ZVÁPENATĚLÉ VĚNČITÉ TEPNY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Ateroskleróza je známá jako kornatění tepen. Jedná se o postupné zúžení a kornatění tepen. Hlavní příčinou je těžký nedostatek vitamínů a dalších nepostradatelných živin v buňkách cévní stěny. Tento nedostatek vede k nestabilitě lézí cévní stěny a k tvorbě prasklin. Dále může dojít k tvorbě vápenatých usazenin a případně k infarktu nebo mozkové mrtvici. Aby se zabránilo ateroskleróze, musí být do jídelníčku přidány základní živiny.
Ateroskleróza
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KRČNÍ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krista Melicharova.
Dobrý den,jsem po operaci krcni tepny .Přišlo se na ucpání relativně včas,mozkovou prihodu jsem nemela.Ucpani vlevo 80-90%.Pred dvema lety bylo ucpání ještě v normě 30% .Mela bych narok na lazne? Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně může požádat kterýkoli pacient. Rozhodnutí je pak na zdravotní pojišťovně, jestli vám zaplatí jen procedury nebo i pobyt. Dohodněte se se svým praktickým lékařem, vypracujte žádost a uvidíte.
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
Ve svém příspěvku CO JÍST PŘI ŘEDENÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Moje maminka pořád zápasí s ředěním krve.Prosím o vysvětlení co může jíst a co né.Předem děkuji. Uživá prašky na ředšní krve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav.
Dobrý den.Prosím o Váš názor .Jsem po zavedení stentu do věnčitétepny a byl mi naordinován dlouhodobě lék Trombex 75 mg společně s Godasalem.Po půlroční léčbě mi byl vysazen Godasal a nadále užívám Trombex a lék na statiny LESCOL40mg .Mám tímto dotaz, zda mohu pít k Trombexu čaj Červené Lapacho a tinkturu hlohu na posílení srdce.Děkuji za informaci Pavlík
Zvápenatělé koronární tepny označují hromadění vápenatých usazenin ve stěnách tepen, které zásobují srdce krví, což je stav známý také jako kalcifikace koronárních tepen (CAC). Tato kalcifikace je často spojena s aterosklerózou, onemocněním, při kterém se v tepnách hromadí tukové plaky, díky kterým časem ztvrdnou a zúží se. I když CAC sama o sobě nemusí vždy způsobovat příznaky, je silným indikátorem základní ischemické choroby srdeční (ICHS) a může předpovídat budoucí kardiovaskulární příhody.
Usazeniny vápníku
CAC zahrnuje hromadění usazenin fosforečnanu vápenatého v koronárních tepnách.
Souvislost s aterosklerózou
Úzce souvisí s aterosklerózou, kde hromadění plaků vede ke ztvrdnutí a zúžení tepen.
Není vždy symptomatická
Mnoho jedinců s CAC nemusí pociťovat žádné znatelné příznaky, zejména v raných stádiích.
CAC jako indikátor jiného onemocnění
Přítomnost a rozsah CAC může naznačovat přítomnost a závažnost ischemické choroby srdeční.
Prediktor srdečních onemocnění
CAC je významným prediktorem budoucích kardiovaskulárních příhod, jako jsou infarkty.
Posouzení rizika
Skenování koronárního vápníku (CAC), typ CT vyšetření, může pomoci posoudit riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních problémů u jednotlivce.
Progrese
I když CAC nelze zcela zvrátit, změny životního stylu a lékařská péče mohou pomoci zpomalit nebo dokonce zastavit jeho progresi.
Co lze dělat?
Změna životního stylu
Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava pro srdce, odvykání kouření a zvládání stresu mohou být prospěšné.
Léky
Lékaři mohou předepsat léky na zvládání CAC a souvisejících stavů, jako je vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak.
Zákroky
V závažných případech lze k rozbití nebo odstranění kalcifikovaného plaku použít zákroky, jako je intravaskulární litotripsie nebo aterektomie.
V naší poradně s názvem LZE UZIVAT CHLORELLU TRVALE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Mazancová.
