ZMĚKČENÍ PAPÍROVÝCH RULIČEK bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Nejméně polovině lidem, kteří trpí lupenkou, se objevuje lupénka ve vlasech. Pokud tomu tak je, znamená to, že kožní buňky na pokožce hlavy rostou příliš rychle a vytvářejí šupiny neboli lupy na pokožce hlavy. Lupy na pokožce hlavy mohou být obklopeny zarudlou oblastí a mohou způsobovat svědění. Léčba lupénky hlavy se liší podle velikosti jejího pokrytí na pokožce hlavy. Někdy se může lupénka objevit na čele, krku nebo kolem uší. Léčba lupénky hlavy se liší člověk od člověka. Je závislá na druhu závažnosti reakcí na léčbu, a také na množství vlasů a poloze lupénky na těle.
Zahájení léčby lupénky hlavy
Mezi nejběžnější procedury pro mírnou lupénku hlavy patří moderní léky, které se používají přímo na pokožku hlavy. Nicméně pokud trpíte těžkou lupenkou nebo máte lupénku jinde na těle, tak je nutné, abyste systémové léky brali perorálně nebo pomocí injekcí. Jestli lupénka hlavy špatně reaguje na léky po opakovaném použití, může lékař jinak kombinovat léčbu nebo může změnit typ léčby.
Jedním z prvních kroků v léčbě lupénky hlavy je její změkčení a odstranění šupin. To usnadní lékům lépe proniknout a odstranit chorobu.
Změkčení pokožky
Pomocí kyseliny salicylové v gelu, která je určena na změkčení šupin lupénky, díky změkčení se snáze odstraňují tyto šupiny. Mezi další změkčovadla patří močovina, kyselina mléčná a fenol.
Kartáčem nebo jemným hřebenem mohou být tyto šupiny uvolněny a vyčesány.
Pomocí šamponu nebo mýdla s obsahem kyseliny salicylové mohou být odstraněny šupiny z pokožky hlavy.
Použití dalších změkčovadel, jako je vazelína, krém, olej, pleťová voda nebo mastě, mohou také pomoci s odstraněním šupin z pokožky hlavy.
Rady pro změkčení pokožky
Dejte si vazelínu na malé bavlněné kuličky a vložte si je do uší, aby se do nich nedostal lék na změkčení.
Užívejte léky na změkčení pokožky střídmě, protože mohou způsobit podráždění pokožky a mohou oslabit vlasové kutikuly, což způsobuje dočasnou ztrátu vlasů.
Po aplikaci změkčovadel si pokapávejte postiženou oblast pokožky hlavy olejem nebo hydratační pleťovou mastí.
Vetřete krém nebo mast přímo na pokožku hlavy.
Pokožku hlavy si zakryjte koupací čepicí, aby byla posílena účinnost léků, ale pouze tehdy, pokud vám to sdělil lékař.
Jak proti svědění lupénky
Po umytí hlavy šamponem použijte kondicionér.
Omezte používání nástrojů pro styling, které vyvolávají teplo jako je fén.
Na svědící skvrny používejte mokré ručníky, studené zábaly nebo studenou vodu.
Používejte dehtové šampony, šampony s mentolem, střídmě kortikoidy nebo perorální antihistaminika.
V naší poradně s názvem BÍLÉ TEČKY VE STOLICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona.
Dobry den..Prosim.o radu žiji v Anglii a ze zdravotnictvim tu nemam dobrou skušenost. Moje mala dcerka ma 2 a pul rok. Ma problem ze stolici od srpna mela zacpu. Neslo ji vubec na velkou stranu hodne u toho brečela az byla červena ve tvari.poskakovala z jedne strany na druhou. Doktor nam dal takove sacky na zmekčeni stolice jenze to moc nepomohlo.koupila sem ji v Čr glokosu.ktera ji trochu pomuze z mekčit stolici..Ted posledni 2 tydny ma prujem vodnaty. Strida se to ze zacpou. 2 dny je tomu co jsem si vsimla v plence bilich tecek nektere vypadaji jako kmin v byle barvy. Chci se vas zeptat jestli je to v poradku nebo neco vazneho...dekuji vam za vasi brskou odpoved z pozdravem leona.. (omluvte muj pravopis)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řešení vašeho problému není jednoduché.
