Jedna tableta obsahuje 5 mg amlodipinu ve formě besilátu.
Orcal Neo 10 mg
Jedna tableta obsahuje 10 mg amlodipinu ve formě besilátu.
Dalšími složkami jsou: mikrokrystalická celulosa, bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) a magnesium-stearát.
Jak přípravek Orcal Neo vypadá a co obsahuje toto balení
Orcal Neo 5 mg
Bílá nebo téměř bílá, podlouhlá tableta se zkosenými hranami s půlicí rýhou na jedné straně a označená „5“ na druhé straně.
Orcal Neo 10 mg
Bílá nebo téměř bílá, podlouhlá tableta se zkosenými hranami, s půlicí rýhou na jedné straně a označená „10“ na druhé straně.
Tablety jsou baleny v Al/PVC blistrech nebo v Al/OPA/Alu/PVC blistrech, které jsou vloženy do krabičky, anebo jsou baleny do HDPE lahviček se šroubovacím uzávěrem (pojistným).
Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 - Nusle, Česká republika
Výrobce
LEK S.A., Warszawa, Polsko
ROWA Pharmaceuticals Ltd., Bantry, Irsko
Salutas Pharma GmbH, Barleben, Německo
LEK Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko
S.C. Sandoz S.R.L., Targu-Mures, Rumunsko
LEK S.A., Strykow, Polsko
Lek Pharmaceuticals d.d., Lendava, Slovinsko
Tento léčivý přípravek je v členských státech Evropského hospodářského prostoru a ve Spojeném království (Severním Irsku) registrován pod těmito názvy:
Perindopril je inhibitor enzymu, který přeměňuje angiotensin I na angiotensin II (enzym přeměňující angiotensin ACE). Tento přeměňující enzym neboli kinasa je exopeptidasa, která umožňuje přeměnu angiotensinu I na vasokonstrikční angiotensin II a způsobuje degradaci vasodilatační látky bradykininu na neaktivní heptapeptid. Inhibice ACE vede ke snížení angiotensinu II v krevní plazmě, což způsobuje zvýšení plazmatické reninové aktivity (inhibicí negativní zpětné vazby při uvolňování enzymu) a snížení sekrece aldosteronu. Jelikož ACE inaktivuje bradykinin, vede inhibice ACE též ke zvýšené aktivitě cirkulujícího a lokálního systému kallikrein-kinin (tím též k aktivaci prostaglandinového systému). Je možné, že tento mechanismus přispívá k účinku snížení krevního tlaku inhibitory ACE a je částečně odpovědný za jejich určité vedlejší účinky (například kašel).
Perindopril působí prostřednictvím svého aktivního metabolitu perindoprilátu. Ostatní metabolity nevykazují žádnou inhibici aktivity ACE in vitro.
Hypertenze:
Perindopril je účinný při všech stupních hypertenze: mírná, středně závažná, závažná; bylo pozorováno snížení systolického i diastolického krevního tlaku vleže na zádech i ve stoje. Perindopril snižuje periferní vaskulární rezistenci, čímž způsobuje snížení krevního tlaku. Následkem toho vzrůstá periferní krevní průtok bez ovlivnění srdeční tepové frekvence. Renální krevní průtok obvykle stoupá, zatímco rychlost glomerulární filtrace (GFR) zůstává obvykle nezměněná. Antihypertenzní aktivita je maximální mezi 4 a 6 h po podání jedné dávky a přetrvává po dobu alespoň 24 h; účinky v čase minimální účinnosti dosahují zhruba 87 až 100 % hodnot v čase maximální účinnosti. Pokles krevního tlaku nastává rychle. U pacientů vykazujících odpověď se normalizace dosahuje během měsíce a přetrvává bez výskytu tachyfylaxe. Přerušení léčby nevede k žádnému rebound efektu.
Perindopril redukuje hypertrofii levé komory. U lidí bylo zjištěno, že perindopril vykazuje vasodilatační vlastnosti. Zlepšuje elasticitu velkých arterií a snižuje poměr media/lumen malých arterií.
