ATEROSKLERÓZA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Srdeční záchvat neboli infarkt myokardu je odumření srdečního svalu z náhlého ucpání věnčité tepny způsobeného krevními sraženinami. Koronární tepny jsou cévy zásobující srdeční sval krví a kyslíkem. Zablokování věnčité tepny zbavuje srdce dostatečné výživy a způsobuje újmu srdečního svalu. Problémy se projevují bolestí na hrudi a pocitem tlaku na hrudi. Pokud není obnoven průtok krve do 40 minut, dojde ke smrti srdečního svalu.
Co způsobuje infarkt?
Ateroskleróza
Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).
Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.
Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.
Ateroskleróza a angina pectoris
Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.
Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požada
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
Jak již bylo řečeno v úvodu, velmi důležitou roli v procesu erekce hrají cévy. Pokud nedojde k jejich dostatečnému rozšíření, je erekce neuspokojivá. Na cévních poruchách se podílí celá řada onemocnění. Jsou to zejména:
Cukrovka a s ní související ateroskleróza – při tomto onemocnění jsou postiženy cévy v těle rozvojem sklerotických plátů uvnitř cév, které zužují jejich průsvit a snižují tak průtok krve. Největší riziko je samozřejmě u cév hlavy a srdce, kde pak může dojít k infarktu. Ale ani cévy penisu nejsou ušetřeny a ateroskleróza je významným faktorem ED.
Hypertenze – zvýšený krevní tlak je velmi zákeřným onemocněním, protože zpočátku probíhá bez příznaků a teprve při poškození cévní stěny se může závažněji projevit. Hypertonici mají rovněž vyšší výskyt poruch erekce.
Nadváha – obezita je dalším rizikovým faktorem vzniku erektilní dysfunkce.
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
Jedná se o onemocnění, které ovlivňuje zbarvení kůže. Toto onemocnění často postihuje hrudní část a břicho, ale lze ho nalézt i na obličeji, zejména kolem úst, nosních dírek a očí. Toto onemocnění je často spojováno s diabetem 1. typu.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět vitiligo.
Akantóza
Jedná se o onemocnění, které způsobuje tmavnutí nebo zahušťování některých oblastí kůže, zejména v kožních záhybech. Kůže může být zarudlá nebo hnědá. Nejčastěji se vyskytuje na zadní straně krku, podpaží, pod prsty nebo třísly, jedná se spíše o malé bradavičky.
Zde je několik fotografií, které ukazují akantózu.
Kožní problémy spojené s aterosklerózou
Ateroskleróza je zúžení krevních cév v důsledku nahromaděného plaku. Ateroskleróza může ovlivnit i žíly, které zásobují kůži. Dále způsobuje vypadávání vlasů, řídnutí a lesklost kůže, změnu barvy nehtů a kůže.
Tento stav se vyvíjí jako důsledek změn krevních cév, které zásobují pokožku. Dermopatie se vyznačuje oválnými lézemi na tenké kůži, zejména na dolních končetinách.
Lidé s cukrovkou mohou trpět výskytem puchýřů. Tyto puchýřky se mohou objevit na prstech, rukou, nohou a dolních končetinách nebo předloktí. Diabetické puchýře jsou obvykle nebolestivé a samy od sebe zmizí. Často se vyskytují u lidí, kteří trpí diabetickou neuropatií.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět diabetické puchýře.
Bakteriální infekce
Existují různé druhy bakteriálních infekcí postihujících kůži. Kožní bakteriální infekce známé jako stafylokoky jsou častější u lidí se špatně kompenzovaným diabetem. Tyto bakterie způsobují zanícení vlasových folikul. Často se vyskytují u očních víček a nehtů.
Jedná se o kvasinkové infekce, které často ovlivňují pacienty s cukrovkou. U žen způsobují vaginální infekce. Zároveň mohou být viditelné v ústech, mezi prsty a nehty. Velmi často se vyskytují v záhybech kůže, kde je teplo. Mezi příznaky plísňové infekce patří svědění a zarudnutí.
Rosucard patří do skupiny léků, které se označují jako statiny. Rosucard vám byl předepsán, protože:
máte vysokou hladinu cholesterolu v krvi, v důsledku toho máte zvýšené riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice;
samotná dieta a pohybová aktivita nevedly k dostatečnému snížení hladiny cholesterolu; v nastavené dietě a fyzické aktivitě budete pokračovat i v průběhu léčby přípravkem Rosucard.
máte jiné přidružené ukazatele, které zvyšují riziko srdeční příhody, mozkové mrtvice a podobných zdravotních komplikací.