Celé to může být zapříčiněno špatnou skladbou stravy, to v tom lepším případě. Dalším možným důvodem může být střevní parazit, kterým se mohla vaše holčička nakazit třeba na pískovišti nebo od domácích zvířat. V každém případě byste neměla úplně zavrhovat zdravotnictví a měla byste se svým dítětem docházet na pravidelné kontroly k dětskému lékaři. Myslím, že nejvíc své dceři prospějete, když její stav necháte zkontrolovat lékařem.
volnou noční košili na přední zapínání nebo velké tričko; doporučuje se především bavlněné oblečení;
podprsenku na kojení a prsní vložky;
župan nebo měkkou přikrývku, která vás udrží v teple po porodu, mnoho žen těsně po porodu trpí pocitem chladu a dochází k třesu;
několik párů náhradních kalhotek, vhodný je i balík jednorázových papírových kalhotek, ale můžete použít i velké bavlněné kalhotky;
„mateřské“ vložky, nebo můžete použít velké noční vložky pro ochranu po porodu, zásadně se nedoporučují tampony;
ledové sáčky a nápoje, protože můžete být těsně po porodu dehydrovaná. Doporučují se ledové sáčky, které jsou vhodným obkladem na čelo během porodu. Můžete si sbalit i brčka pro snadnější konzumaci vody;
občerstvení, které vám může pomoci zahnat hlad, když nemáte po porodu chuť k jídlu, ale je nutné udržovat energetickou hladinu. Banány a cereální tyčinky jsou vhodnými zdroji energie, stejně tak tablety s obsahem glukózy;
vodní sprej (rozprašovač), který je vhodný pro ochlazení těla;
toaletní taštičku, v níž byste měla mít žínku na mytí, zubní kartáček a pastu, malé zrcátko, mýdlo, toaletní ubrousky, hřeben a další toaletní potřeby, také je vhodný hydratační nebo tělový krém;
gumičku do vlasů, pokud máte delší vlasy;
balzám na rty pro udržení vlhkých rtů;
antibakteriální ubrousky nebo gel na ruce pro časté mytí rukou;
masážní olej nebo krém, možná budete potřebovat po porodu masáž ramen a zad;
MP3 přehrávač se sluchátky, pokud patříte k ženám, které nacházejí uklidnění v hudbě;
knihu, která se hodí pro odvedení pozornosti před porodem nebo k relaxaci po porodu;
fotoaparát nebo videokameru, abyste mohla pořídit krásné snímky svého potomka.
V naší poradně s názvem ZARŮSTÁNÍ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Beránková D..
Dobrý den, po úraze mám problém se zarůstáním nehtů. Můžete mi, prosím, poradit o jakou náplast se jedná?
Děkuji
Ing. Danica Beránková
viz článek:
Léčba zarůstání nehtů
Metoda pomocí náplasti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato náplast se bohužel nedá koupit v ČR. Je možné si ji objednat v zahraničím internetovém obchodě a nechat si ji zaslat do ČR. Tady je odkaz na objednání: https://www.amazon.co.uk/Dr…
V českých lékárnách jde koupit podobná sada na nehty Canespor, která je ale primárně určena k léčbě plísně nehtů. Ta obsahuje mast a náplasti, které společně nehet naleptají, čímž dojde k jeho změkčení a k omezení tlaku na boční hrany.
Pokud je Váš stav následkem úrazu a dříve se zarůstání neprojevovalo, tak doporučuji spíše návštěvu praktického lékaře, který může místo vyšetřit a případně doporučit obnovovací plastiku nehtového valu. Toto řešení obvykle vede k trvalému odstranění těchto obtíží.
Léčivou látkou přípravku Neocapil je minoxidilum. Pomocnými látkami jsou ethanol 96 %, propylenglykol a čištěná voda. Neocapil je čirý, bezbarvý, slabě žlutý až mírně růžový roztok. Roztok je plněn do lahviček z tmavého skla s mechanickým rozprašovačem a plastovým krytem, s přídavným polypropylenovým aplikátorem s prodlouženou nanášecí trubičkou. Lahvičky jsou baleny v papírových krabičkách.
Neocapil se používá pro místní léčbu vypadávání vlasů u dospělých mužů a žen, které je většinou způsobené některými hormony (Alopecia androgenetica). Obsahuje minoxidil – dodnes nejověřenější a nejúčinnější látku na terapii androgenní alopecie. Na rozdíl od nemedicínské konkurence disponuje velkým počtem relevantních klinických studií. Mohou jej používat muži i ženy. Stimuluje růstovou fázi vlasů. Nejúčinnější je při začínajícím vypadávaní vlasů. Neocapil je určený k dlouhodobé terapii.
Zatím není známo, že by se účinky přípravku Neocapil a účinky jiných současně užívaných léků ovlivňovaly. Přesto by vám měl při současném užívání přípravků na snížení krevního tlaku lékař kontrolovat krevní tlak častěji.
Nepoužívejte Neocapil, jste-li těhotná (nebo byste mohla být) anebo kojíte.
