Levanduli charakterizuje především její uklidňující vůně, která uvolňuje mysl a duši. Avšak levandule dokáže mnohem více. Levandulová silice má silné hojivé a antibakteriální účinky, proto by měla být nepostradatelnou součástí každodenní péče o tělo a duši.
Levandule má svůj původ v oblasti Středomoří a severní Afriky, odkud se díky svým vlastnostem postupně rozšířila do celé Evropy a části Asie. Latinský název LAVANDULA je odvozen od slova „lavare‟ neboli umýt. Pravá levandule má šedomodrou barvu a roste pouze v horských oblastech v nadmořské výšce nad 800 m. Mezi nejznámější pěstitele levandule patří Itálie a Francie, nejvíce jich najdeme konkrétně v okolí italského Piemontu. Možná se vám ve spojitosti s levandulí vybaví francouzská Provence a její pravidelné dlouhé řady keříků s temně fialovými květy. To ovšem nejsou lány levandule, ale rostliny lavandin. Její podobnost s levandulí je obrovská, avšak lavandin nemá léčivé ani zklidňující účinky. Rostlina je pouze silně aromatická a levnější, proto se používá k parfémování kosmetiky, prádla a mýdel.
Levandule obsahuje tyto látky: silice, třísloviny, antokyany, hořčiny a pryskyřice. K léčení se (na rozdíl od využití v kuchyni) používá jenom květ levandule. Nálev z levandulového květu má tlumivé účinky na nervy, snižuje krevní tlak, působí mírně močopudně, tiší menstruační bolesti, stimuluje slinivku břišní a má blahodárný vliv na činnost střev i žaludku. Květ levandule se pro své zklidňující účinky přidává do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, při nespavosti, nervozitě a závratích. Masáže prováděné oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek. Tinktura, která obsahuje silice levandule, prokrvuje při vnějším použití pokožku, tudíž je vhodná na revmatismus, dnu, špatně se hojící rány, na popáleniny a záněty. Levandule má při aplikaci na kůži i ochranné účinky. V době morových epidemií se věřilo, že pokud si lidé budou mýt ruce ve vodě s levandulí, vyhnou nákaze. Pravdou je, že látky obsažené v levanduli chrání kůži před přílišným rozmnožením škodlivých mikroorganismů. Konečně sušené květy levandule se někdy přidávají do bylinných přípravků na ošetření problematické pleti (levandule pomáhá mimo jiné při léčbě akné nebo ekzému).
Levandule nejen, že krásně voní a pěkně vypadá, ale také léčí. Z levandule se spotřebovává především její květ, který má nejsilnější účinky. Do koupelí se pak používá celá usušená rostlina levandule, včetně nati a květů. Důležité je, aby usušená levandule byla vždy skladována na tmavém místě v dobře uzavřených nádobách. K tomu se nejlépe hodí uzavíratelné skleněné dózy s gumovým těsněním vyrobené z tmavého skla. Naprosto nevhodné pro uskladnění levandule jsou plastové dózy, neboť umělá hmota vytahuje z rostliny její éterické silice (její vůni).
V naší poradně s názvem ČAKRY A VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MIlada.
Slyšela jsem, že prý nějaké čakry mají mít vliv na růst a kvalitu vlasů. Chci se zeptat která z čaker působí na vlasy a jaké jsou všechny čakry?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.
Kořenová čakra
Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.
Sakrální čakra
Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.
Solar-Plexus čakra
Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.
Srdeční čakra
Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.
Krční čakra
Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.
Čelní čakra
Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
Ve svém příspěvku MASTIČKA NA PRASKLÉ ŽILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.
Našla jsem mastičku, která má pomáhat na prasklé žilky. Jmenuje se Antižilka a ošetřuje a pomáhá vstřebávat rozšířené a popraskané žilky, drobné jizvy, strie a jiné kožní defekty při ztrátě elasticity pokožky. Antižilka obsahuje účinné látky z jírovce a jinanu, které zvyšují pevnost a pružnost cévních stěn a eliminují účinky volných radikálů. Dále antižilka obsahuje výtažky z arniky, levandule a čajovníku, které pomáhají vstřebávat již poprskané kapiláry a zabraňují jejich dalšímu praskání. Antižilka se používá tak, že se s ní několikrát denně masíruje postižené místo. Antižilka se dá koupit tady https://pohadkoukezdravi.71…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jméno levandule je odvozeno od slova umývat. Toto napovídá, že levandule byla ve starověku používána především na koupele a pro kosmetické účely. My ji v dnešní době známe spíše jako prostředek na uklidnění, kdy se suché květy levandule a několik dalších bylin zašijí do bavlněného polštářku, který se pak umísťuje pod hlavu při spaní. Zároveň také čaj z levandule vypitý odpoledne a večer pomáhá při nespavosti, nervové slabosti, při návalech krve a pomáhá také na bolest hlavy.