Srdeční příhody, mozková mrtvice a jiné podobné zdravotní komplikace mohou být způsobeny onemocněním, které se označuje jako ateroskleróza. Ateroskleróza vzniká na podkladě ukládání tukových částic ve vašich cévách.
Všichni vědí, že volné radikály ohrožují náš organismus, ale nikdo neví, jak závažný je jejich vliv. První teplé dny lákají k vodě a mnozí rádi vystavují svojí bílou pokožku ostrým slunečním paprskům. Opalování je bohužel tragický omyl dnešní doby. Při opalování na sluníčku, ale i v soláriích, dochází v ozářených buňkách pokožky k poruše, kdy se pokazí jejich jaderný aparát a najednou začnou vznikat buňky jiné, takové co nechtějí odumírat. A najednou tu máme rakovinu kůže. Volné radikály rovněž mají rády tukové látky, v nichž zpřehází mastné kyseliny a jiné součásti. Změněná částice chvíli bloudí organismem a v konečné fázi skončí na stěně cévy, výsledkem je kornatění cév. Ateroskleróza či srdeční choroby, končící infarktem tak mají zelenou. Možná teď máte dojem, že všechny další nemoci mají na svědomí volné radikály. Bohužel to není tak jednoduché. Volné radikály „pouze“ oslabují imunitu a všechny choroby, které v důsledku toho vzniknou, ještě zhoršují. Kromě již jmenovaných nemocí se volné radikály podílejí na zhoršení stavu při cukrovce, zánětu kloubů, parodontóze atd. Naštěstí příroda vymyslela také způsob, jak vůči volným radikálům bojovat.
Zdravotní stav: Je to období, kdy opravdu musíme být na sebe opatrní, neznamená to však, že je člověk ještě ´odepsaný´. Potíže dělá obvykle pohybový aparát a dochází ke zlomeninám hlavně vlivem osteoporózy. Snižuje se plicní kapacita, a proto je pohyb i v tomto věku velmi důležitý. Pokud se neřídíme heslem ´střídmost ve stravě´, pak se obvykle zakulacujeme, pohyb je stále více problematicky a bolestivý. Ubývá svalová hmota , později se také objevuje nechutenství, dále poruchy prokrvení některých orgánů – ateroskleróza cév a následně i problémy s mozkovými funkcemi (Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, demence atd.). Snižuje se také schopnost žít sexuálně. Poměrně výrazným a častým problémem jsou poruchy spánku a snížená tvorba hormonu melatoninu.
Nedostatek kolagenu se projevuje jako kolagenová choroba. Kolagenové choroby postihují hlavně srdce, cévy, svaly a kůži. Zde jsou uvedeny hlavní příznaky nedostatku kolagenu:
Při nedostatku kolagenu ztrácejí pružnost trubice lymfatického systému a krevní cévy. Ty pak snadněji praskají a zvyšuje se také jejich tvrdost, z čehož pak plyne kornatění tepen (ateroskleróza) a vysoký krevní tlak (hypertenze). Nedostatek kolagenu v této souvislosti také podporuje tvorbu a rozvoj křečových žil a mikro varixů (metličkové žilky).
Nedostatek kolagenu umožňuje snadnější natržení šlachy anebo úplné utržení úponů.
Málo kolagenu v těle vede k lámání nehtů. Nehty jsou vroubkaté na povrchu, a nedorostou do delší délky, brzy se ulomí.
Nízký kolagen nedovolí vyrůst kvalitním vlasům. Vlasy jsou lámavé a na koncích pak mají roztřepené konečky. Také vzhled vlasů je matný, jako by vlasy byly několik mnoho let staré.
Při málo kolagenu nikdy nevyrostou dlouhé a husté řasy, což platí i o obočí.
Při nedostatku kolagenu viditelně stárne kůže a tvoří se vrásky.
Vědci se domnívají, že quercetin působí jako antihistaminikum, a že může chránit před onemocněním srdce a rakoviny. Quercetin může také pomoci stabilizovat buňky, které uvolňují histamin v těle a tím vykazuje i protizánětlivý účinek. Antioxidant quercetin také účinně pomáhá udržet správné množství LDL cholesterolu, tak zvaného „zlého“ cholesterolu. LDL cholesterol podle mnohých vědců přispívá ke vzniku srdečních onemocnění. Při laboratorních testech má quercetin silné antioxidační vlastnosti, ale vědci si zatím nejsou jisti, zda užívání quercetinu (a také i mnoha dalších antioxidantů) má stejné účinky i v lidském těle.
