Bioparox patřil po mnoho let mezi běžně používané přípravky při bolestech v krku a zánětech horních cest dýchacích. Řada pacientů si na něj dodnes pamatuje jako na účinný sprej, který „rychle zabral“, a jeho náhlé zmizení z lékáren vyvolalo řadu otázek i nejistotu.
Dnes se Bioparox již nepoužívá a není dostupný. Medicína se však od roku 2015 výrazně posunula a změnil se i pohled na lokální antibiotika. Tento článek vysvětluje, proč byl Bioparox stažen z trhu, jaká rizika se s ním pojila a jaké jsou současné, bezpečnější možnosti léčby.
FAQ – Často kladené otázky
Proč už se Bioparox dnes nepoužívá?
Bioparox se dnes nepoužívá, protože byl stažen z trhu kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s jeho užíváním.
Hlavním důvodem byly vzácné, ale závažné alergické reakce, včetně bronchospasmu a anafylaxe. Přestože byl u některých pacientů vnímán jako účinný, přínos přípravku již nepřevažoval nad jeho riziky. Současná medicína proto upřednostňuje bezpečnější postupy a cílenější léčbu.
Byl Bioparox skutečně nebezpečný?
Bioparox nebyl nebezpečný pro každého, ale u části pacientů představoval závažné riziko.
Problémem nebyly běžné nežádoucí účinky, ale nepředvídatelné alergické reakce, které mohly být život ohrožující. I když se vyskytovaly vzácně, jejich závažnost vedla k rozhodnutí přípravek stáhnout. Z pohledu bezpečnosti pacientů bylo toto rozhodnutí považováno za správné.
Existuje dnes nějaká náhrada za Bioparox?
Přímá náhrada ve formě lokálního antibiotického spreje dnes neexistuje.
Místo toho se používají lokální antiseptika, protizánětlivé přípravky a symptomatická léčba. Pokud je prokázána bakteriální infekce, volí se cílená systémová antibiotika. Cílem je léčit skutečnou příčinu obtíží a minimalizovat zbytečné zatížení organismu.
Proč mi dnes lékař nepředepíše antibiotikum na bolest v krku?
Protože většina bolestí v krku má virový původ a antibiotika na ně nepůsobí.
Současný přístup klade důraz na rozlišení virové a bakteriální infekce. Zbytečné podávání antibiotik může vést k rezistenci a nežádoucím účinkům. Lékař proto volí léčbu, která je přiměřená a bezpečná.
Mohu použít staré balení Bioparoxu, které mám doma?
Ne, použití starého Bioparoxu se nedoporučuje.
Riziko nespočívá pouze v možné expiraci, ale v samotné účinné látce fusafunginu. Bezpečnostní obavy platí bez ohledu na stáří balení. Použití starého přípravku může vést k nepředvídatelné reakci a oddálení správné léčby.
Proč měli pacienti pocit, že Bioparox fungoval lépe než dnešní léky?
Pocit účinnosti byl často dán rychlou lokální úlevou a protizánětlivým efektem.
Tento subjektivní pocit však neznamená, že šlo o dlouhodobě správnou nebo bezpečnou léčbu. Dnešní postupy se zaměřují nejen na úlevu, ale i na prevenci rizik a komplikací.
Je dnešní léčba bolestí v krku méně účinná než dříve?
Ne, dnešní léčba není méně účinná, ale je cílenější a bezpečnější.
Současné postupy vycházejí z lepšího pochopení příčin onemocnění. Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a podporu přirozeného průběhu onemocnění, což je ve většině případů plně dostačující.
Kdy je při bolestech v krku nutné vyhledat lékaře?
Lékaře je vhodné vyhledat při zhoršování stavu nebo varovných příznacích.
Patří sem vysoká horečka, potíže s polykáním nebo dýcháním, jednostranná silná bolest nebo přetrvávání obtíží bez zlepšení. V těchto situacích je nutné odborné vyšetření a případná cílená léčba.
Bioparox je přípravek, který se v současnosti již nevyrábí, nepředepisuje ani neprodává. V České republice i v celé Evropské unii byl stažen z trhu a není legálně dostupný v lékárnách.