Vždy používejte Neocapil přesně podle pokynů svého lékaře. Sejměte plastový kryt z lahvičky a roztok Neocapil nastříkejte pouze na zdravou a úplně suchou pokožku prořídlých až úplně lysých oblastí vlasaté části hlavy, a to 2x denně do mírného zvlhčení. Dejte si pozor, aby roztok nestékal. K jednomu ošetření použijte maximálně 10 dávek, což odpovídá 1 ml roztoku. V případě prořídnutí vlasů v rozsahu celé hlavy (takzvaná difuzní alopecie) použijte pro přesnější dávkování přídavný aplikátor s prodlouženou nanášecí trubičkou. Přídavný aplikátor po sejmutí plastového krytu a mechanického rozprašovače z lahvičky umístěte na vystupující ventil a ošetřete postižená místa podle pokynů uvedených výše. Po ošetření si ruce i náhodně potřísněná jiná místa kůže pečlivě umyjte chladnou tekoucí vodou. Jestliže dojde k náhodnému kontaktu s citlivými místy (oči, poraněná kůže, sliznice), je nutné je důkladně opláchnout dostatečným množstvím čisté vody. Ošetřenou kůži ani vlasy nesušte fénem.
Léčba je dlouhodobá (minimálně 3 měsíce). Nástup účinku léčby a rozsah obnovy růstu vlasů jsou individuální. Pokud je léčba úspěšná, pokračuje se v ní dle doporučeného postupu dlouhodobě. Nedojde-li po třech až čtyřech měsících používání přípravku ke zlepšení, nebo se v průběhu léčby vyskytne některý z níže uvedených nežádoucích účinků, je nutná porada s lékařem. Pokud se léčíte se srdečními chorobami, chorobami cév nebo na vysoký krevní tlak, léčba by měla probíhat pod dohledem lékaře.
V naší poradně s názvem OPAKOVANÁ PÍŠTĚL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dand.
Jsem po zákroku více než rok a stane se,že v okollí řit.otvoru se tvoří opět píštěl,ale za dva dny se uklidní.Je na to prosím nějaká mast,která by pomohla při uklidnění (pokud jsem mimo republiku a nemám možnost navštívit lékaře)Děkuji za odpověď.Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zmírnit bolest nebo symptomy řitní píštěle při vyprazdňování můžete tím, že budete konzumovat stravu s vysokým obsahem vlákniny pocházející především z velkého množství ovoce, zeleniny a polévek. Je třeba se vyhnout silně pikantním potravinám, nevhodné jsou také hamburgery, pizzy, červené maso a mastná jídla. Aby se fistula úplně vyléčila, bude zapotřebí lékařské řešení. Jedním z důvodů, proč vznikají fistule, je nesprávný životní styl a nezdravé jídlo. Mnoho lidí má ve zvyku pravidelně jíst potraviny, které jsou připraveny z mouky, se spoustou cukru, koření a oleje, které jsou velmi škodlivé pro vaše zdraví. Pokud chcete léčit píštěl, tak v první řadě proveďte jednoduché změny životního stylu ve svém každodenním režimu. Vaším hlavním zájmem by mělo být pojídání potravin, které pomohou při změkčení stolice, což omezí namáhání postiženého místa při průchodu stolice. Pro tyto účely je vhodná strava s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zelenina. Spíše než bílý chléb, volte raději zdravější pečivo ze směsi několika druhů obilovin. Pijte teplou vodu, teplé mléko, podmáslí nebo ovocné džusy, místo čaje a kávy. Smíchejte med v teplé vodě a každé ráno vypijte v množství podle aktuální chuti. Kromě toho můžete na snídani použít papáju, ředkvičky a švestky, které jsou také užitečné pro lidi, kteří trpí píštělemi. Pro další jídla dne jsou vhodné různé saláty, ale je třeba se vyhnout jogurtům a rýži a to kvůli tomu, že zvyšují riziko kvašení a tvorby plynu, které mohou způsobit probuzení zánětlivého místa. U průchozí fistuly jogurt způsobuje zablokování kanálu, a proto se nedoporučuje.
