ZMATENOST Z ANESTEZIE a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Narkóza je pojem, který je neodmyslitelně spjatý s lékařstvím. Ne každý někdy narkózu zažil, ale každý o ni zajisté slyšel, možná se ale setkal spíše s pojmem anestezie, který se v současnosti používá častěji než zastaralé vyjádření narkóza.
Co je to narkóza
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem CELKOVÁ ANESTEZIE A UZIVANI LETROXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Zdravim,za mesic me ceka operace zvetseni poprsi,chtela bych se timto zeptat,zda nejak vadi ze denne uzivam rano 1celou tabletu letroxu kvuli zvysene funkci stitne zlazy?Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Letrox a anestezie se spolu snesou, ale je třeba, aby to bylo zapsáno ve Vaší dokumentaci, že lék užíváte. V případě nějaké náhlé příhody při operaci prsou, to může mít význam pro akutní péči. Sdělte to svému plastickému lékaři.
Obřízka patří mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována předkožka, což je kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, tento podíl se však v jednotlivých zemích velmi liší. Obřízka je zcela běžná v afrických zemích a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kde je symbolickou smlouvou člověka s Bohem. Bůh uložil Abrahámovi, aby se na znamení smlouvy obřezal. Od té doby je tak činěno židovským chlapcům. Zákrok, při kterém se provádí obřízka u chlapců, se nazývá brit mila. Také muslimští chlapci a muži jsou obřezaní.
Celosvětově je obřezáno okolo 30 % mužské populace. Z toho jsou více než dvě třetiny (cca 68 %) muslimové. Židovské obyvatelstvo netvoří v celosvětovém průzkumu ani 1 %. I Ježíš byl obřezán, avšak o relikvii svaté předkožky se vedou spory.
Téměř vůbec se obřízka neprovádí ve Středomoří, Jižní Americe, Skandinávii a nemuslimské části Asie. Samotné země EU mají spíše mizivá čísla – cca 5 % obřezané populace (vyjma Velké Británie). V anglofonních zemích však obřízka velmi rychle ztrácí na popularitě, nejvíce v Austrálii, Velké Británii, dále Kanadě a USA. Obřízka se do těchto zemí rozšířila především v období viktoriánské Anglie, kdy se vědecky dokázalo, že účinně brání masturbaci. Protože byly některé mentální problémy spojované s masturbací, byla považována za nevhodnou (například byla masturbace spojována s debilitou, deformacemi tváře nebo ochlupením dlaní). Tyto názory jsou dnes věcí minulosti a budí spíš úsměv.
Je-li je obřízka prováděna z důvodu léčení fimózy, není nutné vždy odstranit celou předkožku, někdy stačí odstranit pouze její zúženou část. Dnes se často používá léčení pomocí steroidních mastí, které problém fimózy úspěšně řeší ve 40 % případů. U ostatních je chirurgický zákrok nezbytný. Považuje se za vhodné vyřešit problém před pubertou, protože v období puberty se chlapci velmi stydí a zákrok je pro ně psychicky velmi nepříjemný a často se, ke své škodě, řešení problému vyhýbají. Nicméně na uvolnění předkožky má také vliv nárůst hormonální hladiny testosteronu v pubertě obdobně jako na růst celého penisu. Úzká předkožka může velmi negativně ovlivnit start do sexuálního života. Je však třeba odlišit v tomto směru úzkou předkožku od krátké uzdičky.
V České republice se obřízka provádí na urologii (za předpokladu, že mají k dispozici operační sál) nebo na plastické chirurgii. Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě dělá bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a&nb
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi a hlavně seniorům anestezii přímo na tělo podle diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. I laik dnes ví, že anestezie může být celková nebo lokální. Ta se používá při drobných zákrocích. Jiná forma se volí při velkých rekonstrukčních operacích a jiná například při převazech nebo drobných výkonech. Čím lehčí výkon, tím slabší anestezie. V konkrétních případech se používá buď mělká analgosedace, nebo anestezie intravenózní, či inhalační. Pokud jde o bolestivý nebo náročný výkon, kdy se třeba otevírají tělní dutiny, použije se takzvaná doplňovaná anestezie. To znamená použití inhalačního anestetika doplněného například opiátovým analgetikem či svalovým relaxanciem. Taková anestezie je samozřejmě náročnější pro pacienta, ale také pro anesteziologa, který musí zajistit maximální zabezpečení. Ke smrti v narkóze nedochází vlivem anestezie, ale onemocněním pacienta, to platí i o bezvědomí.
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luky.
