CHARAKTERISTIKA BATOLETE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Zaražená rýma je lidové označení pro případ rýmy, při níž se hlen evidentně vytváří, ale lze jej jen obtížně vysmrkat. U takzvané zadní rýmy se může rozvinout zánět vedlejších nosních dutin, kdy je klasické smrkání nemožné anebo neefektivní. Ucpaný nos může velmi často doprovázet i urputná bolest hlavy, která se zhoršuje při předklonu.
Obecné rady, jak léčit rýmu...
V těhotenství
Rýma v těhotenství má o něco omezenější možnosti léčby. Na bolest lze užívat paralen. Ve druhém trimestru i acylpyrin. Ibalginu a jiným druhům brufenů je lépe se vyhýbat. Také se vyhněte bylinkám, jako je šalvěj nebo tymián. Ani skořice nemusí působit vždy jen pozitivně. Omezovat se nemusíte se sprejem nebo kapkami mořské či minerální vody do nosu. Pomohou i běžné bylinky v čaji či homeopatika. Zhoršení průběhu rýmy vždy konzultujte s lékařem.
U kojence nebo novorozence
Kojenci mají velkou nevýhodu v tom, že nemohou být ve vertikální poloze. Hleny jim proto málo stékají dolů. A když už stečou, často miminko dusí. Proto je nutné pravidelně hleny odsávat, pravidelně prostříkávat nos slanou vodou nebo minerálkou k tomu určenou. Vynikajícím prostředkem na ředění hlenu je například Libenar, tedy čištěná voda se solí. Naředí hlen, který snadno steče do krku, ale miminko tolik nedusí, protože jej dokáže spolknout. I odsávání hlenů jde po aplikaci Libenaru mnohem lépe.
Během rýmy se snažte miminko častěji dávat na „koníčka“, tedy na bříško, aby hleny mohly stékat rychleji. Na spaní zajistěte miminko do polohy na boku, hleny jej nebudou tolik dusit. Výborné jsou i bylinkové oleje, jimiž se miminkům promastí nos – naneste vždy na vatovou tyčinku a vytřete nosní dutiny. Bylinky jednak uvolní sliznici, jednak ji díky oleji promastí a zvlhčí. Navíc vytvoří prostředí, kde se viry i bakterie hůře množí.
Pokud to jen trochu jde, dávejte miminku častěji napít, a to nejlépe kojením. Ženské tělo je dokonalé v tom smyslu, že když se na kůži prsou dostanou sliny miminka i s viry a bakteriemi, které způsobují probíhající infekce, látky se vstřebají přes kůži do krve a žena začne tvořit obranné látky. Pitím mateřského mléka je miminko od maminky získá a může se mnohem snadněji vyléčit. Jestli nekojíte, tak nabízejte děťátku bylinkové čaje.
Na noc je dobré pověsit nad postýlku ponožku nebo pytlíček s čerstvě rozkrájenou cibulí. Díky ní se bude miminku i v noci dobře dýchat. Pomáhá také do místnosti postavit hrnec s horkou vodou, ve které se luhuje tymián anebo rozmarýn. Jen pozor na bezpečnost členů rodiny! Pokud se miminku přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, je lépe navštívit lékaře.
U batolete
U batolete můžete v podstatě postupovat stejně jako u sebe. Batole už stojí nebo alespoň klečí, hodně je samo na bříšku. A tak i rýma mívá lepší průběh, dítě není tolik dušeno stékajícími hleny. Pokud jde o batole již starší a méně divoké, můžete mu pod přísným dohledem dávat i homeopatika. Vždy však pozor na nebezpečí jejich vdechnutí. Batolata už mohou brát i různé přípravky na ředění hlenu. A když nejsou alergici, nemají ani omezení s bylinkami. V noci také mohou inhalovat cibuli či tymián. Pokud se batoleti přemění vodnatá rýma na rýmu zelenou, přičemž se celkově zhorší průběh infekce, je lépe navštívit lékaře.
Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
Gyntima Intimní pěna je účinný, příjemný, osvěžující a jemný mycí prostředek s optimálním pH, vyvinutý speciálně pro intimní hygienu ženy. Pomáhá předcházet vaginálním infekcím. Díky optimálnímu složení z vybraných přírodních látek, především aloe vera, která má antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky, nepůsobí dráždivě na pokožku. Intimní pěna představuje pro pokožku vašeho těla dlouhotrvající svěžest a ochranu, a proto by neměla chybět při každodenní intimní hygieně ženy.
Gyntima Intimní pěna je vhodným doplňkem vaginálních čípků Gyntima.
Návod k použití:
Pěnu naneste na navlhčenou pokožku v intimních místech a jemně roztírejte při každém mytí celého těla.
Balení: 150 ml
Gyntima Intimní mycí gel
Charakteristika:
Gyntima Intimní mycí gel je účinný, osvěžující a jemný prostředek, určený pro každodenní intimní hygienu ženy, pomáhá předcházet vaginálním infekcím. Díky optimálnímu složení a vybraným přírodním látkám je pokožkou velmi dobře snášen. Intimní mycí gel obsahuje účinnou látku pinarol – výtažek ze smrkových výhonků a čerstvého jehličí. Pinarol a aloe vera mají antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky. Intimní mycí gel zajistí pokožce vašeho těla dlouhotrvající svěžest. Kyselina mléčná reguluje pH a působí jako hydratační faktor.