Toto rozhodnutí nebylo dočasné ani administrativní. Jednalo se o definitivní krok vycházející z přehodnocení bezpečnosti přípravku. Bioparox proto nelze považovat za lék, který by měl být nahrazen jiným „stejným“ antibiotickým sprejem.
Důležité je také zdůraznit, že používání starých balení Bioparoxu se nedoporučuje. Nejde pouze o datum expirace, ale o samotnou povahu účinné látky a rizika s ní spojená.
Bioparox byl lokální antibiotický přípravek určený k aplikaci do úst a nosu. Obsahoval účinnou látku fusafungin, která působila proti některým bakteriím a měla také protizánětlivý účinek.
V minulosti se používal zejména při:
bolestech v krku
zánětech nosohltanu
počínajících bakteriálních infekcích horních cest dýchacích
zánětech dutin v lehčích formách
Je důležité zdůraznit, že tato část popisuje historické použití. V době svého uvedení byl Bioparox vnímán jako lokální léčba, která měla působit přímo v místě potíží bez zatížení celého organismu.
Volně prodejný lék Bioparox, před jehož vedlejšími účinky varoval na začátku roku Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), už brzy v lékárnách nezakoupíte. Francouzská společnost Les Laboratories Servier se totiž přípravek rozhodla stáhnout z trhu.
Lék Bioparox tak definitivně končí. Farmaceutická firma se rozhodla lék stáhnout poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky oficiálně oznámila, že doporučuje zrušit registraci přípravku. Společnost Les Laboratories Servier v souladu se stanoviskem Koordinační skupiny pro vzájemné uznávání a decentralizační postupy přistoupí ke stažení léku Biparox z trhu. Postup a způsob stáhnutí léku proběhl na základě dohody se Státním ústavem pro kontrolu léčiv SÚKL.
Otázka náhrady Bioparoxu patří mezi nejčastější dotazy pacientů. Je důležité si uvědomit, že dnes se nehledá přímá náhrada ve smyslu „stejného antibiotického spreje“, ale bezpečnější a cílenější přístup k léčbě.
Současná léčba bolestí v krku a zánětů horních cest dýchacích se zaměřuje na zmírnění příznaků a podporu přirozeného průběhu onemocnění, pokud nejde o bakteriální infekci.
lokální antiseptické přípravky
protizánětlivé spreje a pastilky
symptomatická léčba bolesti a horečky
dostatečný příjem tekutin a klidový režim
Pokud je prokázána bakteriální infekce, volí se cílená systémová antibiotika, která mají jasně definované dávkování a bezpečnostní profil.
Mnoho pacientů popisuje Bioparox jako přípravek, který jim „rychle ulevil“. Tento dojem měl několik důvodů, které je potřeba správně vysvětlit.
Lokální aplikace spreje vedla k pocitu okamžitého zásahu v místě bolesti. Současně měl fusafungin i protizánětlivý účinek, který mohl zmírnit příznaky bez ohledu na to, zda šlo skutečně o bakteriální infekci.
Pocit úlevy však není totéž co dlouhodobě správná a bezpečná léčba. Právě zde se postupem času ukázaly limity Bioparoxu, které vedly k jeho přehodnocení.
Pacient přichází s bolestí v krku trvající tři dny, bez horečky a s minimálními celkovými příznaky. Uvádí, že dříve v podobné situaci používal Bioparox a očekává podobné řešení.
Při vyšetření lékař zjišťuje známky virového zánětu bez jasných známek bakteriální infekce. Pacientovi je vysvětlen současný postup léčby a jsou doporučeny lokální antiseptické přípravky, klidový režim a sledování vývoje obtíží.
Během několika dnů dochází k ústupu bolesti a zlepšení stavu bez nutnosti antibiotické léčby. Tento případ ilustruje, že změna přístupu neznamená zhoršení péče, ale její zpřesnění.
Hlavním důvodem stažení Bioparoxu z trhu nebyla jeho neúčinnost, ale bezpečnostní rizika spojená s jeho používáním.
U některých pacientů byly zaznamenány závažné alergické reakce, včetně bronchospasmu a anafylaktických reakcí. Tyto reakce byly sice vzácné, ale potenciálně život ohrožující.