Prvořadé je vyhnout se zácpě za každou cenu, protože jinak hrozí rozvinutí fistuly a její následná léčba za použití antibiotik nebo protizánětlivých léků na delší dobu. Účinky proti zácpě jsou prokázány u těchto potravin: polévky, strava s vysokým obsahem vlákniny a bylinné produkty z Ájurvédské medicíny, jako jsou Triphala kapsle, Trifla guggulu a na podporu trávení olej Nirgundi 2 krát denně. Součástí domácí léčby řitní píštěle je pečlivé odstraňování tvořícího se hnisu, předcházení zácpě a zabránění vzniku infekce v této oblasti. Se svým lékařem se poraďte o používání volně prodejných léků, jako je Neosporin nebo peroxid vodíku, které by mohly pomoci při akutních problémech. Při akutních stavech pomůže sedací koupel prováděná každý večer. Je to dobrý způsob, jak dostat infekci ven. Sedací koupel připravíte tak, že přidáte trochu soli nebo i kurkumu (pro její antiseptické a antibakteriální účinky) do teplé vody. Dále vám může pomoci kostival lékařský, což je léčivá bylina hojně používaná při léčbě řitního píštěle, protože rychle zavírá rány. Čínští lékaři používají kostival pro léčbu mnoha druhů kožních chorob po více než 2000 let. Allantoin, který je obsažen v kostivalu, napomáhá rychlému hojení buněk. Z kostivalu se k léčebným účelům používají listy a stonek, přičemž použit může být v různých formách, jako jsou masti, pasty, nebo také jako obklad. Obklad se připraví z práš
K přípravě čajů, odvarů a koupelí se používá řepík sušený. Od června do září se sbírá nejen kvetoucí nať, ale i přízemní listová růžice. Část lodyhy, která svým průměrem přesahuje 5 mm, se před sušením odřízne a odstraní. Při sběru rostlinu seřezávejte ostrým nožem, nůžkami nebo srpem. Netrhejte ji. Porušili byste její kořeny a uhynula by. Následně ji pak sušíme v tenkých vrstvách nebo svazcích na stinných vzdušných místech. Při sušení uměle by teplota neměla přesáhnout 35 stupňů Celsia. Pozor – řepík je náchylný k zapaření. Po usušení by měl mít svěží zelenou barvu, žluté květy a příjemnou kořeněnou vůni. Uchovávejte ho zabalený do plátěných nebo papírových sáčků na místě, které je chráněno před světlem a vlhkostí.
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA – POUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mareš.
Dobrý dem.
Rád bych se zeptal , zda se dá použít soda v bazénu.
Čerpám vodu ze studně . Je hodně tvrdá.
Kolega mi poradil sodu na změkčení vody , ale nevím kolik sody použít.
Kolik sody je potřeba použít na 1 m2.
Dá se potom tato voda použít k zalévání.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všichni víme, že chlór je důležitou chemikálií, která udržuje bazénovou vodu bezpečnou pro plavání. Přidání příliš velkého množství chlóru však může snížit pH bazénu i celkovou alkalitu. Když alkalita klesne, je obtížnější udržovat stabilní pH. Navíc nižší pH a alkalita vody v bazénu způsobují několik negativních účinků, od svědění kůže a štípání očí až po korozi žebříků bazénu, vložky nebo jiných součástí.
Naštěstí existuje jednoduchý a relativně levný efektivní způsob, jak udržet alkalitu a pH bazénu. Tento užitečný nástroj pro bazény není nic jiného, než soda na pečení, i když na to budete potřebovat kila.
Postupujte podle těchto kroků a zvyšte alkalitu a pH bazénu pomocí jedlé sody.
Měřte zásaditost bazénu každý den.
V ideálním případě má být vaše pH mezi 7,2 a 7,8 a alkalita je mezi 110 a 150 ppm (díly na milion). Pokud je úroveň alkality nižší, a zejména pokud je nižší než 80 ppm, musíte zvýšit alkalitu vody v bazénu.
Kupujte sodu na pečení ve velkém
Jedlá soda je k dispozici v pytlích po 5 kg. Potřebné množství může být i celých 5 kg v závislosti na tom, jak nízká je alkalita. Zde je vidět cena jedlé sody ve velkých baleních: https://www.zbozi.cz/hledan…
Určete množství, které musíte použít.
Budete muset zjistit, kolik jedlé sody je třeba přidat do bazénu. Měření chemie bazénu je založeno na objemu bazénu cca 4 m3. Pokud je váš bazén větší nebo menší, budete muset upravit svou matematiku. Pravidlo je, že 700 gramů jedlé sody na 4 m3 vody zvýší alkalitu asi o 10 ppm. Pokud je pH vašeho bazénu testováno pod 7,2, přidejte 1,5 kg jedlé sody. Pokud jste v přidávání bazénových chemikálií nováčkem, začněte přidáním pouze jedné poloviny nebo tří čtvrtin doporučeného množství. Po opakovaném měření můžete vždy přidat další, pokud je úroveň stále nízká. V opačném případě byste se mohli v rovnováze pH pohybovat příliš vysoko a bylo by třeba přidat kyselinu.
Přidejte do bazénu jedlou sodu.
Hydrogenuhličitan sodný je dodáván v práškové formě a může být nasypán přímo do vody v bazénu. Dávku rozložte a rozházejte ji v širokých obloucích po povrchu bazénu, abyste se vyhnuli usazení na jednom místě. Vyhněte se přidávání sody do bazenu během větrných dnů, protože soda pak může zůstat ve vzduchu a spálit okolní vegetaci a blízké organismy.
Počkejte alespoň šest hodin.
Nechte jedlou sodu rozpustit ve vodě. Zapněte oběhový systém vašeho bazénu a pomozte sodě rozptýlit se.
Podle potřeby opakujte a opakujte.
Mezi 6 a 24 hodinami po přidání jedlé sody znovu změřte pH a celkovou alkalitu bazénu. Pokud je pH pod 7,2 a alkalita pod 110 ppm, opakujte tyto kroky.