Dětský intimní mycí gel je určen pro dívky od 3 let věku, kdy ještě není obranyschopnost pochvy dostatečná. Při hře na písku, při nesprávném ošetření po stolici, při nedostatečné hygieně a podobně může snadno do pochvy vniknout infekce. Proto jsou onemocnění stydkých pysků a pochvy nejčastějšími gynekologickými potížemi u dívek mezi 3. a 9. rokem věku. Je nezbytné, aby děti již od útlého věku byly vedeny ke zvýšené a pravidelné intimní hygieně a získaly si tak návyky do budoucna.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
bez viditelných rozšířených pórů, svěží, růžová, vypnutá, vypadá velmi hezky, sametová, jemné póry, T-zóna může být mírně mastná, pokožka bez skvrn
mastná pleť
nečistá pleť, má rozšířené póry, rychle se mastící, leskne se, typická je tvorba komedonů (uhrů)
aknózní pleť
typická v období dospívání ale trápí i dospělé, mastná, zarudlá, vyrážky a komedony jsou viditelné
suchá pleť
jemné póry, nemastná, chybí ji potřebná hydtratace, často se dostavuje pocit napětí, červené flíčky, pleť bledá
citlivá pleť
zarudlá, skvrnitá, reaguje na jakoukoli změnu pleťové kosmetiky, někdy stále zarudlá oblast tváří a nosu (viditelné žilky), pocit svědění, šupinatá
smíšená pleť
kombinovaná: nečistá T-zóna, velkopórovitá, rychle se mastící, ale partie v oblasti tváří jsou mírně suché
zralá pleť
povadlá, snížená elasticita pleti, viditelné vrásky, tendence vysušování, případně stále zarudlá oblast tváří a nosu (viditelné žilky), objevují se pigmentové skvrny
Wobenzym patří do skupiny léčiv pro poruchy muskuloskeletálního systému a enzymy. Wobenzym obsahuje vhodně sestavené enzymy (bílkoviny katalyzující chemické reakce), které mají schopnost účelně ovlivňovat imunitu, tlumit zánět a otoky a do jisté míry i rozpouštět krevní sraženiny. Urychlují průběh zánětu a zmírňují jeho následky, tlumí chorobné projevy způsobené škodlivými imunokomplexy vznikajícími v důsledku protilátkových reakcí. Produkty látkové výměny lidskému tělu škodlivé a odumřelý tkáňový materiál jsou urychleně odbourávány. Otoky a krevní výrony se lépe vstřebávají. Rutin normalizuje propustnost cévní stěny. Wobenzym snižuje vazkost krve a tím zlepšuje krevní oběh v nejdrobnějších cévách. Záněty, bolesti a otoky rychle odeznívají a hojení je tak usnadněno. Dražé jsou odolná vůči žaludeční šťávě.
Klasifikace zrakového postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Charakteristika a definice
Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že silně slabozraký jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.
1. Střední slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost
zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak
zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02)
koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost
zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
Draslík je důležitý pro správnou funkci nervového a svalového systému, srdeční svalovou aktivitu, metabolismus enzymů. Optimální denní příjem draslíku činí 2 g. Průměrná denní dávka draslíku (kalium) je obsažena v:
150 g fazolí
500 g banánů
300 g špenátu
500 g ryb
Nedostatek draslíku způsobuje poruchy nervového systému a funkce svalů, změny srdeční frekvence, metabolické poruchy. Přírodními zdroji draslíku jsou ovoce, luštěniny, zelenina, celozrnné obiloviny, banány, sušené ovoce, ryby a maso.
Fosfor je důležitý pro kosti, zuby, metabolismus, buněčná jádra a membrány buněk. Denní hodnota Optimální denní příjem činí 700 mg. Průměrná denní dávka fosforu je obsažena v:
75 g parmezánu
140 g syrového špenátu
300 g krůtího masa
130 g sóji
Nedostatek fosforu způsobuje poškození kostí a zubů. Všimněte si, že mnoho potravin obsahuje fosfát jako konzervant. Důležitými zdroji fosforu jsou mléčné výrobky, zejména sýry, dále ryby, drůbež, špenát, brokolice, sója, konzervanty v mase a masných výrobcích.
Hořčík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, pro správnou svalovou funkci, funkci buněk, aktivaci enzymů, kostí a zubů. Optimální denní příjem hořčíku u žen činí 300 mg, u mužů 350 mg. Průměrná denní dávka hořčíku je obsažena v:
90 g sezamových semínek
200 g čokolády
200 g ovesných vloček
3 kg salátu
Nedostatek hořčíku způsobuje napětí, svalový třes, svalové křeče, poruchy metabolismu, poškození kostí a zubů. Důležitými zdroji hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže, sója, slunečnicová semínka, sezamová semínka, čokoláda.
Chlór je důležitý pro vodní bilanci organismu, nervové funkce, činnost svalů, acidobazickou rovnováhu, tvorbu žaludeční kyseliny. Optimální denní příjem činí 830 mg. Průměrná denní dávka chloridu je obsažena v soli. Proto dávejte pozor, abyste konzumovali sůl a slané potraviny s mírou. Obecně v současnosti platí, že v důsledku příjmu slaných potravin má lidský organismus nadbytek chloridu.
Sodík je důležitý pro vodní bilanci, přenos nervových impulsů, svalovou aktivitu, acidobazickou rovnováhu. Optimální denní příjem činí 550 mg. Průměrná denní dávka sodíku je obsažena v soli. Proto se ujistěte, že konzumujete sůl a slané potraviny s mírou. Chuť jídla můžete vylepšit pomocí bylin a koření.
