ČEPEL

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.

Zdroj: článek Rakytník naložený v medu

Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum)

Rdesno mnohokvěté je vytrvalá bylina, 7–10 m dlouhá, má hlízovitě zduřelé dřevnaté kořeny, jež jsou červeně hnědé, a lysou, červeně nachovou lodyhou, v horní části rozvětvenou. Listy jsou střídavě řapíkaté, čepel je úzce vejčitá až srdčitá. Květenství tvoří vrcholová nebo úžlabní lata. Květy jsou bílé, plodem je trojboká hladká lesklá nažka, uzavřená v trojkřídlém obalu ze srostlého okvětí. Rostlina vyžaduje slunné a teplé místo s oporou, po které velmi rychle šplhá vzhůru, lodyha za sezonu naroste o 3 až 10 m. Je to rostlina velmi nenáročná, jen vyžaduje lehčí půdu, občas okopat a na zimu zamulčovat slámou či listím.

U obchodníků často dochází k záměně rdesna – Polygonum a kokoříku – Polygonatum multiflorum, takže se objevuje název rdesno neboli kokořík mnohokvětý. Jde o velký omyl, protože kokořík je jako příbuzný konvalinky jedovatý, i když naštěstí ne tolik.

Zdroj: článek Zdraví prospěšné rdesno mnohokvěté