách, nejlépe 5–6x denně. Podávané jídlo nemá být ani příliš horké, ani příliš studené.
Kuchyňská úprava pokrmů při žlučníkové dietě spočívá ve vaření, dušení a dušení v páře, pečení v alobalu, horkovzdušné troubě a ve speciálním nádobí bez použití tuku. Pokrmy se zahušťují dietní jíškou, která se připraví tak, že se mouka opraží nasucho a přidá se do ní tuk, nebo se zahušťují moukou rozmíchanou ve vodě, mixovanou zeleninou, strouhaným bramborem, případně bramborovým škrobem. Pro získání lepší barvy šťávy se maso obalí do hladké mouky a opeče se na rozpálené pánvičce s teflonovou vrstvou bez tuku. Zalije se netučným vývarem nebo vodou a dále tepelně upravuje. Tuk se přidává až do hotového pokrmu. Česnek, cibule a některé koření (pepř, nové koření, bobkový list) je možné ve šťávě vydusit a poté z pokrmu odstranit.
Smažení, opékání na tuku a fritování není pro tuto dietu vhodné!
Ze zásad žlučníkové diety víme, že se máme v jídlech vyvarovat cibuli, cukru, hladké mouky, másla, knedlíků a hovězího masa, což jsou zásadní ingredience pro získání pravé rajské omáčky. Žlučníková dieta tedy nedovoluje pořádnou porci pravé rajské omáčky s knedlíkem a hovězím, ale s trochou dobré vůle si můžete udělat dietní rajskou omáčku, vhodnou i pro žlučníkáře.
Ingredience
1 lžička soli;
10 kuliček pepře;
1 lžička kurkumy;
1 hřebíček;
1 špetka tymiánu;
1 špetka mleté skořice;
3 bobkové listy;
14 kuliček nového koření;
1 litr zelenino-masového vývaru;
200 g rajského protlaku nebo 1/2 kila oloupaných čerstvých rajčat;
130 g medu;
1 lžíce řepkového oleje;
1 lžíce bramborového škrobu.
Postup
Nejdříve si mírně nahřejeme olej, do kterého dáme všechno aromatické koření (pepř, kurkuma, hřebíček, tymián, bobkový list, nové koření, skořice) a zahříváme dokud neucítíme vůni koření nad hrncem. Pak přidáme rajský protlak a prohřejeme. Pokud používáme čerstvá rajčata, tak je přidáme a necháme přiklopené dusit asi hodinu, přičemž je občas mícháme a kontrolujeme, aby se nepřipalovala a v případě potřeby přidáme trochu vývaru, nakonec je propasírujeme přes cedník. Do horké směsi za stálého varu a míchání začneme přilévat vývar s předem rozmíchaným škrobem, dokud nedosáhneme požadovaného množství a konzistence naší dietní rajské omáčky. Necháme přejít varem, odstavíme a až to trochu vychladne, tak dochutíme solí a medem.
Příloha
V souladu s dietou na žlučník nemůžeme použít knedlíky, proto volíme raději rýži. Místo hovězího masa použijte kuřecí nebo krůtí plátek a nebo sekanou z těchto mas, popřípadě můžete použít sójové maso. Pamatujte si, že při žlučníkové dietě je důležité rozdělit hlavní jídla do dvou menších porcí. Takže si místo jedné pořádné porce rajské omáčky dopřejte dvě poloviční a snězte je s odstupem 2 hodin.
Pokud lékař dovolí konzumovat pevnou stravu, začíná se vždy od diety s přísným omezením tuku. Suroviny a pokrmy z nich připravované jsou převážně sacharidového, škrobového typu.
Ke snídani se doporučuje starší pečivo, které nenadýmá, a slabě oslazený černý čaj. K dopolední přesnídávce a odpolední svačině je vhodná ovocná přesnídávka se sucharem nebo ovocný rosol (pudink, kde je místo mléka ovocná šťáva).