Ve svém příspěvku BYLINNÁ MAST Z LEVANDULE RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lennanov.
Díky za skvělý recept. Určitě vyzkouším, jak se mi povede. Ještě sháním recept na takovouto levandulovou mast. Neznáte náhodou někdo takový? https://www.oveckarna.cz/by…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Olej vyrobený z levandule nachází hlavní uplatnění při vnějším použití. Natírání bolavých míst překvapivě pomáhá při revmatismu, dále pak na bolest po úrazech, na bolest při natržení svalu, na bolest při vykloubení a při bolestech a zánětech nervů. Olej z levandule dále léčí bércové vředy, růži, infikované rány a povrchové kožní záněty. Levandulový olej se vtírá do pokožky po celém okolí bolavých míst. Při bolestech hlavy a při migréně ho vtíráme do pokožky na spáncích a na čele a zároveň se k tomu ještě užívá vnitřně deset kapek levandulového oleje několikrát denně. Olej se vždy zapije trochou vlažného čaje z levandule. Při nervových bolestech se olej z levandule použije k masážím bolavých míst a léčba se k tomu ještě podpoří užíváním černého bezu. Levandulový olej je také nesmírně prospěšný do koupele, obzvláště když se smíchá s olejem z rozmarýnu. Pak taková olejová koupel zlepšuje krevní oběh a celkově oživuje organismus dospělých i dětí.
Čaj z levandule vypitý během dne si dokáže zastavit třesavku, migrény a hysterické stavy. Dále tento čaj pomáhá proti nadměrné plynatosti (nadýmání) a také se s ním léčí žaludeční kolika. Čaj má mírné projímavé účinky a téměř každá očistná kůra by ho měla mít ve svém repertoáru, protože je dobrý na játra a žlučník. Silný odvar z levandule slouží jako kloktadlo při angíně nebo u chřipky. Kloktáním silného odvaru z levandule se čistí drobné vřídky v dutině ústní, typicky afty na jazyku. Odvar při kloktání také uvolňuje ochrnutí jazyka a zajíkání.
Do půl litru rostlinného oleje sypeme za stálého míchání čerstvé nebo usušené nadrobno nasekané květy levandule. Sypeme tak dlouho, až dostaneme homogenní, hustou, ale ještě stále tekutou směs. Jinými slovy, levandule by mělo být v oleji opravdu hodně, ale neměl by z toho vzniknout olej v levanduli. Tuto olejovou levandulovou směs dáme do vhodné nádoby, nejlépe nějaké velké zavařovací sklenice, kterou pak každý den ponoříme do hrnce se studenou vodou. Studenou vodu v hrnci zahřejeme na teplotu 60*C udržíme po dobu deseti minut a necháme zase pomalu zchladnout. Příležitostně s olejovou směsí zamícháme. Toto provádíme s olejem každý den po dobu 4 dnů. Čtvrtý den teplou olejovou směs důkladně přecedíme pomocí malého dřevěného lisu a do vylisovaného oleje přidáme znovu čerstvé květy levandule a celé to opakujeme celkem čtyřikrát. Za šestnáct dní bychom tímto způsobem měli získat silný domácí levandulový esenciální olej, který vydrží i několik měsíců.
Video, na kterém je vidět alternativní postup výroby levandulového oleje, je vidět zde: levandulový olej výroba video.
