Zajímá vás téma CHARAKTERISTIKA CYST? Tak právě pro vás je určen tento článek. Existuje poměrně velké množství vnějších vlivů působících na pleť. Tyto okolnosti mohou například způsobit bulky a modřiny a mohou se objevit jak na kůži, tak také pod jejím povrchem. Cysty jsou uzavřené váčky v kůži, naplněné obvykle tekutinou, hnisem nebo polotuhým obsahem. Jejich výskyt je možný prakticky kdekoliv na těle. Na vině bývá infekce, reakce na cizí tělísko nebo ucpání mazových žlázek. Charakteristické jsou tím, že rostou pomalu. Na pohmat vypadají jako malý tuhý hrášek a obvykle nejsou bolestivé. Mohou se však zanítit, potom jsou zarudlé a bolestivé. Tlakem obsahu mohou prasknout.
Domácí léčba cyst na kůži
Existují různé faktory způsobující tvorbu cyst na kůži. Ve většině případů jsou kožní cysty bezbolestné a mohou odeznít stejně rychle, jako se objevily. Ale na druhou stranu existují případy, kdy dochází k infekci cysty a ke vzniku různých symptomů, mezi nimiž se může objevit i bolest. Některé mazové cysty je možné léčit doma, ale jen některé!
Domácí léčba zahrnuje následující:
Lokální aplikace čerstvě rozdrcených stroužků česneku. Česnek je považován za velmi účinný lék při léčbě kožních cyst díky svým protizánětlivým vlastnostem, které inhibují bakterie a léčí pokožku.
Lokální aplikace Aloe vera je také považována za velmi prospěšnou metodu léčby. Aloe vera urychluje přirozený proces hojení, zároveň se používá i k léčbě jiných kožních onemocnění.
Lokální aplikace kurkumy pomáhá k přirozenému odstranění cyst. Kurkuma má silné protizánětlivé vlastnosti, díky tomu umožňuje rychlé hojení kožních cyst a zároveň zabraňuje tvorbě infekce.
Při jakékoli lokální aplikaci je důležité, aby kožní cysty byly čisté, protože špatná hygiena vede k vyššímu riziku infekce, což má za následek zvětšení cysty a její bolestivost. Pro správnou hygienu postačí pouhé antibakteriální mýdlo (k dostání v lékárně), které má dostatečné antibakteriální vlastnosti.
Jak již bylo zmíněno, většina cyst bývá nebolestivá, a proto je zde možné doporučit domácí odstranění. Stačí pouze vyvařit pinzetu nebo ostrou jehlu, aby došlo k její sterilizaci. Jakmile je pinzeta nebo jehla sterilní, stačí už jen otevřít cystu. Po probodnutí (otevření) cysty je důležité odstranit veškerou tekutinu, kterou obsahuje. Následně by mělo dojít k vyčištění cysty pomocí čisté (sterilní) vody, aby se zabránilo opětovné infekci. Velmi vhodné je zakrýt cystu vatovým tampónem, aby se do ní nedostaly žádné nečistoty.
Mějte na paměti, že zdravá a vyvážená strava, která se skládá z dostatečného množství vitamínů a minerálů, je důležitá pro funkčnost imunitního systému a zároveň zabraňuje opětovné tvorbě cyst. Také je velmi důležitá maximální hygiena. Zároveň mějte na paměti, že zvětšující se nebo bolestivé cysty by se neměly odstraňovat bez dohledu lékaře. Mohli byste si přivodit vážnější problémy, bolest nevyjímaje.