Na hlavní chody, tedy oběd a večeři, je pak nejvhodnější takzvaná šlemová polévka, jako je rýžová nebo vločková.
Z ovoce vybíráme jemné, šetřící druhy bez peciček, jadérek a silné slupky, jako jsou meruňky, jablka, broskve, dále ovocné přesnídávky, ovocné přírodní šťávy. Ze zeleniny je to například kořenová zelenina, hlávkový salát a ledový salát, červená řepa, cuketa, chřest, rajský protlak (ale už ne kečup).
Nevhodné jsou luštěniny a celozrnné obiloviny a rovněž pečivo z nich. Z povolených obilovin je to pak rýže, ovesné vločky, pohanka, krupky, bílá mouka a pečivo z ní.
Libové maso není problém, takže pečené kuře může být vhodnou volbou. Z uzenin je nejvhodnější kvalitní šunka.
Máslo je lehčeji stravitelné než olej, kvalitní oleje jsou také samozřejmě vhodné. Vždy je vkládáme až do hotového pokrmu.
Z koření jsou to zelené natě a sušená koření nevýrazného typu, jako jsou pažitka, petrželka, majoránka, vývar z kmínu, kopr, meduňka a další.
Z moučníků je vhodné piškotové a odpalované těsto. Pozor na různé sladké krémy, které jsou pro žlučníkovou dietu velmi nevhodné.
Z technologických úprav se doporučuje dušení, pečení v alobalu, vaření. Zahušťuje se zálivkou z nasucho opražené mouky nebo například pečivem či ovesnými vločkami, které se nechají rozvařit.
Nakrájíme prsa na kostičky, okořeníme a dusíme na vodě. Přidáme na jemno nakrájená rajčata, ze kterých jsme odstranili semínka. Jakmile maso změkne, přidáme dvě polévkové lžíce rajčatového protlaku a petrželovou nať. Omáčka nesmí být příliš vodová. Souběžně připravujeme špagety klasickým způsobem. Když je vše hotové, špagety podlijeme omáčkou a posypeme sýrem.
Vařené hovězí maso s pažitkou
Suroviny:
200 g hovězího libového masa
40 g hladké mouky
10 g másla
2 dcl nízkotučného mléka
pažitka a sůl
Postup:
Libové hovězí maso uvaříme v osolené vodě do měkka. Opražíme na sucho hladkou mouku, zředíme ji nízkotučným mlékem a vodou, osolíme, promícháme a chvíli povaříme. Následně do omáčky přidáme máslo a nasekanou pažitku. Hovězí maso nakrájíme a přelijeme hustou omáčkou. Doporučujeme podávat s vařenými bramborami.
Mrkvový salát s jablkem
Suroviny:
2 mrkve
3 jablka
citron
1,5 kávové lžičky pšeničných klíčků
Postup:
Mrkev a jablka nastrouháme na jemno, zalijeme vodou. Směs můžeme ochutit kapkou citronové šťávy. Posypeme pšeničnými klíčky a podáváme.
Kuře dušené na rajčatech
Suroviny:
1 kuře
20 g hladké mouky
20 g másla
1 dcl nízkotučného mléka
1 lžíce rajčatového protlaku
sůl podle chuti
Postup:
Kuře naporcujeme, osolíme, podlijeme vodou a rajským protlakem. Dusíme v hrnci do měkka. Hotové kuře vyjmeme. Šťávu zahustíme na sucho opraženou hladkou moukou a chvíli povaříme, následně zahustíme mlékem a máslem, případně přisolíme. Podáváme s vařeným bramborem nebo rýží.
Tvarohová pomazánka s mrkví
Suroviny:
400 g nízkotučného tvarohu
100 g mrkve
40 g cukru nebo medu
2 lžíce jablečného nebo meruňkového kompotu i se šťávou
citron
Postup:
Tvaroh se ušlehá s kompotem, vmíchá se do něj předem uvařená, na drobno nakrájená a již vychladlá mrkev. Podle vlastní chuti přidáme cukr, med nebo citronovou šťávu.
