Baňkování je tradiční a účinná léčebná metoda. Využívá se hlavně při bolestech svalů, onemocnění krevního oběhu, migréně, detoxikaci organismu a u mnoha jiných problémů. Na baňky jsou použity různé materiály. Na trhu jsou skleněné baňky, plastové baňky i silikonové masážní baňky, které jsou vhodné pro maséry, ale i domácí baňkování. Nevýhodou této procedury je, že ve většině případů si ji nemůžete provést sami.
Baňkování je tradiční a účinná léčebná metoda. Využívá se hlavně při bolestech svalů, onemocnění krevního oběhu, migréně, detoxikaci organismu a také v boji proti celulitidě. Na trhu najdete masivní skleněné baňky, plastové baňky i silikonové masážní baňky, které jsou vhodné pro maséry, ale i domácí baňkování. Pro domácí baňkování jsou vhodné silikonové nebo plastové banky v kombinaci s oleji nebo krémy určenými proti celulitidě.
Jde buď o 10%, nebo 20% roztok tetraboritanu sodného (Na2B4O7.10H2O) v 85% glycerolu (C3H803).
V případě 10% roztoku obsahuje 9,2 až 10,8 % Na2B4O7.1OH2O a 74,6 až 79,3 % C3H8O3 a v případě 20% roztoku obsahuje 19,0 až 21,0 % Na2B4O7.10H2O a 66,3 až 70,5 % C3H8O3.
Příprava
Předepsané množství tetraboritanu sodného (10,0 g nebo 20,0 g) se zahříváním rozpustí za stálého míchání v předepsaném množství 85% glycerolu (90,0 g nebo 80,0 g).
Vlastnosti
Čirá, téměř bezbarvá sirupovitá tekutina.
Zkoušky totožnosti
K 0,2 ml se přidají 2 ml hexahydroxoantimoničnanu draselného RS a promíchá se. Během několika minut se vyloučí bílá jemně krystalická sraženina (sodík).
K množství odpovídajícímu asi 0,2 g tetraboritanu sodného se v porcelánové misce přidá 1 ml kyseliny sírové R, přidají se 3 ml lihu 96% R a směs se zapálí. Plamen, zvláště při dohořívání, je zbarven na okrajích zeleně (kyselina boritá).
1 ml se smíchá s 1 ml kyseliny dusičné R a směs se opatrně převrství 1 ml dichromanu draselného RS; na styku obou vrstev postupně vznikne fialově modrá zóna (glycerol).
Zkouška na čistotu
5,0 g se zředí vodou R na 25,0 ml. Tento roztok je čirý a bezbarvý.
Stanovení obsahu
Tetraboritan sodný: 4 000 g roztoku 10% nebo 2 000 g roztoku 20% se zředí vodou R na 25 ml a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (skleněná a nasycená kalomelová elektroda). Ztitrovaná tekutina se použije ke stanovení glycerolu.
1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 1,907 mg Na2B4O7.10H2O.
Glycerol: Ztitrovaná tekutina ze stanovení tetraboritanu sodného se kvantitativně převede do odměrné baňky na 100 ml, doplní se vodou R po značku a promíchá se. Do baňky se zabroušenou zátkou se odměří 5,0 ml (v případě 10% roztoku) nebo 10,0 ml (v případě 20% roztoku), zředí se vodou R na 50 ml, přidá se 0,3 ml červeně bromkresolové RS a tolik hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS, až se žluté zbarvení roztoku změní na fialově červené. Přidá se 1,5 g jodistanu sodného R, baňka se uzavře a obsah se občas promíchá. Za 5 minut po rozpuštění jodistanu sodného se přidá 1,5 ml propylenglykolu R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do fialového zbarvení s tím, že se před dotitrováním přidá ještě 0,1 ml stejného roztoku indikátoru. Nalezená spotřeba se koriguje výsledkem slepé zkoušky.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l US odpovídá 9,209 mg C3H8O3.