Ve svém příspěvku ZKOUŠKA Č. 1 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, po hledání na internetu a snaze najít co nejjednodušší recept na domácí šampon jsem se rozhodla vyzkoušet tuto variantu:
- 3 lžíce nastrouhaného 100% olivového mýdla
- hrst sušených kopřiv, hrst sušené meduňky a špetka dubové kůry
po rozvaření mýdla ve 200ml vody z kohoutku jsem přidala suroviny a cca 5min dohromady povařila. Nechala odstát a louhovat do druhého dne. Po umytí byly moje vlasy ještě mastnější než před tím a byly suché a zároveň mastné, jakoby křehčí a lámavé. Možná je to typem vlasů či použitím nevhodných ingrediencí, ale tento recept na domácí šampon totálně zklamal. V hodně receptech je základní surovina povařené mýdlo - nicméně po umytí vlasů pouze mýdlem (dětským) je to velmi podobné - vlasy suché a zároveň mastné, křehké a bez lesku. Přemýšlím jak to dělávaly naše pra pra pra babičky, kdy snad ještě nebyla žádná chemie. Buď měly nějakou speciální vychytávku a nebo si nezakládaly na vzdušných a perfektně umytých vlasech bez mazu...
Zde bych se ráda zeptala, co jsem mohla udělat špatně, či co v mém pokusu chybělo za ingredience? předem děkuji, a přeji všem experimentátorům hodně zdaru!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Prvni chyba při výrobě šamponu je použití mýdla a sody na výrobu je potřeba použít tenzidy SCI-sodium cocoyl isethionate nebo SCS-sodium coco sulfat můžete oba klidně dohromady A jak na výrobu uplně jednoduše-tenzidy dáte do vodní lázně klidně 100g nebo víc záleží na vás,přidáte výluh z bylin např kopřiva medunka levandule atd mnozství aby vám vznikla kašička a dál je to na vás které oleje použijete mnozství odhadem každého oleje asi asi půl čajové lžičky dávám asi šest různých olejů nebojte se vlasy nebudou mastné právě naopak vám poděkují dále můzete přidat bylinné pudry dávám kopřivu a lopuch můžete dát bambucké máslo nebo mango máslo je to taková alchymie která vás bude určitě bavit.Vše pořádně promichejte budete mít takovou hustší kašičku pokud se vám bude zdát moc řídká přidejte tenzid,ale podle mě zbytečné.Dejte do formiček třeba na muffiny,pokud nemáte kupte papírové bohatě stačí dejte tak na deset minut do mrazáku a pak nechte do druhého dne v ledničce,můzete začít používattomuto šamponu se říká šampuk,protože je silně koncetrovaný a neobsahuje vodu.Tenzidy si objednávám v shopu Nature Store beru tam i oleje a další suroviny další shop Mýdlový svět, je jich samozřejmě víc ale tyto mám nejradši.Přeji hodně radosti při výrobě
Tato bylina má malé sedmilisté květy, které voní jako čerstvě posečené seno. Heřmánek obsahuje Azulen. Heřmánek má uklidňující, protizánětlivé účinky, které podporují hojení. Heřmánek také zklidňuje dráždivá onemocnění kůže, jako je ekzém. Díky tomu má své výhody pro citlivou kůži.
Kostival (Symphytum Officinale)
Také se jedná o známou bylinu, která má tradici při zlomeninách kostí. Kostival je bohatý na uklidňující a léčivé účinky. Má dobré účinky při hojení jizev, hojení ran a modřin. Zároveň je užitečný pro boj s akné a na vyhlazování vrásek. Kostival prospívá mastné i normální kůži.
Echinacea (Echinacea Angustifolia)
Echinacea, česky střapatka, je rostlina s fialovými květy. Pokud se podává jako čaj, tak čistí krev a lymfu. Echinacea taktéž podporuje imunitní systém. Echinacea také pomáhá čistit vnitřní nánosy a usazeniny, pomocí vnitřní očisty. Když je echinacea aplikována zevně, tak rychle napravuje tkáň. Pomáhá se skvrnami, akné, pomalu se hojícími ranami a mírnými popáleninami.
Bezový květ (Sambucus nigra)
Bezový květ má jemně parfémované a krémově bílé květy. Voda z bezového květu je starý léčebný prostředek určený k posílení pokožky, odstranění pih a udržování stability kožních vad. Také je účinný v páře pro čištění černý teček na obličeji. Bezový květ prospívá nažloutlé pleti a uplatní se při boji proti vráskám.
Přeslička (Equisetum arvense)
Jedná se o jeden z nejbohatších rostlinných zdrojů oxidu křemičitého. Je to živina, která udržuje pokožku hebkou a vláčnou. Zpevňuje a posiluje pokožku. Pomáhá předcházet striím a zahlazuje celulitidu. Přeslička má přínos pro mastnou pleť a kožní problémy, jako je akné a ekzém.