Po vyhodnocení dostupných dat dospěly regulační orgány k závěru, že přínos Bioparoxu nepřevažuje nad jeho riziky. V kontextu dostupných alternativ tak již nebylo možné jeho používání obhájit.
Rozhodnutí o stažení se vztahovalo na celý evropský trh a znamenalo definitivní konec používání fusafunginu v klinické praxi.
Lékaři dnes při bolestech v krku a zánětech horních cest dýchacích postupují odlišně než v době, kdy byl Bioparox běžně používán. Základním principem je rozlišení, zda se jedná o virovou nebo bakteriální příčinu obtíží, a podle toho volit další postup.
Většina bolestí v krku má virový původ a nevyžaduje antibiotickou léčbu. Lékaři proto doporučují symptomatickou léčbu, která se zaměřuje na úlevu od bolesti, snížení zánětu a podporu přirozeného hojení. Tento přístup je považován za bezpečnější a dlouhodobě účinnější.
Důraz je kladen také na klidový režim, dostatečný příjem tekutin a sledování vývoje příznaků. Pokud se stav nelepší nebo se objeví varovné příznaky, je na místě další vyšetření.
Lékaři zároveň upozorňují, že samovolné používání starých antibiotických přípravků může vést ke zhoršení stavu nebo ke vzniku komplikací. Každá antibiotická léčba by měla být indikována odborníkem.
Antibiotická rezistence je pojem, který se často zmiňuje v odborných diskusích, ale má i velmi praktický dopad na běžného pacienta. Každé zbytečné použití antibiotika zvyšuje riziko, že v budoucnu přestane být účinné.
U lokálních antibiotik, jako byl Bioparox, se dlouho předpokládalo, že tento problém je menší. Postupně se však ukázalo, že i lokální použití může přispívat ke vzniku rezistentních kmenů bakterií.
Posun medicíny směrem k šetrnějším postupům znamená, že se antibiotika používají pouze tehdy, když je jejich přínos jasně prokázán. To chrání nejen jednotlivého pacienta, ale i účinnost léčby do budoucna.
Pacient, který si pamatuje Bioparox jako účinný lék, se může ptát, proč mu dnes lékař podobný přípravek nepředepíše. Vysvětlení obvykle směřuje k tomu, že medicína se vyvíjí a postupy se mění na základě nových poznatků.
Cílem dnešní léčby není „dát něco silného“, ale zvolit postup, který je bezpečný a skutečně potřebný. To znamená vyhnout se zbytečnému použití antibiotik a zaměřit se na léčbu, která odpovídá příčině obtíží.
Tento přístup chrání pacienta před riziky a zároveň zajišťuje, že antibiotika zůstanou účinná pro situace, kdy jsou opravdu nezbytná.
Lokální versus systémová antibiotika: proč už to dnes nestačí
Jedním z klíčových důvodů, proč se Bioparox přestal používat, je změna pohledu na používání antibiotik obecně. Mnoho pacientů vnímalo lokální antibiotický sprej jako „šetrnější“ variantu oproti tabletám, což však není zcela správné.
Lokální antibiotikum sice působí v místě aplikace, ale i tak může vyvolat nežádoucí reakce a přispívat k rozvoji rezistence. Skutečnost, že je lék aplikován lokálně, neznamená, že je automaticky bezpečný.
Systémová antibiotika jsou dnes vyhrazena pro jasně prokázané bakteriální infekce. U běžných bolestí v krku nebo zánětů nosohltanu, které jsou často virového původu, nepřinášejí antibiotika očekávaný přínos.
Současná medicína proto klade důraz na přesnější rozlišení příčiny obtíží a na cílenou léčbu, která odpovídá skutečné potřebě pacienta.
Solný roztok na uvolnění nosu: Smíchejte dva decilitry vody se lžičkou mořské soli a tímto roztokem naplňte buď lahvičku nosních kapek, nebo si vodu aplikujte do nosu pomocí vatových tyčinek. Tato babská rada je velmi populární a nahrazuje i klasické kapky proti rýmě.
Kapky do nosu s antibiotiky: z volně prodejných přípravků bylo možno u infekční rhinitidy použít lokálně působící kapky do nosu s antibiotiky fusafungin, které byly dostupné bez předpisu ve formě inhalačního spreje, který se aplikoval současně do úst i do nosu. Přípravek se jmenoval Bioparox, ale jeho distribuce byla v ČR ukončena bez náhrady. Ostatní kapky do nosu s antibiotiky jsou k dostání pouze na lékařský předpis.
Léčba nachlazení, případně chřipky v těhotenství se neliší od klasické léčby. Důležité je zachovávat klid na lůžku a vyvarovat se jakékoliv zvýšené námahy, která by mohla ještě více snížit obranyschopnost organismu. V žádném případě se nedoporučuje pokoušet se tyto příznaky ignorovat, laicky řečeno „přechodit“. Nezbytný je dostatečný přísun tekutin a vitamínů pocházejících z ovoce a zeleniny. V případě, že příznaky onemocnění (kašel, rýma) začnou těhotnou ženu obtěžovat, doporučuje se konzultovat možnou léčbu v lékárně. Pokud je přítomna vysoká teplota (nad 38 °C), objevuje se neutišitelný kašel, bolest v oblasti průdušek nebo se objeví bolesti v oblasti ledvin, je nezbytná konzultace s lékařem.
Často se lze setkat s názorem, že k léčbě nachlazení je vhodné podávat vysoké dávky vitamínu C, případně užívat multivitamínové přípravky. Ačkoliv je vitamín C považován za bezpečnou látku, neměla by denní dávka v těhotenství překročit 500 mg. Je tedy nutné dávat si pozor na některé přípravky, které obsahují až dvojnásobné množství tohoto vitamínu. Stejně tak se nedoporučuje brát v tomto období kombinace více vitamínů či multivitamínové přípravky, které nejsou určeny přímo k užívání v době těhotenství. Neměly by se také používat ve vodě rozpustné formy vitamínů (takzvané šumivé tablety), jelikož mohou u citlivějších žen vyvolat žaludeční obtíže. Vhodnější jsou naopak tablety s prodlouženým uvolňováním, které stačí užívat jen jednou denně.
Je třeba také upozornit na to, že názory, že vše rostlinné a přírodní je bezpečné, jsou již dávno překonány.
Mnoho dostupných léčivých rostlin totiž více či méně ovlivňuje dělohu a byliny podávané ve vyšších dávkách mohou vyvolat i potrat. Proto by se těhotná pacientka měla poradit s lékárníkem i při výběru čajové směsi (například průduškové nebo proti kašli).
K léčbě nachlazení se nejčastěji používají přípravky obsahující echinaceu (třapatku). Tato bylina byla shledána jako bezpečná pro užívání v době těhotenství. Lze ji užívat v mnoha lékových formách, vhodnější je zvolit sirup než kapky, které obsahují vyšší množství alkoholu. Neměla by se používat déle než 8 týdnů kvůli riziku možného poškození jater.
Bezpečnou volbu v období těhotenství představuje homeopatická léčba. V případě začínajících potíží lze homeopatika zkusit jako alternativní léčbu. Nikdy by ovšem neměla být používána při závažnějších obtížích bez konzultace s lékařem.
Lépe je vyhýbat se přípravkům obsahujícím lokální anestetikum, což jsou látky znecitlivující, používané k tlumení silnějších bolestí v krku (Drill pastilky, Hexoraletten pastilky, Strepsils plus pastilky, Orofar pastilky, Septolete). V těhotenství lze dopo
Nabízí se celá řada orálních antiseptik k lokální terapii, která může pomoci proti bolesti v krku, kdežto u angín slouží spíše jen jako léčba podpůrná. Tyto léky navíc rychle tlumí velmi nepříjemné symptomy, a tak pacient s nimi snáze přečká počáteční fázi léčby, kdy antibiotika ještě nezabrala.
Tyto léky jsou vyrobeny na bázi jódu (Betadine, Jodisol či Jox), anebo na jiné bázi (Septolete, Orofar, Strepfen). Cucání pastilek nebo výplachy se doporučuje obvykle provádět 3–4x denně (a spíše po jídle; pak 15–20 minut nejíst a nepít).
Proti současnému zahlenění a bolesti v krku jsou k dispozici pastilky působící mukolyticky – např. Neobronchol, Solmucol, pastilky s obsahem šalvěje, heřmánku a slézu (kontraindikací je však těhotenství a žaludeční vředy).