Žlučníkové kameny, které způsobují koliky nebo záněty, se obvykle odstraňují chirurgicky. Ty malé žlučníkové kameny se většinou dostanou do střeva a odejdou samovolným způsobem ven stolicí. Součástí léčby je také přísná žlučníková dieta. Žlučníkové kameny jsou někdy podkladem pro nádorový růst. V některých případech zůstávají kameny v těle dlouhé roky a nezpůsobují žádné potíže.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Žlučníková dieta je založená na racionální stravě s kontrolou množství a kvality zkonzumovaných tuků. Pro žlučníkáře je typické, že ne každému „sedne“ daný pokrm, je tedy potřeba, abyste zkoušeli, co právě pro vás bude vhodné. Dle výše uvedených doporučení jistě budete vědět, jak přistupovat ke svému jídelníčku, ale abyste to měli jednodušší, nabízíme několik receptů na dietní pokrmy doporučené právě pro lidi bez žlučníku.
Šestizrnné cereálie
Ingredience
1/2 hrnku ječmenných vloček;
1/2 hrnku zrn červené pšenice;
1/2 hrnku hnědé rýže;
1/4 hrnku drcených ovesných vloček;
3 lžíce quinoa;
2 lžíce lněného semínka;
1/2 lžičky soli;
1 1/2 litru vody.
Postup
Ve velkém hrnci smíchejte všechny cereálie, quinou, lněné semínko a sůl. Suroviny zalijte vodou, promíchejte a na středním plameni přiveďte k varu. Snižte teplotu na minimum a za občasného míchání vařte 45 minut.
Udělejte si o víkendu velkou dávku této cereálie na celý týden a pak ji každý den po částech ohřívejte. Navrch dejte nějakou přirozenou sladkost, jako je ovoce nebo ovocný jogurt.
Pečené kuře a divoká rýže s cibulí a estragonem
Ingredience
1/2 kg vykostěných půlek kuřecích prsou bez kůže;
1 1/2 hrnku nakrájeného celeru;
1 1/2 hrnku celých jarních cibulek;
1 lžička čerstvého estragonu;
2 hrnky nesoleného kuřecího vývaru;
3/4 hrnku dlouhozrnné bílé rýže;
3/4 hrnku divoké rýže;
1 1/2 hrnku suchého bílého vína.
Postup
Kuřecí prsa nakrájejte na kousky 3 cm velké. V nepřilnavé pánvi smíchejte kuře, celer, cibuli a estragon s 1 šálkem nesoleného kuřecího vývaru. Vařte na středním plameni, dokud kuře a zelenina nezměknou, asi 10 minut. Dejte stranou vychladnout.
V pekáčku smíchejte rýži, víno a zbývající 1 hrnek kuřecího vývaru. Nechte 30 minut máčet.
Do pekáčku pak přidejte kuře a zeleninu. Přikryjte a pečte 60 minut při teplotě 150 °C. Pravidelně kontrolujte a pokud je rýže příliš suchá, přidejte další vývar. Ihned podávejte.
Pečená treska s citronem a kapary
Ingredience
4 filety z tresky;
1 citron;
1 lžička granulí bujónu s nízkým obsahem sodíku s příchutí kuřecího vývaru;
1 hrníček horké vody z vodovodu;
1 lžíce másla, změklého;
1 lžíce univerzální mouky;
4 lžičky kapar, propláchnutých a okapaných.
Postup
Zahřejte troubu na 180 °C. Nastříkejte 4 čtverce alobalu sprejem na vaření.
