Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babské rady dokonce doporučují pít vodu s citrónem i před spaním. Některé babské rady také doporučují odkyselení organismu jedlou sodou, která by měla mít vliv i na chřipku a nachlazení a hlavně na detoxikaci. Babské rady doporučují smíchání lžičky jedlé sody s troch
Seboreu není jednoduché diagnostikovat, protože její příznaky se kryjí s jiným kožním onemocněním, způsobeným například alergií, atopickým ekzémem nebo lupénkou. Seboreu však bezpečně pozná zkušený tricholog, který je vyškolený na anomálie vlasů a vlasové pokožky. Seboroická dermatitida často postihuje kojence v prvních měsících života, stejně tak mladé muže. Nejčastěji ji najdete ve vlasech a na obličeji, postihuje nosoretní rýhy, ušní záhyby, obočí a okraje víček i oblast vousů. Vyskytuje se i na hrudi a mezi lopatkami, v záhybech pod prsy a v oblastech pubického ochlupení. Projevem seborey jsou ploché, tečkovité, kruhové nebo oválné hnědorůžové nebo lososově růžové plošky s temnějším středem a zdůrazněným zarudlým okrajem. Ložiska místy a v různém rozsahu mapovitě splývají a často jsou potažená mastnými žlutavými šupinkami a krustami máslovitého vzhledu, které se samovolně olupují, jindy naopak spíše mokvají a úporně ulpívají.
V současné době nejsou konkrétní příčiny vzniku onemocnění známy. Je možné, že roli hraje oslabený imunitní systém, výkyvy počasí, hormonální nerovnováha nebo genetické dispozice. Další možnou příčinou je přemnožení kvasinek rodu Malassezia.
Seborea se léčí přípravky, které jsou fungicidní. Pokožka se může ošetřit rašelinovými zábaly, které odstraní stroupky a lupovitost. V těžkých případech jsou lékařsky předepisovány kortikoidy, které ale při dlouhodobém užívání mají výrazné negativní účinky. Pobyt na slunci nebo na čerstvém vzduchu, nejlépe u moře nebo na horách, může mít velmi pozitivní účinek a výrazně zmírnit příznaky. Seboroická dermatitida se vyskytuje i u zvířat, kde lze zmírnit obtíže používáním šamponů s biotinem.
Seborea má souvislost s životním stylem a stravou. Doporučuje se omezit smažená a tučná jídla (především živočišné tuky), mléko, sýry, dále cukr, bílou mouku, čokoládu, mořské živočichy a burské oříšky. Naopak do jídelníčku zařaďte velké množství syrové zeleniny a dostatek ovoce. Je totiž potřeba zbavit se primárně všech plísní na kůži, které jsou většinou kvasinkového původu a živí se cukrem. S tím souvisí i acidobazická rovnováha v těle, snažte se o odkyselení svého těla. Pomůže užívání doplňků stravy s obsahem vitamínů podporujících regeneraci a výživu kůže. Jde především o beta karoten (provitamín A), který působí proti infekci a snižuje vysušování kůže, vitamín C (na podporu obranyschopnosti) a vitamín E (podpora regenerace, doporučuji silný preparát firmy Generica), dále minerálů zinku (napomáhá při hojení) a selenu (který má silné antioxidační účinky). Dále se doporučují preparáty s obsahem probiotik (zejména lactobacillu acidophilu). Tyto mléčné bakterie brání růstu patogenních a hnilobných bakterií. Zabraňují tak rozvoji plísňových a houbových onemocnění a zvyšují odolnost vůči mikrobiálním a virovým infekcím. B-komplex je potřebný pro zdravou kůži a vlasy.
Zda se jedná o potničky, poznáte velmi brzy, neboť se vyskytují jen krátkodobě a po vhodném ošetření mizí zhruba během 2 dnů. Takto vypadají potničky.
Máte-li pochybnosti o příčině vyrážky, navštivte lékaře, aby vyloučil jakékoliv onemocnění, například seboreu. Takto vypadá seborea.
Seboreická dermatitida, nebo taky seborea, navzdory poměrně exotickému názvu postihuje podle odhadů asi 5 % populace. A koho jednou navštíví, u toho se často zdrží po celý zbytek života. Seborea je charakteristická zarudlými šupinkami se žlutavou krustou. Seboreická dermatitida (dermatitis seborrhoica) je poměrně časté kožní onemocnění s nadměrnou produkcí kožního mazu (latinsky sebum). Jedná se o neinfekční onemocnění s chronickým a recidivujícím průběhem.
Onemocnění postihuje kojence v prvních 3 měsících života, dále mladé lidi v období puberty a pak dospělé, mezi kterými převažují muži mezi 20. a 40. rokem věku. Seborea se u kojenců projevuje nejčastěji v podobě pevně lpících žlutooranžových nánosů mastných šupin a krustiček na hlavičce, odkud se šíří na ouška, obočí a zevní oblasti víček. Zatímco u kojenců se seborea při trpělivém každodenním dodržování hygieny, ošetřování postižených míst a úpravě výživy obvykle hojí spontánně během několika týdnů či měsíců, u dospělých se často chronicky vrací.
Seborea si nejraději vybírá pro svůj výskyt kůži bohatou na mazové žlázy, která se může zapařit. Nejčastěji ji tedy najdete ve vlasech a na obličeji, kde postihuje nosoretní rýhy, ušní záhyby, obočí a okraje víček i oblast vousů. Vyskytuje se i na hrudi a mezi lopatkami, v záhybech pod prsy a v oblastech pubického ochlupení.
Nejčastějším projevem seborey jsou ploché, tečkovité, kruhové nebo oválné hnědorůžové nebo lososově růžové plošky s temnějším středem a zdůrazněným zarudlým okrajem. Ložiska místy a v různém rozsahu mapovitě splývají a často jsou potažená mastnými žlutavými šupinkami a krustami máslovitého vzhledu, které se samovolně olupují, jindy naopak spíše mokvají a úporně ulpívají.
Toto jsou charakteristické znaky, jimiž se seborea odlišuje od potniček!
Projevy seborey závisí na klimatických podmínkách a ročním období. Obecně se zlepšují v létě a zhoršují v zimě. Vliv samotného slunečního záření není jednoznačný, u některých pacientů slunce projevy seborey zhoršuje, u jiných zlepšuje. Postižená místa většinou nesvědí, ale svědit mohou. Svědění se někdy zvyšuje účinkem přímého slunečního záření. Seboreickou dermatitidu někdy není snadné diagnostikovat, její příznaky se kryjí s jinými typy kožních onemocnění. Nejsnáze ji lze zaměnit za lupénku (psoriasis) a u dětí i
Seborea lokalizovaná ve vlasech se obtížně odlišuje od lupů. K rozlišení přispívá výskyt difuzních žlutých mastných šupin, které se mohou rozšířit za vlasovou hranici směrem na čelo.
Projevy
Klinický vzhled ložisek je buď suchý, šedivý a vločkující, nebo naopak mastný, žlutý a šupinatý. Seborea se v dospělosti často vrací. Další vrchol výskytu je mezi dvacátým a třicátým rokem života, častěji u mužů. Ženy jsou postiženy zejména po menopauze. Velmi často je nemoc pozorována u pacientů, jejichž imunitní systém je podstatně oslaben. 80 procent pacientů s AIDS trpí seboroickou dermatitidou. Seboreu však bezpečně pozná zkušený tricholog neboli vlasový specialista, který je vyškolený na anomálie vlasů a vlasové pokožky.
K léčbě seborey ve vlasech se používají hlavně šampony s účinnými látkami proti tomuto onemocnění, dále salicylový olej a šampony, které jsou fungicidní. V těžkých případech lékaři předepisují kortikoidy, ale jejich účinek bývá pouze dočasný. Také pobyt na slunci nebo na čerstvém vzduchu, nejlépe u moře nebo na horách, může mít velmi pozitivní účinek a výrazně zmírnit příznaky seborey.
Léčba stravou
Je důležité omezit příjem živočišných tuků na minimum, minimálně konzumovat sladkosti. Při konzumaci jednoduchých cukrů a zejména rafinovaných dochází v těle k úbytku vitamínu B, který je stavebním prvkem zdravé kůže, a v běžných potravinách je ho dost málo, proto je zejména v případě výskytu seborey důležité jeho doplnění, ideálně B-komplexem, kde je již obsažen i B6 a B3 vitamin. Čaj slaďte stévií nebo ho pijte hořký. Obecně pijte hodně čisté pramenité vody (žádné slazené minerálky). Se sportem buďte opatrnější, nepřetěžujte se. Kulturistické preparáty vyměňte za doplňky stravy, které pomáhají proti překyselení organismu, vedou k pročištění (jaterní očista, zlepšení hladiny cholesterolu) a zejména k eliminování kvasinek a plísní.
Někdy není snadné seboreu diagnostikovat, protože se příznaky kryjí s jiným kožním onemocněním, například způsobenými alergií, atopickým ekzémem nebo lupénkou. Seboreu však bezpečně pozná zkušený tricholog, který je vyškolený na anomálie vlasů a vlasové pokožky. Seboroická dermatitida často postihuje kojence v prvních měsících života, ale i mladé muže.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babské rady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babské rady zaberou jen chvilkově a stejně skončíte na zubním křesle. Pro ty, kteří se přesto snaží hledat alternativní řešení, zde několik takových „babských rad“ na problémy se zuby máme:
Aloe vera: Aloe je prostě všelék, který vám může pomoci i se zánětem dásní. Vhodné je užívat sirup pravidelně každý den. Pokud aloe doma pěstujete, rozřízněte list a potírejte si dásně 3x denně.
Bylinkové ústní vody: Velmi efektivním a vyzkoušeným prostředkem jsou bylinkové extrakty, vývary anebo bylinkové ústní vody, které obsahují heřmánek, šalvěj, ženšen, řepík nebo hřebíček.
Hřebíček: Ano, hřebíček je hotový zázrak. Pomůže vám nejen od zánětu, ale i od bolesti. Nemusíte s ním ani moc dělat, zkuste jej jen cucat. Hřebíček působí jak analgeticky, tak antibakteriálně.
Přeslička: Vývar z přesličky působí i na zubní kámen, který umí změkčit, kromě toho je skvělým prostředkem proti krvácení. Ideální je, když ji užijete v kombinaci se šalvějí a mátou.
Mochna nátržník: Dalším skvělým prostředkem proti zánětu dásní je mochna nátržník, jejíž odvar užijte těsně po čištění zubů. Vývar můžete na vyplachování užívat i několikrát denně.
Herbadent: Na tento druh neduhů se doporučuje i tinktura zvaná Herbadent, kterou si u nás lidé ošetřují dásně již více než 100 let a uznávají ji i odborníci. Vedle tinktury existuje i ústní voda a zubní pasta Herbadent. Když se podíváte na jejich složení, zjistíte, že obsahují ingredience vyzkoušené a doporučované již našimi babičkami.
Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.
Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.
Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.
Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:
pampeliška
máta
meduňka
puškvorec
pelyněk
Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.
Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.
Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.
Na překyselený žaludek s pálením žáhy pomůže jedlá soda. Použití je celkem snadné. Stačí trocha vody do sklenice, ve které lžičku jedné sody rozpustíte. Vzniklý roztok následně vypijte. Pokud by tato kombinace nezabrala, zkuste to ještě jednou. Jde o osvědčenou metodu, která dokáže žaludeční kyseliny velmi efektivně zneutralizovat. Použití jedlé sody má však i jednu nevýhodu. Jakmile se dostane do žaludku, začne s kyselinami reagovat. A to tak, že vznikne pěnivá reakce, během které se začne vaše břicho lehce nafukovat. Přebytečný vzduch bude třeba dostat ven, třeba klasickým říhnutím. Na toto pozor – proto doporučujeme začít s menší dávkou.
Na překyselený žaludek pomůže nouzově i vlažná voda. Jde o univerzální a zcela logickou pomoc. Babské rady jsou i v tomto případě spojeny s jasnou snahou rozředit kyselinu a získat tak méně agresivní koncentraci. Samozřejmě že čím více vlažné vody vypijete, tím více kyselinu naředíte. A důvodem, proč právě vlažnou vodu, je to, že vlažná voda bude s kyselým obsahem žaludku reagovat mnohem lépe a rychleji ho zředí.
Babské rady na odkyselení uvádějí, že je vhodná voda z brambor. Jednou z možností je také čaj. Ten je na odkyselení organismu velmi vhodný, a jak říkají babské rady, postačí i běžný zelený čaj, který má zásadité účinky. Pokud zelený čaj máte doma, můžete jej zkusit na odkyselení organismu. Babskými radami je také doporučován čaj, který by měl být dopoledne složený z listu a kořene pampelišky, fenyklu, benediktu, řepíku a puškvorce. Odpolední čaj by měl obsahovat kopřivu, vřes, truskavec, tužebník, lopuch a jitrocel.
V případě, že k zalehnutí ucha nedošlo následkem nějaké nemoci, není nutné vyhledat odbornou pomoc. Člověk si od zalehlého ucha může pomoci sám. Existují totiž různá doporučení co dělat, aby se tlak ve středním uchu zase vyrovnal.
Pomoci může například žvýkání žvýkačky, protože při této činnosti se může vytvořit v uchu přetlak, který zalehlé ucho uvolní. Je možné žvýkat i naprázdno, což ale některým lidem může činit problém, žvýkat je potřeba totiž i několik minut. Proto si spousta lidí nosí s sebou do letadla právě žvýkačky. Další možností, která je také často využívaná při cestování letadlem, je polykání ať už naprázdno, nebo polykání nějakého nápoje. Polykání funguje stejně jako žvýkání.
Od zalehlého ucha může také pomoci skákání na jedné noze s hlavou nakloněnou na stranu, kde se nachází zalehlé ucho.
Některé babské rady také doporučují kápnout trochu ohřátého oleje do ucha, olej by měl opět ucho pročistit.
V případě zalehlého ucha z rýmy, nebo ale i z jiných důvodů může pomoci i nahřátí ucha pomocí teplých obkladů nebo teplé páry z koupele. U rýmy by také mělo pomoci od zalehlého ucha inhalovat páru z horké vody. Je třeba se několik minut sklánět nad nádobou s horkou vodou a hlavu u toho mít přikrytou nějakým ručníkem. V tu chvíli by se měla rýma uvolnit a s ní i zalehlé ucho. Člověk si ale musí dát pozor, aby se neopařil. Nevýhodou je, že účinek ale nemá dlouhé trvání. Pro pocit úlevy je tedy často nutné proces několikrát opakovat.
Některé babské rady doporučují i použití plátku cibule nebo kousku česneku. Plátek cibule / kousek česneku se přiloží na noc k uchu a upevní se tam pomocí šátku. Do rána by mělo zalehnutí zmizet.
Rady pro kránou pleť (jak mít krásnou pleť). Mít krásnou pleť není zas tak těžké a finančně náročné, pokud využijete níže uvedené rady. Domácí pleťové masky si jednoduše vyrobíte doma, většinu ingrediencí obvykle máme, stačí si jen vybrat tu pravou masku pro vaši pleť. Máte mastnou pleť, nebo spíše sušší? Chcete pleť vyživit, nebo zjemnit vrásky? Trápí vás akné, vyrážky? Vyberte si tu nejvhodnější z následujících masek a vyzkoušejte blahodárné účinky domácí péče.
Banán a med
Banán dodává pleti vláhu, zpevňuje ji a posiluje, vyživuje a zjemňuje. Maska z banánu a medu je levná, snadná a pleti jednoznačně prospěje. Budete potřebovat 1 banán, 1 lžíci medu a šťávu z citronu. Banán rozmačkejte a smíchejte s medem. Přidejte lžičku citronové šťávy a chvíli nechejte odstát. Poté naneste na pleť a nechte působit 15 až 20 minut. Smyjte teplou vodou.
Syrovátková výživná a vyhlazující pleťová maska
3 lžíce sušené syrovátky, 2 lžíce medu a trošku vody smíchejte na hustou kaši, vodu přilévejte po troškách, ať směs nakonec není moc řídká. Nechte působit do zaschnutí, asi 10 minut. Opatrně smyjte, maska má i peelingový efekt.
Jogurtová maska
Naneste na pleť přírodní bílý jogurt (bez dalších přísad) a nechte působit několik minut. Poté si obličej opláchněte čistou vodou. Můžete používat i denně. Maska dodá pleti zdravý vzhled a výbornou hydrataci.
Pleťová maska z vlašských ořechů pro krásnou a hebkou pleť
Rozdrcené 2 kusy vlašských ořechů smíchejte s 1 lžící sladké smetany a 1 čajovou lžičkou medu. Masku naneste nebo jemně vmasírujte na očištěnou pleť a nechte působit asi 10–15 minut, poté spláchněte vodou.
Na pigmentové skvrny se dle osvědčených starých lidových rad užívá:
odvar ze svízele
svízelová mast
čerstvá šťáva z měsíčku zahradního (získáte lisováním)
odvar z měsíčku lékařského
mast z měsíčku lékařského
čerstvá šťáva ze svízele (získáte lisováním)
citronová šťáva (kdo má citlivou pokožku, může ho dráždit) – někdy se míchá s jogurtem
kurkuma s trochou smetany, mléka nebo podmáslí
šťáva z netřesku střešního
švédské kapky
esence ze zeravu západního (neem)
Pigmentové skvrny se mohou objevit u citlivých osob vlivem nadměrného slunečního záření, užíváním hormonální antikoncepce, dále mohou zůstat tmavé flíčky po akné, v důsledku hormonálních změn, v těhotenství se často objevuje na tvářích takzvaná motýlí maska (ta ale většinou sama zmizí), dále hnědé flíčky vznikají stářím.
Pozor při užívání bylinkového čaje z třezalky, třezalka způsobuje u citlivých osob fotosenzibilitu a kůže může zhnědnou
Seboroická dermatitida je onemocnění kůže, které není nakažlivé ani infekční a postihuje hlavně pokožku hlavy, obličeje a trupu, protože to jsou oblasti lidského těla, u nichž dochází ke zvýšenému maštění zásluhou mazových žlázek. Jedná se o onemocnění typické hlavně u kojenců, a protože má sklony k recidivě (návratu), může se objevit i v pozdějším věku (puberta nebo dospělost), hlavně pak u mladých mužů. V kojeneckém věku ve většině případů dochází k jeho samovolnému vymizení, v pozdějším věku je zapotřebí léčba.
Ve vlasech začíná seborea tak, že se na povrchu hlavy začnou vytvářet žlutohnědá až hnědočervená ložiska, ze kterých se uvolňují bílé, mastné lupínky. Občasným poškrábáním nebo pročesáním vlasů dochází k narušení ložiska, které může začít krvácet. Tím, že je ložisko podrážděno, se jeho nános šupin zvyšuje a samotné ložisko se dále rozšiřuje, a to i na jiná místa na těle (ramena, uši, krk a podobně). Seboreickou dermatitidu má po narození drtivá většina novorozených dětí. Její vliv na zdraví dítěte není žádný, spíše se jedná jen o kosmetický problém, za kterým stojí nadměrná funkce mazových žlázek, která se časem sama upraví. Seborea není nakažlivá, děti nijak nebolí, obvykle ani nesvědí, nemají pocit pálení zasažené oblasti. Ve vzácných případech intenzivního výskytu seborey na těle může mít dítě pocit, že se musí neustále škrábat, protože ho krustičky svědí, tím se mohou infikovat, a to již problém je.
Lékařskou pomoc vyhledejte v situaci, kdy ložiska mají tendenci ke krvácení, nebo se rozšiřují i mimo vlasovou část hlavy. Jinak postačí jemná masáž vlasové části pokožky prsty, aby se ložiska změkčila. Na změkčená ložiska naneste mastný krém (například Excipial) nebo speciální šampon na seboreu (prodává se v lékárnách). Několikrát denně češte dítěti vlásky hustým hřebenem, který šupinky vyčeše. Můžete vyzkoušet domácí olejovou kúru, kdy nanesete malé množství olivového nebo mandlového oleje na postiženou pokožku a necháte působit alespoň 15 minut. Potom začnete opět vyčesávat. Po olejové kúře je nutné dítěti důkladně umýt hlavu šamponem, protože zbytky oleje ucpou póry dětské pokožky a situace by se tak zhoršila.
Riziko seborey zvyšuje i časté šamponování dětských vlásků, které pokožku zbytečně vysušuje.
Cannaderm šampon pro suchou a citlivou pokožku hlavy
Capillus je speciální ošetřující šampon proti projevům seborey s čistým konopným proteinem, solí z Mrtvého moře, s účinnými výtažky z grepových semínek, hřebíčku a yzopu pro mytí a ošetřování vlasů a pokožky hlavy. Účinné výtažky rychle působí proti příčinám vzniku seboreické dermatitidy, omezují tvorbu kvasinek a upravují mazotok, zmírňují tvorbu lupů, svědění i podráždění skalpu. Šampon jemně a šetrně myje pokožku hlavy i vlasy bez podráždění, vlasy jsou po umytí čisté, lesklé a dobře ošetřené. Doporučuje se používat po každém mytí nebo mezi mytími ošetřovat pokožku také vlasovým sérem Seborea.
Použití:
Naneste šampon na mokré vlasy a jemně napěňte zejména na pokožce hlavy a po délce vlasů. Nechte alespoň 3–5 minut působit a pak důkladně opláchněte vodou. Dlouhé vlasy ošetřete balzámem na vlasy.
Při problémech s pokožkou hlavy, jako je seborea, lupy, nadměrná tvorba mazu či svědění, používejte k mytí vlasů vždy speciální šampony.