Základním krokem u zhoubných nádorů pojiva je radikální operace. Vhodným doplňkem je chemoterapie. K ozařování jsou kostní nádory málo citlivé. Resekční nebo amputační zákrok je dán stanovením chirurgického stadia vývoje maligního onemocnění. Náhrada resekované kosti je možná individuálně zhotovenou endoprotézou nebo masivním štěpem z kostní banky. Po operaci a zhojení rány se přistupuje k další chemoterapii, která může být modifikována procentuálním počtem nalezených nekrotických nádorových buněk v resekovaném tumoru. V případech, kdy již není náhrada možná (nádor je příliš rozsáhlý nebo postihuje důležité nervy či cévy končetin), je někdy nutno postiženou část končetiny amputovat. Ale v těchto případech jsou při specializovaných pracovištích k dispozici moderní protézy v rukou špičkových protetiků, s jejichž pomocí lze žít velmi kvalitní život i po amputaci. Obecně platí, že čím je vyšší procento nekróz, tím je i lepší prognóza přežití pacienta.
Solitární plicní metastáze jsou rovněž indikovány k resekci. Radioterapie se používá jen u inoperabilních pacientů, a to zejména kvůli analgetickému účinku, například při osteosarkomu pánve s mnohočetnou diseminací. U imunoterapie není prokázán vliv na přežití pacientů s osteosarkomem.
Po ukončení léčení je pacient dále sledován, a to vždy jedenkrát za tři měsíce včetně rentgenového snímku operované kosti a plic. Po dvou letech se přechází na půlroční prohlídky, další tři roky a dále se pacienti kontrolují minimálně jednou ročně. Pravidelné sledování nemocného s kostním nádorem je velmi dlouhodobé, protože se toto onemocnění bohužel může vrátit za 10 i více let. U speciálních náhrad celých kostí a kloubů jsou někdy nutné častější kontroly. Z těchto všech důvodů je vhodné, aby se pacient léčil v centru, které má kompletní záznamy o jeho nemoci, kde jej sledují školení lékaři, kteří mají zkušenosti s léčením těchto onemocnění, a kde má při znovuobjevení se zhoubné nemoci největší šanci se uzdravit.
Sama při vytrvalosti a pravidelnosti uvidíte, jak se vám zlepší pokožka na stehnech a baňka se stane vaším denním kamarádem. Když nevydržíte celý rok, tak alespoň od května do září.
No a co třeba zkusit břečťanovo-rozmarýnový olej? Spolu s jemnou masáží baňkami dělají zázraky. Ideální je kombinovat také s ruční nebo přístrojovou lymfodrenáží. Ovšem tato procedura patří do erudovaného salónu.
Na principu baňkování funguje přístroj na celulitidu – Cellulife. Používá se s olejíčkem proti celulitidě. Hezky prokrví pokožku, což je právě účel. Ovšem není samospasitelný, a tak cvičení a pitný režim k tomu přidat musíte, samotné baňkování nepomůže.
Tip: Přidejte k baňkování ještě střídavé sprchy a masáže lufou ve sprše. Pak to smysl má.
Klasickou masáž můžete provádět doma při běžném sprchování pomocí anticelulitidových pomůcek. Masáží je několik druhů a každá z nich má poněkud odlišné účinky, na to pamatujte.
Manuální lymfatická masáž: Působí na odplavení škodlivých látek a značně odvodňuje, čímž ovlivňuje kvalitu pokožky.
Anticelulitidová masáž: Působí na podkožní vazivo, pokožku a tukové buňky, čímž viditelně vypíná pokožku. Tato speciální masáž má za účel působit na tukové buňky z podkoží a stimulovat podkožní strukturu kvůli lepšímu podkožnímu metabolismu.
Vakuová masáž: Při této masáži se pomocí baněk vytváří podtlak, který pomáhá rozbíjet tukové buňky. Baňky jemně nasávají pokožku a tím ji masírují a prokrvují. Podtlak také narušuje tukové buňky, které jsou pak vyplavovány lymfatickým systémem z těla ven. Pokožka je okysličená, prokrvená a postupně se zbavuje tukových zásob.
Po anticelulitidové masáži se může provést zeštíhlující ozónový zábal, který má na celulitidu a kvalitu pokožky pozitivní účinek. První výsledky lze rozpoznat již po 3 anticelulitidových masážích, kdy je vidět pozitivní vliv na pokožku a celulitidu. Pokožka je hladší a viditelně vypjatější. Doporučuje se kúra 5 masáží za sebou, tuto masáž si v domácím prostředí neprovedete, tak se nechte hýčkat od profesionálů. Také je důležité vědět, že špatně provedená domácí lymfomasáž může nadělat víc škody než užitku.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.