Pacienti se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS):
Studie EUROPA byla multicentrická, mezinárodní, randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná klinická studie probíhající po dobu 4 let. Dvanáct tisíc dvě stě osmnáct (12 218) pacientů starších než 18 let bylo randomizováno do skupin 8 mg perindopril tert-butylaminu (ekvivalentní 10 mg erbuminové soli perindoprilu (n=6110)) nebo placeba (n=6108). Studovaná byla populace pacientů, kteří měli prokázanou ICHS bez výskytu klinických známek
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
Blokátory kalciových kanálů – Amlodipin – snižují tok kalcia přes membránu do buňky a způsobují tím dlouhodobé uvolnění hladkého svalstva
Patří sem tyto produkty: Amlozek, Amlodipin Actavis, Amlodipin HBF, Amlodipin Mylan, Amloratio, Apo Amlo, Cardilopin, Hipres, Normodipin, Orcal, Orcal Neo, Recotens, Tensigal, Torella, Zorem, Amlodipin, Bluefish, Amlodipin Orion, Afiten, Vitabala
ACE inhibitory – Ramipril – tyto přípravky rozšiřují cévy, čímž usnadňují srdci pumpovat krev cévami
Patří sem tyto produkty: Acesial, Tritace, Apo Ramipril, Hartil, Medoram, Miril, Piramil, Ramicard, Ramigamma, Ramil, Ramipril Pol
Beta-blokátory –Bisoprol – zabraňují negativním účinkům, které vytváří stresové hormony na srdce; dále snižují tepovou frekvenci, zpomalují srdeční rytmus, mohou však vyvolávat pocit únavy
Patří sem tyto produkty: Tyrez, Bisogamma, Bisoprolol Mylan, Bisoprolol Orion, Bisoprolol Rat, Vitabal, Concor, Concor Cor, Rivocor
Sartany – Telmisartan – jsou blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II; mají excelentní snášenlivost a bezpečnost podávání, významně se osvědčují v kombinační léčbě, zejména ve spojení s malými dávkami thiazidových diuretik
Patří sem tyto produkty: Telmizek, Micardis, Telmark, Telmisartan Apotex, Telmisartan Egis, Telmisartan Mylan, Telmisartan Rat, Telmisartan Sandoz, Tezeo, Tolura, Zanacodar
Nejčastěji se však volí kombinace léků z výše uvedených skupin s diuretiky. Tyto produkty jsou ve většině případů plně hrazeny. Je třeba si uvědomit, že farmakologická léčba bývá doživotní. V případě vysokého krevního tlaku způsobeného jiným onemocněním je základní metodou léčba právě tohoto onemocnění.
Rychlost a rozsah absorpce perindoprilu a amlodipinu obsažených v léčivém přípravku přípravku Tonarssa se signifikantně neliší od rychlosti a rozsahu absorpce perindoprilu a amlodipinu v tabletách obsahujících jednotlivé složky.
Perindopril
Po perorálním podání je absorpce perindoprilu rychlá a maximální koncentrace dosahuje během 1 h. Plazmatický poločas perindoprilu činí 1 hodinu. Perindopril je proléčivo. Dvacet sedm procent podané dávky perindoprilu se do krevního řečiště dostává ve formě aktivního metabolitu perindoprilátu. Kromě perindoprilátu perindopril vytváří dalších pět metabolitů, všechny jsou neúčinné. Maximální plazmatické koncentrace perindoprilátu je dosaženo za 3 - 4 hodiny po podání.
Konzumace potravy snižuje konverzi na perindoprilát a tím i biologickou dostupnost, proto je třeba perindopril arginin podávat perorálně ve formě jedné dávky, ráno před jídlem.
Mezi dávkou perindoprilu a jeho plazmatickou koncentrací byla prokázána lineární závislost. Distribuční objem volného perindoprilátu je zhruba 0,2 litrů/kg. Vazba perindoprilátu na bílkoviny krevní plazmy je 20 %, zejména na angiotensin-konvertující enzym, je ale závislá na jeho koncentraci. Perindoprilát je vylučován močí, terminální poločas volné frakce je zhruba 17 hodin, proto k dosažení rovnovážného stavu dochází během 4 dnů.
Eliminace perindoprilátu je snížená u starších osob a rovněž u pacientů se srdečním či renálním selháním. Běžné lékařské sledování proto bude zahrnovat i pravidelné monitorování kreatininu a draslíku.
Clearance perindoprilátu při dialýze činí 70 ml/min.
Kinetika perindoprilu je u pacientů s cirhózou modifikovaná: jaterní clearance prvotní mateřské molekuly se snižuje o polovinu. Množství vytvořeného perindoprilátu ale sníženo není, proto úprava dávkování tudíž není nutná.