Na každý čtverec alobalu položte 1 filet tresky. Rozřízněte citron na po
Základem žlučníkové diety (při podráždění žlučníku) je úplná změna stravovacích návyků a alespoň do pominutí problémů vynechání tučných, smažených a výrazně sladkých jídel, jež stav zhoršují. Lékaři doporučují jíst suchary a dopřávat si vlákninu, která napomůže správné činnosti střev. Měli byste též minimálně kořenit a nejíst cibuli, česnek a majonézu. Vyřadit ze svého života byste měli i alkohol. Dále se vyhýbejte syceným nápojům, ale pijte alespoň dva litry vhodných tekutin denně. Do jídelníčku pak zařaďte hodně zeleniny, nízkotučné mléčné výrobky, ryby, bílé maso a vlákninu. Jídlo se doporučuje připravovat v páře, dušením a vařením.
Pokud souvisí vaše bolesti s jídlem, je nutné shromažďovat informace o jídle, ale i charakteru a místě bolestí. Jedině tak může lékař dojít k přesnějšímu závěru a navrhnout vhodnou léčbu. Vředy lze rozpoznat podle bolesti vznikající při jídle nebo krátce po něm a vyskytující se pod dolním okrajem hrudní kosti. Vznik vředů souvisí také se stresem, alkoholismem, kouřením, častým přísunem kofeinu, nepravidelnou a nevyváženou stravou, někdy za jejich vznik může i genetika. Při kyselém, kořeněném nebo smaženém jídle se bolesti stupňují, zatímco po konzumaci mléčných a zásaditých přípravků proti žaludečnímu překyselení mohou ustupovat. Obdobným projevem lze charakterizovat i žlučníková či slinivková onemocnění. Kolika žlučníku se objevuje po konzumaci tučných pokrmů, a to až v řádu několika hodin. V zažívacím traktu se totiž při dodání tuku vyplaví hormony, které podněcují žlučník k výdeji žluči. Ta je při trávení tuků nezbytná, avšak objeví-li se v cestě překážka (například v podobě kamene), zareaguje žlučník dalšími a dalšími stahy, které způsobují pacientovi silné bolesti a záchvat. Produkty slinivky břišní se na trávení podílejí prostřednictvím enzymů, činnost slinivky pak vyvolá přítomnost potraviny v žaludku a dvanáctníku. Pokud je však pankreas zasažen nádorem či zánětem, vzniká bolest po každém jídle, objevit se může i průjem. Pacienti popisují bolest jako ránu dýkou a krátkou úlevu přináší jen poloha na všech čtyřech.
Pokud máte bolesti břicha po jídle delší dobu, vyhledejte co nejdříve svého praktického doktora. Ten vás pak pravděpodobně pošle na oddělení chirurgie či gastroenterologie. Včasná diagnóza je nutná především u slinivkových chorob, kvůli bolestem však většinou pacienti návštěvu lékaře příliš neodkládají.
Onemocněním jater se zabývá obor hepatologie. S jaterními chorobami přicházejí pacienti jak do ordinace infektologa, tak gastroenterologa. Podezření na jaterní onemocnění může často jako první vyslovit i praktický lékař, gynekolog, kožní lékař, internista či chirurg a podobně. Pokud je vysloveno podezření na onemocnění jater, měl by být pacient odeslán k vyšetření do ordinace hepatologa, tedy lékaře zabývajícího se onemocněním jater. Hepatologické ambulance jsou specializovanými ambulancemi při infekčních či gastroenterologických ambulancích. Závisí to především na příčině samotného onemocnění.
Játra jsou uložena v pravém podžebří. Játra dospělého muže mají hmotnost 1 400–1 800 g a dospělé ženy 1 200–1 500 g. K hepatologickému vyšetření patří nerozlučně vyšetření sleziny. Ta je uložena v levém podžebří.
Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest v oblasti jater totiž způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolních hladkých svalů žlučových cest. Jaterní tkáň neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater: žlučníková kolika, zánět žlučníku, zánět žlučových cest, překrvení jater, zánět jater, metastáze v játrech, přenesená bolest.
Jak se projevuje bolest jater: Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznakem může být rovněž pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.