Květy jasmínu (Jaminum officinalis)
Jasmínové květy jsou nebesky parfémované. Jedná se o přírodní afrodiziakum. Nálev z jasmínových květů je dobrý stabilizátor pleti. Jasmínové květy prospívají suché a citlivé kůži.
Kontryhel (Alchemilla mollis)
Kontryhel je cenná bylina pro ženy. Ve formě čaje je užitečná pro menstruaci, hlavně v období bolesti. Zklidňuje rozpraskanou kůži, bolest a svědění kůže. Prospívá suché, citlivé pokožce a vráskám.
Levandule (Levandula officinalis)
Levandule má mlhavě fialové květy s chladně výrazným aroma. Ve formě čaje má zklidňující a revitalizující vliv na nervový systém. Je dobrá pro kožní prohloubeniny způsobené stresem. Levandule podporuje hojení. Levandule prospívá mastné a bledé pleti a také prospívá pleti náchylné ke skvrnám na kůži.
Meduňka (Melissa officinalis)
Meduňka je vonná bylina s citrónovou vůní, která je povznášející a uklidňující. Ve formě čaje je užitečným tonikem pro srdce, krevní oběh a nervovou
V naší poradně s názvem KDY SE TRHÁ GINKGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RNDr.Miroslav Studený.
Nevám, kdy se trhá listí ginka aby mělo největší účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy se sklízí Ginkgo Biloba (Jinan)? Lístky stromu Ginkgo Biloba se sklízí v době, kdy právě začínají žloutnout, což odpovídá období začátku podzimu. Lístky se pak ihned suší v sušičce a nebo ve stinné místnosti s kontrolovanou teplotou do 30*C a s minimální relativní vlhkostí vzduchu. To je tak v kostce o domácím zpracování gingo biloby
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme
V naší poradně s názvem ZINKOVÁ PASTA, ZINKOVÁ MAST, RECEPT, NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zinková pasta, popřípadě zinková mast - jak si ji připravit? Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Oxid zinečnatý (ZnO) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Používá se v malířství jako tak zvaná zinková běloba. Zakoupit lze jako bílý prášek v malířských potřebách. Budete ho potřebovat 300 gramů.
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích. Slunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou, ale také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Obsahuje také nemalé množství vitaminu E. Běžně je k dostání v supermarketech. Budete ho potřebovat 200 gramů.
Tuk z ovčí vlny - neboli lanolin je žlutá mazlavá látka vylučovaná mazovými žlázami zvířat tvořících vlnu, převážná lidstvem používaná část pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě. Též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. Některé druhy ovcí produkují velká množství lanolinu a ten pak lze získávat lisováním vlny mezi válci. Z vlny se při zpracování (na přízi nebo plst) odstraňuje většina nebo všechen lanolin. Lanolin je k dostání vážený v lékárně. Budete ho potřebovat 50 gramů.
Žlutá vazelina je hořlavá polotuhá směs uhlovodíků s teplotou tání obvykle okolo 75 °C. Získává se destilací surového ropného vosku. Vazelína je průsvitná, v čisté podobě bez chuti a zápachu. Rozlišuje se vazelína žlutá vaselinum flavum a bílá vaselinum album, což je žlutá vazelína vybělená kyselinou sírovou. K výrobě zinkové pasty potřebujeme vazelínu žlutou, kterou dostaneme v lekárně. Budeme ji potřebovat 450 gramů.
Postup výroby zinkové pasty.
Nejdříve důkladně rozetřeme oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a vytvoříme olejovou suspenzi. Pak si roztavíme lanolin a žlutou vazelínu a v tekutém stavu je dobře promícháme a udržujeme teplé - tekuté. Do větší misky nalijeme připravenou olejovou suspenzi slunečnicového leje se zinkem a za pomocí elektrického šlehače po částech přiléváme teplou směs lanolinu a vazelíny až do jejich spotřebování. Pak vše šleháme až do vychladnutí.
Zinková mast - použití.
Zinková pasta zklidňuje podrážděnou pokožku, působí chladivě a preventivně na místech náchylných k mechanickému podráždění - odření. Zklidňuje a kryje plně propuklé opary - herpes simplex. Obecně se dá říci, že zinková pasta - mast je vhodná na mechanicky poškozenou - odřenou pokožku a na opary.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výroba oleje probíhá přímou metodou, což znamená, že suroviny nejsou skladovány – ryby jsou rovnou zpracovávány. Výroba oleje probíhá do jedné hodiny od dodávky ryb. Ryby jsou zpracovány podle normy ISO, která zajišťuje, že lososový olej je během výroby plně sledován. Neobsahuje žádné konzervační látky, nejsou použity žádné technické ani chemické čisticí procesy, které by mohly ovlivnit jakost výrobku či jeho funkci. Lososový olej neobsahuje žádné chemické a přidané látky, obsahuje pouze čerstvý lososový olej, a to díky jedinečnému způsobu zpracování. Ryby jsou porcovány na filety, ze kterých je olej extrahován okamžitě ve stejné továrně. Výsledkem je čistý lososový olej prémiové kvality. Vzhledem k vysokému obsahu astaxanthinu má olej oranžovou barvu a velmi silné antioxidační účinky. Díky krátké době zpracování obsahuje ty nejkvalitnější mastné kyseliny. Chemická analýza ukazuje, že složení a kvalita oleje se vzhledem ke způsobu zpracování nemění. Olej je velmi chutný a zůstává i vůně čerstvého lososa. Výsledný produkt je vhodný jak pro lidskou potřebu, tak pro zvířata. Čistý lososový olej je vynikajícím doplňkem stravy a obsahuje optimální množství omega-3 mastných kyselin. Vzhledem k velmi krátké době zpracování a celému výrobnímu postupu je takový lososový olej v podstatě nejlepším zdrojem omega-3 mastných kyselin.
Levandulový olej si můžeme připravit několika způsoby. Všechny jsou velmi snadné. Nejrychlejší a nejjednodušší je teplá metoda. Potřebujete na ni přibližně čtvrt kila čerstvé levandule a tři sklenice oleje. Ten může být jak olivový, tak slunečnicový, nebo i exotičtější – jojobový či mandlový. Řepkový olej se příliš nehodí kvůli svému charakteristickému zápachu. Do hrnce s dvojitým dnem dejte levanduli, olej a vše uveďte opatrně do varu. Ve chvíli, kdy tuk dosáhne teploty sta stupňů, stáhněte oheň tak, aby ji již jen udržoval. Vše nechte klidně vřít tři hodiny. Po uplynutí této doby nechte vychladnout, přeceďte, pečlivě vymačkejte poslední kapičky cenné tekutiny z levandule, ještě jednou přeceďte přes gázu a přelijte do tmavé lahvičky. Trvanlivost takto vyrobeného levandulového oleje je přibližně tři čtvrtě roku.
Pomalejší, ale také velmi jednoduchá výroba je na studeno. Počet surovin závisí na tom, jakou sklenici použijete. Levandulí napěchujte vybranou nádobu, v nádobě a na rostlině nesmí být ani trocha rosy či vody. Pak vše zalijte vybraným olejem, stačí i slunečnicový. Sklenici uzavřete, umístěte na slunečné místo a nechte bylinu louhovat. Stačí dva týdny, ale opravdu dobrý efekt je přibližně po měsíci a půl. Po uplynutí této doby levandulový olej slijte, přeceďte, vymačkejte a naplňte jím temnou uzavíratelnou láhev.
Poslední metoda je časově i pracovně nejnáročnější, ale můžete při ní použít sušenou bylinu. Tu nasekáte na hrubo a uložíte do suché nádoby. Naberete osm polévkových lžic levandule, dáte je do větší sklenice, zalijete 400 ml vybraného oleje, promícháte, uzavřete a postavíte na slunečné místo. Po měsíci sklenici otevřete, přidáte dalších osm lžic, uzavřete, protřepete a na dva dny dáte na slunce. Tentokrát sklenici po dvanácti hodinách pečlivě protřepete. Po uplynutí celých osmačtyřiceti hodin levandulový olej přecedíte přes gázu, pokud se vám zdá, že je olej málo aromatický, znovu přidáte osm lžic bylinky. A zase jej odložíte na dva dny s pravidelným protřesením. Takto připravený olej přechovávejte ve tmavé uzavřené lahvičce.
