ZVÝŠENY CHOLESTEROL A TROMBOCYTY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Zvýšená hladina cholesterolu byla v minulosti zaznamenávána zejména u starších lidí, ale v posledních letech se ukazuje, že touto chorobou trpí stále větší množství mladých jedinců, mezi něž patří dokonce i menší děti. Vysoká hladina cholesterolu v krvi představuje poměrně nebezpečné onemocnění, které by se rozhodně nemělo podceňovat. Existuje mnoho příčin této choroby, k nejčastějším se řadí především nesprávná životospráva.
Vitamíny na snížení cholesterolu
Vitamín C má schopnost recyklovat oxidovaný vitamín E a pomáhá při neutralizaci hydroperoxidových radikálů, čímž jedinci poskytuje silnou ochranu před onemocněním srdce a cév. Hydroperoxidové radikály snižují hladinu vitamínu E a oxidují špatný cholesterol (LDL) a krevní tuky (tedy potenciální spouštěcí faktory pro tvorbu aterosklerotických plátů v cévách). Vitamín C též zabraňuje akumulaci lipoproteinu A v postižených tepnách (lipoprotein A nosí a shromažďuje cholesterol v tepnách a brání rozpouštění krevních sraženin). Vytváření plátů se urychluje, pakliže se setká LDL cholesterol s lipoproteinem A. Vitamín C dále zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL), který zrychluje odvod LDL cholesterolu z tepen. Dodáváním vitamínu C tělu můžeme snížit i celkový cholesterol a krevní tlak, vyšší dávky vitamínu C jsou spojovány s nízkou hladinou krevních cukrů. Cukrovka představuje rizikový faktor onemocnění srdce a cév vzhledem k vysokému počtu glykací (to jest poškození způsobené vazbou cukru na tělesné proteiny). Glykace může kromě jiného poškodit integritu cév a narušit mechanismus, jenž kontroluje produkci cholesterolu v játrech. Suplementace vitamínem C glykaci významně snižuje.
Extrakt z olivových listů bojuje proti endoteliální dysfunkci, a to na více úrovních. Zvyšuje produkci oxidu dusnatého, signální molekuly, která pomáhá relaxovat krevní cévy. Snižuje produkci a aktivitu molekul známých jako matrix metaloproteinázy (MMP). Nadměrná aktivita MMP totiž doslova rozpouští gelu podobnou substanci, jež drží buňky pohromadě, čímž se cévní stěna stává náchylnou k poškození plakem. Extrakt pomáhá také předcházet oxidaci cholesterolu LDL, který v prvních stadiích přispívá k rozvoji aterosklerózy. Oxidovaný LDL cholesterol spouští zánět a poškozuje tepny. Extrakt z olivových listů má cílené protizánětlivé účinky.
Ve vodě rozpustná vláknina je lepkavá a s vodou vytváří gel. Pomáhá udržovat hladinu krevního cukru tím, že zpomaluje jeho vstřebávání do krve. Zároveň chelatuje toxické těžké kovy ve střevech. Rozpustná vláknina rovněž pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu, neboť váže žlučové kyseliny a tím způsobuje větší odbourávání cholesterolu na žlučové kyseliny.
Vitamín B3 (neboli niacin) upravuje vysoký krevní tlak a snižuje škodlivý LDL cholesterol. Vitamín B4 (neboli kyselina listová) snižuje hladinu homocysteinu. Vitamín B12 (neboli kobalamin) snižuje hladinu homocysteinu a snižuje riziko srdečních onemocnění. Homocystein působí na buňky jako jed: napadá cévní stěny, vyvolává v nich zánět a zdrsňuje je. A právě v těchto místech má pak LDL cholesterol možnost se ukládat ve formě plaku a způsobovat tak arteriosklerózu. Z u
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Prosím,sdělte který je dobrý a který cholesterol je dobrý. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol můžeme rozdělit na tak zvaný cholesterol dobrý označený HDL a špatný označený LDL.
Špatný, nebo chcete-li zlý cholesterol LDL, je takový tuk, který se podílí na vzniku aterosklerózy a jejích komplikacích.