Z dalších volně dostupných léků lze užívat neopioidní analgetika ve formě tablet, kapslí a sirupů (ASA, PAR, IBU).
Léky pro děti (vhodné a nevhodné)
Děti od 3 do 6 let již mohou užívat pastilky rozpustné v ústech. Sáhneme však výhradně po pastilkách na přírodní bázi: Emsské, Propolki (propolisové), různé šalvějové anebo Vincentka pastilky. Od 4 let věku lze podávat i některé přípravky obsahující lokální anestetika jako např. Orofar (spray nebo pastilky) či Hexoraletten N (pastilky), anebo i pastilky s obsahem látek působících antisepticky, jako je Angidin, Septolete či Tantum Verde.
Od 5 let je již možné užívat také Neo-angin, Septisan, Septofort S nebo Strepsils (v různých příchutích), a děti od 6 let mají na výběr téměř stejný sortiment přípravků jako dospělí, s výjimkou sprejů Jox, Stopangin (od 8 let) a Tantum Verde forte. Kloktadla dítě ještě nemusí technicky zvládat, proto je nelze vždy doporučit.
Těhotné a kojící ženy
Je nutné, aby se nastávající a „čerstvé“ maminky vyhnuly riziku poškození plodu či dítěte a nepoužívaly přípravky, které taková rizika nesou.
Na přírodní bázi jsou vyráběny Emsské a Vincentka pastilky (opatrnosti je třeba při poruchách činnosti srdce či ledvin), dále léčivé přípravky s obsahem šalvěje (Florsalmin), islandského lišejníku (Isla-Moos tbl.) či echinacey, a také včelí produkty (Propolki). Osoby s alergií na některou z těchto látek samozřejmě nesmí daný přípravek používat. Dále lze doporučit také Septisan tablety nebo Bioparox spray (s antiseptickým nebo antibiotickým účinkem).
Při alergii, diabetu, poruchách činnosti štítné žlázy a dalších potížích...
Alergici nebo astmatici by se měli vyhýbat přípravkům obsahujícím jód, lokální anestetika, včelí produkty a všem dalším přípravkům a lékům, u nichž výrobce upozorňuje na možnou reakci z přecitlivělosti (může se to týkat i umělých sladidel, NSA
Pokud současně s bolestí v krku stoupne tělesná teplota nad 38 °C, je lepší, když pacienta vyšetří praktický lékař. Pokud by byl nemocný alergický např. na včelí bodnutí, nebude možné mu podat léky s obsahem včelích produktů (např. propolisu).
Podpůrná léčba a opatření:
klid na lůžku,
dostatek spánku,
zvlhčování vzduchu, ionizátor, časté větrání,
omezte příjem mléka a mléčných výrobků (přivodily by větší zahlenění),
případný chrapot můžeme léčit kloktadly, spreji, pastilkami, k uvolnění hlenů napomohou slané roztoky – Vincentka roztok, kloktat teplou slanou vodu, šalvěj, zelený čaj, teplou vodu s citronem a medem,
suché zábaly – šátek na krk, anebo Priessnitzovy obklady: mokrý ručník nebo kapesník překryjte suchým ručníkem nebo šálou a nechte působit 30 minut,
při silné bolesti v krku lze podávat přípravky s obsahem lokálních anestetik (lidokain, benzokain, tetrakain), mohou je však užívat jen pacienti bez alergie na dané látky a bez poruch srdečního rytmu,
volně prodejným antibiotikem je lokálně účinný Bioparox, který mohou užívat i těhotné a kojící ženy, pro které jsou mnohé jiné přípravky kontraindikované,
lze podat i analgetika a antipyretika (proti bolestem a zvýšené teplotě) obsahující ibuprofen či paracetamol (např. Paralen, Panadol); nicméně zvýšená teplota je přirozenou obrannou reakcí organismu a netřeba ji snižovat hned (řekněme do 38 °C ji lze „tolerovat“ resp. nechat pracovat ve prospěch léčby),
samozřejmě nekuřte, vyhněte se i pasivnímu kouření, a nepijte alkohol.