Giardia intestinalis je pohyblivý prvok způsobující onemocnění zvané giardióza. Tento parazit představuje komplex několika druhů parazitujících na savcích, včetně člověka. Je rozšířený v zemích s nízkým hygienickým standardem. Kritická bývají také místa s velkou koncentrací osob (mateřské školy a podobně). V České republice je giardióza nejčastějším střevním onemocněním způsobeným prvoky. Přenáší se stolicí infikovaných osob či zvířat, a to při nedostatečné hygieně. Lidé se mohou nakazit znečištěnou vodou nebo potravinami, obzvláště v oblastech s nedostatečnými hygienickými podmínkami. Rizikové může být i koupání ve vodě ve volné přírodě. Jídlo mohou kontaminovat mouchy, které přenášejí infekci na povrchu svého těla. Mnohem častěji se giardióza vyskytuje u dětí, což souvisí s možností přenosu fekálně-orální cestou. Zdrojem nákazy mohou být i zvířata (pes, kočka, kůň). Proces nákazy začíná pozřením cyst – odolných stadií, která mohou ve vodě přežívat měsíce. V tenkém střevě se z cyst uvolní vývojová stadia zvaná trofozoiti. Dochází k jejich pomnožení a následné tvorbě cyst, které se společně se stolicí dostávají opět ven z těla. Cyklus se může opakovat. K vylučování cyst může docházet nepravidelně, proto je vhodné vyšetření opakovat (třikrát s odstupem 24–48 hodin). Inkubační doba je od jednoho do tří týdnů. Příznaky onemocnění mohou být rozmanité, nejčastěji však nákaza probíhá bezpříznakově. Infekce se může projevit nechutenstvím, bolestmi břicha, nadýmáním, vodnatým průjmem bez příměsi krve a úbytkem hmotnosti. Nemoc omezuje také vstřebávání tuků a v nich rozpustných vitamínů, které jsou důležité pro správnou funkci imunitního systému, což vede ke snížení odolnosti organismu vůči infekcím. Giardie je možné zničit povařením vody po dobu 10 minut. V potravinách dochází k jejich likvidaci během několika minut při teplotě 85–95 °C.
Pokud se u vás objeví hrudky (bulky) na jednom nebo obou varlatech, měli byste zajít za svým lékařem. Ve většině případů nejsou tyto objekty rakovinného původu, ale vždy by měly být zkontrolovány lékařem.
Varikokéla
Varikokéla nezpůsobuje žádné příznaky, ale jeden z deseti mužů může trpět nepříjemnými pocity nebo bolestmi. Zejména se jedná o bolest šourku a třísel. Varikokély se obvykle tvoří na levé straně. Jejich velikost se může lišit, některé mohou být zřejmé, až když se jich dotknete, zatímco jiné mohou být větší a snadno viditelné. Strana šourku obsahující varikokély může viset mírně níž než druhá strana. Varikokély mohou ovlivňovat plodnost. Není však potvrzeno, že chirurgické odstranění varikokél plodnost obnoví.
Hydrokéla
Hydrokéla se obvykle objevuje u novorozenců. Téměř ve všech případech je jeden symptom, a to otok jednoho nebo obou varlat. Hydrokéla může trápit i starší chlapce nebo muže, kteří pak cítí tlak v břiše.
Epididymální cysty
Epididymální cysty tvoří trochu hladké kapaliny v infikovaných hrudkách. Odstranění tekutiny z cysty stlačením se nedoporučuje, protože může dojít ke zjizvení nebo infekci. Příznaky infekce mohou zahrnovat:
červené, oteklé a bolestivé cysty;
zapáchající žlutou tekutiny, která vytéká z cyst.
Testikulární torze
Na rozdíl od jiných typů benigních hrudek na varlatech vyžaduje testikulární torze lékařskou pohotovost. V případě testikulární torze se provádí okamžitá operace, aby se zabránilo ztrátě varlete. Příznaky testikulární torze obvykle začínají těžkou bolestí v jednom z varlat. Další možné příznaky jsou:
otok šourku;
pocit nevolnosti (nauzea);
zvracení;
bolest břicha;
vysoká horečka (38°C a více);
časté močení.
Někteří muži s testikulární torzí mohli mít testikulární bolest a otok již v minulosti.
Příčiny
Existuje mnoho různých příčin otoků a hrudek na varlatech. Možnou příčinou je i testikulární rakovina. Hlavní typy shluků a jejich příčiny jsou vysvětleny níže.
Varikokély
Přesná příčina varikokél je neznámá, většina odborníků je přesvědčena, že jsou způsobeny abnormalitami, které ovlivňují žíly ve varlatech. Může dojít k zablokování žil nebo k problémům s chlopněmi (ventily) v žilách, které brání proudění krve ve špatném směru. Abnormální žíly necirkulují krev tak efektivně jako normální žíly, což vede k hromadění nadměrného množství krve v žilách, které následně bobtnají. Během puberty, kdy tělo zraje, se zvyšuje průtok krve ve varlatech, což může způsobit výraznější varikokély.