K jeho zvyšování přispívá kromě zvýšeného příjmu nasycených tuků v potravě i
nedostatečný pohyb, přibývání na váze a kouření. Jeho hladina by měla být do 3,5
mmol/l.
Hodný nebo chcete-li dobrý cholesterol HDL plní roli vychytávače toho špatného cholesterolu. Působí protizánětlivě a antioxidačně. Ke zvyšování HDL cholesterolu vede dostatek fyzické aktivity. U žen by jeho hladina měla být v rozmezí 0,9-1,4 mmol/l a u mužů 0,9-1,2 mmol/l.
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den,
ve výsledcích z laboratoře jsem měla zvýšené trialglyceroly. Lékařka mi k tomu nic neřekla. Mám pít čaj z Ostropeřce, mám užívat kapky z řepíku? Prosím o radu, co to výšení znamená a jak ho snížit. Mnohokrát děkuji za odpověď Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené triglyceridy jsou považovány za rizikový faktor pro srdeční onemocnění. Představují další typ tuku, který se přenáší v krvi ve formě komplexů nazývaných lipoproteiny. Vysoké hladiny trialglycerolů mohou zvyšovat riziko onemocnění srdce, proto je důležité snažit se udržovat si hladinu triglyceridů nízkou.
Pokud jsou triglyceridy, LDL a HDL cholesteroly v nerovnováze, hrozí riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
Optimální hodnoty jsou:
- celkový cholesterol 5,0 mmol/l nebo méně
- LDL cholesterol 3,0 mmol/l nebo méně
- HDL cholesterol 1, 0 mmol/l nebo více u mužů 1, 2 mmol/l nebo více u žen
- Triglyceridy 1, 7 mmol/l nebo méně
Co dělat pro snížení triglyceridů:
- zhubněte
- vyřaďte ze své potravy cukr a nahraďte ho například stévií
- omezte příjem fruktózy (ovocný cukr obsažený ve sladkém ovoci)
- jezte stravu s nízkým obsahem tuku
- nahraďte trans mastné kyseliny zdravějšími tuky například zvýšením příjmu omega-3 mastných kyselin (rybí tuk)
- nepijte alkohol
- cvičte pravidelně několikrát do týdne
- užívejte léky na snížení triglyceridů, které vám předepíše váš lékař.
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé buněčné membrány. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Cholesterol je základem steroidních hormonů, vznikají z něj také žlučové kyseliny. Dále z cholesterolu vzniká vitamín D. Jeho hodnota je určována v krvi. Vyšší hodnoty „zlého“ cholesterolu přinášejí vyšší zdravotní riziko, které se týká především onemocnění srdce a cév. Cholesterol je přijímán potravou a určité množství je vyráběno v těle. Toto množství je částečně určeno geneticky. Cholesterol se jednak tvoří v játrech z určitých látek získávaných ze stravy, především z nasycených tuků, a jednak jej tělo vstřebává přímo ze stravy. Vyskytuje se pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso, zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.
Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:
děti do 10 let méně než 4,40 mmol/l
dospělí méně než 5,00 mmol/l
zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00–6,5 mmol/l
vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l
Cholesterol je normální
Cholesterol však není pouze látkou, která vyvolává poškození. Je důležitý pro náš organismus k výrobě steroidních hormonů. V čistém stavu je cholesterol antioxidantem a nezbytnou složkou steroidních hormonů a všech orgánových systémů. Věkem jeho hladina přirozeně stoupá s úbytkem hormonů v organismu. Jde tedy o přirozený jev.
Ve svém příspěvku CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, mám 7 výsoký cholesterol oba dva, je mi 47let. Mám hodně pohybu, jsem štíhlá vážím 43kg a měřím 158. Nehci brát prášky, ráda bych zkusila nějaké vitamíny, ale nevím které. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Ahoj Lenko,mám tentýž problém. Cholesterol 7,je mi 45let,vážím 47-48kg a měřím jako Vy. Našla jste něco,co by Vám ten cholesterol snížilo?
Cholesterol se v těle vždy naváže na protein a společně tak vytvoří lipoproteiny, u kterých se rozlišují tři typy, ale cholesterol je jen jeden!
