CHRCENI A ZNEHYBNENI CIVAVY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Milurit je lék, který omezuje tvorbu kyseliny močové, což se projevuje snížením její koncentrace v krvi, v tělesných tekutinách i v moči. Usnadňuje se tím uvolňování usazenin kyseliny močové ze tkání. Snižuje se tak bolestivost kloubů a zvyšuje se jejich pohyblivost. Milurit je proto vhodný ke dlouhodobému léčení projevů dny mimo období akutních záchvatů.
Milurit příbalový leták
Název přípravku
MILURIT (R) 100,MILURIT (R) 300
Složení kvalitativní a kvantitativní
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň
Podklady pro profesionální smuteční projev:
Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
Datum a místo narození
Jména rodičů zesnulého/zesnulé
S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
Poslední zaměstnání
Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
Počet a jména dětí
Počet a jména vnoučat
Počet a jména pravnoučat
Povahové rysy
Zájmy, záliby
Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
Podstata lokální antikoncepce spočívá ve spermicidním účinku. Aktivní látka Pharmatex Benzalkonium-chlorid je schopna do pěti sekund způsobit destrukci bičíku spermie. Následně dochází i ke zničení hlavičky spermie tak, že není schopna se dostat do dělohy a dále do vejcovodu. Toto vše se stane do deseti sekund. Kromě toho Pharmatex zahušťuje vaginální hlen, což způsobí znehybnění spermií a vytvoří i mechanickou bariéru v oblasti děložního čípku.
Pokud se jedná o malé a pacienta neobtěžující ložisko, léčba není nutná. Někdy ganglion spontánně vymizí. „Babské“ rady ohledně rozklepávání cyst kladívkem či jejich rozmačkávání nelze v žádném případě doporučit.
Pokud je ale ganglion bolestivý, omezuje aktivity pacienta, má nežádoucí kosmetický efekt či je pro pacienta jinak nepřijatelný, je možné se pokusit o léčebnou intervenci. Provede se buď prosté odsátí (aspirace) obsahu ganglia a případná aplikace protizánětlivého léku (kortikoidu) do jeho dutiny, nebo lze přiložit dlahu ke zmírnění subjektivních potíží. Pokud tyto nechirurgické způsoby terapie nezajistí ústup obtíží, doporučuje se chirurgická revize a odstranění ganglia. Cílem operace je odstranění vlastního ganglia spočívající v současném odstranění části kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy, z nichž ganglion vyrůstá. Operace se provádí většinou ambulantně a při místním znecitlivění. Po výkonu může být někdy doporučeno krátkodobé znehybnění ruky dlahou. Někteří pacienti mohou po operaci pociťovat bolestivost nebo nepohodlí různé intenzity a mohou mít i větší či menší otok v oblasti chirurgického zásahu. Po zhojení rány a rozcvičení ruky ale brzy dosahují plné funkční aktivity. Přestože je chirurgické odstranění asi tím nejefektivnějším způsobem terapie, mohou se ganglia znovu objevit. Chirurgický zákrok totiž řeší pouze následek, nikoli příčinu onemocnění. Ta i nadále není zcela jasná.
Zánět v kotníku může zahrnovat Achillovy šlachy, pozadí holenní šlachy nebo fibulární šlachy. Tato situace obvykle vychází z traumatu, ale může vyplývat z předchozích zánětlivých onemocnění nebo onemocnění, jako je reaktivní artritida (dříve nazývaná Reiterův syndrom), revmatoidní artritida a anglizující spondylitida. Okamžitá léčba zahrnuje znehybnění oblasti, elevace, omezování hmotnost-ložiska, použití ledu, používání nesteroidní zklidňující drogy (NSA) ke zmírnění zánětu. Léky ze skupiny NSAID, jako naproxen (Naprosyn) nebo ketoprofen (Orudis), jsou běžně používané pro tento účel. Další těžký zánět může vyžadovat ortopedické řešení. Pokud je šlacha stále zanícena, tak by měla být omezena atletická činnost by měla být omezena, protože hrozí značné riziko přetržení či natržení šlachy.