Hydrokéla
Během těhotenství se mužská varlata vyvíjejí uvnitř břicha plodu. Poté, co se vytvoří, přesouvají se&n
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby, jiné potřebují vysušit – zavést drenáž. Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odvod tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
Nejčastějším domácím parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, který způsobuje onemocnění s názvem toxoplazmóza, které patří mezi nejnebezpečnější. Přenašečem jsou naši domácí mazlíčci, a to kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě takzvaných oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat). Pokud si po kontaktu s kočkou pečlivě neumyjeme ruce, může dojít k přenosu ústy. Nemoc je nebezpečná zejména pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV). Lidé, kteří jsou nakaženi parazitem Toxoplasma gondi, mohou snadněji onemocnět rakovinou krve či prostaty, hrozí jim častěji infarkt a sexuálně přenosné infekce. Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst (hlavně v nervové tkáni) někdy až do konce života, někdy několik měsíců. Nebezpečí při oslabení imunity spočívá v tom, že parazit ožije a projeví se například horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi. Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu. Toto onemocnění se dá potvrdit pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance), kdy dojde k objevení abscesu v těle pacienta.
Jsou zde i další paraziti, kteří nejsou již tak nebezpeční, ale dostatečně nepříjemní. Jsou to roupi (Enterobius vermicularis) napadající hlavně děti (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku). Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, často potřebou se vyprázdnit, bolestí břicha, průjmem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi. Pro postižené ženy představuje tento parazit riziko neplodnosti.
Na děti se zaměřují i škrkavky, které patří mezi hlístice (latinsky Nematoda). Žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou. Hlístice je jednou z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů. Způsobuje nemoc známou pod názvem ascaridóza. Škrkavka může být dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).
Na dospělé číhá při nedostatečně tepelně upraveném m
Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.
Způsob nákazy:
Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.
Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutn
Častým problémem v přechodu je velmi silné a dlouhé menstruační krvácení. Na pročištění použijte břízu, pýr, dub, jasan, na odplísnění česnek či penízovku. Dále je možné dodávat bylinky podporující tvorbu ženských hormonů – ptačí jeřáb, lékořice, angelika, maliník, měsíček, a to v různé podobě, nejlépe však v podobě tinktur. Dalším momentem, který může tento proces ovlivnit, jsou protizánětlivé bylinné přípravky (třezalka, olše), dále rostliny zklidňující organismus (lípa, eleuterokok, bakopa) a nakonec není od věci zařadit ty, které podporují imunitu a stimulují nadledvinky (gemmoterapeutika z černého rybízu, lesního bezu hroznatého a ořešáku královského).
V tomto období je častý výskyt cyst a myomů, které následně vedou k operačním zásahům. Někdy jsou tyto problémy prekancerózou, která může vést ke vzniku nádorových onemocnění. Zde se začíná očistou organismu bylinnou léčbou v podobě různých tinktur, které mají čisticí účinky, je potřeba organismus vyčistit od virů, bakterií i možných parazitů – zde můžeme použít tinkturu z lichořeřišnice, semen grepu, česneku, pelyňku, hřebíčku, amerického ořešáku, směsi bylin Plasmofit, Chlamysan, Helmifit a další. I tady je důležité dodat do organismu ženské hormony pomocí bylinných prostředků ptačího jeřábu, maliníku, lékořice, měsíčku. Pomoci nám mohou i bylinné prostředky k vnějšímu použití, ke kontaktnímu působení. Na zduřelé uzliny na prsou obklady tinkturou z bezu černého, která má proticystické účinky, dále směsi bylin bezu, lopuchu a čagy, zvané mamma gel. Na pomoc při prevenci cyst na děloze jsou velice účinné a využívané oleje – rakytníkový, tújový, grepový, které ošetřením pomocí namočených tampónů mohou působit i preventivně, mají účinek antibakteriální, antivirový a anticystický.
Co dodat závěrem: Přechod není nemoc, ale jeho příznaky mohou velmi snižovat kvalitu života, nebojte se tedy při těchto problémech využít všechny poznatky moderní medicíny. Nebojte se obrátit o pomoc na svého lékaře, nejčastěji gynekologa.