Quercetin a alergie, astma, senná rýma a kopřivka
Laboratorní testy prokázaly, že quercetin brání imunitním buňkám v uvolnění histaminu, chemické látky, která způsobuje alergické reakce. Na tomto základě si vědci myslí, že quercetin může pomoci snížit příznaky alergií i u lidí, včetně senné rýmy, slzení očí, kopřivky nebo otoků obličeje a rtů. Quercetin také díky těmto vlastnostem sklidňuje dráždivé střevo nebo trakčník. Nicméně zatím neexistuje žádný důkaz, že je qurcetin v tomto ohledu pro člověka prospěšný.
Quercetin na srdeční choroby
Chování quercetinu ve zkumavce, pokusy na zvířatech a některé testy na lidské populaci naznačují, že flavonoidy quercetin, resveratrol a katechiny (všechny nalezené ve vysoké koncentraci v červeném víně), můžou pomoci snížit riziko vzniku aterosklerózy. Ateroskleróza je usazený plak v tepnách a může vést k infarktu nebo k mrtvici. Podle výsledků se dále tyto flavonoidy podílejí na ochraně před škodami způsobené LDL "zlým" cholesterolem. Výše uvedené flavonoidy, mezi kterými je i kvercetin, tedy prokazatelně můžou pomoci zabránit úmrtí na srdeční onemocnění. V této souvislosti je třeba poznamenat, že většina studií prováděných na lidech, se soustředila jen na účinky flavonoidů přijatých z potravy a ne ve formě doplňků stravy. Studie provedené na zvířatech zase vycházejí z použití velmi velkého množství flavonoidů, více, než by bylo možné přijmout přes potravní doplněk stravy. Teprve dalšími studiemi na lidech je zapotřebí zjistit, zda doplňky stravy s flavonoidy mohou být skutečně účinné.
Quercetin a vysoká hladina cholesterolu
Laboratorní testy ukazují, že kvercetin zabraňuje poškození organismu LDL cholesterolem a i z populačních studií vyplývá, že lidé, kteří jedí stravu s vysokým obsahem flavonoidů, mají nižší hladinu cholesterolu. Jedna studie dokonce prokázala, že lidé, kteří přijímali quercetin v červeném víně bez alkoholu, měli menší poškození od LDL cholesterolu. Jiná studie zase zjistila, že quercetin snižuje koncentrace LDL cholesterolu u obézních pacientů nebo lidí s nadváhou, kteří měli vysoké r
Příčinou je koronární ateroskleróza neboli zúžení tepen (zesílení jejich stěn), které zásobují srdce krví, kyslíkem a živinami. K tomuto dochází, pokud konzumujete tučné potraviny, ve stěnách tepen se usazuje tuk, tepny se zužují a následně se snižuje průtok krve do srdce. Příznaky se objevují v době, kdy srdce potřebuje více krve a musí začít pumpovat rychleji, aby splnilo tělesné nároky. Srdce je nedostatečně zásobeno kyslíkem, což způsobuje bolest v srdci, která se projevuje jako bolest na hrudi. V závažných případech k výše uvedenému dochází, i když je srdce v klidu.
Pokud je v krvi příliš vysoké množství cholesterolu, dochází k jeho hromadění na stěny tepen. Časem tento nános způsobuj tvrdnutí cév (ateroskleróza). Díky tomu dojde k zúžení tepen a snížení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází ke zpomalení funkce srdce nebo celkovému zablokování. Správné proudění krve je důležité, takže když není srdci dodáváno dostatečné množství okysličené krve, dochází k bolesti na hrudi. V případě náhlého zablokování přívodu krve do srdce pak dochází k infarktu.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Erektilní dysfunkce je definována jako neschopnost udržet erekci penisu v dostatečné tuhosti a po dostatečnou dobu nutnou pro kvalitní pohlavní styk. Podle epidemiologických dat je erektilní dysfunkce poměrně častým jevem. Mezi muži nad 50 let se vyskytuje u více než poloviny populace, ale vzácná není ani u mladších mužů. Ukazuje se, že potíže s erekcí měla alespoň dočasně během života většina mužů. Mezi známé rizikové faktory patří kouření, ateroskleróza, cukrovka nebo operace v oblasti pánve. Poměrně často se také vyskytuje erektilní dysfunkce při léčbě hypertenze, která je v České republice velmi rozšířená. Podobně i některé další léky mohou mít vliv na schopnost erekce. Potíže s erekcí se mohou objevit náhle nebo pozvolna. Každopádně je nutné vědět, že náhlá ztráta schopnosti erekce může být příznakem jiného, pravděpodobně závažného onemocnění.
Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.
Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).
Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).
Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje pocity hladu, závratěmi, bušením srdce, či zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů. Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti. První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých cukrů (snadno
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