Za suchého počasí sestříháme nať (v období od května do června) a sušíme v tenkých vrstvách na vzdušném stinném místě (při umělém sušení by teplota neměla překročit 35 stupňů Celsia). Dobře usušená nať má zelenavou až stříbrošedou barvu a silnou kořenitou vůni. Následně pak používáme jak v kuchyni, tak pro léčebné účinky většinou pouze listy bez natě, ty z ní po usušení jednoduše sdrhneme. Uchováváme v dobře uzavřených nádobách nebo sáčcích (papírových nebo plátěných) na vzdušném místě.
Řebříček je vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina. Má nahořklou vůni i chuť. Lodyhy jsou dvojí. Jednak přímé, jednoduché a hustě listnaté, jednak vlnatě chlupaté květní lodyhy. Listy řebříčku jsou střídavé, čárkovité či kopinaté a dvakrát až třikrát peřenodílné. Chocholičnatě latnatá bohatá květenství jsou složená z drobných úborů. Drobné úbory mají zelený zákrov a přibližně dvacet trubkovitých obojakých květů špinavě bílé barvy. Na obvodu úborů se nachází pět jazykovitých pestíkových květů, bílé až světle růžové barvy. Řebříček kvete od června do září. Plodem je podlouhlá nažka. Tato bylina nabízí celou řadu účinných látek. Hlavní složkou silice řebříčku je azulen. Dále obsahuje alkaloidy, flavony, třísloviny, hořčiny či kumariny.
Řebříček najedeme na loukách, pastvinách, okrajích cest, lesních pasekách a okrajích lesů, na mezích či rumištích. Je to hojně rozšířená bylina, která roste od nížin až do hor. Nejvíce využívanou částí řebříčku obecného je květ a kvetoucí nať. Obě části se sbírají v období kvetení od června do září. Řebříčkové květy se stříhají na počátku rozkvětu. Květní stopka by měla být co nejkratší. Nesmí se sbírat květy zahnědlé nebo odkvétající. Sbírají se všechny barvy květů od bílé až po světle růžovou. Květy řebříčku se suší rychle na stinném a dobře větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Pokud se použije umělé teplo, nesmí teplota překročit 35 °C. Řebříčková nať se seřezává v maximální délce 35 cm v období květu, tedy od června do září. Natě nesmí být ve spodní části dřevnaté. Suší se svázané ve svazcích, zavěšené na vzdušném a stinném místě, nebo rozložené v nízké vrstvě na lískách. Mohou se nechat předsušit na slunci. Pokud se použije umělé teplo, nesmí teplota překročit 35 °C. Řebříček se musí důkladně usušit, jelikož špatně usušený snadno plesniví. Usušený si zachovává přirozenou barvu, slabý aromatický zápach a nahořklou chuť. Usušený řebříček se balí do papírových obalů. Skladuje se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.
Řebříček obsahuje silně aromatickou silici, achillein, třísloviny a pryskyřičné látky. Pomáhá při čištění krve, posiluje zažívací ústrojí, dezinfikuje, snižuje bolestivost při menstruaci, užívá se při nepravidelném měsíčním krvácení a při vnitřní neuróze předpřechodových jevů žen. Hodí se i jako kloktadlo, snižuje krevní tlak, zevně hojí rány, protože podporuje srážení krve. Je vhodným prostředkem při nechutenství, žaludečních křečích, plynatosti, začínající chřipce a kašli. Zmírňuje urologické potíže, uvolňuje cévy.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále představují významný zdroj křemíku, draslíku, vápníku a železa (mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát). Z čerstvých listů se nejčastěji připravuje salát, který má hlavně na jaře v kuchyních některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů přidávají. Listy pampelišky chutnají podobně jako čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Z nich si můžeme jednou za čas připravit i očistnou kúru, s jejíž pomocí pročistíme tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnů sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si ledviny a játra a zlepšíme si trávení. Taktéž zaznamenáme pozitivní účinky na kůži, kterou čistí a omlazují. Ale pozor! Těhotné ženy by s takovou kúrou měly počkat, jim se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá pampeliška vyvolat menstruaci. Jak již bylo naznačeno, pampeliška (jak listy, tak kořen) pomáhá při boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám. Užívá se vnitřně i jako kožní tonikum. Listy (čerstvé nebo sušené) můžeme přidávat též do polévek. Stejně jako květy i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice (vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit psi). Listy se sbírají od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Mohou se sušit i na slunci, jelikož jsou prostoupeny mléčnicemi, díky nimž schnou pomaleji. Během sušení se listy několikrát obracejí. Správně usušený pampeliškový list si zachová svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí.
Kořen smetanky, to je také velký pomocník pro tělo. Účinné látky, které se nacházejí v listech, najdeme v ještě větší míře právě v kořeni. Jejich účinky ocení určitě žlučníkáři a lidé s horším trávením vůbec, poněvadž dané látky podporují produkci žluči a celkově mají příznivý vliv na trávení. Kořen se používá i k léčení zánětlivých onemocnění žaludku. Mezi další úžasné vlastnosti kořene smetanky patří schopnost detoxikace. Tady by měli zbystřit všichni kuřáci, konzumenti alkoholu či uživatelé drog. Pampeliška totiž pomáhá zbavovat tělo jedů a toxinů, jež se v nás usazují při zmíněných aktivitách. Je to to pravé pohlazení pro „čističky‟ našeho těla, tedy pro játra a ledviny. A nejen pro ně, ale také pro slinivku břišní, protože pampeliška snižuje hladinu krevního cukru. Taktéž snižuje cholesterol v krvi a krevní tlak. Nesmíme zapomenout ani na pomoc při nemocech kloubů, například při revmatismu a dně. Sběr a zpracování kořene jsou časově trochu náročnější, než je tomu u listů, avšak vynaložená energie se vám několikanásobně vrátí zpět. Kořen smetanky (Taraxaci radix) se sbírá buď před rozkvětem byliny, což je v březnu nebo v dubnu, nebo na konci vegetačního období, to jest v srpnu a v září. Po důkladném omytí a okapání se kořen suší umělým teplem do teploty 50 °C. Správně usušený pampeliškový kořen má na lomu bílou barvu, láme se s praskotem, je bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen snadno zplesniví a je ohebný. Usušené kořeny by se měly zabalit do pevných papírových nebo polypropylenových obalů a uchovávat na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí. Poté se kořen rozemele a ze vzniklé směsi se připravuje čaj.
Ingredience: 225 g hladké mouky, 1 polévková lžíce prášku do pečiva, ½ kávové lžičky skořice, 115 g cukru krystal, 2 střední vejce (vyšlehat), 85 g margarínu, 100 ml sójového mléka, 3–4 kávové lžičky borůvkového džemu nebo zavařeniny
Postup: Předehřejeme troubu na 200 °C, plynovou na stupeň č. 6. Mezitím nachystáme 10 papírových košíčků, které vložíme do formy na muffiny nebo na plech. Do mísy vsypeme prosetou mouku, prášek do pečiva, cukr, skořici a dobře promícháme. V druhé nádobě utřeme margarín, přidáme sójové mléko, vejce, borůvkový džem a lehce promícháváme, dokud se všechny suroviny nespojí. Hotovou směs za jemného míchání opatrně přiléváme do mísy s moukou. Připraveným těstem plníme košíčky pomocí lžíce tak, že na vrstvu s těstem přidáme borůvkový džem a zakončíme opět porcí těsta. Pečeme v horní části trouby přibližně 15–20 minut dozlatova. Borůvkové muffiny si vychutnáme teplé i vychladlé.
Jemně nastrouhanou mrkev s umělým sladidlem uvaříme na kašičku a necháme vychladnout. Pak přidáme strouhané ořechy, citronovou kůru a šťávu a vypracujeme těsto. Z těsta tvoříme kuličky, dovnitř každé dáme rozemletou čokoládu. Obalíme v trošce krystalového cukru a vložíme do papírových košíčků.
Jak se ukázalo, existuje vysoce účinný lék na výrony, naraženiny a modřiny a na oteklý kotník, který neobsahuje vůbec žádný led. Pro mírné případy dobře poslouží obklady z vilínu. Když je to vážnější, velmi účinný je octový obklad. Pokud se bylina jako šalvěj používá spolu s octem ke zvýšení potence, pak vzniká lék nazývaný octový obklad.
Ingredience
Ocet (postačí jakýkoli druh, nejlepší je domácí jablečný ocet);
4-5 listů silného hnědého papíru nebo bambusových papírových ručníků;
Naplňte skleněnou mísu asi 1 litrem octa. Nastříhejte velké kusy silného hnědého papíru (skvěle fungují ekologické papírové tašky z obchodu s potravinami) nebo bambusové papírové ručníky (ne běžné papírové ručníky!) a několikrát je přeložte na proužky. Každý pás by měl být asi 15 cm široký a 40 cm dlouhý.
Vložte každý proužek do misky s octem jeden po druhém.
Vyjměte proužek z octa, když je nasáklý, a jemně jej vyždímejte.
Proužek pevně naviňte kolem postižené oblasti. Pokračujte s dalšími proužky, dokud nebude pokryta celá pohmožděná nebo vymknutá oblast. Chlad octového obkladu by měl působit uklidňujícím dojmem a neměl by v žádném případě bolet. Pevně zakryjte netoxickým potravinářským obalem, aby obklad zůstal na místě.
Octový obal často měňte. Optimální by bylo každou hodinu nebo dvě, ale minimálně pokaždé, když to zaschne.
Během několika hodin by otok měl začít klesat, protože ocet vytáhne zadrženou vodu na povrch.
Pokud byste chtěli použít volitelné šalvějové listy s octovým obkladem pro zvýšení účinnosti tohoto léku, postupujte podle těchto kroků a vytvořte obklad ze šalvějového octa:
Listy šalvěje položte na čisté dřevěné prkénko a válečkem jemně vyválejte, aby se šťáva dostala na povrch. Listy určitě netrhejte.
Rozválené listy dejte do středně velké pánve a zalijte trochou octa.
Poduste je na velmi mírném ohni asi pět minut. Při blednutí listů byste měli vidět trochu páry, ale určitě nepřiveďte směs k varu!
Vytáhněte podušené listy a chvíli je nechte vychladnout na čisté utěrce.
Listy šalvěje přiložte ještě horké na poranění a přikryjte ručníkem, aby se v něm udrželo co nejvíce tepla.
Nechte na postiženém místě asi hodinu, dokud otok nezačne ustupovat.
Opakujte podle potřeby pro urychlení hojení a zmírnění nepohodlí.
Obyčejná verze octového obkladu je užitečným prostředkem, který můžete mít po ruce, když není k dispozici led, například při kempování nebo pěších výletech. Jednoduše zabalte malou lahvičku octa a několik proužků hnědého papíru do lékárničky pro nouzové ošetření výronů a modřin.
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají
Heparoid mast se doporučuje k lokální léčbě podvrtnutí, pohmožděnin, krevních výronů a otoků po úrazech. Dále je možné jej využít při zánětech šlach, kloubů i povrchových žil. Přípravek má protisrážlivé účinky (zabraňuje tvorbě krevních sraženin a působí na vstřebávání krevních výronů). Tím zmírňuje i bolest v místě poranění nebo zánětu. Dále je možné jej využít i ke zjemnění a zmírnění jizev. Mast se běžně nanáší v silnější vrstvě dvakrát až třikrát za den na postižené místo. Heparoid mast mohou používat dospělí i děti a mladiství k léčbě zánětů šlach, poúrazových otoků, zhmožděnin a podvrtnutí, pro zlepšení tvorby jizev po zraněních nebo operacích a ke změkčení tuhých a vystupujících jizev, dále se používá na doporučení lékaře k místní léčbě zánětů povrchových žil, zánětů v okolí žil, ke změkčení ztuhlé kůže při žilní nedostatečnosti. Heparoid mast snižuje srážlivost krve v místě zánětu nebo pohmoždění při úrazu. Zabraňuje tvorbě krevních sraženin, urychluje vstřebávání krevních výronů, snižuje tvorbu otoků a působí protizánětlivě. Následně po ústupu otoků a krevních výronů se snižuje pocit napětí a bolesti v místě zánětu nebo poranění. Z nežádoucích účinků se mohou objevit: podráždění kůže, svědění, pálení či zarudnutí. Přípravek se nesmí nanášet na otevřené rány, také jej nesmí užívat pacienti, kteří trpí poruchou srážlivosti krve.
Kůže na patách bývá dlouhodobě namáhána, a je-li navíc suchá a nadměrně tlustá, v místě ohybu snadněji praskne. Přispívá k tomu i nevhodná obuv s otevřenými patami. Kůže na patách většinou nepraskne ze dne na den. Nejdříve se kůže na chodidlech začne olupovat, což je zatím spíše estetická vada. Pokračuje to ztvrdlou kůží na patách, která může trhat punčochy a tlačit při stání či chůzi. A končí bolestivě rozpraskanými patami, jež se těžko hojí. Popraskané paty do krve se pak často objevují v důsledku zvýšené mechanické námahy, například u lidí s povoláním, při kterém se dlouho stojí, případně u osob s nadváhou či obezitou.
Kůže na patách může praskat z řady důvodů. Nejčastější příčinou je příliš suchá a ztvrdlá horní vrstva kůže. Jedná se vlastně o odumřelou tkán, která není dostatečně hydratována. Proto vysychá, tvrdne a nakonec bolestivě praskne. Do prasklin se poté dostávají nečistoty, jež se časem obvykle zanítí, což bývá bolestivé. Častou komplikací u popraskaných pat bývá infekce. Infekční agens (tedy bakterie, kvasinky, plísně) proniká do prasklin kůže, kde nalézá ideální prostředí k životu, a sice teplo, vlhko a živiny. Infekce se do rány dostane poměrně snadno, avšak velmi obtížně se z těchto míst odstraňuje, neboť zde působí zánětlivé procesy, které brání zahojení prasklin. Je tudíž vhodné, aby přípravky k ošetření popraskaných pat obsahovaly i látky působící proti bakteriím a plísním.
Co dělat, abychom popraskání pat zabránili? Pro elasticitu kůže je důležitá mimo jiné dostatečná hydratace, proto bychom měli kůži na chodidlech udržovat dostatečně hydratovanou, vláčnou, bránit přílišnému hromadění kůže a vyhnout se nadměrnému zatížení pat. Využít můžeme přípravky s obsahem emolientů (změkčujících prostředků: přírodní oleje a vosky) a hydratačních látek (glycerin, panthenol, urea...).