Amlodipin
Po perorálním podání terapeutických dávek se amlodipin dobře absorbuje, maximální plazmatické koncentrace dosahuje za 6 až 12 h po podání. Absolutní biologická dostupnost amlodipinu se pohybuje mezi 64 a 80 %. Distribuční objem je zhruba 21 litrů/kg. Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna jídlem. Studie in vitro ukázaly, že zhruba 97,5 % amlodipinu v oběhu je vázáno na plazmatické proteiny.
Terminální poločas eliminace amlodipinu je zhruba 35 až 50 h a je konzistentní s podáváním jednou denně. Amlodipin je intenzivně metabolizován v játrech na inaktivní metabolity. Zhruba 60 % podané dávky se vylučuje močí, 10 % ve formě nezměněného amlodipinu.
Použití u starších osob: doba dosažení maximální plazmatické koncetrace amlodipinu je u starších i mladších osob podobná. Clearance amlodipinu se u starších nemocných snižuje, proto u těchto osob dochází ke vzestupu AUC a eliminačního poločasu. Doporučený režim dávkování pro starší osoby je stejný, avšak zvyšování dávky by se mělo provádět s opatrností.
Použití u pacientů se zhoršenou jaterní funkcí: podobně jako je tomu u všech antagonistů vápníku, poločas amlodipinu se u pacientů se zhoršenou funkcí jater prodlužuje.
Adekvátní náhrada za lék Cosyrel zatím není k dispozici. Existují pouze podobné léky s obsahem buď perindoprilu a blokátoru kalciového kanálu nebo diuretika a nebo s obsahem bisoprololu s blokátorem kalciového kanálu:
PERINDOPRIL/INDAPAMID/AMLODIPIN ZENTIVA, což je kombinace perindoprilu, blokátoru kalciového kanálu almodipinu a diuretika indapamidu;
PRESTARIUM NEO COMBI, což je kombinace perindoprilu a diuretika indapamid;
CONCOR COMBI, což je kombinace bisoprololu s blokátorem kalciového kanálu amlodipin.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Orcal Neo užívat
Neužívejte přípravek Orcal Neo:
jestliže jste alergický(á) na amlodipin, na kterékoli jiné antagonisty vápníku nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku. Může se projevit jako svědění, zčervenání kůže nebo obtížné dýchání.
jestliže máte velmi nízký krevní tlak (hypotenze);
jestliže máte zúženou aortální chlopeň (stenózu aorty) nebo kardiogenní šok (stav, kdy vaše srdce není schopno dodávat do těla dostatek krve);
jestliže trpíte srdečním selháním po srdečním záchvatu.
Upozornění a opatření
Informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud se Vás týká, nebo týkal některý z následujících stavů:
nedávný infarkt myokardu;
srdeční selhání;
závažné zvýšení krevního tlaku (hypertenzní krizi);
onemocnění jater;
jste starší osoba a je nutno zvýšit dávku.
Děti a dospívající
Přípravek Orcal Neo nebyl studován u dětí mladších 6 let. Přípravek Orcal Neo se na hypertenzi smí používat pouze u dětí a dospívajících od 6 do 17 let věku.
Pro více informací kontaktujte svého lékaře.
Další léčivé přípravky a přípravek Orcal Neo
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.
Přípravek Orcal Neo může ovlivňovat nebo být ovlivněn jinými léky, jako jsou:
ketokonazol, itrakonazol (protiplísňové léky);
ritonavir, indinavir, nelfinavir (tzv. inhibitory proteázy k léčbě HIV);
dantrolen (infuze proti závažným abnormalitám tělesné teploty);
simvastatin (používá se na snížení zvýšené hladiny cholesterolu v krvi);
takrolimus, sirolismus, everolimus a cyklosporin (používají se k prevenci odmítnutí transplantátu a k léčbě rakoviny);
temsirolimus (používá se k léčbě rakoviny).
Přípravek Orcal Neo může ještě více snižovat krevní tlak, pokud již užíváte jiné léky na vysoký krevní tlak.
Přípravek Orcal Neo s jídlem a pitím
Lidé užívající přípravek Orcal Neo by neměli konzumovat grapefruitovou šťávu ani grapefruity. To proto, že grapefruit a grapefruitová šťáva mohou vést ke zvýšení hladin léčivé látky amlodipinu v krvi, což může způsobit nepředvídatelné zesílení účinku přípravku Orcal Neo snižujícího krevní tlak.
Těhotenství a kojení
Bezpečnost užívání přípravku Orcal Neo v těhotenství nebyla stanovena. Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárn
Tyto léky pomáhají uvolnit svaly krevních cév. Některé zpomalují srdeční tep. Patří mezi ně amlodipin (plně hrazen pouze v kombinacích PERINDOPRIL/AMLODIPINE STADA, EGIRAMLON, TEZEFORT), diltiazem (plně hrazený DIACORDIN RETARD). Blokátory kalciových kanálů mohou u starších lidí a černochů fungovat lépe než samotné inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE).
Při užívání blokátorů vápníkových kanálů nejezte ani nepijte grapefruitové produkty. Grapefruit zvyšuje hladinu určitých blokátorů vápníkových kanálů v krvi, což může být nebezpečné. Pokud máte obavy z interakcí, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Tento lék na vysoký krevní tlak je kombinací dvou účinných látek amlodipinu a ramiprilu. Amlodipin patří mezi blokátory kalciového kanálu (BKK) což jsou účinné léky, které se dobře kombinují s ACE-Inhibitory, jako je ramipril. Lék Egiramlon může zřídka způsobit otoky. Lék Egiramlon je lék na vysoký krevní tlak, který je plně hrazený pojišťovnou a pacient ho dostane v lékárně zdarma na lékařský předpis.
Pokud máte prehypertenzi a jinak jste zdraví, s největší pravděpodobností nebudete muset brát léky na vysoký krevní tlak. Ale jestli máte prehypertenzi a diabetes, nebo onemocnění ledvin či srdce, lékař vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku.
Léčba 1. etapy vysokého krevního tlaku (140/90 až 159/99)
1. fázi nebo etapu vysokého krevního talku máte tehdy, když máte systolický tlak v rozmezí 140-159, nebo diastolický tlak v rozmezí 90-99. Zda se obě čísla nacházejí v tomto rozsahu, tak je jisté, že máte 1. fázi vysokého krevního talku. Jako první změnu, kterou můžete udělat, je ta, že přijmete zdravý životní styl, který sníží riziko dalšího zhoršování. S největší pravděpodobností vám budou předepisovány tyto léky na vysoký krevní tlak:
Diuretika (močopudné léky)
Jako první a nejčastější možnost vám může lékař předepsat diuretika, což jsou tak zvané vodní pilulky. Diuretika odvádějí přebytečnou vodu a sodík z těla ven, což snižuje krevní tlak. Také vám lékař může stanovit dietu, popřípadě kompletní změnu životního stylu, čímž také může snížit zvýšený krevní tlak. K dispozici jsou 3 druhy diuretik, mezi první volbu patří thiazidová diuretika, která mají méně nežádoucích účinků, nežli zbylé typy diuretik. Thiazidová diuretika, nebo také nazývána jako saluretika mají silnou ochranu před vznikem mrtvice a srdečního selhání, které může způsobit vysoký krevní tlak.
Další léky na vysoký krevní tlak
Diuretika nejsou jediné léky, které mohou být použity na vysoký krevní tlak. Lékař vám může předepsat i další jinou léčbu nebo jiné léky, ale jen za určitých okolností.
Angiotensin-konvertující enzym (ACE) inhibitory, které umožňují rozšíření cév, což pak vede k zabránění vniku angiotensinového hormonu do krve. Mezi často předepisované ACE inhibitory patří kaptopril (Capoten), lisinoprel (Prinivil, Zestril) a ramipril (Altace).
Angiotensin II receptor blokátorů (ARB), umožňuje krevním cestám odpočinek, když pozastavuje účinky angiotensinu. Často jsou předepisovány tyto léky, losartanem (Cozaar), olmesartan (Benicar).
Beta blokátory, pracují tak, že blokují určité nervy a hormonální signály do srdce a cév, a tím snižují krevní tlak. Předepsané beta blokátory jsou metoprolol (Lopressor, Toprol XL), nadrol (Corgard) a penbutolol (Levatol).
Blokátory kalciových kanálků zabraňují přístupu vápníku do srdce a svalových krvinek, což způsobuje odpočinek buněk a má za následek také snížení krevního tlaku. Mezi často předepsané blokátory kalciového kanálku patří amlodipin (Norvasc), diltiazem (Xardizem, Dilacor XR) a nifedipin (Adalat, Procardia).
Reninové inhibitory, kde renin je enzym produkovaný ledvinami, který má řetězovou reakci spojenou se zvyšováním krev
U lidí nejsou žádné informace o předávkování přípravkem Tonarssa.
V souvislosti s amlodipinem
Symptomy
Dostupná data ukazují, že velké předávkování může způsobit nadměrnou periferní vazodilataci a případně reflexní tachykardii. Byly hlášeny význačné a pravděpodobně dlouhodobé případy systémové hypotenze až do šoku s fatálním následkem.
Léčba
Klinicky významná hypotenze následkem předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní kardiovaskulární péči včetně častého monitorování srdeční a respirační funkce, vyvýšení dolních končetin a pozornosti zaměřené na objem cirkulující tekutiny a diurézu.
Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku může pomoci některý vazokonstrikční prostředek s podmínkou, že jeho použití není kontraindikováno. Intravenózní podání kalcium-glukonátu může být výhodné pro reverzi účinků blokády kalciových kanálů.
V některých případech může mít význam výplach žaludku. U zdravých dobrovolníků podání aktivního uhlí do 2 h po podání 10 mg amlodipinu snížilo absorpční rychlost amlodipinu.
Amlodipin nelze odstranit hemodialýzou.
Informace o předávkování perindoprilem u lidí jsou velmi omezená. Symptomy související s předávkováním inhibitory ACE mohou zahrnovat hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání, hypoventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závratě, úzkost a kašel.
Doporučenou léčbou předávkování je intravenózní infuze fyziologického roztoku. Pokud nastane hypotenze, měl by být pacient umístěn do šokové pozice. Je-li to možné, lze též uvážit léčbu infuzí angiotensinu II a/nebo intravenózní podání katecholaminů. Perindopril se může odstraňovat ze systémové cirkulace hemodialýzou. Terapie kardiostimulátorem je indikována při bradykardii rezistentní na léčbu. Je třeba nepřetržitě monitorovat vitální známky, sérové koncentrace elektrolytů a kreatininu.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
Blokátory kalciového kanálu patří mezi oblíbené léky na vysoký tlak. Jsou často předepisovány samotné i v kombinaci s jinými léčivy. Účinné látky působí na buněčné kanály pro vápník ve svalových buňkách srdce a krevních cév. Dochází k uvolnění svalstva cév, což vyvolá pokles krevního tlaku. Srdeční svalovina se o něco méně stahuje a tím se sníží srdeční výdej.
Patří sem:
nedihydropyridinové blokátory – jedná se o blokátory kalciového kanálu 1. generace, kromě snížení tlaku mohou zpomalovat srdeční rytmus, řadí se proto mezi antiarytmika; patří sem zejména tyto látky:
verapamil, například léky Isoptin, Verapamil a Tarka (kombinovaný preparát);
diltiazem, například lék Diacordin;
dihydropyridinové blokátory – sem patří novější blokátory kalciového kanálu 2. generace, které užívá většina lidí; patří sem například tyto účinné látky:
amlodipin, například léky Agen, Zorem, Hipres, Amloratio, Orcal Neo a další;
nitrendipin, například léky Unipres, Lusopress, Baypress a jiné;
felodipin, například léky Felocor, Felodipin, Plendil ER, Presid a jiné;
isradipin, například lék Lomir;
lacidipin, například lék Lacipil;
lercanidipin, například léky Kapidin a Lerpin.
Blokátory kalciového kanálu se používají k léčbě vysokého tlaku, velmi dobře se kombinují s léky ze skupiny ACE inhibitorů a s některými diuretiky.
Blokátory kalciového kanálu by se neměly podávat těhotným a kojícím ženám, dále pak pacientům s akutním srdečním selháním a u některých významných chlopenních vad. Léky mohou způsobovat bolesti hlavy. Typickým nežádoucím účinkem těchto léků jsou otoky dolních končetin. Při jejich objevení se musí dávka preparátu snížit nebo zcela vysadit. Větší riziko komplikací je u nedihydropyridinových preparátů, které mohou způsobit bradykardii, obzvláště pokud by se zkombinovaly s beta-blokátory.