Syringomyelie je chronické degenerativní onemocnění postihující míchu. Je charakterizované tvorbou cyst naplněných tekutinou. Toto neurologické onemocnění postihuje častěji muže ve třetím decenniu života. V průběhu míchy se tvoří podélné dutiny, které jsou vyplněny tekutinou. Nejčastěji jsou lokalizovány v krčním úseku míchy, ale mohou se rozšířit i do oblasti hrudní. Postižení bederní oblasti se buď objevuje nezávisle, nebo se sem dutiny rozšíří z jiných částí, ale to je spíše výjimečné. Syringobulbie je název pro tvorbu těchto cyst v prodloužené míše nebo ve Varolově mostě (pons Varoli). Mícha je v místě postižení rozšířena a na příčném řezu můžeme vidět nepravidelný tvar dutiny. Často se objevují mnohočetné dutiny, které jsou od sebe odděleny úplnými nebo částečnými septy. Dutina bývá uložena excentricky, ale většinou dochází ke komunikaci s centrálním kanálem míšním. Vzhledem k uložení dutiny jsou klinické příznaky asymetrické a často jednostranné. Průvodním příznakem je právě pocení bez zjevných příčin.
Gyntima Intimní pěna je účinný, příjemný, osvěžující a jemný mycí prostředek s optimálním pH, vyvinutý speciálně pro intimní hygienu ženy. Pomáhá předcházet vaginálním infekcím. Díky optimálnímu složení z vybraných přírodních látek, především aloe vera, která má antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky, nepůsobí dráždivě na pokožku. Intimní pěna představuje pro pokožku vašeho těla dlouhotrvající svěžest a ochranu, a proto by neměla chybět při každodenní intimní hygieně ženy.
Gyntima Intimní pěna je vhodným doplňkem vaginálních čípků Gyntima.
Návod k použití:
Pěnu naneste na navlhčenou pokožku v intimních místech a jemně roztírejte při každém mytí celého těla.
Balení: 150 ml
Gyntima Intimní mycí gel
Charakteristika:
Gyntima Intimní mycí gel je účinný, osvěžující a jemný prostředek, určený pro každodenní intimní hygienu ženy, pomáhá předcházet vaginálním infekcím. Díky optimálnímu složení a vybraným přírodním látkám je pokožkou velmi dobře snášen. Intimní mycí gel obsahuje účinnou látku pinarol – výtažek ze smrkových výhonků a čerstvého jehličí. Pinarol a aloe vera mají antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky. Intimní mycí gel zajistí pokožce vašeho těla dlouhotrvající svěžest. Kyselina mléčná reguluje pH a působí jako hydratační faktor.
Dětský intimní mycí gel je určen pro dívky od 3 let věku, kdy ještě není obranyschopnost pochvy dostatečná. Při hře na písku, při nesprávném ošetření po stolici, při nedostatečné hygieně a podobně může snadno do pochvy vniknout infekce. Proto jsou onemocnění stydkých pysků a pochvy nejčastějšími gynekologickými potížemi u dívek mezi 3. a 9. rokem věku. Je nezbytné, aby děti již od útlého věku byly vedeny ke zvýšené a pravidelné intimní hygieně a získaly si tak návyky do budoucna.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Nitroděložní systém (Mirena) je plastové zařízení tvaru „T“, které je umístěno v děloze. Nitroděložní systém uvolňuje progesteron a chrání vás před otěhotněním po dobu pěti let. Také pomáhá zvládat nepříjemná období menstruačního cyklu. Nitroděložní tělísko, které se skládá ze dvou měkkých vláken splývajících přes pochvu až do horní části pochvy, vám vloží gynekolog. Lékař nebo zdravotní sestra vám předvedou způsob kontroly tohoto tělíska, abyste zjistily, zda je na svém místě a nepohybuje se.
Nitroděložní tělísko neovlivňují jiné léky a může se bezpečně užívat při kojení. Může způsobovat nepravidelnou nebo častou menstruaci, ale i její zástavu, dále citlivost prsou, akné a bolesti hlavy. Další nevýhodou je, že může zapříčinit naplnění cyst vaječníků, které jsou pak bolestivé. Nitroděložní tělísko bývá v prvních 20 dnech příčinou vzniku infekcí. Také existuje riziko ztenčení děložní stěny.
Vzhledem k tomu, že u některých žen probíhá uretritida bez zjevných příznaků, je důležité chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. Ženy si často léčí uretrální zánět samy, domácí léčbou, ale některé infekce mohou bez náležité léčby vyústit v komplikace – orální a anální infekce, vaginální záněty žláz a cyst, sterilita a mimoděložní těhotenství nebo infekce, které mohou dokonce být předány během porodu na novorozence, takže může dítě trpět takzvaným ophthalmia neonatorum (akutním zánětem spojivek).
