Bazaliom v uchu (bazocelulární karcinom) je nejčastějším typem kožní rakoviny, který vzniká především na místech dlouhodobě vystavených slunci – a ušní boltce patří mezi nejohroženější oblasti. Onemocnění obvykle roste pomalu, ale bez léčby může postupně ničit okolní tkáně a způsobit výrazné estetické i funkční následky. Včasné rozpoznání je proto klíčem k úspěšné léčbě a prevenci komplikací.
FAQ – Nejčastější dotazy
Může se bazaliom v uchu rozšířit do těla?
Metastázy jsou extrémně vzácné, ale nádor může ničit okolní tkáně a způsobit deformace.
Bolí bazaliom?
Obvykle ne, což je důvod, proč bývá často přehlížen.
Je léčba bolestivá?
Většina zákroků probíhá v lokální anestezii, takže není bolestivá.
Může se bazaliom vrátit?
Ano, zejména u nádorů v rizikových oblastech, jako jsou uši. Pravidelné kontroly jsou klíčové.
Jak rychle bazaliom roste?
Roste pomalu, někdy i roky. To ale neznamená, že je nezávažný.
Bazaliom – je nejčastějším typem rakoviny nosu a je přímo závislý na slunci. Léze často začínají jako malé průsvitné voskové uzlíky, které později ulcerují od středu k okraji, který mohou přesahovat. Bazaliom se může lišit v barevném odstínu od červené až růžovo-hnědé, šedé nebo černé. Tento typ rakoviny zřídka metastazuje do jiných oblastí těla, ale má tendenci vracet se na postižená místa a může narušit tkáň a nos chrupavky, což vede ke značné deformaci.
Spinocelulární karcinom – je druhou nejčastější rakovinou postihující nos a je více maligní než bazaliom. Tento karcinom dlaždicových buněk se také vztahuje k poškození sluncem. Vzhled nádoru může připomínat bradavice, které se mohou měnit na otevřené krusty a vředy. Většina lézí zůstává lokalizována, ale tři procenta metastazují, takže úplné odstranění je důležité. Spinocelulární karcinom je častější u mužů, výskyt u žen se však výrazně zvýšil v několika posledních letech.
Melanom – je jeden z nejvíce maligních forem rakoviny kůže a přímo souvisí s přítomností slunečního záření. Melanom se může objevit kdekoliv na těle. Melanom obličeje a nosu je častější u mužů než žen. Vzniká z melanocytů – pigmentových buněk. Vypadá jako deformované nebo nepravidelné znaménko různého rozměru. Včasná diagnóza je důležitá, protože léze s hloubkou větší než 1,5 mm mají vysoké riziko vzniku metastáz s následkem smrti. Předchozí rakovina kůže z jakéhokoliv typu zvyšuje riziko vzniku melanomu.
Mějte na paměti, že u těchto nádorů není provodním příznakem bolest, o to jsou zákeřnější. Příznaky jsou různé dle typu popsaných druhů nádorů.
Bazaliom (bazocelulární karcinom) je maligní kožní nádor vycházející z bazálních buněk epidermis. Patří mezi nejčastější formy rakoviny kůže, ale zároveň má nejnižší sklon metastazovat. Přesto může být velmi nebezpečný, zejména pokud se objeví na uších, nose nebo očních víčkách.
Ušní boltce jsou extrémně vystavené UV záření, a navíc mají tenkou kůži bez velké vrstvy podkoží, což bazaliomu umožňuje rychle pronikat hlouběji.
Léčba rakoviny kůže závisí na konkrétním typu nádoru a na rozsahu postižení. Zásadní roli hraje to, zda jde o maligní nádory, či o bazaliom, který nemetastazuje. Jako první se volí chirurgické řešení s odesláním vzorku tkáně na histologii, která potvrdí či vyloučí diagnózu. Klíčové je pak stadium onemocnění, a zda jsou již založeny metastáze ve vzdálených orgánech. Od konkrétního typu nádoru a stadia se pak odvíjí další léčba, tedy radioterapie, chemoterapie, případně další nově vznikající léčebné metody.
Bazaliom se léčí kryochirurgií, fotodynamickou terapií (laser), nebo chirurgickou excizí v závislosti na velikosti a umístění. Dlaždicový karcinom buňky se odstraňuje pomocí kryochirurgie, fotodynamické terapie nebo chirurgické excize. Ti, kteří tolerují jiné léčebné postupy, mohou být léčeni radioterapií. Melanom je nutné chirurgicky vyříznout, často následuje chemoterapie v závislosti na stupni léze.
Bazaliom má obecně vynikající prognózu, pokud je zachycen včas. U lokalizace na uchu je však vyšší riziko recidivy, protože nádor snadno prorůstá chrupavkou.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Výskyt maligního melanomu je 20 případů na 100 000 obyvatel. Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu. Nejčastější výskyt melanomu je u mužů bělochů. Nejčastější výskyt je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí. V jakých stádiích se může melanom objevit? Díky tomu, že se dělají preventivní akce proti melanomu, tak nejhorší případy už naši odborníci takřka objevili. Tentokrát se zaobírají menšími nádory, které mají větší šanci na vyléčení.
Melanom fotografie a videa:
Fotografie, na kterých je velmi dobře vidět projev melanomu, rakoviny kůže, jsou zde.