Dobrý den chtěla bych vědět zda mohu chlorellu užívat trvale děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U lidí ve věku do 40 let se Chlorella dá užívat trvale v dávkách stanovených výrobcem. U starších lidí je zde nebezpečí, že Chlorella může v rámci očisty organizmu uvolnit zvápenatělé či zkornatělé kousky z cév. Tím vznikne tak zvaný tromb a ten pak putuje krevním řečištěm a může někde ucpat úzkou cévku a zastavit v tom místě průtok krve. To pak vede k náhlé mozkové příhodě IKT (mrtvice) a nebo k infarktu myokardu. Proto u starších lidí je vhodné Chlorellu užívat v cyklech, při kterých je nutná zvýšená opatrnost a vnímavost na příznaky infarktu nebo mrtvice.
Ve svém příspěvku BERU TEZEO NA SNIZENI TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Marek.
Beru Tezeo(1x denne) na snizeni tlaku.Ale vecer mam moc, az 205/117..
Zkousim Ebrantil (30) (po dohode s lekarem).
Kdyz je teple pocasi je to lepsi ,uz jsem zaznamenal i 145/85 !!
Ale vecer je to horsi.Kdys se ochladi-katastrofa!
Je mi 70 roku a mam 20 let vysky tlak(170/95) muj prvni lek byl Seloken.
Srdce,ledviny,krev a moc jsem odevzdal,hepatitis a-b-c Hiv negativ,krcni tepny negativ.
Byl jsem u neurologa negativ citlivost zachovana jenom prava strana neni optimalni.
Jsem po mozkove prihode(nekrvave).Prava strana me nefunguje jak by mela.
Take prve oko se zhorsuje(neostr videni).
P:S.Pisu bez hacku a carek(je to nemecka tastatura)
Jake medikamenty mam brat?Vazim 88kg a merim 187cm.
Pomuze mi priroda?(nepiju a nekourim)
Jirka Marek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Usazeniny vápníku v koronárních tepnách vedou k infarktu nebo srdečním nemocem. Detekce vápníku v koronárních tepnách je častým prekurzorem srdečního infarktu. Vápník v tepnách může být rozpoznán pomocí CT vyšetření, přičemž se jedná o neinvazivní postup. CT vyšetření se zaměřuje na věnčitétepny, které zásobují srdce krví a jsou zvláště citlivé na hromadění vápníku. Z vápníku pak dochází v krvi k tvorbě lipidů, které způsobují zanesení tepny.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Existuje celá řada možností prevence a léčby ucpaných tepen. Co vám lékař předepíše ke snížení arteriálního plaku a prevenci ucpání tepen, bude záviset na závažnosti vašeho stavu a vaší anamnéze. Váš lékař může předepsat jedno nebo více z následujících:
Změna životního stylu
Zdravý životní styl je nezbytný pro léčbu arteriálního plaku a léčbu ucpaných tepen.
Jíst stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s menším množstvím cukrů a jednoduchých sacharidů a bohatou na ovoce a zeleninu;
Udržet zdravou tělesnou hmotnost;
Nekouřit;
Pravidelně cvičit;
Omezit stres;
Snížit krevní tlak a cholesterol;
Udržet nízké hladiny cukru v krvi.
Chirurgické nebo intervenční výkony
V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok k léčbě ucpaných tepen a zabránění další akumulaci arteriálního plaku. Tyto postupy mohou zahrnovat:
Umístění stentu. Malá hadička zvaná stent, která může obsahovat léky, může být umístěna do tepny pro udržení dostatečného průtoku krve. Sten se zavádí pomocí katétru, který vede přes tepnu v noze a vede až k srdci.
Operace bypassu. Při této operaci jsou tepny z jiných částí těla přesunuty, aby přemostily ucpané tepny a pomohly krvi bohaté na kyslík dosáhnout cílového místa určení.
Balónková angioplastika. Tento postup pomáhá otevřít ucpané tepny, které se částečně nebo úplně ucpaly, otevřením blokády pomocí zařízení, které tlačí plát na boční stěny tepen.
Léky
Řada léků může pomoci kontrolovat některé faktory, které přispívají k akumulaci arteriálního plaku.
Léky snižující hladinu cholesterolu;
Léky snižující krevní tlak;
Aspirin a další léky na ředění krve, které snižují pravděpodobnost vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Česnek a citron se s úspěchem používá proti zvápenatění věnčitých tepen srdce a k vyčištění kloubů od solí a vápenatých usazenin. K těmto účelům se užívá tinktura z česneku a citrónu. Zde je návod na její přípravu.
V naší poradně s názvem UCPÁVÁNÍ KRČNÍCH TEPEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den,lze u krčni tepny ucpane na 85% použit tu angioplastiku nebo se tepna musi rozřiznout a vyčistit děkuji moc za zpravu spozdravem strnádek josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle může rozhodnout jen kardiochirurg. Vždy se volí varianta nejlepší pro pacienta v danou chvíli. Promluvte si o stavu svých krčních tepen se svým lékařem, který doporučí možnosti nejlepšího řešení.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zprávy to vypadá, že si lékaři nevědí rady s bolestí vaší krční páteře, která se u vás z nějakého důvodu napřímila a znemožňuje vám pohyb hlavy a nejen jí. V roce 1996 jste prodělala operaci na krční páteři. Nyní znovu pociťujete bolest na krku a zátylku hlavy. Lékař se vám snaží pomoct a rád by lépe pochopil příčinu vašich obtíží, ale nemůže u vás provést důležité vyšetření EMG, protože máte zaveden kardiostimulátor. EMG neboli elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření by pomohlo lékaři rozlišit druh nervosvalového onemocnění, které vás trápí. Podle zprávy je třeba toto vyšetření provést za speciálních podmínek ve spolupráci s kardiologem. Zkuste s lékařem pracovat na nalezení vhodného zařízení a podstupte toto vyšetření. Dále váš lékař doporučuje provedení počítačové tomografie mozku. Taky je třeba toto vyšetření podstoupit.
Ze zprávy dále vyplívá, že vás trápí také bolesti nohou, které patrně pochází z onemocnění cukrovkou, kterou si kompenzujete inzulínem. Také máte ischemickou chorobu srdeční, což je onemocnění věnčitých tepen. Jedná se o tepny, které nedostatečně zásobují srdeční sval krví, tudíž ani kyslíkem a živinami a to vám způsobuje mírné selhávání srdce, kvůli čemuž vám byl implantován kadioverter defibrilátor. Mimo to dále trpíte kožním onemocněním lichen a žijete bez slepého střeva.
Co teď s tím vším? Od posledního vyšetření uvedeného v lékařské zprávě uběhlo již 5 let a poslední doporučení je rehabilitace pod vedením rehabilitačního lékaře a vyšetření počítačovou tomografií. Absolvovala jste něco z toho od té doby?
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z lékařské zprávy je vidět, že se léčba soustředí hlavně na snížení dlouhodobě neuspokojivého krevního tlaku mixem několika léků, které byly potvrzeny v toxikologickém rozboru, což svědčí o tom, že pacient spolupracuje a léky užívá. Vyšetření tomografem (CT) odhalilo problém u pravé ledviny, kde byla zjištěna tak zvaná akcesorní renální tepna, což je nadpočetná tepna, která odstupuje z břišní aorty nebo z hlavní renální tepny a vstupuje do ledviny mimo její hlavní hilem (vstupní branku). Často bývá menšího kalibru a může zásobovat tkáň ledviny, která by normálně byla zásobena hlavní ledvinovou tepnou. Pokud akcesorní renální tepna zasahuje do ledviny v místě, kde by se neměla nacházet, může způsobovat vysoký krevní tlak. To vysvětluje, proč se u pacienta nedaří snížit vysoký krevní tlak žádnými léky.
Vyšetření srdce echokardiografií neprokázalo významná rizika ve výkonu srdce a ukázalo opodstatnění zavedení kardiostimulátoru v roce 2020.
Dále je ze zprávy patrné, že se pacient léčí s chronickou bronchitidou a přesto dále kouří. Také užívá léky na snížení krevního cukru kvůli diabetes 2. typu, léčba funguje, krevní cukr je v normě.
Na játrech byla zjištěna steatóza jater, neboli ztučnění jater, což je stav, kdy se v jaterních buňkách hromadí nadměrné množství tuku. Tento stav je často spojen s obezitou, která je ve zprávě rovněž uvedena a diabetem. Podílet se na tom může i nadměrná konzumace alkoholu. Ztučnění jater zatím nevyvolává žádné příznaky, ale pokračování v tomto životním stylu může vést k vážnějším onemocněním, jako je jaterní cirhóza. Hlavní léčbou je úprava životního stylu, zejména redukce obezity, zlepšení stravy na úkor tučných jídel a úplné omezení alkoholu. Také by bylo přínosné přestat kouřit a výrazně méně solit.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Vitamín K představuje nezbytný vitamín. Je potřebný pro modifikaci proteinů a srážení krve. Nedávné studie naznačují, že vitamín K může hrát roli při léčbě osteoporózy a Alzheimerovy choroby. Dostatečné zvýšení hladin vitamínu K přispívá k ochraně proti rakovině a srdečnímu onemocnění.
Maso, které obsahuje vysoké množství tuku, je nevhodné, protože obsahuje nezdravé nasycené tuky a velké množství cholesterolu, což způsobuje ucpání tepen. Takovéto vysoké množství tuku obsahuje například slanina a klobásy.
Mléčné výrobky
Sýry, smetana, máslo, plnotučné mléko a zmrzlina – to jsou potraviny, které obsahují nezdravé dávky nasycených tuků a cholesterolu, což způsobuje ucpání tepen.
Pečivo
Pečivo je často vyrobeno z částečně hydrogenovaných rostlinných olejů, které mají vysoké riziko vzniku ucpání tepen. Nasycené tuky se používají v pečivu, aby bylo vlhké, ale bohužel mají za následek ucpání tepen, což vede k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.
Smažené potraviny
Mnohé potraviny jsou smažené pomocí nasycených tuků, které jsou velmi škodlivé pro zdraví tepen.
Kouření
Ačkoliv se nejedná o potraviny, tak je důležité jej zmínit, protože cigaretový kouř má obrovský vliv na ucpávání tepen.
Fazole jsou velmi vhodné, protože rozpouštějí vlákninu, která je účinná v boji proti srdečním onemocněním. Postačí pouze užívat šálek fazolí denně po dobu šesti týdnů. Výhodou je, že dojde i ke snížení hladin cholesterolu.
Losos a další tučné ryby jsou velmi bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které snižují krevní tlak a zabraňují srážení krve. Omega-3 mastné kyseliny také snižují hladinu LDL cholesterolu a zároveň zvyšují hladinu HDL cholesterolu a snižují triglyceridy.
Ovesné vločky jsou dobrým zdrojem rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu LDL cholesterolu. Rozpustná vláknina se váže na žlučové kyseliny vyrobené z cholesterolu ve střevech, což umožňuje jejich odchod z celého těla prostřednictvím odpadních látek.
Antioxidanty v čaji jsou ideální prevencí proti vzniku krevních sraženin a udržují cévy ve vláčném a uvolněném stavu. Čaj obsahuje flavonoidy, které zabraňují oxidaci LDL cholesterolu, čímž zabraňují tvorbě zubního plaku na stěnách tepen. Zelený nebo černý čaj obsahuje nejvíce antioxidantů v jednom jediném šálku.
Olivový olej obsahuje rovněž antioxidanty, které snižují hladiny špatného LDL cholesterolu, zároveň zvyšují hladiny dobrého HDL cholesterolu a pomáhají s předcházením onemocnění srdce. Ideální olej je panenský olivový olej, který obsahuje nejvíce antioxidantů, protože jeho zpracování je minimální.