Již popraskané paty se pak léčí pomocí krémů, které se používají denně. Krém se jemně se vmasíruje do dobře umyté a osušené kůže a nechá se působit, nejlépe přes noc. K úlevě by mělo dojít do 1–3 týdnů.
Látky používané při léčbě popraskané kůže na patách:
kyselina glykolová: změkčení ztvrdlé kůže a odstranění staré rozpraskané kůže;
climbazol a pirocton-olamin: potlačení množení nežádoucích kvasinek a šíření plísní;
šalvějová silice: antibakteriální a deodorační působení;
panthenol, glycerin, urea, bambucké máslo a makadamový olej: hydratace a změkčení kůže.
Je-li dítě kojeno, může se vyprazdňovat jak po každém kojení, tak i 1x za týden anebo méně často. To ale neplatí v případě nekojených dětí, které by se měly vyprazdňovat až 2x denně. Normální a běžný stav je i méně než 3x za týden.
V případě zácpy je stolice tvrdá a dítě se nepravidelně vyprazdňuje. Proto je vhodné, když rodiče vyprazdňování u dítěte sledují a dokážou na jeho základě posoudit konzistenci stolice a její četnost. Změna k lepšímu souvisí především s obměnou stravy, což je změna relativně rychlá, pokud jde o viditelný výsledek. U malých nekojených dětí jde hlavně o nahrazení umělého mléka speciálním kojeneckým mlékem, které zlepší stravitelnost, zajistí měkčí stolici a zmírní zácpu. Pomocí mohou být i pravidelná nahřívání bříška nebo masáže bříška, která uvolní nahromaděný a částečně ucpaný obsah střev. Dále mohou pomoci i krátká kojenecká cvičení.
Co pomáhá: Zkuste v příkrmech podávat více ovoce a ubrat problematických potravin, zvyšte příjem tekutin, čaje, dávejte i klidně jenom po lžičkách, pokud kojíte, dokojujte po každém příkrmu, do každého příkrmu přidejte trochu olivového oleje (necelá lžička na 150 ml), dále pomůže cvičení s nožičkama, masáž a teplo na bříšku, v krajním případě lze použít i rektální rourku, ale tu radši jen výjimečně.
Babské rady: Můžete vyzkoušet čípky na změkčení stolice, někdy stačí ovocná švestková šťáva jako přírodní projímadlo (Hipp, v DM drogerii nebo Tescu), zřeďte nebo dejte menší množství, při přetrvávajících problémech přidejte další dávku, teplá koupel, teplo na bříšku a cvičení s nožičkama pomohou uvolnit střeva, při dlouhodobějších problémech se poraďte s lékařem.
Čípky na zácpu: Jde o glycerinové čípky na změkčení tvrdé stolice přímo v konečníku, jsou volně prodejné v lékárně, primárně jsou určené dospělým, a tak rozdělte čípek třeba na polovinu nebo třetinu dle váhy miminka.
Nebo také Jarišova voda, či Jarishův roztok je roztok glycerínu a kyseliny borité v destilované vodě.
Glycerín, nebo také glycerol je hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Hlavním zdrojem glycerolu jsou přírodní tuky. Například při výrobě mýdla se působením hydroxidu sodného nebo draselného tuky štěpí na glycerol a směs alkalických solí alifatických kyselin, které jsou podstatou kosmetických mýdel.
Glycerinový olej použití: Glycerol se používá pro ošetření gumy a kůže v kosmetických výrobcích, zejména jako přísada v hydratačních krémech a mýdlech, jako přísada do zubních past, při výrobě plastických hmot zejména jako změkčovadlo, léčiv, žvýkaček, past, barviv a výbušnin. Glycerinový olej se používá také přii výrobě bezvodého ethanolu pro odstranění příměsi vody. Glycerin je součástí nemrznoucích směsí, většinou v kombinaci s ethylenglykolem. V potravinářském průmyslu se glycerinový olej užívá jako přísada pro úpravu nápojů a méně kvalitních vín, jako sladidlo například ve šlehačkách v bombičkách, jako změkčovadlo želé a jiných cukrovinek. Glycerin jako součást potravin má označení E 422. V lékařství se glycerin užívá při léčbě otoku mozku jako přísada infuzí, ke snižování nitroočního tlaku, při zácpách ke změkčení stolice ve formě glycerinových čípků nebo jako součást klystýrů.
Kyselina boritá je bílá krystalická látka. Její zředěné vodné roztoky, obvykle 2% až 3% roztok, se používají v očním lékařství pod označením borová voda. Takže obecně se dá říci, že Jarishova voda je vlastně obohacená borová voda o glycerín.