Základní zásadou úspěšné léčby je pečlivé dodržování klidového režimu. Doporučuje se také obvázat hrudník, aby došlo k jeho částečnému znehybnění, což pomůže zmírnit bolest i urychlit hojení. Před samotným obvázáním se pořádně nadechněte a v pomalém výdechu proveďte opatrnou fixaci obvazem. Dejte pozor, abyste ho příliš neutáhli, bylo by to nepříjemné. Ideální je, pokud vydržíte alespoň 5 dní, než fixaci povolíte, sundáte a případně vyměníte. Naražená žebra jsou velmi bolestivý úraz. Obvykle se také podávají analgetika, zvláště na noc, abyste se mohli v rámci možností vyspat. Sami vyzkoušejte, jaká poloha je pro vás nejsnesitelnější, nejbolestivější bývá klasické ležení, doporučuje se polosed. Ačkoliv je vyléčení individuální záležitostí, zpravidla je nutné mít klid alespoň 5–6 týdnů a spát v polosedě. Největší bolest ustoupí zhruba po měsíci, výjimkou však nejsou ani posttraumatické bolesti, kdy naražená žebra při určitých pohybech pocítíte i po několika měsících od úrazu.
Bolesti kloubů ruky mohou mít řadu příčin. Nejčastější příčinou postižení kloubů je revma, kdy pacient mívá obvykle bolesti na více prstech ruky. Další, poměrně častou příčinou bolestí kloubů ruky je artrotické postižení základního kloubu palce neboli rhizartróza (postihující především ženy ve středním a vyšším věku) a poúrazové stavy. Bolest kloubů ruky je vyvolána v drtivé většině případů opotřebováním chrupavky kloubu, kdy při pohybu dochází k přímému kontaktu s obnaženou kostí, která je u zdravého kloubu kryta chrupavkou. Bolest kloubu může vyvolat i nestabilita kloubu, tedy nedostatečně pevné vazivo kolem kloubu. Bolestivost kloubu má vliv na oslabení svalové síly úchopu ruky. Destrukce kloubu a ztuhlost kolem kloubních struktur způsobí omezení pohybu či ztuhlost kloubu. Méně častou příčinou bolesti prstů ruky je i Glomus tumor.
Léčba vždy vychází ze zdroje bolestí. Stupeň opotřebení chrupavky kloubu, rozsah pohybu, nestabilita kloubu a míra bolesti ruky je rozhodující při výběru způsobu léčby, zda bude konzervativní, či chirurgická. Obecně lze říci, že bolestivý kloub, který je již bez chrupavky, nelze uvést do původního stavu a jsou možné jen paliativní operační výkony (= výkony, které nevedou k vyléčení, ale zmenšují obtíže pacienta), jako jsou znehybnění kloubu, implantace kloubní náhrady či vložení pevnější tkáně do zničeného kloubu, která vytváří jakýsi nárazník. Pokud je zdrojem bolestí mechanický problém, tedy nerovnost kloubu, zánik chrupavek, nestabilita a podobně, pak léky podávané perorálně, lokálně či aplikované do kloubu mají jen omezený význam. Pouze zpomalují další zhoršování stavu, ale neléčí! V případech, kdy bolestivý kloub není výrazně postižen a pacient přichází včas, je jednodušší nalézt a pokud možno ovlivnit příčinu bolestí.
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké k
Bolest chodidla v práci může být například příznakem zlomeniny v oblasti záprstní kosti. Pokud by se nejednalo o zlomeninu, může být přetížená až natržená šlacha nebo vaz. V tomto případě je nezbytné chirurgické vyšetření, rentgenový snímek nohy, lokální zhodnocení hybnosti a bolestivosti nohy a dle stavu i znehybnění nohy k doléčení. Další možností bolesti může být zborcená klenba.
Jako konzervativní léčba jsou vhodná nesteroidní antirevmatika typu Ibalginu. Dále následná rehabilitace v podobě pohybové a fyzikální léčby.
Tento problém vyžaduje odborné vyšetření, a to vyšetření jak ortopedické, tak orientační zhodnocení cévního zásobení, což rovněž provede ortoped. Vyšetření probíhá nejen pohledem a pohmatem, nutné je stanovit lokalizaci největší bolesti, zhodnotit hybnost, klenbu nohy a provést rentgenový snímek. Může se totiž jednat o zlomeninu záprstní kosti, takzvanou únavovou zlomeninu, nebo o prostou distorzi kloubu v oblasti nohy, ale i o přetažení, šlachy či vazu a také méně častou entezopatii, úponovou bolest šlachy nebo vazu na kost. Objevují se také neuralgie nervů plosky nohy – Mortonův syndrom.
Podle nálezu je vhodné znehybnění, obstřik bolestivého místa a následná rehabilitace a fyzikální terapie. Pacient podstupuje vyšetření na chirurgické nebo ortopedické ambulanci.
Při zánětu šlach na ruce je jednou z nejzásadnějších částí léčby omezení pohybu postižené šlachy. Ta může být fixována například obvazem, ortézou nebo i sádrou. Po snížení pohybu se zánětlivá reakce postupně ustaluje, poškozená tkáň se díky speciálním mechanismům opravuje. Léčba může být podpořena i fototerapií, kdy se postižené místo ozařuje světlem určité vlnové délky světelného spektra. Díky tomu se zlepší cirkulace krve, která částečně napomáhá obnově buněk postižené tkáně. Je také možné aplikovat chladivé gely nebo pomocné masti, kterých je na trhu poměrně velké množství. Pokud ale nedojde k omezení pohybu, není možné zánět šlachy vyléčit. Bez znehybnění ruky v ortéze, lépe v dlaze nebo v sádře (ortézu lze přece jen sundat) minimálně po dobu 14 dnů se úspěšná délka léčba neobejde. Je to především proto, že jakákoliv jiná léčba obvykle způsobí částečný ústup bolesti, a protože jsme lidé a ruce potřebujeme, začneme je zcela logicky a automaticky okamžitě více zatěžovat, bolest se zhorší a vzniká uzavřený kruh. Proto pokud se setkáte s tímto problémem a bude vám fixace ruky doporučena, nezbyde vám než souhlasit.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Antikoncepce je takové opatření (kromě sterilizace, respektive někdy i vyjma stálé či dočasné sexuální abstinence), které má zabránit početí jako následku pohlavního styku. Obvykle se rozlišují speciální antikoncepční metody, vyžadující zvláštní prostředky, a přirozené antikoncepční metody, nevyžadující žádné speciální prostředky. Do první skupiny patří metody využívající buď různých mechanických kontracepčních prostředků, které zabraňují setkání spermie s vajíčkem, anebo chemických kontracepčních prostředků, které svým působením spermii zabíjejí.
Spolehlivost antikoncepčních metod je určena stupnicí takzvaného Pearlova indexu, který má celosvětovou platnost. Čím je Pearlův index nižší, tím je vyšší spolehlivost dané metody. Tímto hodnocením jsou posuzovány všechny dostupné antikoncepční metody.
Mezi chemickou antikoncepci patří různé pěny, krémy, želé, čípky, vaginální tablety, které obsahují látky hubící spermie (spermicidy). Chemická antikoncepce se aplikuje před pohlavním stykem a zavádí se do pochvy. Nevýhodou chemických metod antikoncepce je striktní dodržování časového doporučení výrobce, které přesně určí, jak dlouho před samotným sexem je nutné antikoncepci zavést. Chemické antikoncepční metody nemají zdravotní rizika, možné je u nich riziko alergie.
Výhodou této antikoncepční metody je snadná dostupnost. Přípravky lez zakoupit v lékárně bez receptu. Tyto přípravky jsou spolehlivé za předpokladu, že při jejich užití přísně dodržujete všechna doporučení uvedená na příbalovém letáku. Patří sem nejen dodržení potřebného časového odstupu, ale i možnost užití mýdla a podobně.
Účinným prostředkům hubícím mužské zárodečné buňky se říká spermicidy a jejich moderním nekorunovaným králem je látka zvaná 9-nonoxynol. Znehybňuje spermie už v nepatrných stopových dávkách a používá se nejen samostatně v krému, želé a poševní pěně, ale i jako náplň antikoncepčních houbiček, k povrchové úpravě mužských i ženských kondomů nebo k potírání poševních pesarů. Kromě znehybnění spermií má 9-nonoxynol ještě další příznivé vlastnosti, dokáže totiž zahubit i některé choroboplodné zárodky a snižuje tak nebezpečí poševních infekcí.
Spermicidní látka sama o sobě je sice velice důležitým antikoncepčním činitelem, neméně důležitý je ovšem také její nosič, tedy prostředek, ve kterém je tato látka podávána. Nezbývá než litovat, že všechny antikoncepční krémy, pěny a želé si naše ženy mohou dovážet pouze z ciziny. V našich lékárnách jsou k dostání bez lékařského předpisu tablety zvané Patentex Oval. Vzhledem k tomu, že u nás není volně v prodeji mnoho preparátů hubících spermie, jde celkem slušně na odbyt a ženy si tuto snadno dostupnou antikoncepci většinou chválí. Tabletu Patentex Ovalu je ovšem nutno zavádět do pochvy nejméně 10 minut před pohlavním stykem, aby se stačila dobře rozpustit a aby se 9-nonoxynol mohl na poševní sliznici dobře rozptýlit. Účinek trvá potom maximálně dvě hodiny. Pokud tedy za tuto dobu k očekávanému pohlavnímu styku nedojde, nebo se snad dokonce dá očekávat styk opakovaný, je nutno přidat další tabletu.
Účinným prostředkům hubícím mužské zárodečné buňky se říká spermicidy a jejich moderním nekorunovaným králem je látka zvaná 9-nonoxynol, která znehybňuje spermie už v nepatrných stopových dávkách. Používá se nejen samostatně v krému, želé a poševní pěně, ale i jako náplň antikoncepčních houbiček, k povrchové úpravě mužských i ženských kondomů nebo k potírání poševních pesarů. Kromě znehybnění spermií dokáže 9-nonoxynol zahubit i některé choroboplodné zárodky, čímž snižuje nebezpečí poševních infekcí.
Spermicidní látka sama o sobě je sice velice důležitým antikoncepčním činitelem, neméně důležitý je také její nosič, tedy prostředek, ve kterém je tato látka podávána. V našich lékárnách jsou bez lékařského předpisu k dostání například tablety zvané Patentex Oval. Tabletu Patentex Ovalu je nutno zavádět do pochvy nejméně 10 minut před pohlavním stykem, aby se stačila dobře rozpustit a aby se 9-nonoxynol mohl na poševní sliznici dobře rozptýlit. Účinek trvá potom maximálně dvě hodiny.
Pharmatex je nehormonální lokální antikoncepce, volně prodejná v lékárnách, která je u nás k dispozici ve formě vaginálních globulí a vaginálního krému. Nabízí ženám, které nemohou nebo nechtějí brát hormony, možnost chránit se před otěhotněním. Pearlův index (tedy počet těhotenství na sto žen užívajících danou antikoncepci jeden rok) je u Pharmatexu -0,68. Pharmatex se užívá pouze lokálně, tudíž neprostupuje ani do krve, ani do mateřského mléka. Oba typy Pharmatexu mají lubrikační efekt a částečně i antiseptický účinek.
Dupuytrenova kontraktura postihuje převážně muže ve středním a vyšším věku, a to většinou manuálně pracující. Byla prokázána rovněž rodová zátěž (v některých rodinách je výskyt častější). Pravá příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. V začátku onemocnění se v dlani objeví nebolestivý uzel, boule nebo zatvrdlina. Hmatné hrboly ve dlani záhy přecházejí v pevné vazivové srůsty kůže, povázky a šlach ohýbačů prstů. Povázka (palmární aponeuróza) je pevný plochý vazivový útvar zpevňující dlaň.
Postupně se k zatvrdlině přitahuje kůže, která se pohybuje v souvislosti s ohýbáním postiženého prstu. V blízkosti přirostlé kůže se často tvoří vedle uzlu v kůži i prohlubeň. Časem dochází k omezení hybnosti postiženého prstu, který zůstává pokrčený a nelze ho samovolně zcela narovnat (natáhnout). Postupně bývá postiženo i více prstů, nejčastěji se jedná o prsteník a malík. V případě zanedbání onemocnění může dojít k úplnému pevnému znehybnění ztuhlých ohnutých prstů, které nelze nijak používat. Po určité době dochází k nevratnému poškození kloubů postižených prstů. Práce takovou rukou je pak velmi omezená. V případě objevení prvních příznaků (boulička nebo prohloubenina ve dlani) lze pravidelným cvičením a masírováním dlaně udržet vznikající kontrakturu v takovém stavu, že k omezení hybnosti prstů vůbec nedojde. Pokud deformace dlaně nebrání běžným činnostem, lze tento snesitelný stav udržet. Podmínkou je však každodenní narovnávání (natahování) prstů a tím zabránění vzniku kontraktury.
Pokud se i přes intenzivní cvičení prsty deformují a vázne jejich natažení, je nutné přistoupit k operaci. Operace se provádí v místním znecitlivění. Čím je stav pokročilejší, tím větší je operační rána v dlani (často sahá až na postižené prsty). Nepohyblivost kůže totiž znemožňuje její odtažení při operaci. U zanedbaných deformací bývá nutný i místní přenos kůže. Operační rány Dupuytrenovy kontraktury pokrývají pilovitě (cikcak) téměř celou dlaň. Vzhledem k problematické hygieně (pod skrčenými prsty) jsou rány náchylné na mikrobiální kontaminaci. Po operaci je nezbytné neprodleně zahájit rehabilitaci – rozcvičování prstů. Jedině včasná intenzivní rehabilitace zabrání opětovnému tvoření srůstů a lze očekávat dobrý výsledný efekt operace. V případě zánětu operační rány je rehabilitace komplikovaná. Pooperační pracovní neschopnost bývá od 1 do 3 měsíců.