Dobrý den,
mám dotaz : náš 11 měs.chlapeček byl během dvou měs.pod narkozou celkem 5x, po posledních dvou narkozach,ktere byly během 6dní, nechtěl vůbec jíst ani pít. Po poslední narkóze je to už měsíc a stále má problém s pitím, odmítá flašku (máme několi druhů, pítko...), musím mu cpát pítí dávkovačem.Jídlo lžičkou už nám jde trochu lépe, ale celkově je to bída, jídlo stále odmítá, když se to podaří, je to nucením. Prosím moc o radu, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
V celkové anestezii je pacientka ve stavu bezvědomí, takže je pro ni celá operace bezbolestná. Během anestezie jsou anesteziologem sledovány životně důležité funkce (srdeční frekvence, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi). Celková anestezie je v dnešní moderní anestezii pro tělo jen minimálně stresující a velmi bezpečná. Ale i u celkové anestezie mohou nastat rizika, která mohou být způsobena některými alergiemi, obezitou nebo závislostí na cigaretách.
Pro menší, kratší zásahy se často používá lokální anestezie. Lokální anestezie se provádí pomocí injekce, kdy dojde k aplikaci anestetika do příslušné části těla. Anestetikum působí přímo na nervy a inhibuje přenos bolestivých impulsů. Pacientka je během zákroku při vědomí, takže může být velmi brzy po zákroku odvezena domů.
Ve svém příspěvku PORUCHY SPANKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pri usnuti cca po peti minutach vzbuzeni a zmatenost jakokdyz se mam dostavat z bezvedomi,po dvou minutach vse odezni a mohu spat az do rana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Pri usnuti cca po peti minutach vzbuzeni a zmatenost jakokdyz se mam dostavat z bezvedomi,po dvou minutach vse odezni a mohu spat az do rana.
Prosim o radu.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě provádí bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a ve velkých městech se obřízka provádí v klinických podmínkách. Například v Turecku probíhá 85 % obřízek tradičně (v domácích podmínkách), 10 % provádí zdravotnicky vyškolená osoba a jen 5 % lékař.
Minimum (méně než 15 %) provedených obřízek se provádí v nemocnici. V takovém případě pacient před zákrokem absolvuje klasické předoperační vyšetření. Zákrok probíhá při anestezii, takže je takřka bezbolestný.
Celková anestezie
Výhody:
Pacient prospí celý zákrok, takže necítí vůbec žádnou bolest.
Nevýhody:
Časově náročnější – trvá delší dobu, než se z toho pacient vzpamatuje.
Po probrání se z narkózy je zpravidla pociťována nevolnost.
Není možné v den zákroku řídit.
Lokální anestezie
Lokální anestezie představuje aplikaci znecitlivující látky přímo do penisu několika injekčními vpichy.
Výhody:
Menší zátěž pro organismus než celková anestezie.
Je možné opustit nemocnici už za 30–60 minut po zákroku.
Je možné po zákroku řídit.
Nevýhody:
Někomu může být nepříjemné být při vědomí během operačního zákroku.
Samotná aplikace anestetika může být trochu bolestivá (tuto malou nepříjemnost lze řešit znecitlivující mastí před provedením vpichů).
Samotný zákrok trvá běžně 15–20 minut. Kůže je odstraněna buď skalpelem, nebo speciálními nůžkami. Rána je pak sešita několika stehy. Při obřízce lze přihlédnout k přání pacienta a odstranit více vnitřní nebo vnější předkožky. Úplná obřízka se oproti částečné vyznačuje rychlejším hojením a výrazně menším počtem pooperačních komplikací.
V naší poradně s názvem TRITTICO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Klimtova.
Užívám 5 den trittico. Mám problém se spánkem nemohu usnout.Brala jsem 1 rok stilnox který už neučinkoval.Dostala jsem trittico 125 mg.Ale také nemohu usnout. Tak si přiberu Xanax. Usnu vyčerpana ve 2 hodiny. Tak jsem začala brát trittico ráno. Múžu si vzít ještě jeden večer?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trittico obsahuje léčivou látku trazodon, což je sedativní antidepresivum s duálním serotonergním mechanismem účinku. Používá se pro smíšené stavy deprese a úzkosti v kombinaci s nespavostí. Počáteční dávka je 125 mg/den, která se užívá v rozdělených dávkách po jídle nebo jako jedna dávka večer před spaním. Největší část rozdělené dávky se má užít vždy před spaním. Dávku lze bezpečně zvyšovat až na 300 mg/den. To je dvě a čtvrt tablety vašeho Trittica denně. Vyzkoušejte vyšší dávkování a pokud vám budou účinky více vyhovovat, domluvte se se svým lékařem na zvýšení dávky.
