AST – aspartátaminotransferáza
Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který je typicky přítomný v jaterních buňkách a také ve svalech. Při poškození jaterních buněk dochází k vyplavování AST do krve. Vyskytuje se v označení cAST a mAST.
Normální hodnota
- 0 až 6 týdnů: 0,38–1,21 µkat/l
- 6 týdnů až 1 rok: 0,27–0,97 µkat/l
- 1 až 15 let: 0,10–0,63 µkat/l
- 15 a více let: 0,05–0,72 µkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hladina AST signalizuje podezření na jaterní choroby (virová hepatitida, jaterní cirhóza, rakovina jater), na onemocnění žlučových cest (žlučové kameny), dále se vyskytuje u lidí nadměrně konzumujících alkohol, drogy nebo u lidí, kteří přišli do styku s látkami, které mohou játra poškodit.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota AST znamená deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT); uremii; podání metronidazolu, trifluoperazinu.
Zdroj: článek Jaterní testy - normální hodnoty
Jaterní testy
Jaterní testy znamenají laboratorní vyšetření stavu jater. Stanoví se 4 jaterní enzymy, které se mohou doplnit o vyšetření bilirubinu. Jaterní enzymy jsou sloučeniny vyskytující se v jaterních buňkách, konkrétně to jsou:
- AST (aspartátaminotransferáza)
- ALT (alaninaminotransferáza)
- GMT neboli GGT (gamaglutamyltransferáza)
- ALP (alkalická fosfatáza)
Zdroj: článek Játra
Jak poznat mononukleózu u dospělých
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaterní testy (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Zdroj: článek Mononukleóza v dospělosti
