Cesol obsahuje praziquantel a slouží k léčbě infekce tasemnicí. Účinná látka praziquatel byla společně vyvinuta firmami Merck KGaA, Darmstadt a Bayer AG, Leverkusen.
Cesol se nesmí užívat: v případě, jste-li přecitlivělí (alergie) na praziquantel nebo některou z dalších složek, a v případě, máte-li napadené oko larvami tasemnice dlouhočlenné (nitrooční cysticerkóza), při současném podávání rifampicinu (účinná látka proti tuberkulóze).
Zvláštní opatrnost při užívání Cesolu se vyžaduje:
při výrazném omezení jaterních funkcí, protože pak může být odbourávání praziquantelu sníženo. Z toho může pak vyplývat jeho vyšší koncentrace v krvi a prodloužený poločas rozpadu. V takových případech má podávání přípravku probíhat za hospitalizace.
v případě, trpíte-li poruchami srdečního rytmu nebo srdeční slabostí, které vyžadují léčbu digitalisovými přípravky, máte být během podávání Cesolu sledováni.
u pacientů se sníženými renálními funkcemi je třeba počítat se zpomaleným vylučováním praziquantelu močí. Jeho škodlivé účinky na ledviny nejsou známé.
Návod k použití:
Zřídka vznikají po podání praziquantelu k odstranění tasemnice záchvaty křečí, které jsou projevem současně existující neurocysticerkózy (neurocysticercosis – napadení centrálního nervového systému tasemnicí dlouhočlennou). Takové případy bývají především v oblastech, ve kterých je rozšířena infekce tasemnicí dlouhočlennou, případně jejími larvami, a vyžadují rychlé odhalení.
Děti mladší 12 let:
U dětí nejsou žádné zvláštnosti, které by se musely zohledňovat. Cesol se doporučuje pro děti od 2 let.
Starší lidé:
U starších lidí nejsou žádné zvláštnosti, které by se musely zohledňovat.
Užívání Cesolu s jinými léčebnými přípravky:
Informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte/aplikujete, případně jste před krátkou dobou užívali/aplikovali, další léčebné přípravky, a to i tehdy, jedná-li se o přípravky, které nejsou na lékařský předpis.
Oslabení účinnosti:
U skupiny 8 pacientů bylo při současném podávání dexamethasonu pozorováno následné snížení hladiny praziquantelu v krvi.
Současné podávání chloroquinu může vést ke snížení hladiny praziquantelu v plazmě.
Paracetamol je bohužel i lék, který velmi často volí lidé, kteří se hodlají otrávit. Smrtelné následky může mít již dávka 3 g u dětí, 7 g u dospělých, u alkoholiků dokonce pouze 4–6 g. Příznaky otravy paracetamolem mívají obvykle třífázový průběh. Za několik hodin se objevuje nevolnost a zvracení, někdy dosti úporné. Ve druhé fázi se přechodně objeví zlepšení, za 1–2 dny však dochází k selhání jater, což je spojeno s poškozením mozku. V této třetí fázi může dojít k úmrtí. Více citliví jsou alkoholici a pacienti užívající antiepileptika.
Léčba diabetické neuropatie není jednoduchá, především proto, že není znám způsob odstraňující příčinu neuropatie. Léčba se opírá zejména o normalizaci krevního cukru a o potlačení nepříjemných bolestivých stavů a jiných nepříjemných pocitů jako brnění, pálení. Terapie je velmi individuální. Předem není jisté, zda a u koho zabere. Vhodná je i fyzioterapie.
Základem je udržování stabilní hladiny glukózy v krvi (což může vést k zastavení nebo zpomalení rozvinutí nemoci do těžších stadií). Užívají se perorální antidiabetika, případně injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o více než 60 %.
K léčbě bolesti se podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující capsaicin. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa lipoové či linoleové a podávání vitamínů B, E.
Mezi jiné metody zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie patří také fyzioterapie, která zahrnuje akupunkturu, relaxační techniky, rehabilitaci či elektrickou stimulace nervového systému. Od roku 2010 se v České republice používá nová fyzikální léčba, která napomáhá diabetikům zmírňovat obtíže při diabetické neuropatii a zvyšuje kvalitu života. Jedná se o Mesodiencefalickou modulaci. Tato metoda se používá pro léčbu bolestivé diabetické polyneuropati a je zatím určena pouze pro dospělé pacienty. Léčba pomocí Mesodiencefalické modulace je finančně nákladnější, a prozatím není hrazena zdravotními pojišťovnami.
Benigní familiární tremor, Minorova nemoc či esenciální tremor je poměrně časté onemocnění (výskyt asi 1%). Podle některých prací až 20 % ve věkové skupině nad 65 let. Může se vyskytnout i sporadicky, ale ve většině případů jde o geneticky vázané onemocnění s rodinným výskytem. Často se objevuje v mladších věkových skupinách, někdy i v dětském věku.
Vedle pomalu se zhoršujícího třesu rukou, který se objevuje ve statické poloze a při pohybu, bývá častý i třes hlavy nebo hlasu. Velmi zajímavé je, že onemocnění esenciálním tremorem se obvykle spojuje s dlouhověkostí a se zachovanou tělesnou i duševní svěžestí. Touto chorobou trpěl pravděpodobně i Max Švabinský, francouzský malíř Nicolas Poussin (1594–1665) a norský sochař Magnus Berg (1666–1739). Podstata choroby není objasněna, předpokládá se špatná funkce mozkových bazálních ganglií a mozečku. Esenciální třes neboli esenciální tremor je nepříjemné, i když naštěstí nikoliv nebezpečné neurologické onemocnění. Svým nositelům způsobuje řadu obtíží a jeho léčba není vždy snadná. Choroba se vyléčit nedá, dají se léčit jen příznaky.
Příčiny
Při vzniku onemocnění není přítomno jiné způsobující onemocnění a jiné příčiny vzniku obtíží nejsou moc známy. Zcela jistě existují určité genetické předpoklady a esenciální třes mívá častěji rodinný výskyt.
Projevy
Esenciální tremor je jednou z nejčastějších příčin třesu. Typicky jde o kinetický třes horních končetin, ale třást se může v podstatě celé tělo. Třes se objeví při pokusu o pohyb, v klidu má tendenci vymizet. To je důležitý rozdíl oproti klasickému parkinsonskému třesu, který je nejvýraznější v klidu a mizí při pohybech, například při uchopení předmětu. Další dosti typickou charakteristikou esenciálního třesu je jeho zhoršení při stresu a naopak vymizení po napití se alkoholu. To ovšem není až tak dobrá věc, protože si toho většina postižených všimne a je mezi nimi vyšší riziko alkoholismu. Tíže obtíží je individuální a zvláště těžké formy mohou těžce narušit pacientovo zaměstnání i běžné denní činnosti.
Typické znaky:
nepřítomnost jakýchkoliv dalších neurologických příznaků
zmírnění potíží po požití alkoholu – pomocná diagnóza
zvýrazňuje se při emocích a léky na Parkinsonovu chorobu neúčinkují
Diagnostika
Diagnózu určuje většinou neurolog na základě znalostí pacientových obtíží
Léčba bolesti je velice záludná. Je silně individuální, zda a u koho zabere. Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující kapsaicin. Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy). Na zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie se doporučuje také například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa-lipoové či linoleové. Doporučuje se podávání vitamínů B, E.
Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá. Základem je udržování stabilní a přijatelné hladiny glukózy v krvi. Napomáhá to pozdržet rozvinutí nemoci do těžších stadií a někdy může lze ještě napravit již přítomné příznaky. Užívají se perorální antidiabetika, pokud nestačí, tak se podává injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o víc než 60 %.
Vstřebávání minocyklinu ze střevního traktu mohou snižovat polyvalentní kationty, například ionty hliníku, vápníku (včetně mléka a mléčných výrobků) a hořčíku (obsažen v antacidech), stejně jako preparáty obsahující železo, aktivní uhlí a cholestyramin. Interval mezi podáním těchto přípravků a minocyklinu by měl být 2 až 3 hodiny.
Minocyklin může zvyšovat účinek orálních antidiabetik (derivátů sulfonylmočoviny) a dikumarolových antikoagulancií. U pacientů současně užívajících tyto přípravky a minocyklin by měla proto být pravidelně kontrolována srážlivost krve a glykémie a dávky léků aktuálně upravovány. Barbituráty a jiná antikonvulziva/antiepileptika (karbamapezin, fenytoin a primidon) stejně jako chronický alkoholismus mohou v důsledku indukce jaterních enzymů zvyšovat metabolismus minocyklinu, takže jeho obvyklé dávky nedostačují k dosažení terapeuticky účinných hladin. Při současném podávání minocyklinu a imunosupresiva cyklosporinu A se může zvyšovat toxický účinek cyklosporinu A.
Současné podávání minocyklinu a beta-laktamových antibiotik (penicilinu, cefalosporinů) se nedoporučuje, neboť se snižuje antibakteriální účinek. Rovněž nelze vyloučit, že při současném užívání minocyklinu a hormonálních antikoncepčních tablet může být snížena spolehlivost antikoncepce. Doporučuje se tudíž zároveň použít i nehormonální antikoncepci.
Těhotenství a laktace
Minocyklin proniká placentární bariérou a je vylučován v mateřském mléce. Těhotné ženy a kojící matky nemají minocyklin užívat (s výjimkou nevyhnutelných případů), neboť tetracyklinové depozity mohou způsobovat diskoloraci zubů, poškození zubní skloviny a zpoždění růstu kostí u plodů starších než 4 měsíce.
Možnosti snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Při léčbě tetracykliny byla v ojedinělých případech pozorována přechodná krátkozrakost, která může omezovat schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.
Stilnox obsahuje účinnou látku zolpidem, která zkracuje dobu nástupu spánku, snižuje počet probuzení, prodlužuje celkovou dobu spánku a zlepšuje jeho kvalitu obnovením fyziologické stavby spánku. Zolpidem užívají dospělí pacienti trpící nespavostí. Je určen ke krátkodobému podávání, doba léčby nemá překročit 4 týdny.
Přípravek není volně prodejný, je vázán na lékařský předpis.
Výrobce léku
Sanofi Winthrop Industrie, Tours, Francie
Chinoin Pharmaceutical and Chemical Works Private Co.Ltd., Veresegyház, Maďarsko
Účinná léčivá látka
Zolpidemi hydrogenotartras 10 mg v 1 potahované tabletě
Zolpidem zkracuje dobu nástupu spánku, snižuje počet probuzení, prodlužuje celkovou dobu spánku a zlepšuje jeho kvalitu obnovením fyziologické stavby spánku.
Použití léku
Zolpidem užívají dospělí pacienti trpící nespavostí. Je určen ke krátkodobému podávání, doba léčby nemá překročit 4 týdny.
Kontraindikace
Přípravek nesmí užívat děti do 15 let věku a pacienti s přecitlivělostí na léčivou látku zolpidem nebo na ostatní složky přípravku. Stilnox by neměl být podáván pacientům se zástavami dechu během spánku, s myastenií gravis (onemocnění charakterizované výraznou svalovou slabostí), dále v těhotenství a v období kojení.
O použití přípravku u pacientů s jaterní nedostatečností musí rozhodnout lékař.
Nežádoucí účinky léku
U citlivějších pacientů a zejména ve stáří se mohou objevit závratě, ospalost, pocit slabosti, nucení na zvracení, zvracení nebo bolesti hlavy. Zcela výjimečně byly pozorovány výpadky paměti, ke kterým nejčastěji dochází několik hodin po podání přípravku. Riziko jejich výskytu lze snížit zajištěním nepřetržitého spánku po dobu 7–8 hodin.
Dále se vyskytly noční můry, neklid, deprese, poruchy chování, dvojité vidění, průjmy, třes, pocity opilosti, vrávoravá chůze a porucha hybnosti.
Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu objevit příznaky, které k léčbě vedly, a to i ve zvýšené intenzitě. Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde.
Podávání přípravku může vést k rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je vyšší u pacientů,
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikován
