BALKÓN a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Komáři – hmyz vyskytující se v oblastech se stojatou vodou. V tomto prostředí se velmi rychle rozmnožují. Samičky komárů napadají jak lidi, tak i zvířata, a to z důvodů potřeby krve. Komáří samičky totiž potřebují krev k produkci vajíček. Někteří lidé nemusí mít po kousnutí žádné projevy, naopak někteří lidé trpí výrazným otokem daného místa.
Doporučení
Na úlevu od otoků je účinné Aloe vera. Aloe vera se aplikuje na postiženou oblast. Může být použito ve formě krému nebo gelu přímo z listu. Velmi účinné jsou i banánové slupky, které se přikládají na postiženou oblast. Nejlepší je použít čerstvě oloupaný banán. Účinná je i jedlá soda. Nejlepší je ve směsi s vodou. Tato směs se aplikuje na postižené místo a nechá se působit po dobu 15 až 20 minut.
Dobrou prevencí je použití sítí do oken nebo odpuzovačů hmyzu, které se dávají do zásuvky. Na trhu jich je několik. Uvolňují páry chemických prostředků, které v místnosti, odkud nemá hmyz možnost úniku, usmrtí hmyz do velikosti komára. Na terasu, balkon či v altánu se hodí insekticidní spirály. Jsou z rostlinných materiálů a zapalují se. Hmyz odpuzují, nezabíjí, protože ten stačí odlétnout. Podobné účinky mají i insekticidní svíčky. Obtěžujících živočichů vás zbaví i rostlinné preparáty. Například levandulový parfém nebo olej hmyz nejen odpuzuje, ale i zabíjí. Zejména proti komárům má podle lidových rad zabírat i myrta, bazalka a blahovičník. Efekt je sice přirozený, ale zdaleka ne tak účinný jako u chemických preparátů.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy j
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
Nezbytně nutné je léčit vždy celou rodinu najednou včetně sexuálních partnerů!
100% úspěšná je léčba sirnou vazelínou, mast pacient obdrží v lékárně po předložení receptu i pro ostatní členy rodiny (mast nelze volně koupit).
Sirná vazelína se nanese velmi pečlivě od brady dolů na celé tělo, žádné místo nesmí být vynecháno, je nutné ošetřit každé meziprstí na rukou i nohou a genitál. Mast se po 3 dny nechá působit, takže se člověk 3 dny nemyje, naopak každý den se přimazává to, co se z masti utřelo do oblečení. Po 3 dnech se pacient převlékne do čistého, předtím nenošeného oblečení a vymění ložní prádlo. Oblečení a ložní prádlo vypere na 60 stupňů, ložní prádlo se doporučuje vyžehlit.
Koberce, sedačky, polštáře a podobně je třeba vyluxovat. Oděv a obuv, které nelze vyprat, pověste nejlépe na balkon do průvanu cca na 5 dní. Zákožka bez kontaktu s lidskou kůží není schopna přežívat.
Pozor! Po úspěšně provedené léčbě může kůže přesto občas svědit a také může dojít k podráždění sirnou mastí! První známkou léčebného úspěchu je, že původně nesnesitelné svědění se již záhy po nanesení sirné masti výrazně zmírní. Přetrvávající začervenání nebo pálení kůže po umytí sirné vazelíny je vyvoláno podrážděním poměrně vysokou koncentrací síry použité k léčbě. Je tedy nutné následně kůži pečlivě a opakovaně promazávat běžnými vyzkoušenými krémy, které máte doma, dokud tyto příznaky nevymizí. Nejdéle se hojí případné „hrbolky“ (projevy svrabu na přirození, stehnech a hýždích).
Období nakažlivosti končí po řádně ukončené léčebné (antiskabiesní) kůře, kterou řídí dermatolog, a po provedení všech příslušných hygienických opatření.
Při opakovaném nakažení se může nemoc projevit již za 24 hodin. Jsou ale známy i případy, kdy se nemoc projevila po několika měsících až letech. V oblasti poraněné škrábáním se objevují exkoriace, strupy. Rozškrábané rány mohou být sekundárně infikovány bakteriemi a může tak dojít ke vzniku pyodermie.
Jedinou prevencí je dodržování hygienických pravidel, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo. Léčbu svrabu řídí kožní lékař.