Kombinace léků Trittico a Xanax může zvýšit nežádoucí účinky, jako jsou závratě, ospalost, zmatenost a potíže se soustředěním. Někteří lidé, zejména starší lidé, mohou také zaznamenat poruchy myšlení, úsudku a motorické koordinace. Během léčby těmito léky byste se měla vyhnout nebo omezit pití alkoholu.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem CITALEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den , mohu brát Citalec 20mg a Tramylpa 37,5mg/325mg. Děkuji za odpověď Irena Švecová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání antidepresiva Citalec spolu s lékem na bolest Tramypla může zvýšit riziko vzácného, ale závažného stavu zvaného serotoninový syndrom. Příznaky serotoninového syndromu jsou zmatenost, halucinace, záchvaty, extrémní změny krevního tlaku, zrychlený tep, horečka, nadměrné pocení, zimnice nebo třes, rozmazané vidění, svalové křeče nebo ztuhlost, poruchy koordinace, žaludeční křeče, nevolnost, zvracení a průjem. Těžké případy mohou vést ke kómatu a dokonce smrti. Pokud během léčby zaznamenáte tyto příznaky, měla byste okamžitě kontaktovat svého lékaře. Kromě toho všeho může kombinace těchto léků zvýšit riziko nepravidelného srdečního rytmu, který může být závažný a potenciálně život ohrožující, ačkoli jde o relativně vzácný vedlejší účinek. Můžete být náchylnější, pokud máte srdeční onemocnění nazývané vrozený syndrom dlouhého QT intervalu nebo další srdeční onemocnění, jakou jsou poruchy vedení vzruchu nebo poruchy elektrolytů (například ztráta hořčíku nebo draslíku v důsledku těžkého nebo dlouhodobého průjmu nebo zvracení). Máte-li jakékoli dotazy nebo obavy, poraďte se se svým lékařem. Váš lékař si již možná je vědom rizik, ale rozhodl, že toto je pro vás nejlepší způsob léčby, přijal příslušná opatření a pečlivě vás bude sledovat kvůli možným komplikacím. Měla byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás během léčby těmito léky, ať už společně nebo samostatně, objeví náhlé závratě, točení hlavy, mdloby, dušnost nebo bušení srdce. Je důležité informovat svého lékaře o všech ostatních lécích, které užíváte, včetně vitamínů a bylinek. Nepřestávejte užívat žádné léky, aniž byste se nejprve poradila se svým lékařem.
Přes jehlu se speciálním postupem aplikuje anestetická látka do epidurálního (subdurálního) prostoru – do páteřního kanálu v bederní oblasti. Jste plně při vědomí, od pasu dolů však nic necítíte. Z toho také vyplývá, že tento typ anestezie lze použít pouze u operací prováděných na dolní polovině těla.
Někdy se po zákroku může objevit bolestivost v místě vpichu. Ta by měla během několika dní samovolně vymizet. Rizikem epidurální anestezie je pokles krevního tlaku a snížení srdeční frekvence. Proto jsou předtím podávány infuze pro naplnění krevního řečiště.
V epidurální anestezii se využívá lokální anestetikum, stále vyráběné z kokainu, které je injekčně vpraveno do epidurálního prostoru (prostor kolem tvrdých obalů, které chrání míchu). Epidurální anestezie blokuje nervové signály jak ze senzorických, tak z motorických nervů, čímž efektivně tlumí bolest, avšak imobilizuje spodní část těla. V posledním desetiletí byl vynalezen nový typ epidurálu zvaný „chodící epidurál“, který snižuje blokaci motorických nervů a umožňuje určitou mobilitu.
Epidural hematoma – jde o něco zcela jiného, tento stav vzniká při poranění hlavy. Pokud náraz či úder směřuje do oblasti spánku, může dojít k roztržení tepny a k následnému krvácení. Vznikající hematom pak začne utlačovat mozek. Jedná se o život ohrožující stav.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem WWW PROSTATA PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Dured Bittar.
Dobrý den, v Praze jsem podstoupil operaci rakoviny prostaty koncem minulého roku. Úspěšně, ovšem mám stále problémy s močením z důvodů asi zúžení močovodu. Doporučují mi další zákrok pomocí laseru, ovšem v celkové anestezi, obávám se jí protože mi je 76 let a známí mne varují, že jde o riziko na mozek.
Je to pravda nebo mám jinou možnost?
Děkuji předem za info
Ing. Dured Bittar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná anestezie mozek nijak neohrožuje, takže z tohoto pohledu se obávat nemusíte. Zda-li máte jiné možnosti léčby musíte probrat se svým ošetřujícím lékařem, který nejlépe zná Váš stav. Laparoskopické operace pomocí lejzru jsou dnes jedny z nejlepších řešení, které můžete dostat. Oznamte svému lékaři, že máte pochybnosti a on Vám dovysvětlí nejasnosti. Důvěra v lékaře je důležitá a významně ovlivňuje před i pooperační stavy.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
V naší poradně s názvem ZVRACENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dá se s tím něco dělat. Dá se vyhnout té celkové anestezii. Existuje způsob, kdy se znecitlivý jen spodní část těla a pacient zůstává při vědomí. To je možnost, jak se vyhnout nevolnosti z anestezie. Možná za vaši nevolnost může jen strach. Zkuste se na ten zákrok dívat, jako by to bylo stříhání vlasů. Tento typ operace nestojí vůbec za žádný strach. Když víte, že strach nezvládnete ztlumit, tak požádejte svého lékaře o předpis na lék Diazepam, který užijte přesně, jak vám sdělí lékař. Diazepam je skvělý prostředek na zklidnění právě v těchto případech strachu z operace.
Podobně jako všechny léky může mít i přípravek Prozac nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Jestliže se objeví vyrážka nebo alergická reakce, jako je svědění, oteklé rty/jazyk nebo sípání/dušnost, ihned přestaňte užívat tobolky a kontaktujte lékaře
Jestliže pocítíte neklid nebo cítíte, že nemůžete zůstat klidně sedět nebo stát, může se jednat o stav nazývaný akatizie. Zvýšení dávky přípravku Prozac může způsobit, že se cítíte hůře. V tomto případě kontaktujte svého lékaře.
Kontaktujte ihned svého lékaře, pokud vám zčervená kůže, dojde k různým kožním reakcím, nebo se vám na kůži udělají puchýře, nebo se kůže loupe. Jde o velmi vzácné vedlejší účinky.
U některých pacientů se vyskytla kombinace příznaků (známých jako serotoninový syndrom) zahrnující nevysvětlitelnou horečku se zrychleným dýcháním nebo srdečním tepem, pocení, svalovou ztuhlost nebo třes, zmatenost, extrémní rozrušení nebo spavost (pouze vzácně), pocit slabosti, netečnost nebo zmatenost, a to převážně u starších osob a (starších) osob užívajících diuretika (tablety na odvodnění), dále prodloužená a bolestivá erekce, podrážděnost a extrémní rozrušení.
Jestliže se u vás vyskytne jakýkoliv ze zmíněných nežádoucích účinků, sdělte to ihned svému lékaři.
Jestliže vás kterýkoli z níže uvedených nežádoucích účinků obtěžuje nebo trvá delší dobu, kontaktujte lékaře nebo lékárníka:
Organismus celkově – zimnice, citlivost na sluneční světlo, úbytek tělesné hmotnosti.
Trávicí ústrojí – průjem a žaludeční nevolnost, zvracení, trávicí potíže, potíže při polykání nebo změny chuti nebo sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální jaterní funkce, velmi vzácně případy zánětu jater.
Nervový systém – bolest hlavy, problémy se spánkem nebo nezvyklé sny, závrať, špatná chuť k jídlu, únava, neobvykle „dobrá“ nálada, nekontrolovatelné pohyby, záchvaty, extrémní neklid, halucinace, netypické zuřivé chování, zmatenost, rozrušení, úzkost, nervozita, neschopnost se koncentrovat nebo řádně přemýšlet, záchvaty paniky, myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození.
Urogenitální (močopohlavní) systém a reprodukční poruchy – obtížné močení nebo příliš časté močení, nízká sexuální výkonnost, prodloužená erekce, tvorba mléka.
Dýchací systém – podrážděné hrdlo, dušnost. Vzácně byly hlášeny plicní problémy (včetně zánětlivých procesů různého druhu a/nebo fibróza).
Jiné – vypadávání vlasů, zívání, rozmazané vidění, nevysvětlitelné podlitiny nebo krvácení, pocení, návaly horka, pocit závratě při postavení se, bolest kloubů nebo svalů, nízké hladiny sodíku v krvi.
Většina těchto nežádoucích účinků mizí v průběhu léčby.
U dětí a dospívajících (8–18 let) může fluoxetin zpomalit růst nebo možná zpozdit pohlavní dospívání.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to lékaři nebo lékárníkovi.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni