MODŘINY BEZ PŘÍČINY
Příčiny
Příčinou vniku modřiny je prasknutí povrchové krevní cévy, která se nachází blízko pod kůží, to je obvykle způsobeno tupým násilím (úderem). Krev z prasklé cévy se vylévá do tkání uložených pod kůží a krev prosvítá skrz kůži a projevuje se modrofialovým zbarvením. Modřiny tvořící se zdánlivě bez příčiny mohou signalizovat vážnější problém, a to poruchy srážlivosti krve, onemocnění krve (nedostatek krevních destiček), poruchy ve stavbě cévní stěny. Modřiny se také mohou vyskytovat u osob užívajících léky, které zabraňují srážení krve (například při jejich předávkování), či u osob s jaterním onemocněním. Snadná tvorba modřin může být způsobena rovněž nedostatkem některých vitamínů (vitamíny C a K).
Ženy jsou k tvorbě modřin náchylnější než muži, a to především v souvislosti s hormonálními změnami po čtyřicítce. Pozvolna se snižuje tvorba hormonů estrogenů chránících cévní stěny a ty se stávají křehčími.
V produkci srážlivých faktorů se významně uplatňují bílkoviny a vitamín K. O syntézu a vstřebávání bílkovin a vitamínu K se starají játra a střeva. Narušit produkci srážlivých faktorů proto mohou vážná onemocnění jater (infekční žloutenka, cirhóza) nebo malabsorpční syndrom (trvale zhoršené vstřebávání živin, vitamínů a minerálů z potravy, zpravidla ve střevech). Stejný dopad mají drastické diety s radikálním omezením příjmu bílkovin a celková podvýživa. Ohroženi krvácením a následnou tvorbou modřin jsou proto anorektici, vegetariáni a podobně. Vrozené chybění některého ze třinácti koagulačních (srážlivých) faktorů je podstatou hemofilie, dědičného onemocnění, při kterém postižení trpí nejen krvácením do kůže, ale – což je mnohem závažnější – také do kloubů a vnitřních orgánů. Hemofilie zasahuje téměř výhradně muže, ženy ji pouze přenášejí.
Další příčinou může být břišní a skvrnitý tyfus nebo krvácivé horečky typu eboly. Ovšem ty se v českých podmínkách v současné době nevyskytují.
Také kortikoidy při dlouhodobém užívání oslabují cévní stěnu. Warfarin potlačuje jaterní syntézu koagulačních (srážlivých) faktorů krve, jejichž tvorba je závislá na přítomnosti vitamínu K, a způsobuje tak výskyt modřin.
Zvýšený výskyt modřin se může objevit i v důsledku předávkování heparinem. U přednostně používaných nízkomolekulárních heparinů je však při správném dávkování riziko nežádoucího krvácení nižší. Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) brání shlukování krevních destiček a tím snižuje jejich přilnavost, lepivost. Tak se sice předchází vytvoření krevní sraženiny, což opět může mít význam v prevenci trombóz, ale rovněž to může vést k nechtěnému vzniku modřin, ovšem vždy záleží na dávce.
Také ibuprofen, naproxen, diklofenak nebo indometacin mohou oslabit cévní stěnu a podpořit tak tvorbu modřin. Jsou zde i jedy z prostředí či potravy (benzen, arzen, radioaktivita), které rovněž mohou způsobit tvorbu modřin. A v neposlední řadě jsou to autoimunitní onemocnění, kdy organismus dokonce sám vytváří protilátky vůči vlastním tkáním, cévám, destičkám, což se mimo jiné projevuje také modřinami.
Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Modřiny bez příčiny
Zveřejněno: 3.8.2017