V naší poradně s názvem JINAN DVOULALOČNÝ GINGO BILOBA ZPRACOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Prosím o sdělení, jestli mohu nějak využít semena-malé oříšky, které jsou uvnitř velmi zapáchajících žlutých plodů. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žluté páchnoucí ovoce velikosti melounu se jmenuje Durian a pochází z jihovýchodní Asie. Roste na vysokém stromě a vyžaduje teplo a sluneční svit minimálně 9 hodin denně. Semena je možné zasadit, ale nečekejte žádnou krásnou rostlinu. Ze semen Durianu začne růst stromek velký jako naše lípa. Nejlépe je zasadit semeno v zimě a až vzejde, tak mu co nejvíce přisvětlujte na osluněném místě. V létě se mu bude dařit venku pokud teplota neklesne pod 10°C. Více informací najdete tady: https://cs.m.wikipedia.org/…
Na výrobu levandulového oleje potřebujete 1 litr kvalitního rýžového oleje a 2 kilogramy čerstvých květů a lístků levandule. Levandulové květy naložte na 1 měsíc do oleje. Olej rostlina do sebe natáhne, místo vody. A olej při tom na sebe naváže vonné složky. Tento proces trvá jeden měsíc. Je nutné, aby olej pokrýval veškeré bylinné části a byl stále v teplotě kolem 24 °C, což je běžná pokojová teplota. Tím se dosáhne jeho vhodné tekutosti, která je nutná pro dobré a rychlé prostoupení rostlinnými částmi. Po skončení olejové macerace je nesmírně důležité oddělit co nejvíce oleje od byliny pomocí dřevěného lisu, který se dá běžně koupit.
Éterický olej z levandule posiluje imunitu, působí antibakteriálně, protivirově, protiplísňově a protizánětlivě, snižuje krevní tlak, ulevuje při klimakterických potížích, menstruační bolesti, při křečových žilách a svalovém napětí, hojí a regeneruje, dezinfikuje a zklidňuje rány.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtového lůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtového lůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
Vůně levandule může způsobit štěnicím v posteli jejich smrt. Pro většinu lidí je vůně levandule docela příjemná. Účinnost tohoto řešení ztrojnásobte mytím předmětů levandulovým mýdlem, postřikem zředěných éterických olejů a rozetřením listů přes postižené oblasti.
Postup: Nejdříve nastrouháme 200 g marseillského mýdla. Poté zalijeme lžíci sušené levandule horkou vodou a necháme půl hodiny louhovat. Tekutinu následně přecedíme do hrnce, přidáme nastrouhané mýdlo a velmi pomalu ohříváme, dokud se mýdlo nerozpustí. Potom dáme hrnec pryč ze sporáku a počkáme, až hmota trochu vychladne. Pak do hmoty vmícháme několik kapek esenciálního levandulového olejíčku (není nutný, ale s ním je mýdlo lepší). Hmotu rozmícháme a ještě teplou ji nalijeme do formiček vymazaných jemným dětským olejíčkem. Ty odložíme na teplejší (ne horké) místo, přikryjeme je potravinovou fólií a necháme mýdlo pomalu vychladnout (vyráběná mýdla by se neměla dávat ihned do chladu, protože by mohla popraskat).
Ve svém příspěvku DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: https://en.wikipedia.org/wi…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Upozornění: Nepřekračujte doporučené denní dávkování (2 kapsle/den). Výrobek neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Ukládejte mimo dosah malých dětí. Skladujte v suchu a chladu.
Jedná se o cenově náročnější variantu, u které máte zaručenou kvalitu. Vysoká kvalita kolostra od firmy LR je dána tím, že jsou všechny výrobní kroky podstupovány kompletně v Německu a jsou důsledně kontrolovány.
1. kontrola: kvalita suroviny
LR používá výhradně mlezivo z prvních hodin po porodu, a to od krav z německých chovů. Pro účely produktu se používají pouze přebytky mleziva, tedy pouze to, co telátka nevyužijí. Každá šarže produktu je zpětně vysledovatelná až k výrobnímu statku.
2. kontrola: kvalita zpracování
Kompletní zpracování syrového mleziva probíhá pod přísnou kontrolou LR. Všechny kroky dodatečně kontroluje také nezávislý SGS INSTITUT FRESENIUS. Zaměřuje se nejen na zpracování, ale také na provoz.
3. kontrola: kvalita hotového produktu
Každá výrobní šarže LR je obsáhle prověřována. Zaměřuje se na mikrobiologické a fyzikální parametry, stejně jako na koncentraci hodnotných látek. Totéž opakovaně kontroluje také SGS INSTITUT FRESENIUS, a to nezávislými laboratorními analýzami a skrytými testovacími nákupy.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.