Pro řešení nadměrné tvorby lupů doporučujeme Capillus šampon na lupy, při problémech se seboreou, nadměrným mazotokem a mastnými lupy pak Capillus šampon seborea.
Postup:
Při mytí dodržujte doporučenou dobu působení přípravku na pokožce hlavy – šampon nechte vždy minimálně 3–5 minut působit přímo na pokožce, jinak jeho účinnost výrazně klesá. Poté vlasy i pokožku důkladně opláchněte čistou vodou. Umyté vlasy lehce vysušte froté ručníkem, nikdy však netřete ani nedrbejte vlasy, ani pokožku hlavy příliš silně. Pokud potřebujete delší nebo velmi suché vlasy po umytí ošetřit balzámem, použijte ho jen na konečky nebo délku vlasů. Ani vlasový styling (tužidla, gely, laky, krémy) neaplikujte v případě obtíží s vlasovou pokožkou přímo ke kořínkům vlasů.
Recenze:
Nepění, takže jej musíte dát trošku víc než obyčejného šamponu, a je tak větší spotřeba.
Redukuje projevy seborey, ne jako šampon, ale jako přípravek po omytí, to znamená, že se vmasíruje do pokožky a nechá se 3 minuty působit, poté se opláchne. Většinou po aplikaci pokožka trochu pálí.
Omezuje tvorbu lupů.
Má řídkou konzistenci.
Balení je praktické, přesně do ruky, vůně zajímavá (konopná).
Ideální pro kombinaci s Mediket Ictamo.
Po aplikaci jsou vlasy lesklé se zdravým vzhledem, ovšem trochu drsné.
Seborea u miminka se často vyskytuje v prvních měsících života, jedná se o onemocnění kůže, které není nakažlivé. Nejčastěji je způsobeno oslabeným imunitním systém, špatnou výživou a genetickou dispozicí. Seborea u miminka se může také objevit v souvislosti s nevhodnou umělou výživou.
Projevy
Charakteristickým znakem seboroické dermatitidy u miminka jsou drobné bílé, nažloutlé až nahnědlé lupínky nebo krustičky, které obvykle nesvědí a seskupují se v ložiska, která mohou být začervenalá, popřípadě mohou i krvácet, a to hlavně po rozškrábání.
Seborea u miminka se obvykle hojí spontánně po několika týdnech. Pokud ne, tak se na změkčená ložiska jemně nanese buď šampon proti seboroické dermatitidě anebo mastný krém. Pomocí hustého kartáče na vlasy nebo hřebínku se mohou několikrát denně vlásky se šupinkami vyčesávat. Zasažená místa s ložisky seborey se u miminka také mohou namazat různými oleji, jako je olivový, kokosový, mandlový. Olej se nechá na místě ložiska působit alespoň 15 minut anebo i přes noc a poté se opět kartáčkem na vlásky šupinky vyčešou. U této metody je zapotřebí vlasy pořádně vymýt šamponem, aby nedošlo k ucpání pórů olejem a ke zhoršení situace. Pokud šupinky i přesto drží a jejich vrstva je silná, mohou si maminky pořídit speciální olejíček obsahující kyselinu salicylovou. Není-li seborea u miminka klasická, tedy umístěna jen na hlavičce dítěte, nebo pokud ložiska krvácejí nebo se nějak rozšiřují, je vhodné, spíše nutné, vyhledat lékaře. To samé platí i v tom případě, kdy se stav seborey nezlepšuje po několik týdnů.
Seborea má různé formy v dětském i dospělém věku. U kojenců se seborea může objevit v souvislosti s nevhodnou umělou výživou. Onemocnění se projevuje u kojence tvorbou žlutavě růžových ložisek s nánosem mastných šupin na hlavičce, ve vlasech a v místech se sklonem k opruzení. Na rozdíl od atopického ekzému téměř nesvědí a jen zřídka mokvají. Doporučuje se u miminek promaštění vlasové části vhodným olejem a jemné vyčesávání stroupků až do vymizení.
U dětí předškolního věku i u dospělých se seborea projevuje na obličeji a horních končetinách jako bělavá kruhovitá ložiska s jemným olupováním – podobá se vitiligu.
U dospělých se seborea objevuje v kštici, obličeji, obočí, na víčkách, na hrudi a zádech mezi lopatkami. Seborea vytváří ostře ohraničená ložiska, žlutavě růžová, olupující se mastnými šupinkami. Ve kštici se šupinky vrství ve větší nános. Vhodně zvolená speciální kosmetika může seboreu výrazně omezit.