Lékaři obvykle zkoumají nejen hodnoty celkového cholesterolu, ale i hodnoty HDL a LDL. HDL je high density lipoprotein, který je považován za „hodný“ cholesterol. LDL tedy low density lipoprotein je považován naopak za „zlý“ cholesterol.
Je třeba si uvědomit, že oba cholesteroly lidské tělo samo vytváří a zároveň je i přijímá prostřednictvím potravy. Také je nesmysl, že by některé potraviny obsahovaly jen HDL, nebo LDL. Cholesterol je v podstatě jen jeden. O tom jestli bude pro lidské tělo dobrým služebníkem, anebo jeho ničitelem, rozhoduje nosič (lipoprotein), který se cholesterolu ujme. Tukové nosiče (LDL) nosí cholesterol do tkání, naopak nosič HDL, který obsahuje více proteinů než tuků, odnáší cholesterol z cév do jater.
Cholesterol se dá rozlišovat také na vnější (exogenní), tedy ten, který člověk přijme z potravy a vnitřní (endogenní), tedy ten který si jeho tělo samo vyrobí.
V naší poradně s názvem PSYLLIUM A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Prelovska.
dobrý deň,beriem lieky na vysoký krvný tlak a cholesterol,mám mierne zvýšený cukor ale lieky zatiaľ neberiem ,stravujem sa síce zdravo ale asi nie dostatočne zdravo,čítala som článok o psylliume,vraj zvyšuje cholesterol,prosím poraďte,ďakujem pekne za odpoveď,prajem pekný deň,Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Psyllium může naopak snížit škodlivý lipoproteinový cholesterol (LDL) o 5% až 10%. Pokud se léčíte s cholesterolem, mohlo by psyllium být užitečné.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Je mi 64 let a jsem důchodkyně.Beru warfarin 2 mg cca půl roku (dříve anopyrin) z důvodu arytmie a dělá mi velký problém strava.Jsem po infarktu (již 20 let),mám zvýšený cukr a cholesterol(beru na to prášky).Mám moc ráda zeleninové saláty,které mi byly doporučeny,ale nemohu je v dostatečné míře jíst,takže cholesterol a cukr jsou vyšší než bylo dřív.Už jsem z toho na nervy.Připlatila bych si klidně 1000 kč měsíčně na jiné léky (Pradaxa,Eliquis nebo Xarelto),ale 2000 kč mi už přijde moc,když si platím ještě další léky.To už bych pak na tu zeleninu a ovoce neměla.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba si připlácet za drahé léky. I levný Warfarin vám umožní jíst vaše oblíbené zeleninové saláty. Saláty sice obsahují vyšší hladinu vitamínu K, který přímo ovlivňuje účinky Warfarinu, ale dávka Warfarinu je nastavená tak, abyste mohla tato jídla normálně jíst. Za den máte přijmout potraviny s celkovým množstvím 90 mikrogramů vitamínu K a to jsou dva zeleninové saláty denně, to vám přece k uspokojení vaší chuti bohatě stačí. Ostatní jídla (maso, omáčka a knedlík nebo rýže) mají jen málo vitamínu K, takže vám již Warfarin nerozhází. Hlavu vzhůru a dobrou chuť.
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
V naší poradně s názvem ÚBYTEK B - TROMBOCYTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír Vokurka.
Již dlouhodobě užívám WarfarinOrion 5mg,chodím na pravidelné kontroly - na Quicka, moje hodnoty INR jsou v rozmezí 1,8 - 2,5. Může mít užívání Warfarinu vliv na snížení B-trombocytů ?Děkuji Vokurka Plzeň.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění Warfarin nesnižuje trombocyty. Warfarin, aby zabránil srážlivosti, tak nesnižuje množství krevních destiček - trombocytů, ale zastavuje syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X, což znamená, že v játrech zastavuje tvorbu čtyřech speciálních proteinů - proteáz závislých na vitaminu K. Antitrombotický účinek je dosažen díky nízkým hladinám těchto proteáz a snížením jejich aktivity při tvorbě sraženin.
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
Ve svém příspěvku JANKANANASVSRCOVA@GMAIL.COM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
dobry den mam ITP uz cca pul roku...trombocyty jsem mnela na 5tis. zacala lecba dexamethasonem 40 mg...po prvnim uzivani velke nezadouci ucinky davka snizena na polovicu..pak lecba pro nu ukoncena..zacala lecba imuranem pri ktere se desticky drzeli na 13 tis....ted byla tahle lecba ukoncena taky desticky klesli na 4 tis....zacala lecba prednisonem 60mg...mam uz strach a shanim co nejvice informaci k tomu dekuji na email
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Velmi často se stává, že se vysoký cholesterol zjistí i u lidí, kteří netrpí obezitou a naopak jsou velmi štíhlí. Často se také jedná o velmi mladé jedince, u nichž může být vysoký cholesterolzpůsobený genetikou, protože jedna forma tohoto onemocnění je dědičná. Pokud by tyto špatné geny předali potomkovi oba rodiče, tak ten je obvykle tímto onemocněním zasažen již od dětství a je u něj vyšší pravděpodobnost infarktu již v mládí. Lidé, kterým oba rodiče předali tyto „nemocné“ geny, mají i vnější příznaky, obvykle se u nich objevují různé bouličky například na kloubech.
Jedná se o familiární hypercholesterolemii (zkratka FH), což je tedy vrozená porucha metabolismu, která způsobuje výrazně zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Tato nemoc se může projevit již ve 12. roku života člověka. V České republice touto chorobu trpí zhruba 20 000 lidí. U lidí stižených familiární hypercholesterolemií nestačí změna životosprávy (ani nemusí být nutná), obvykle je třeba nasadit léky, které v dnešní době může předepsat i praktický lékař. Včasná diagnóza FH je u tohoto onemocnění tím nejdůležitějším. Pokud tedy člověk trpí FH, měl by pak nechat otestovat i své dítě (před nástupem do školy), protože brzká úprava jídelníčku může mít vliv na vývoj jeho cholesterolu v pozdějším věku.
Vysoký cholesterol mohou mít i štíhlí lidé, kteří netrpí touto genetickou poruchou. Může to být způsobené jejich nevhodným stravováním, které se sice neprojevuje na stavbě jejich těla, ale jejich cévy jejich stravováním trpí.
Léčba
Aby se vysoký cholesterol mohl léčit, je třeba poznat, že s ním má člověk problémy. Obvykle se to zjišťuje z vyšetření krve. Toto vyšetření bývá preventivní. Obvyklé je hlavně u lidí starších 40 let, v případě ale, že je podezření na vysoký cholesterol, tak se provádí i dříve. Podezření může být třeba u velmi obézních lidí, u lidí trpících cukrovkou, sníženou funkcí štítné žlázy, různými onemocněními jater a ledvin. Praktický lékař obvykle nechává vyšetřit hladinu cholesterolu u člověka v rámci preventivních prohlídek. Dlouhotrvající zvýšený cholesterol se ale může částečně projevit i různými příznaky, jako jsou bolesti nohou a bolest na hrudi. Navíc pokud se v těle usazuje větší množství tuků (a tím i cholesterolu v cévách), tak se to projeví i na očích, kdy se můžou vytvořit šedivé prstence na rohovce, také se změní sítnice (nažloutlé bulky a bílé zabarvení cév sítnice), a zakalení a snížení průhlednosti rohovky. Na kůži se mohou objevit různé žlutavé hrbolky (hlavně na rukou a nohách).
Léčba vysokého cholesterolu se obvykle nejprve zaměřuje na odst
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Máčel Petr.
Prosím, chtěl bych se jenom zeptat jestli má pangamin nějaký vliv na krevní destičky. Věřím, že mi dáte vědět. S úctou Petr Máčel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pangamin jsou pivovarské kvasnice, latinsky Saccharomyces cerevisiae. Právě tyto kvasinky byly podrobeny studii, která zkoumala jejich vliv na krevní destičky (trombocyty). Studie je vidět zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih…
Získané výsledky in vitro ukazují, že antiagregační aktivita beta-glukanu ze Saccharomyces cerevisiae je založena na jeho antioxidačních vlastnostech, a proto může být suplementace beta-glukanu prospěšná v prevenci onemocnění souvisejících s aktivací krevních destiček, jako jsou kardiovaskulární nebo zánětlivá onemocnění.
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Před odběrem bychom měli být nalačno a nepít 3 dny předtím větší množství alkoholu. Po náběru několika mililitrů krve pak lékař do 1–2 dnů dostane naše výsledky z laboratoře na jednoduchém lístku, kde jsou nejčastěji čtyři hodnoty: celkový cholesterol, ochranný HDL cholesterol a triglyceridy; z těchto tří položek se pak poměrně jednoduchou rovnicí spočítá LDL cholesterol, který je nejnebezpečnější pro naše tepny.
Z hlediska krevních tuků „na papírku z laboratoře“ můžeme pacienty v zásadě rozdělit na 4 skupiny:
Skupina první: NESPRAVEDLIVÁ PŘÍRODA
Pacient z této skupiny je osoba s výrazně zvýšenou hodnotou cholesterolu (viz výsledky níže), s vysokým rizikem srdečního infarktu. Většinou se jedná o poměrně štíhlé jedince s projevy srdečně-cévních onemocnění v rodině (otec srdeční infarkt před 60. rokem věku, matka před 65. rokem věku). Často mají tuky usazeny v oblasti očních víček a kolem rohovky (bílé šipky). Toto onemocnění je dědičné a je poloviční šance, že ho postižený rodič předá svým dětem. Je také poměrně časté – trpí jím přibližně jeden z 500 našich obyvatel.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná o sníženou činnost štítné žlázy (především ženy po menopauze). V dietě co nejvíce nahradit živočišné tuky rostlinnými (2–3 vegetariánské dny v týdnu). Jak agresivně tuto poruchu léčit, záleží i na dalších rizikových faktorech. Na základě dalších údajů se lékař rozhodne, zda nasadí léky ke snížení cholesterolu. U většiny takto postižených pacientů se však bez medikamentózní léčby neobejdeme. Samozřejmostí by mělo být vyšetření alespoň nejbližších pokrevních příbuzných (rodičů a sourozenců), zda nemají podobnou závažnou a rizikovou poruchu.
Skupina druhá: TREST ZA ŠPATNOU ŽIVOTOSPRÁVU
Pacient v této skupině je osoba, která má drobnou odchylku ve všech parametrech – mírně vyšší celkový a LDL cholesterol, ale současně i vyšší triacylglyceroly a nízký HDL cholesterol. Většinou se jedná o jedince s bříškem, vyšším krevním tlakem a sklonem k cukrovce (někdy nazýváno metabolický syndrom). Tyto osoby mají vysoké riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Velká část těchto pacientů je zároveň kuřáky, takže jejich riziko ještě stoupá.
Co bychom my a naši lékaři měli dělat: Vyloučit, zda se nejedná především o cukrovku či poruchu funkce ledvin. Zahájit dietu s výrazným omezením jednoduchých cukrů (omezit sladkosti, jíst více zeleniny než ovoce, omezit bílé pečivo) a zvýšit pohybovou aktivitu (v běžném životě vynechat jízdu výtahem, jít jednu stanici autobusu/trolejbusu/tramvaje pěšky, v ideálním případě 30 minut cvičit). Zda současně brát léky, zál
Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.
V naší poradně s názvem VÍNO A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.
Ráda bych se zeptala, jestli pitím vína se dá zhubnout? Slyšela jsem, že je dobré víno na hubnutí, je to pravda?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Kláro, víno je zdraví prospěšné, nejvíce to červené a nejvíce pro ženy. Podle výzkumů byl prokázán pozitivní vliv vína na snížení hladiny cholesterolu. Cholesterol se ukládá na stěnách cév a způsobuje jejich zůžení a v takových případech pak může dojít i k infarktu. Cholesterol je spojen se zvýšeným příjmem tuků v naší stravě a může být spojen tedy i s problematikou hubnutí. Víno ale v sobě obsahuje alkohol, který bohužel působí negativně při redukčních dietách. Po alkoholu se tloustne! Tedy i po víně se tloustne. Leda, že by se pilo víno bez alkoholu. Víno bez alkoholu by pak mohlo mít na hubnutí pozitvní vliv.
Vysoká hladina cholesterolu u dětí představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku. Některé děti se rodí s vysokou hladinou cholesterolu, jejíž příčinou jsou dědičné poruchy, které brání tělu cholesterol adekvátně zpracovat, jiné děti mají vysokou hladinu cholesterolu způsobenou konzumací velkého množství stravy bohaté na nasycené tuky a cholesterol, například tmavého masa, vajec, plnotučného mléka nebo sýrů. Příčinou vysoké hladiny cholesterolu u dětí mohou být také některé nemoci ovlivňují vstřebávání tuků, například cukrovka.
Cholesterol a tuky se pohybují v krevním toku dítěte jako částice zvané lipoproteiny. Některé z nich – lipoproteiny o vysoké hustotě neboli HDL – chrání před srdečním onemocněním, zatímco jiné – lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL – jsou škodlivé. Vysoký podíl LDL v krvi dítěte zvyšuje nebezpečí srdečního onemocnění.
Známkou odchylky cholesterolu u dětí je vysoká hladina cholesterolu v krvi. Srdeční onemocnění se obvykle rozvine až v dospělosti. V krevních cévách dítěte se může vytvořit vysoká hladina cholesterolu, která představuje zvýšené nebezpečí srdečního onemocnění v pozdějším věku.
Jak snížit cholesterol u dětí
Má-li vaše dítě v krvi vysokou hladinu cholesterolu a vysokou hladinu LDL, nařídí mu lékař dietu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu. Jestliže má nadváhu, doporučí mu lékař nízkokalorickou dietu. Změna stravy je účinná u dětí starších 2 let, mladším dětem se však nedoporučuje. Pokud se změnou stravy nepodaří snížit hladinu cholesterolu v krvi do doby, než dítě dosáhne 10 let, předepíše mu lékař léky na snížení cholesterolu.
V naší poradně s názvem PROBLÉMY S PRÁŠKY NA SNÍŽENÍ HLADINY CHOLESTEROLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Bešťák.
Manželka (1945) má po zjištění při preventivní prohlídce nyní na počátku října hladinu cholesterolu asi 5,5. Po určitou dobu bere už druhé prášky, tentokrát Mertenil.
Průvodním jevem jsou úporné průjmy, znemožňující svým způsobem normální pobyt mimo domov. Toto se projevilo již na jaře při jiném druhu léku. - Zajímavé je, že jsme o víkendu byli po 3 dny v Praze, de fakto po celé dny ve městě, prášky vysadila a vše bylo zcela v pořádku. Nyní ráno cca 5 x na toaletě, "špinavá voda".
Některé z výše uvedených negativních účinků se projevují rovněž. Příbalový leták ovšem hovoří spíše o průjmech, než o zácpě.
Prosíme o bližší komentář, případně radu, zkušenost. - jsou úporné průjmy běžnou negativní reakcí? Zdá se, že nepomáhá ani výměna léku. - Je nutné ho brát?
Zaznamenal jsem i názor, že hladina "špatného" cholesterolu byla dříve stanovena výše a že byla snížena na hodnotu cca 5, mj. i z důvodu prospěchu farmateutických firem.
Děkujeme za odpověď.
Manželé Bešťákovi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cholesterol jde snížit i bez léků a to dietou a vhodnými doplňky. Tělo si cholesterol samo nevyrobí, takže když ho nedostane ve stravě, tak se neobjeví ani v krvi. U žen také velmi dobře snižuje hladinu cholesterolu červené víno podávané v pravidelných dávkách 2 dcl denně. Poraďte se se svým lékařem o vysazení léků způsobujících průjmy a dohodněte se na jiném řešení.
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (aterosklerotické pláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
Koncentrace celkového cholesterolu 5,0–6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už za vysokou.
Co znamená hodnota cholesterolu 7
Tuky v krvi škodí tělu tím, že se usazují do cév a časem je mohou ucpávat. Je to jeden z rizikových faktorů pro vznik srdečního infarktu, ale i cévních mozkových příhod a podobně. Hodnota cholesterolu 7 je již vysokým rizikem.
Co znamená cholesterol 8
Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomny, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro optimální hodnoty tuků a cukru v krvi.
Záleží na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři, který je posoudí podle konkrétní situace. Nicméně určitou orientaci podává doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. Snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. Takže hodnota cholesterolu 8 je vysoká a záleží na posouzení lékaře.