Vždy navštivte svého praktického lékaře, pokud si všimnete jakýchkoli hrudek nebo otoků na varlatech. Ve velmi vzácných případech mohou být příznakem rakoviny varlat. Tady jsou fotky, na kterých jsou vidět projevy různých bulek na varlatech: bulky na varlatech foto.
Praktický lékař se vás bude ptát, zda:
necítíte bolest, pokud ano, kdy ji cítíte, jak silná byla a jak dlouho trvala;
máte jiné příznaky, jako je bolest při močení (což je známkou infekce močových cest) nebo jakýkoli výtok z močové trubice;
utrpíte trauma šourku, například při sportovním zranění.
Praktický lékař vám také prověří varlata, aby zkontroloval:
velikost vašich varlat;
pozici hrudek nebo otoku;
příčiny způsobující bolest při doteku;
zda jsou hrudky pevné nebo měkké.
Pokud váš praktický lékař nemůže potvrdit diagnózu z tohoto vyšetření, budete muset podstoupit také ultrazvukové vyšetření (vysokofrekvenční zvukové vlny).
Varikokéla
Varikokélu lze bezpečně diagnostikovat pouze z dotazů na příznaky a po provedení fyzického vyšetření. Další testování není obvykle nutné. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět varikokéla varlete foto.
Postupy
V některých případech můžete být odesláni k urologovi, a to pokud:
se varikokéla najednou vyvíjí zcela nekontrolovatelně;
máte varikokélu na pravé straně;
není známa přesná příčina hrudky;
máte bolesti.
Za těchto okolností může být k potvrzení diagnózy použit ultrazvuk a důkladná kontrola všech symptomů.
Hydrokéla
Stejně jako u varikokély může být hydrokéla diagnostikována fyzickým vyšetřením. Pokud se hydrokéla rozvíjí u vašeho dítěte, budete ji pohmatem cítit na šourku. Poté zjistěte, jestli je otok způsoben tekutinou, která bývá obvykle čiré barvy. Pokud má hydrokélu dospělý muž, lékař nejprve pohmatem vyšetří šourek. Pokud je vám mezi 20 a 40 lety, může vás lékař poslat na ultrazvuk, aby vyloučil rakovinu varlete. Jestliže bude mít váš lékař podezření, že je hydrokéla způsobena infekcí, může vás požádat o vzorek moči k testům, obvykle pomocí tamponu odebere vzorek tekutiny z močové trubice. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět hydrokéla varlete foto.
Epididymální cysty
Diagnóza epididymálních cyst může být provedena na základě tělesné prohlídky. Další testy nejsou obvykle zapotřebí. Tady jsou fotografie, na kterých jsou patrné epididymální cysty.
Testikulární torze
Testikulární torze je obvykle diagnostikována výraznými příznaky silné testikulární bolesti a otoku. Diagnózu lze potvrdit pomocí ultrazvukového skeneru nebo pomocí magnetické rezonance, která používá silné magnetické a radiové vlny k zobrazení detailních snímků vašeho těla.
Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, léčba není nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. „Babské“ rady ohledně rozklepávání cyst kladívkem či jejich rozmačkávání nelze v žádném případě doporučit.
Pokud je ale ganglion bolestivý, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelný, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. Provede se buď prosté odsátí (aspirace) obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny, nebo lze přiložit dlahu ke zmírnění subjektivních potíží. Pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia. Cílem operace je odstranění vlastního ganglia spočívající v současném odstranění části kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy, z nichž ganglion vyrůstá. Operace se provádí většinou ambulantně a při místním znecitlivění. Po výkonu může být někdy doporučeno krátkodobé znehybnění ruky dlahou. Někteří pacienti mohou po operaci pociťovat bolestivost nebo nepohodlí různé intenzity a mohou mít i větší či menší otok v oblasti chirurgického zásahu. Po zhojení rány a rozcvičení ruky ale brzy dosahují plné funkční aktivity. Přestože je chirurgické odstranění asi tím nejefektivnějším způsobem terapie, mohou se ganglia znovu objevit. Chirurgický zákrok totiž řeší pouze následek, nikoli příčinu onemocnění. Ta i nadále není zcela jasná.
